Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Silvianna píše: Více
Ano, citlivý je hodně.
Když to řekl poprvý, tak mě to zarazilo, ale nepřikládala jsem tomu moc váhu. Ale jak to poslední dny sleduju, nebylo to jen plácnutí slov do větru.
To je fakt, taky si často přijdu, že mám doma tři děti. A s tím nejstarším je nejtěžší pořízení.
@kavenka píše: Více
Mě to tak strašně bolí, protože malej je tak skvělej a šikovnej. A manžel by snad nejradši, aby se narodil už jako samostatná jednotka. Ano, je to s ním náročnější než s většinou jiných dětí, ale začíná to v dobrém vracet.
Právě že to vidím u kamarádky, jak je její syn fixovány na tátu, jak se na něj těší. A to je přitom prý také přísnější než ona a i přesto ho vyžaduje..
Táta by si děti asi brát nemohl, protože by je vrátil velice rychle. Nevěděl by si s nimi rady. Neuměl by je obstarat, zabavit, pravděpodobně by je ani neuložil ke spaní. Jak by se o ně chtěl postarat celý víkend, když nezvládá ani dopomoc ženě? Jestliže by to soužití mělo vypadat takhle, až budou děti větší, mnoho se toho nezmění. Ten odstup tam asi zůstane. Bylo by řešení bydlet odděleně. Ideálně ale blízko sebe, aby táta mohl s vámi odpoledne do zoo, do bazénu, sáňkovat, atd. Ale aby byl doma klid, aby ty děti měly pocit bezpečí. Takové dva malé byty v jedné ulici. Muž by měl klid po práci a maminka by doma sice na děti byla sama, což je dosud, ale zřejmě by zároveň měla o starost míň. Ono by se snadno řeklo…dítě se musí podřídit, musí si zvyknout, musí poslechnout. Jenomže, tohle v sobě skrývá takové negativum, jak by se psychika dítěte vyvíjela dál. Jak to dítě poroste, jaký si na základě téhle situace vytvoří vztah k dalším lidem, kteří mu časem přijdou do života? Nebude ustrašený, bez kamarádů, bez důvěry vůči učitelkami a učitelům, nebude to mít nesnadné v těch mezilidských vztazích do budoucna, do života? Nepřenese tu nedůvěru na ty další lidi? Nevím. Ale za sebe bych to řešila už teď. Nečekala bych, až se tohle projeví i u druhého dítěte. Ono není myslím nač čekat. A s mužem bych si rozumné promluvila. On se musí doma cítit taky nanic. A navíc.
@Anonymní píše: Více
Je to teda šílená situace. Každopádně, i když už je na to pozdě, když se téměř nestaral o jedno dítě, o dvě se asi jinak moc starat nebude
Měl hned od začátku mít prostor, kdy budou sami dva a budou se prostě zabavovat, učit, atd jen spolu. Když jsi tam pořád ty a on skoro vůbec, těžko se pak něco radí. A až půjdeš do práce, bude to teda slušný fičák ![]()
@Anonymní píše: Více
a když teď ho děti štvou a nemá o ně žádný zájem, proč si myslíš, že po rozvodu by si je chtěl brát? ![]()
@stinga píše: Více
Jenom proto, aby dělal naschvály.
Když šel s obouma ven, tak pak z něj vylezlo, jak mu starší utíkal po lese a malýho nechal řvát (a to i přesto, že věděl, že ho nejspíš bolí břicho a stačilo, aby ho na chvíli zvedl). Měl z toho akorát srandu a že to zvládne a příště půjde zas. Tak jsem mu řekla, že když nechává malého řvát, tak mu je už nedám a radši s nimi tu chvíli budu sama, tak vyváděl, že jeho to jsou taky děti. A pomalu jsem za blázna, že by jim přeci neublížil.
@Pe.M.1 píše: Více
To sice nevěděl, ale myslím, že by je chtěl jen z trucu a hodil by je na hlavu tchýni. I když je fakt, že ta má ráda svůj klid, tak by to zas tak často nebylo.
Nápad pěkný. Ale asi i ty výlety by byly problém. Když nejen jedeme, tak je taky všechno špatně, nespokojenej že se to s dětmi nedá užít. Nebo i obyčejnou procházku prudí. Jdeme a on kouká do mobilu. To ve mně vše úplně vře! ![]()
Jo, to on se cítí s námi na nic. Na druhou stranu, co by se vzdával dobrého bydla.
Zakladatelko, je mi strašně líto dětí, ony cítí, že táta není jak bych to napsala…no vedoucí parťák jako ty, navíc jsi psala, že rok a půl jako otec nefungoval, co čeká teď? To se asi pokakal z višně? Nejde o období dětí, jde o to, že tvůj muž není moc dělaný na otcovství, ono možná on se domluví s dospělými, ale až vaše děti vyrostou, nebudou mít k němu vazbu, budou tam chybět pozitivní city a zážitky.
Návratem do práce se to nezlepší. Děti budou vystreslé, kde jsi a kdy se už konečně vrátíš, ty jsi totiž jejich jediná záchranná stanice. Musím ti říct, že po přečtení jsem si vzpomněla na své dětství - otec nás všechny týral (i matku) a my pokaždé byli rádi, když šel třeba do hospody nebo kamkoli ven, aby byl doma klid bez řevu a dusna (o tom taky píšeš), a když se stalo, že matka měla odpolední a otec byl doma, jen jsme po návratu ze školy pozdravili a zašili se do pokoje učit nebo tak, abychom nemuseli být s ním, takové hnusné to bylo. Časem mi to bylo už jedno (během VŠ studií), ale jeho společnost jsem nevyhledávala a nevyhledávám, zkrátka není o čem si s ním povídat.
Tvůj prostě není dělaný na otcovství a péči/vychovu/starost o děti. Kdybyste se rozvedli a měli střídavku, co by dělal? Uměl by si to on představit?
A ještě otázka - chtěl taky děti nebo se spíš podvolil?
Nevím no tady leda zajít na nějakou společnou diskuzi/terapii s psychologem nebo jiným odborníkem, aby manželovi taktně nebo netaktně vysvětlil vše okolo vývoje dětí, protože nejspíš už tu cestu po, sra, l a bylo by fajn, kdyby ji uklidil, jestli chce třeba jako starý dědek trávit Vanoce v rodinném kruhu, kdy ho na navštěvu jeho děti pozvou (nebo za ním dojedou) nebo jestli bude trávit osamocen doma nebo v DD a stěžovat si, že nikdo ho nemá rád a nikdo ho nenavštěvuje.
Bylo by možná i fajn, kdyby si to tady všechno, včetně příspěvků početl.
@Anonymní píše: Více
Takže to „vyřešíš“ tak, že budeš komplet za chůvu a za služku a on bude doma dětem dal ničit domov
vždyť si z tebe dělá dobrý den
ví, že když ti udělá párkrát naschvál už po něm nebudeš nic chtít a on bude mít Havaj. Nic jiného v tom fakt není.
A proč přesně si myslíš, že když s ním zůstaneš, tak ti naschvály dělat nebude? Zejména takové s „použitím“ dětí?
Bude k tomu akorát mít o dost víc příležitostí.
@Annonymní_007
Dodávám:
Za chůvu a služku…až se fyzicky a psychicky úplně oddělá, onemocní a bude sama potřebovat péči…a těm dětem zbyde kdo. Jejich neschopný otec, který to všechno má na háku a sám se velice baví tím, že se mu na chvíli svěřily děti a on pak ženě vyprávěl, jakou s ním měly nepohodu? Až se z té situace doma složí, tak koho ty děti na světě budou mít? Její stárnoucí rodiče, před kterými bude mít otec dětí, jakkoli neschopný, vždycky přednost? Když s nimi bude celou dobu žít v jedné domácnosti, kdo z kompetentních správně dešifruje situaci, že se otec roky jen vezl a doma dělal dusno? On to staví tak, že chlap se přece nemůže zabývat malinkými dětmi doma. Ony ho ruší od odpočinku a televize. Ať si je žena uklidní a ať po něm nic nechce, že. On vydělává. On chce mít klid. Kdo to jednou uvede na pravou míru, že ta rodina nefungovala nikdy jako rodina a že dětem bude líp u prarodičů? Kdo si dá tu práci? Maminka ani nemusí omarodit. Ono bude stačit, že vynervovaná v obchodě, když zapomněla něco koupit, bude počítat minuty, jak dlouho mu je nechala hlídat doma / já Máňo do obchodu nejdu, jsem unavený z práce, to je tvůj problém, žespivo odpoledne zapomněla koupit, tak sebou ale hoď, chci se natáhnout k televizi…/ A tak vyběhne z obchodu a jak bude pospíchat, upadne, zlomí si něco…a co potom bude. Nebylo by lepší, aby v poklidu žila s těmi dětmi sama a neprřidělávala si práci s chlapem? Já vím, říkám to hnusně, ale někteří chlapi jsou člověku doma opravdu jen přítěží. Že nemít ty děti, je dávno žena pryč. Jenomže bohužel ty děti přijdou dřív, než to žena zjistí. A je potřeba myslet trochu dál a dopředu než tam, že dneska po nás táta řval trochu míň, než tomu tak bylo minulý týden, no tak snad si to sedne, no…než půjdou do školky, než půjdou do školy, než dostudují, snad si k nim jednou tu cestu najde, vždyť jsou jeho…a potom to může dopadnout tak, že ty děti při první příležitosti z domova odejdou a té máme řeknou, že se už nehodlají vrátit, protože jim táta zničil dětství. I tak to může dopadnout. To bude idyla, až s ním zůstane sama. A je možné, že ji on řekne, to máš z toho, žes je tak rozmazlovala, radši se ti odstěhovaly a bydlí kdovíkde. Myslíte, že přizná chybu? Řekla bych, že nastane druhé kolo. Kdy manželka začne přemýšlet, kam se odstěhuje ona…
@Anonymní píše: Více
tak to je smutné, to nemá v podstatě řešení žádné, on vám zničí život všem třem ať budete jako rodina nebo ne,
on prostě nechtěl děti, přesto je udělal, a bude se mstít a mstít dětem i tobě
Protože, když vidím, jak je hlídá, tak se o ně šíleně bojím, že by je nezvládl…