Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
@lucenka píše:
ano ale nebudeš s ním plakat x dnů 24 hodin denně
No a ve chvíli, kdy s ním nebudeš zrovna plakat, potichu obstaráš domácnost, budeš krotit děti, aby tam nedováděly a vůbec se mu pokusíš tu situaci usnadnit.
@Bábrdl píše:
Ježiš, zemřel MU TÁTA!
To není nějaký jeho plezír, že je smutný a schválně omezuje dítě.Úplně tě vidím, jak nad tím chudákem stojíš a dva dny po smrti jeho tatínka mu podrážděně říkáš: „a jak dlouho se děti nesmí smát? Rok, protože tak dlouho přeci správně trvá smutek po zemřelém.“ když poprosí o trochu ohledů.
Máš místo srdce šutr? To snad poznáš na partnerovi, jak dlouho potřebuje tvoji oporu a ohledy rodiny.
ne nestála bych nad ním. Našla bych si čas, kdy bych ho obejmula, pohladila. A pak bych si s dětmi šla hrát do jiného pokoje. A když by si děti chvíli hrály samy, spaly by, tak bych se věnovala partnerovi. Prostě bych ten čas a svou pozornost dělila mezi ně. Ale rozhodně bych dětem nezakázala, aby si hrály.
@Bábrdl píše:
No a ve chvíli, kdy s ním nebudeš zrovna plakat, potichu obstaráš domácnost, budeš krotit děti, aby tam nedováděly a vůbec se mu pokusíš tu situaci usnadnit.
a tím, že si s dětmi bude hrát, vymýšlet jim klidnou činnost, tak může tomu chlapovi usnadnit situaci. On bude mít svůj prostor pro smutek.
@ospalámyš Je jasné, že jim člověk musí dát najíst, a zabezpečit je. Ale, v takovou dobu prostě má přednost truchlící, ne děti. TAkže hračky ano, proč ne, tv pohádky ano proč ne, ale s ohledem na truchlícího, vše v rámci možností v klidu. Přece každý musí cítit, že v takové chvíli tě životní partner potřebuje víc, než dítě třeba prskavky na stromku a koledy.
@lucenka píše:
ano ale nebudeš s ním plakat x dnů 24 hodin denně
Nebudu, ale asi pochopím, že tak čerstvé úmrtí vyvolává určité reakce. A nebudu tu ventilovat, jaká jsem chudera, že jsem chtěla popřát dětem a ono se mu to nelíbilo, a že já chci žít přece normálně, ne? zakladatelce, asi tak jako tobě, chybí poněkud ta empatie. je rozdíl říci - nikdo se tu nebude smát, neb máme smutek - a je rozdíl říci děti nekřičte, běžte si hrát do pokojíku, tatínek i JÁ máme bolest. běžte, dejte tátovi i mě pusu a pěkně si potichu hrajte. Ty to stavíš, jako by manžel zakladatelky vyžadoval skutečně roční smutek a děti se nesmějí bavit a hrát si. jenže podle mého dojmu z textu se prostě zakladatelka chová hloupě, úplně zapomíná, že je manželka, která má být manželovi oporou - ne ona se musí věnovat dětem přeci, děti jsou modla a vládce a bůh. A za pár let se možná bude divit, že jí manžel nedává tu oporu též. A bude si stěžovat, že ji šéf v práci sjel a manžel místo co by jí pofoukal bebínko si šel na fotbal. No a? Má děti, ty jsou snad důležité, ne?
@lucenka píše:
a tím, že si s dětmi bude hrát, vymýšlet jim klidnou činnost, tak může tomu chlapovi usnadnit situaci. On bude mít svůj prostor pro smutek.
Ale bude sám
Ty si fakt myslíš, že v takovém okamžiku tě děti potřebují víc, než tvůj partner? TY nebudeš očekávat/neočekáváš, že až tobě umře někdo blízký, že tam bude pro tebe? ![]()
@lucenka píše:
ne nestála bych nad ním. Našla bych si čas, kdy bych ho obejmula, pohladila. A pak bych si s dětmi šla hrát do jiného pokoje. A když by si děti chvíli hrály samy, spaly by, tak bych se věnovala partnerovi. Prostě bych ten čas a svou pozornost dělila mezi ně. Ale rozhodně bych dětem nezakázala, aby si hrály.
Nic jim probůh nezakázal, jenom se mu asi prostě nelíbilo, že zakladatelka rozsvítila stromek. Píšu asi, protože to zakladatelka též neví jistě.
@jahuhudka píše:
Ale bude sámTy si fakt myslíš, že v takovém okamžiku tě děti potřebují víc, než tvůj partner? TY nebudeš očekávat/neočekáváš, že až tobě umře někdo blízký, že tam bude pro tebe?
ano budu očekávat, že mě pohladí, obejme. Ale zároveň pochopím, když se bude věnovat dětem, bude si s nimi hrát. Nebudu jej vyžadovat jen pro sebe.
@jahuhudka píše:
@ospalámyš Je jasné, že jim člověk musí dát najíst, a zabezpečit je. Ale, v takovou dobu prostě má přednost truchlící, ne děti. TAkže hračky ano, proč ne, tv pohádky ano proč ne, ale s ohledem na truchlícího, vše v rámci možností v klidu. Přece každý musí cítit, že v takové chvíli tě životní partner potřebuje víc, než dítě třeba prskavky na stromku a koledy.
Tak nikdo nevíme, jak staré má zakladatelka děti, roční - dvouleté dítě nikam neodsuneš, oni se o svoje potřeby přihlásí samy. Předškoláci jsou zas jiná kapitola.
Ale třeba dvouleté akční dítě nepřiměješ se dlouhodbě chovat přiměřeně situaci i když se budeš snažit, ono je to o nějakém rozumném středu a mám pocit, že o tom tady snad mluví do jisté míry všichni ne? O koledách a prskavkách tady nikdo nic neříkal, zakladatelka psala o rozsvíceném stromku.
Já nevím, že se tady z toho zas dělá bojiště plné černobílých soudů a odsuzování, blití…
@inkakřivák píše:
Nic jim probůh nezakázal, jenom se mu asi prostě nelíbilo, že zakladatelka rozsvítila stromek. Píšu asi, protože to zakladatelka též neví jistě.
vždyť zakladatelka psala, že se mu to nelíbilo. Navíc, pokud jsi četla pozorně, tak jasně psala, že teď nebudou žádné oslavy. Takže dodržuje smutek. Jen si dovolila věnovat se i dětem.
@ospalámyš píše:
Tak nikdo nevíme, jak staré má zakladatelka děti, roční - dvouleté dítě nikam neodsuneš, oni se o svoje potřeby přihlásí samy. Předškoláci jsou zas jiná kapitola.
Ale třeba dvouleté akční dítě nepřiměješ se dlouhodbě chovat přiměřeně situaci i když se budeš snažit, ono je to o nějakém rozumném středu a mám pocit, že o tom tady snad mluví do jisté míry všichni ne? O koledách a prskavkách tady nikdo nic neříkal, zakladatelka psala o rozsvíceném stromku.Já nevím, že se tady z toho zas dělá bojiště plné černobílých soudů a odsuzování, blití…
JAk už bylo řečeno, pokud projevily děti zájem o rozsvícení stromku, rok jim asi nebude
@jahuhudka píše:
JAk už bylo řečeno, pokud projevily děti zájem o rozsvícení stromku, rok jim asi nebude
ale dvouleté dítě už o to zájem může projevit a to tiše u televize celý den opravdu nevydrží.
Tak se mu to nelíbilo, ale asi to nezakázal. Musí se mu to líbit? Já to chápu, že prostě nemá na nějaké svátky vůbec náladu. A že se mu asi zakladatelka moc nevěnuje, to jsem si tak nějak vyvodila z toho, že má obavy, aby nebyl naštvaný, že s ním netruchlí. Nu co, už mají stejně asi po pohřbu, život jde dál, a já jsem štastná, že mám muže soucítivého, který byl se mnou, když bylo zle. A oblékl děti a vyhnal je ven na zahradu si hrát, abychom mohli sedět a držet se navzájem. A děti, že viděly, jak jsme zaražené, byly samy tiché. Neřvaly, nelítaly. Prostě klid. On je to totiž i jakýsi výraz úcty.
No nemá cenu to tu rozebírat, každý máme svůj pohled a myslím si, že teprve až dojde k té které situaci, tak se uvidí, jak ji kdo bude řešit. Zda i tehdy to bude jsem ráda, že si manžel hraje s dětmi a nezanedbává je.
@lucenka píše:
ale dvouleté dítě už o to zájem může projevit a to tiše u televize celý den opravdu nevydrží.
Ty to pořád nechápeš. Vůbec nejde o to, jestli vezmeš děti na chvilku ven, jestli si s nimi zahraješ pexeso… Jde o to, v takový moment nestavět děti nad tu truchlící osobu. Tomu se říká smutek v rodině, prostě se tomu vše dočasně podřídí. A citlivá, milující manželka vycítí, kdy je načase se vracet do normálu
@inkakřivák píše:
Tak se mu to nelíbilo, ale asi to nezakázal. Musí se mu to líbit? Já to chápu, že prostě nemá na nějaké svátky vůbec náladu. A že se mu asi zakladatelka moc nevěnuje, to jsem si tak nějak vyvodila z toho, že má obavy, aby nebyl naštvaný, že s ním netruchlí. Nu co, už mají stejně asi po pohřbu, život jde dál, a já jsem štastná, že mám muže soucítivého, který byl se mnou, když bylo zle. A oblékl děti a vyhnal je ven na zahradu si hrát, abychom mohli sedět a držet se navzájem. A děti, že viděly, jak jsme zaražené, byly samy tiché. Neřvaly, nelítaly. Prostě klid. On je to totiž i jakýsi výraz úcty.
No nemá cenu to tu rozebírat, každý máme svůj pohled a myslím si, že teprve až dojde k té které situaci, tak se uvidí, jak ji kdo bude řešit. Zda i tehdy to bude jsem ráda, že si manžel hraje s dětmi a nezanedbává je.
a na kolik dnů je na tu zahradu vyhnal? Protože zakladatelka nepíše o dnu, kdy se její muž o smrti dozvěděl.