Šla jsem umřít

Anonymní
29.12.18 16:44

Šla jsem umřít

Hodně se toho stalo a já už nemůžu dál. Nechala jsem syna u mojí mámy a věděla jsem, že jakmile dojdu domů, tak se zabíju. Šla jsem a myslela na toho kluka, ktery bude celý život nešťastný. Jak asi kvůli mě skončí, jak ho to ovlivní… A vrátila se pro něj. Nejsem zbabělá to zabalit ale nechat toho kluka napospas životu bez mámy nemůžu. Ani nevím, proč to tady píšu.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

8575
29.12.18 16:50
@Anonymní píše:
Hodně se toho stalo a já už nemůžu dál. Nechala jsem syna u mojí mámy a věděla jsem, že jakmile dojdu domů, tak se zabíju. Šla jsem a myslela na toho kluka, ktery bude celý život nešťastný. Jak asi kvůli mě skončí, jak ho to ovlivní… A vrátila se pro něj. Nejsem zbabělá to zabalit ale nechat toho kluka napospas životu bez mámy nemůžu. Ani nevím, proč to tady píšu.

I když to tady asi nenapíšeš tak by mě stejně zajímalo co se ti děje tak hrozného, že jsi byla odhodlaná se zabít? Asi bys měla vyhledat psychologa. Máš dítě a je dobře že sis to uvědomila, tak vyhledej odbornou pomoc, už kvůli němu :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
12084
29.12.18 16:52

Víš proč to píšeš? Víš proč si se pro syna vrátila? Protože tam někde pod tou strašilou dekou deprese jsi to pořád ty.

A hledáš cestu, jak se zase dostat ke kormidlu svého života, aby ho nesežrala ta mrcha deprese.

Cestou k tomu je najít odvahu a zajít si na psychiatrii pro léky. Účinější varianta je zajít ještě jednou za mámou, přiznat jí, jak ti je mizerně, domluvit se na hlídání syna a zajít do krizového centra na pár dní si odpočinout, nechat se vyšetřit, počkat až zaberou léky a v klidu a s podporou tamního personálu - psycholog a sociální pracovník se rozmyslet co dál.

Někomu zavolat a objednat se a nebo někam dojít a ještě před tím se přiznat mámě je ale docela velká a těžká věc.

Co může být jednodušší je zavolat na nějakou linku důvěry - pomáhá to víc, než jen psát po internetu. Plus když budeš mít zájem, tak tam mívají kontakty na prověřené psychiatry a psychology - najdi si nějakou, co je blízko tvému bydlišti.

A právě kvůli lidem, co se ocitnou ve stejné situaci, jako jsi ty linky vznikly - takže se neboj, nebudeš je otravovat, nebudou tě soudit či poučovat a nebudeš zabírat čas pro někoho jiného.

http://www.capld.cz/linky-duvery-cr

Sebevražda je tu vždycky jako řešení. Takže před ní klidně můžeš zkusit třeba léčbu.

držím palce a ty se drž té části své psychiky, která tě poslala zpátky pro syna a která tě posadila k internetu a našla odvahu riskovat psát o svém stavu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
7148
29.12.18 16:53
@Anonymní píše:
Hodně se toho stalo a já už nemůžu dál. Nechala jsem syna u mojí mámy a věděla jsem, že jakmile dojdu domů, tak se zabíju. Šla jsem a myslela na toho kluka, ktery bude celý život nešťastný. Jak asi kvůli mě skončí, jak ho to ovlivní… A vrátila se pro něj. Nejsem zbabělá to zabalit ale nechat toho kluka napospas životu bez mámy nemůžu. Ani nevím, proč to tady píšu.

Zkusila jsi to nějak řešit? Psychiatr, psycholog…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2393
29.12.18 16:53

Máš pravdu - dítě se se smrtí mámy potýká celý život, neskutečně ho to ovlivní. Je moc dobře, že jsi zmobilizovala zbytky sil a sebevraždu nespáchala. Potřebuješ pomoct. Možná trpíš depresemi - je to nemoc, kterou je potřeba léčit. Nic, za co by ses musela stydět. Zkus si najít dobrého psychiatra (na stránkách známý lékař si můžeš vybírat podle hodnocení). A než se k němu dostaneš (někde jsou objednací lhůty dlouhé), zkus si přečíst knížku https://www.leda.cz/…lni-info.php?…. Jsou tam rady, co dělat, aby člověk načerpal trochu duševních sil. Třeba hodně slunečního světla (teď v zimě lze nahradit umělým slunkem, ale musí mít dostatečnou svítivost), brát rybí tuk, každý den alespoň půlhodinová procházka (aby se člověk zpotil a začaly se uvolňovat potřebné hormony) atd. Maličkosti, které pomohou s chemickou nerovnováhou v těle. Hodně sil! :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
MWS
63
29.12.18 16:54

Správné rozhodnutí nenechat dítko sami na světě. Pokud se opravdu cítíš tak beznadějně, je vážně třeba jít k psychologovi a nechat si pomoci zase se cítit v pohodě

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
953
29.12.18 16:55

Zakladatelko, drz se a vyhledej pomoc odbornika. Vim sama, ze nektere situace v zivote se muzou jevit bezvychodne, ale VZDYCKY existuje pomoc. Mluvim z vlastni zkusenosti. Rozhodla ses spravne. Klidne napis SZ, muzeme si popovidat :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2240
29.12.18 16:55

@Ou ano, vidím to stějně
pokud to není troll, tak prostě deprese může mít tyhle projevy.. člověk má pocit, že nic nemá smysl.. pokud to tak je, pak dobře, že si zakladatelka uvědomila, že má dítě.. jsou lidé, které nezastaví ani to.. život holt není peříčko a problémy jsou od toho, aby se řešily.. obvykle nikdo nemá úplně na růžích ustláno..
tak hlavu vzhůru, pro začátek aspoň zajít za svým lékařem pro nějaká antidepresiva.. a dát si život dokupy… :andel: :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.12.18 16:57
@Ou píše:
Víš proč to píšeš? Víš proč si se pro syna vrátila? Protože tam někde pod tou strašilou dekou deprese jsi to pořád ty.

A hledáš cestu, jak se zase dostat ke kormidlu svého života, aby ho nesežrala ta mrcha deprese.

Cestou k tomu je najít odvahu a zajít si na psychiatrii pro léky. Účinější varianta je zajít ještě jednou za mámou, přiznat jí, jak ti je mizerně, domluvit se na hlídání syna a zajít do krizového centra na pár dní si odpočinout, nechat se vyšetřit, počkat až zaberou léky a v klidu a s podporou tamního personálu - psycholog a sociální pracovník se rozmyslet co dál.

Někomu zavolat a objednat se a nebo někam dojít a ještě před tím se přiznat mámě je ale docela velká a těžká věc.

Co může být jednodušší je zavolat na nějakou linku důvěry - pomáhá to víc, než jen psát po internetu. Plus když budeš mít zájem, tak tam mívají kontakty na prověřené psychiatry a psychology - najdi si nějakou, co je blízko tvému bydlišti.

A právě kvůli lidem, co se ocitnou ve stejné situaci, jako jsi ty linky vznikly - takže se neboj, nebudeš je otravovat, nebudou tě soudit či poučovat a nebudeš zabírat čas pro někoho jiného.

http://www.capld.cz/linky-duvery-cr

Sebevražda je tu vždycky jako řešení. Takže před ní klidně můžeš zkusit třeba léčbu.

držím palce a ty se drž té části své psychiky, která tě poslala zpátky pro syna a která tě posadila k internetu a našla odvahu riskovat psát o svém stavu.

Děkuji. :hug: Zakladatelka

  • Nahlásit
  • Citovat
23349
29.12.18 16:58
@Anonymní píše:
Hodně se toho stalo a já už nemůžu dál. Nechala jsem syna u mojí mámy a věděla jsem, že jakmile dojdu domů, tak se zabíju. Šla jsem a myslela na toho kluka, ktery bude celý život nešťastný. Jak asi kvůli mě skončí, jak ho to ovlivní… A vrátila se pro něj. Nejsem zbabělá to zabalit ale nechat toho kluka napospas životu bez mámy nemůžu. Ani nevím, proč to tady píšu.

Psychiatr a to hned.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
12084
29.12.18 17:00
@Lucy75 píše:
@Ou ano, vidím to stějně
pokud to není troll, tak prostě deprese může mít tyhle projevy.. člověk má pocit, že nic nemá smysl.. pokud to tak je, pak dobře, že si zakladatelka uvědomila, že má dítě.. jsou lidé, které nezastaví ani to.. život holt není peříčko a problémy jsou od toho, aby se řešily.. obvykle nikdo nemá úplně na růžích ustláno..
tak hlavu vzhůru, pro začátek aspoň zajít za svým lékařem pro nějaká antidepresiva.. a dát si život dokupy… :andel: :kytka:

sebevražedné pokusy = deprese. Výjimkou jsou bilanční sebevraždy, které ovšem v čase míru a vcelku rozumě dostupné zdravotnické a sociální pomoci jsou naprosto výjimečné a když se to někdy jako bilanční sebevražda může zdát, tak v naší době a našem protstoru tam v 99.9% je na pozadí deprese.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3240
29.12.18 17:05
@Anonymní píše:
Hodně se toho stalo a já už nemůžu dál. Nechala jsem syna u mojí mámy a věděla jsem, že jakmile dojdu domů, tak se zabíju. Šla jsem a myslela na toho kluka, ktery bude celý život nešťastný. Jak asi kvůli mě skončí, jak ho to ovlivní… A vrátila se pro něj. Nejsem zbabělá to zabalit ale nechat toho kluka napospas životu bez mámy nemůžu. Ani nevím, proč to tady píšu.

Sama sis uvědomila, že máš to nejdůležitější na světě, ten největší stimul a důvod žít a to je dítě. První a nejdůležitější krok máš za sebou, teď vyhledej pomoc pro sebe, abys mu byla co nejlepší a fungující matkou. Drž se, na ty hvězdy tady, co tě shazuji se vybodni. Jsou to ubozacky. Ty jsi tady prokázala obrovskou sílu. Nezahazuj to. :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2240
29.12.18 17:09

@Ou ano, já vím..
občas k ním jezdím.. a odřezáváme, ohledáváme… vím o tom celkem dost
proto to nezlehčuji…
a pokud je dotaz pravdivý, pak je skvělé, že zafungovala aspoň tak základní brzda ve formě starosti o dítě. Tak to má být a je to známka toho, že není vše prohrané :andel:
nechápu, jak to někdo může zlehčovat a odsuzovat… staré indiánské přísloví praví : Nesuď ten, kdo jsi nešel v mých botách… nemáme právo odsuzovat, můžeme jen pomoci… prostě zakladatelko, musíš se sebrat, zajít si pro léky, vyřešit příčiny neutěšeného stavu, najít si spřízněnou duši .. obnov starší přátelství, zkus se obrátit na někoho z rodiny, kdo je ti nejbližší.. nikde nejsou vztahy ideální… za každým mrakem se skrývá slunce,neboj.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
29.12.18 17:09

Zakladatelko, úplného te chapu. Já to porad odkladam, protože nejsem schopna vymyslet, kdo by se dobře postaral o me dite. Jinak me tu nic nedrží, i si myslim, že memu diteti prospeje výchova někoho jineho a bude se mit lip. A tlačí me cas, bojim se, že už si me bude pamatovat.

  • Nahlásit
  • Citovat
2240
29.12.18 17:13

@Kaileee ano, v tomto máš pravdu.. mezi sebevrahy se najdou i zbabělci, kteří „nasekali dluhy“ a nevidí jinou cestu. Jsou snad o to více bezvýznamní a bezcenní??
Jak by bylo tobě, kdyby ti třeba někdo nejbližší zemřel, nebo by přišla těžká nemoc, ztráta zaměstnání.. víš kolik věcí v životě se může stát?? a jak si můžeš být tak jistá, že i mezi těmi pěti nebyl člověk trpící depresí??
nepochopím takto neempatické „lidi“ jako jsi ty.. a věř, že jsem v životě už zažila hodně.. včetně toho, že jsem rozhodovala o něčím osudu… chraň mne Pán Bůh tak rychlých soudů, jaké máš ty.

Příspěvek upraven 29.12.18 v 17:14

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama