Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Smrt tchána, muž to nese těžce
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
jahuhudka
2.1.17 11:36
- Citovat
- Upravit
2.1.17 11:38
@lucenka píše:
a dítě, které třeba tátu obejme, když brečí, dá mu pusu na chvíli se přitulí a pak si jde hrát je neempatický sobeček? Skvělé empatické předškolní dítě musí probrečet několik dnů a nevzít do ruky hračku?
Ne, ale pokud si i přes smutek vydupe rozsvěcení stromečku a bude chápat jako křivdu, že nemůže výskat a ječet, tak je někde něco špatně. Nikde jsem nepsala, že by si děti nemohly hrát, jde o to, aby se naučily přizpůsobit dané situaci, aby věděli, že když někdo milovaný odejde, že se truchlí a je to normální. Naučí je to vyrovnat se s podobnými situacemi do budoucna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
2.1.17 11:38
@kdochcekam píše:
Předškolní dítě se dokáže chovat tiše v přítomnosti smutného tatínka, který oplakává dědečka. Pokud se dítě zapomene, upomenu ho, ať se zklidní a nebo si jde hrát do pokoje.
a jak dlouho bys dítě napomínala?
- Citovat
- Upravit
2.1.17 11:40
@Jitusee píše:
@Bábrdl Vázne zakážes se dětem smat, protoze druhy ma bolavé srdce? Neznam jediného rodiče, ktery by po svých dětech vyžadoval takovou,,tryznu". Buď to tak děti citi přirozene, ze se smat nechtějí a je jim smutno, v opačném případě bych je držela s běžným chováním od tatínka trosku bokem, ale nic bych jim nenutila ani nenakazovala.
Ano, je zvykem v domácnosti, kde je smutek, že se nahlas nesmějeme.
Chápu, že to můžete vnímat jako strašný problém a hrozný zásah do práv dítěte, že si ho někdo dovolí omezit a řekne mu „teď tady prosím neběhej a nevýskej a jdi si hrát potichu do pokojíčku“, ale v některých rodinách to je zvykem. Vzpomíná se, mluví se o zesnulém, prohlížejí se fotky a hlavně se snaží být tomu, kdo nejvíc trpí, oporou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
2.1.17 11:40
@Tinuvien píše:
Ne, ale pokud si i přes smutek vydupe rozsvěcení stromečku a bude chápat jako křivdu, že nemůže výskat a ječet, tak je někde něco špatně. Nikde jsem nepsala, že by si děti nemohly hrát, jde o to, aby se naučily přizpůsobit dané situaci, aby věděli, že když někdo milovaný odejde, že se truchlí a je to normální. Naučí je to vyrovnat se s podobnými situacemi do budoucna.
a jak víš, že zakladatelčiny děti netruchlí? Jen si chvíli chtěly hrát s maminkou, ta jim rozsvítila stromeček, když jsou ty Vánoce. Na tom není nic špatného a nic to nevypovídá o tom, že by se tatínkovi nevěnovali, že by taky netruchlili. Jen si holt dovolují dál žít i normální život.
- Citovat
- Upravit
2.1.17 11:40
@kdochcekam píše:
Předškolní dítě se dokáže chovat tiše v přítomnosti smutného tatínka, který oplakává dědečka. Pokud se dítě zapomene, upomenu ho, ať se zklidní a nebo si jde hrát do pokoje.
Přesně tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
2.1.17 11:41
@Bábrdl píše:
Ano, je zvykem v domácnosti, kde je smutek, že se nahlas nesmějeme.Chápu, že to můžete vnímat jako strašný problém a hrozný zásah do práv dítěte, že si ho někdo dovolí omezit a řekne mu „teď tady prosím neběhej a nevýskej a jdi si hrát potichu do pokojíčku“, ale v některých rodinách to je zvykem. Vzpomíná se, mluví se o zesnulém, prohlížejí se fotky a hlavně se snaží být tomu, kdo nejvíc trpí, oporou.
a jak dlouho se děti nesmí smát? Rok, protože tak dlouho přeci správně trvá smutek po zemřelém.
- Citovat
- Upravit
jahuhudka
2.1.17 11:43
@lucenka píše:
a jak dlouho se děti nesmí smát? Rok, protože tak dlouho přeci správně trvá smutek po zemřelém.
Já teda nevím jak u vás doma, ale naše děti (tedy když byly malé) když viděly uplakanou mámu (tátu) nebo viděly, že je někdo z nás smutný, tak prostě neběhaly, neskákaly, nesmály se. Chápaly, že se něco děje 
- Citovat
- Upravit
2.1.17 11:44
@lucenka píše:
a jak dlouho se děti nesmí smát? Rok, protože tak dlouho přeci správně trvá smutek po zemřelém.
Ježiš, zemřel MU TÁTA!
To není nějaký jeho plezír, že je smutný a schválně omezuje dítě.
Úplně tě vidím, jak nad tím chudákem stojíš a dva dny po smrti jeho tatínka mu podrážděně říkáš: „a jak dlouho se děti nesmí smát? Rok, protože tak dlouho přeci správně trvá smutek po zemřelém.“ když poprosí o trochu ohledů. 
Máš místo srdce šutr? To snad poznáš na partnerovi, jak dlouho potřebuje tvoji oporu a ohledy rodiny.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.17 11:47
No, jak je vidět, vykrystalizovaly tady dvě skupiny.
Jedna říká, že děti mají brát ohledy na tatínka, i když jsou to malé děti.
A druhá říká, že tatínek má brát ohledy na děti, i když utrpěl těžkou ztrátu, děti jsou děti a nikdo nemá právo je omezovat.
Jsem ráda, že v první skupině je přeci jen o něco víc holek.
Příspěvek upraven 02.01.17 v 11:50
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.17 11:47
@jahuhudka píše:
Já teda nevím jak u vás doma, ale naše děti (tedy když byly malé) když viděly uplakanou mámu (tátu) nebo viděly, že je někdo z nás smutný, tak prostě neběhaly, neskákaly, nesmály se. Chápaly, že se něco děje
Ale to přece nejvíc záleží na věku dětí, dvouleťák to tak úplně nepochopí, pětileté dítě už se bude chovat jinak. Ale týden bez hraní nebo blbnutí opravdu malé děti nevydrží. Pak se musí třeba rodiče na chvíli rozdělit a matka s nimi může jít ven, kde budou pokračovat v normálním životě, zatímco otec bude prožívat smutek v klidu.
Příspěvek upraven 02.01.17 v 11:49
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.17 11:47
@Bábrdl A co z toho co píšeš ty, jsem nenapsala ja? Nenapsala jsem snad, ze bych je s běžným chováním držela od tatínka dal, respektive v pokojicku?
Vy jste snad nejaky samozvaný arbitr, aby jste vynášeli soudy, jake chování je správne v případě smutku? Vubec nechapu, jak nad jedním příspěvkem dokážete vypsat 9 stranek plných soudu, dedukci a pohoršení.
Ja nepotřebuju, aby jste mi tady posvětili můj nazor, ale dle mého jste velice nefer vůči autorce dotazu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
2.1.17 11:48
@lucenka píše:
vždyť to tam píše, že se mu nelíbilo, že rozsvítila dětem stromeček.A tedy zajímalo by mě, jak zařídíš, aby si malé děti nehrály a nesmály se, jak se takové dítě zabaví, když nic nesmí. Bude muset několik dnů mlčky sedět na křesle?
Naštvat a nelíbilo se mu je hodně veliký rozdíl dle mého. Taky se mi bčas něco nelíbí, ale to neznamená, že jsem naštvaná, ne? Stajně tak jako to, že ty se ptáš, jak vím, že to nedělá ( že mu nedává najevo soucit) - no tak když píše, že má strach, aby nebyl naštvaný, že s ním netruchlí a že prostě chce žít dál normálně - no to na moc velké truchlení skutečně nevypadá. prostě si myslím, že v tomto případě, vánoce nevánoce, pokud nejsou děti kojenci a nepotřebují nějakou extrémní péči, by si měla ona jako prvního postavit jeho. ne děti. A starat se o to, aby on věděl, že není na zármutek a na bolest sám. Dětem může klidně pustit pohádky, rozsvítit stromek, nechat je hrát, ale i obyčejná lidská slušnost by mi velela jít si sednout k tomu trpícímu. Udělala bych to pro kohokoliv, natož pro manžela. Plakala jsem s kamarádkou, když jí zemřeli rodiče, a pohžeb měli 23.12. fakt nekecám, plakala jsem s manželem na dovolené, když zemřel tchán, a my nemohli sehnat letenku zpět, a myslím si, že to je to nejmenší, co pro něj mohu udělat. Dát najevo pochopení a dát soucit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
lucenka
2.1.17 11:54
@inkakřivák píše:
Naštvat a nelíbilo se mu je hodně veliký rozdíl dle mého. Taky se mi bčas něco nelíbí, ale to neznamená, že jsem naštvaná, ne? Stajně tak jako to, že ty se ptáš, jak vím, že to nedělá ( že mu nedává najevo soucit) - no tak když píše, že má strach, aby nebyl naštvaný, že s ním netruchlí a že prostě chce žít dál normálně - no to na moc velké truchlení skutečně nevypadá. prostě si myslím, že v tomto případě, vánoce nevánoce, pokud nejsou děti kojenci a nepotřebují nějakou extrémní péči, by si měla ona jako prvního postavit jeho. ne děti. A starat se o to, aby on věděl, že není na zármutek a na bolest sám. Dětem může klidně pustit pohádky, rozsvítit stromek, nechat je hrát, ale i obyčejná lidská slušnost by mi velela jít si sednout k tomu trpícímu. Udělala bych to pro kohokoliv, natož pro manžela. Plakala jsem s kamarádkou, když jí zemřeli rodiče, a pohžeb měli 23.12. fakt nekecám, plakala jsem s manželem na dovolené, když zemřel tchán, a my nemohli sehnat letenku zpět, a myslím si, že to je to nejmenší, co pro něj mohu udělat. Dát najevo pochopení a dát soucit.
ano ale nebudeš s ním plakat x dnů 24 hodin denně
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Zánět spojivek kapky nepomáhají
- 25.08.23
- Lucy01O
Tlak v oku a záškuby
- 23.08.23
- Anonymní
Flek před okem
- 13.07.23
- MartinaKindl333
Vysoká krátkozrakost a porod
- 06.07.23
- Anonymní
@kdochcekam