Šla jsem umřít

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 29.12.18 16:44
Šla jsem umřít

Hodně se toho stalo a já už nemůžu dál. Nechala jsem syna u mojí mámy a věděla jsem, že jakmile dojdu domů, tak se zabíju. Šla jsem a myslela na toho kluka, ktery bude celý život nešťastný. Jak asi kvůli mě skončí, jak ho to ovlivní… A vrátila se pro něj. Nejsem zbabělá to zabalit ale nechat toho kluka napospas životu bez mámy nemůžu. Ani nevím, proč to tady píšu.

Stránka:  1 2 3 4 Další »
Reakce:
arinecka
Kelišová 5510 příspěvků 29.12.18 16:50
@Anonymní píše:
Hodně se toho stalo a já už nemůžu dál. Nechala jsem syna u mojí mámy a věděla jsem, že jakmile dojdu domů, tak se zabíju. Šla jsem a myslela na toho kluka, ktery bude celý život nešťastný. Jak asi kvůli mě skončí, jak ho to ovlivní… A vrátila se pro něj. Nejsem zbabělá to zabalit ale nechat toho kluka napospas životu bez mámy nemůžu. Ani nevím, proč to tady píšu.

I když to tady asi nenapíšeš tak by mě stejně zajímalo co se ti děje tak hrozného, že jsi byla odhodlaná se zabít? Asi bys měla vyhledat psychologa. Máš dítě a je dobře že sis to uvědomila, tak vyhledej odbornou pomoc, už kvůli němu :hug:

Ou
Kelišová 5852 příspěvků 29.12.18 16:52

Víš proč to píšeš? Víš proč si se pro syna vrátila? Protože tam někde pod tou strašilou dekou deprese jsi to pořád ty.

A hledáš cestu, jak se zase dostat ke kormidlu svého života, aby ho nesežrala ta mrcha deprese.

Cestou k tomu je najít odvahu a zajít si na psychiatrii pro léky. Účinější varianta je zajít ještě jednou za mámou, přiznat jí, jak ti je mizerně, domluvit se na hlídání syna a zajít do krizového centra na pár dní si odpočinout, nechat se vyšetřit, počkat až zaberou léky a v klidu a s podporou tamního personálu - psycholog a sociální pracovník se rozmyslet co dál.

Někomu zavolat a objednat se a nebo někam dojít a ještě před tím se přiznat mámě je ale docela velká a těžká věc.

Co může být jednodušší je zavolat na nějakou linku důvěry - pomáhá to víc, než jen psát po internetu. Plus když budeš mít zájem, tak tam mívají kontakty na prověřené psychiatry a psychology - najdi si nějakou, co je blízko tvému bydlišti.

A právě kvůli lidem, co se ocitnou ve stejné situaci, jako jsi ty linky vznikly - takže se neboj, nebudeš je otravovat, nebudou tě soudit či poučovat a nebudeš zabírat čas pro někoho jiného.

http://www.capld.cz/linky-duvery-cr

Sebevražda je tu vždycky jako řešení. Takže před ní klidně můžeš zkusit třeba léčbu.

držím palce a ty se drž té části své psychiky, která tě poslala zpátky pro syna a která tě posadila k internetu a našla odvahu riskovat psát o svém stavu.

Levandulina
Kelišová 6017 příspěvků 22 inzerátů 29.12.18 16:53
@Anonymní píše:
Hodně se toho stalo a já už nemůžu dál. Nechala jsem syna u mojí mámy a věděla jsem, že jakmile dojdu domů, tak se zabíju. Šla jsem a myslela na toho kluka, ktery bude celý život nešťastný. Jak asi kvůli mě skončí, jak ho to ovlivní… A vrátila se pro něj. Nejsem zbabělá to zabalit ale nechat toho kluka napospas životu bez mámy nemůžu. Ani nevím, proč to tady píšu.

Zkusila jsi to nějak řešit? Psychiatr, psycholog…

Melpel
Ukecaná baba ;) 2058 příspěvků 29.12.18 16:53

Máš pravdu - dítě se se smrtí mámy potýká celý život, neskutečně ho to ovlivní. Je moc dobře, že jsi zmobilizovala zbytky sil a sebevraždu nespáchala. Potřebuješ pomoct. Možná trpíš depresemi - je to nemoc, kterou je potřeba léčit. Nic, za co by ses musela stydět. Zkus si najít dobrého psychiatra (na stránkách známý lékař si můžeš vybírat podle hodnocení). A než se k němu dostaneš (někde jsou objednací lhůty dlouhé), zkus si přečíst knížku https://www.leda.cz/…lni-info.php?…. Jsou tam rady, co dělat, aby člověk načerpal trochu duševních sil. Třeba hodně slunečního světla (teď v zimě lze nahradit umělým slunkem, ale musí mít dostatečnou svítivost), brát rybí tuk, každý den alespoň půlhodinová procházka (aby se člověk zpotil a začaly se uvolňovat potřebné hormony) atd. Maličkosti, které pomohou s chemickou nerovnováhou v těle. Hodně sil! :kytka:

MWS
Stálice 63 příspěvků 29.12.18 16:54

Správné rozhodnutí nenechat dítko sami na světě. Pokud se opravdu cítíš tak beznadějně, je vážně třeba jít k psychologovi a nechat si pomoci zase se cítit v pohodě

klenott
Kecalka 338 příspěvků 29.12.18 16:55

Zakladatelko, drz se a vyhledej pomoc odbornika. Vim sama, ze nektere situace v zivote se muzou jevit bezvychodne, ale VZDYCKY existuje pomoc. Mluvim z vlastni zkusenosti. Rozhodla ses spravne. Klidne napis SZ, muzeme si popovidat :hug:

Lucy75
Kecalka 419 příspěvků 2 inzeráty 29.12.18 16:55

@Ou ano, vidím to stějně
pokud to není troll, tak prostě deprese může mít tyhle projevy.. člověk má pocit, že nic nemá smysl.. pokud to tak je, pak dobře, že si zakladatelka uvědomila, že má dítě.. jsou lidé, které nezastaví ani to.. život holt není peříčko a problémy jsou od toho, aby se řešily.. obvykle nikdo nemá úplně na růžích ustláno..
tak hlavu vzhůru, pro začátek aspoň zajít za svým lékařem pro nějaká antidepresiva.. a dát si život dokupy… :andel: :kytka:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 29.12.18 16:57
@Ou píše:
Víš proč to píšeš? Víš proč si se pro syna vrátila? Protože tam někde pod tou strašilou dekou deprese jsi to pořád ty.

A hledáš cestu, jak se zase dostat ke kormidlu svého života, aby ho nesežrala ta mrcha deprese.

Cestou k tomu je najít odvahu a zajít si na psychiatrii pro léky. Účinější varianta je zajít ještě jednou za mámou, přiznat jí, jak ti je mizerně, domluvit se na hlídání syna a zajít do krizového centra na pár dní si odpočinout, nechat se vyšetřit, počkat až zaberou léky a v klidu a s podporou tamního personálu - psycholog a sociální pracovník se rozmyslet co dál.

Někomu zavolat a objednat se a nebo někam dojít a ještě před tím se přiznat mámě je ale docela velká a těžká věc.

Co může být jednodušší je zavolat na nějakou linku důvěry - pomáhá to víc, než jen psát po internetu. Plus když budeš mít zájem, tak tam mívají kontakty na prověřené psychiatry a psychology - najdi si nějakou, co je blízko tvému bydlišti.

A právě kvůli lidem, co se ocitnou ve stejné situaci, jako jsi ty linky vznikly - takže se neboj, nebudeš je otravovat, nebudou tě soudit či poučovat a nebudeš zabírat čas pro někoho jiného.

http://www.capld.cz/linky-duvery-cr

Sebevražda je tu vždycky jako řešení. Takže před ní klidně můžeš zkusit třeba léčbu.

držím palce a ty se drž té části své psychiky, která tě poslala zpátky pro syna a která tě posadila k internetu a našla odvahu riskovat psát o svém stavu.

Děkuji. :hug: Zakladatelka

Uživatel je onlineRusset
Extra třída :D 13306 příspěvků 29.12.18 16:58
@Anonymní píše:
Hodně se toho stalo a já už nemůžu dál. Nechala jsem syna u mojí mámy a věděla jsem, že jakmile dojdu domů, tak se zabíju. Šla jsem a myslela na toho kluka, ktery bude celý život nešťastný. Jak asi kvůli mě skončí, jak ho to ovlivní… A vrátila se pro něj. Nejsem zbabělá to zabalit ale nechat toho kluka napospas životu bez mámy nemůžu. Ani nevím, proč to tady píšu.

Psychiatr a to hned.

Ou
Kelišová 5852 příspěvků 29.12.18 17:00
@Lucy75 píše:
@Ou ano, vidím to stějně
pokud to není troll, tak prostě deprese může mít tyhle projevy.. člověk má pocit, že nic nemá smysl.. pokud to tak je, pak dobře, že si zakladatelka uvědomila, že má dítě.. jsou lidé, které nezastaví ani to.. život holt není peříčko a problémy jsou od toho, aby se řešily.. obvykle nikdo nemá úplně na růžích ustláno..
tak hlavu vzhůru, pro začátek aspoň zajít za svým lékařem pro nějaká antidepresiva.. a dát si život dokupy… :andel: :kytka:

sebevražedné pokusy = deprese. Výjimkou jsou bilanční sebevraždy, které ovšem v čase míru a vcelku rozumě dostupné zdravotnické a sociální pomoci jsou naprosto výjimečné a když se to někdy jako bilanční sebevražda může zdát, tak v naší době a našem protstoru tam v 99.9% je na pozadí deprese.

BaMaK
Závislačka 2945 příspěvků 35 inzerátů 29.12.18 17:05
@Anonymní píše:
Hodně se toho stalo a já už nemůžu dál. Nechala jsem syna u mojí mámy a věděla jsem, že jakmile dojdu domů, tak se zabíju. Šla jsem a myslela na toho kluka, ktery bude celý život nešťastný. Jak asi kvůli mě skončí, jak ho to ovlivní… A vrátila se pro něj. Nejsem zbabělá to zabalit ale nechat toho kluka napospas životu bez mámy nemůžu. Ani nevím, proč to tady píšu.

Sama sis uvědomila, že máš to nejdůležitější na světě, ten největší stimul a důvod žít a to je dítě. První a nejdůležitější krok máš za sebou, teď vyhledej pomoc pro sebe, abys mu byla co nejlepší a fungující matkou. Drž se, na ty hvězdy tady, co tě shazuji se vybodni. Jsou to ubozacky. Ty jsi tady prokázala obrovskou sílu. Nezahazuj to. :hug:

Lucy75
Kecalka 419 příspěvků 2 inzeráty 29.12.18 17:09

@Ou ano, já vím..
občas k ním jezdím.. a odřezáváme, ohledáváme… vím o tom celkem dost
proto to nezlehčuji…
a pokud je dotaz pravdivý, pak je skvělé, že zafungovala aspoň tak základní brzda ve formě starosti o dítě. Tak to má být a je to známka toho, že není vše prohrané :andel:
nechápu, jak to někdo může zlehčovat a odsuzovat… staré indiánské přísloví praví : Nesuď ten, kdo jsi nešel v mých botách… nemáme právo odsuzovat, můžeme jen pomoci… prostě zakladatelko, musíš se sebrat, zajít si pro léky, vyřešit příčiny neutěšeného stavu, najít si spřízněnou duši .. obnov starší přátelství, zkus se obrátit na někoho z rodiny, kdo je ti nejbližší.. nikde nejsou vztahy ideální… za každým mrakem se skrývá slunce,neboj.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 29.12.18 17:09

Zakladatelko, úplného te chapu. Já to porad odkladam, protože nejsem schopna vymyslet, kdo by se dobře postaral o me dite. Jinak me tu nic nedrží, i si myslim, že memu diteti prospeje výchova někoho jineho a bude se mit lip. A tlačí me cas, bojim se, že už si me bude pamatovat.

Lucy75
Kecalka 419 příspěvků 2 inzeráty 29.12.18 17:13

@Kaileee ano, v tomto máš pravdu.. mezi sebevrahy se najdou i zbabělci, kteří „nasekali dluhy“ a nevidí jinou cestu. Jsou snad o to více bezvýznamní a bezcenní??
Jak by bylo tobě, kdyby ti třeba někdo nejbližší zemřel, nebo by přišla těžká nemoc, ztráta zaměstnání.. víš kolik věcí v životě se může stát?? a jak si můžeš být tak jistá, že i mezi těmi pěti nebyl člověk trpící depresí??
nepochopím takto neempatické „lidi“ jako jsi ty.. a věř, že jsem v životě už zažila hodně.. včetně toho, že jsem rozhodovala o něčím osudu… chraň mne Pán Bůh tak rychlých soudů, jaké máš ty.

Příspěvek upraven 29.12.18 v 17:14

Stránka:  1 2 3 4 Další »
Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Rozhovor: Jak přirozeně otěhotnět nebo připravit tělo na IVF

Na Lenku Malcher se mimo jiné obrací ženy, kterým se nedaří otěhotnět. Věnuje... číst dále >

DIY: Karnevaly se blíží. Vyrobte dětem originální masku

Každý, kdo se v posledních letech zúčastnil dětského karnevalu, ví, že se to... číst dále >

Články z Expres.cz

Komentář: Pirát Bartoš chce být premiér. Nabídne víc než legalizaci konopí?

Pirátská strana odstartovala kampaň do Evropského parlamentu. Na... číst dále >

Reportáž: Izera v televizi nechtěli, divadla ale kvůli němu praskají ve švech

Málokterý český komik se těší takové popularitě jako Zdeněk Izer (52). I... číst dále >

Články z Ona Dnes

Jak prožít spokojený rok 2019? Zlepšujte přítomnost, radí psycholog

Pokaždé, když rok končí a další začíná, všichni si přejeme, aby byl ten nový... číst dále >

Dárky z vánočního kvízu jsou rozdané. Kdo bude mít dalšího Ježíška?

Jako odměnu jsme si pro naše věrné čtenářky a čtenáře již tradičně připravili... číst dále >