Syn vidí duchy
- Fotoalbum (6)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
@micelinka píše:
Moje dcera (26m.) po přestěhování do nového domu vidí lidi. V pokojíčku „bydlí“ holčička, která nemá hlavu. Dcera na ní kouká, ukazuje mi jí a říká, že se jí bojí. Kolikrát si v pokojíku hraje, vyběhne ven a říká, že tam zase je. Před chvílí jsme si povídaly s pánem, který seděl u nás na gauči. Nevím, jestli je to jen fantazie? Nevím, jestli jí mám říct, že tam nic není? Teď to máme tak, že o tom mluvíme, jako by tam opravdu někdo byl.
Ahoj, poradila bych ti zjistit si minulé obyvatele onoho domu.
Jediné co dušičky chtějí a proč se ukazují je, že je trápí problém a chtějí po nás lidech, abychom ho vyřešili. Někdy to dělají i celkem děsivým stylem, ne však protože by chtěly ublížit- i když se to zezačátku tak jeví- ale protože poukazují na svůj nevyřešený problém. Jen si nedokáží jakožto bezfyziční představit, že kolikrát kompenzují větší silou, než by sami chtěli. Vyřešit to jde: komunikací s nimi. Zeptat se jich, co chtějí a proč tam vlastně jsou. Oni odpoví bu´dto přímo dcerce, nebo to dají najevo jinak. I přesto a´t se dcerka nebojí, protože jak jsem řekla, dušičky si neuvědomují svou sílu. Poté, co si promluví je na dcerce aby řekla dušičkám kam patří. Ty ji můžeš pomoct. Ale musíte to myslet upřímně. Tím, že si s nimi budete povídat a dáte jim najevo že o nich víte že tam jsou a budete k nim přátelští jim dovolíte uvolnit v sobě daný problém a odejdou nahoru. Když se bude dcerka bát, ať k sobě zavolá své strážné anděly. Poskytnou ji pocit větší jistoty.
- Citovat
- Upravit
Určitě bych dceři věřila, protože pokud říká, že v pokoji jsou nějaké bytosti a vidí je, tak je to pravda. Syn 7 let vidí duchy. Manžel byl u paní v Kroměříži, která pracovala se synovým minulým životem. Má ještě fobii z pavouků. Hodně nám vysvětlila. Ti duchové jsou ode mě, je to úzkost a strach. Jsem příliš úzkostlivá. Proč to je, tak to jsem pochopila po odvyprávění jeho min. života.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@kissi píše:
Ahoj, duchy vidím dost často, ale nekomunikuji s nimi, mám plno zážitků a mohu říct, že se v tom vyznám. Zkuste ducha poprosit, aby Vás nechal být, odešel v míru a pokoji a víc se nevracel. Pozor však, nikdy nedávej najevo strach, cítí ho. Jestli jsi věřící, pomodli se za duši mrtvého, jestli je malá pokřtěná, zapal v pokoji její svící.
Držím Vám moc palce…
Mohu kdykoliv poradit víc..
Moje mala pokrtena neni(chystam se na jare)tak to mam udelat jak? Holka obsas vidi duchy hlavne se za ni porad vraci nejaky maly kluk a jednu noc jsem se z niceho nic probudila a u me postele stal prave asi ten duch toho kluka.Pak se me i zdal sen s nim a v podstate v tom snu chtel, abychom ho prijaly mezi sebe. Odmitala jsem i ve snu. Mam z toho strach, tech zazitku uz mam hafo, nejradsi bych kdyby zadne nebyly
Jedna holcina, ktera zacina s vestenim s kyvadlem holce vyvestila, ze ten kluk co za ni chodi pro ni neni nebezpecny a ze asi bude mit „dar“(z meho pohledu to dar neni)videt a slyset duchy i do budoucna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Jeste dodam, ze kdyz mi malou hlidala sestra, dcera ji o tom klukovi rikala.Pak sly ven a mala z niceho nic zacla brecet, ale fakt brecet, ze ho ma na zadech.Tak segra prej ukaz ja ho schodim a udelala ten pohyb rukou a mala byla v pohode.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@alexxa Fuj to je strasidelny
Snad to bude vsechno jen lepsi a lepsi
![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahojte,
Neřekla bych, že to, co děti tvrdí vzniká na základě fantazie.Ani to, že by to bylo spíš prokletí, jak dar. Ono záleží na tom, jak to pojmete. Mě duchové navštěvují tak frekventovaně, že to ani možné není. Zezačátku jsem to nenáviděla, ale když to přijmete, ucítíte tu výhodu, že vás vnímají ne jako oběti, ale jako zachránce.
Mě je 25,nekoukám se na horory. Sama jsem jako malá viděla v noci postavy- mezi nimi i jednoho muže. Ten mě děsil snad ze všech nejvíc. Mamka se to snažila vyřešit racionálním způsobem-že duchové neexistují. Nachvíli to pomohlo, ale pořád jsem měla pocit, že mě někdo sleduje, v osmi to přešlo do pocitu, že mě ten daný člověk sleduje i ve dne. Cítila jsem čísi energii. Začalo se to stupňovat tak, že jsem slyšela jeho hlas,– nazvěme ho Duch A- a přejímala jeho myšlenku, a v hlavě mi furt znělo, jak jsem hrozná, co všechno dělám špatně. Viděla jsem i jeho stín. O pár let později mi umřel strejda, kterého jsem zbožňovala. Od té doby se u nás doma pravidelně kolem třetí ráno něco rozbije, bouchá se do skříně. Jeho jsem se však nebála. Což se o duchovi z dětství říct nedalo. Potkala jsem však kamarádku, která dělá s kyvadlem a jakmile mi řekla, kdo ten duch z dětství je a mluvila s ním, byly mi všechny ty výhružky a nadávání jasné. Řekla jsem mu, že může jít a od té doby mám od toho zlého sice klid, ale..
za to se mi zjevil ten můj strejda. byl šedý, bylo to zároveň děsivé, ale i krásné, nepopsatelné.. Ten je hodný, toho se nebojím. Myslela jsem si, že mám klid, ale aby toho nebylo málo,
když se můj přítel nastěhoval do starého domu, pořád jsem cítila čísi energii, ale bylo mi blbé, mu to říct. Tak jsem pořád byla nesvá. Nejhorší ale bylo, že mi začal dělat naschvály, když jsem byla doma sama. To jsem fakt uvažovala, že mu to neřeknu ani náhodou, protože jsem na to zvyklá a on by si přecejen myslel, že jsem blázen. Tak jsem mu to naznačovala stylem, že nemůžu jít tam či onam, protože mám pocit, že tam někdo je. Pak se ale tyjátry v domě začaly dít i v přítelově přítomnosti : blikání nové žárovky, posouvání věcí a snad nejděsivější- fungování budíku, který prý nefungoval už snad dvacet let. Bezohledu na to, že jsem měla pocit, že se na mě někdo dívá když spíme, nebo se jen k sobě přitulíme. Z přítele pak vypadlo, že se mu to občas zdálo taky, ale nedošlo to až do fyzikálních projevů a že v domě umřel pán, co tam bydlel, a už mi to bylo jasné.
A zrovna nedávno se mi stalo, že jsme s kamarádem řešili jeho jeden divný zážitek, kdy reálně viděl chlapa v hornickém, co mu nadával a vtloukal mu do hlavy etický kodexy a přitom ho bouchal do zad. Přišli jsme na to, že to byl jeho děda, vyřešilo se to, a byl klid.
Mezitím vším za mnou chodila sestra mého bývalého přítele, která se ale zjeví vždycky, když se mu něco děje. Jednou jel můj milý na nákup, já měla celý den už od rána divný pocit, ale co. Jel tam. Najednou se předemnou objevila jeho sestra a zakřičela na mě: „Dávej pozor“.Lekla jsem se, nechápala jsem to. Pak přišel můj přítel o hodinu později než měl s tím, že ho nabourala slečna a má přední část trošku „vytuněnější“. Nevím, proč to řekla mě, když to měla říct jemu, to je mi doteď záhadou. Když jsem mu pak řekla, co se mi za doby jeho nepřítomnosti stalo, řekl mi, že měl pocit, jako by v tom autě seděla s ním, ale jemu nic neřekla. A to je jen malý výčet toho množství, co tu kolem sebe mám. Je zvláštní, jak to do sebe zapadá.
Na závěr bych měla jednu radu. Jakmile vás, nebo dítko bude někdo „otravovat“ byť je to někdy fakt děsivé, duším jde jen o to, dostat se odsud pryč, a jelikož nemají už ponětí o fyzickém světě, chovají se násilněji, než by jednali normálně. Jde jim totiž o to, aby mohli odejít v klidu, a na to nejvíc pomáhá, když jim dáte najevo, že víte o tom, že tam jsou a že ať už jsou jacíkoli, máte je rádi, ale patří jinam. Bejdůležitější je, aby jste to ale mysleli upřímně, pokud ne, poznají to a budou dělat ještě větší humbuk. Když jim to dáte najevo, budou vám i oni říkat, co po vás chtějí a vyřeší se to. Když ne, pokračuje dál běh na trať a to je, zjistit, co chtějí PROČ co udělat. Oni sami řeknou- nebo se projeví. Pamatuju si, jak se mi zjevil ten strejda, byla jsem úplně v šoku a totálně mimo, jak byl krásný, a hned na to, mě něco bouchlo do hrudníku a nemohla jsem dýchat. Bylo mi to jasné, jelikož to byl následek toho, že mi chtěl ukázat, něco ohledně svého utopení, takže vím, co vyřešit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ahojky holky,
Moje dcerka majdulka ma ted 2,5 roku a vidí děti. Začalo tonasi před týdnem byli jsme u kamarádky co ma o 14 dni starší dcerku. Majdulka se vyklonila z okna a říká ze vidí kluka nikdo tam nebyl kamarádky dcerka nic nevidela. Prý ze si hrál s míčem. A dnes před obědem se najednou zeptala - kde jsou ty děti? Tak jsme se ptali kde je vidí tak nám je pote ukázala a ukázala do rohu. Když byla mala tak porad koukala do stropu a hrozné se na někoho smála. Já na to věřím jen jsem se chtěla zeptat jestli ji v tom mám nějak podporovat určité to nechci zakazovat. A pokaždé děti viděla pres den. A ještě jsem se chtěla zeptat jak když tam zle duchy vyhnat popřípadě zavolat andelicky děkuji moc Klara ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Hlavne nic nezakazovat, nas maly jeste nemluvi, ale ze vidi andely, tim jsem si 100% jistá. Usmívá se na ně, mává jim.. Doporučuji přečíst si na netu něco o indigových dětech. Zly duch dítěti neublíží… je ještě neposkvrněné a anděla má každý člověk za svými zády neustále, jestli se ti někdy stalo, že se malá kouká za tebe a směje se, tak komunikuje s tvým andělem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Na zle energie je nejlepsi mit doma v kazdem rohu mistnosti trochu soli
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@kllara1 A doprostřed místnosti pověsit na lustr krystal… vyrovnává to špatné a dobré energie. ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
A nenapadlo vás, že si třeba dcera snaží jenom vytvořit imaginární kamarády?? ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@mikkeilla Tohle je jen výplod lidí, kteří na jine dimenze neveri
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
@mejdylko píše:
@kllara1 A doprostřed místnosti pověsit na lustr krystal… vyrovnává to špatné a dobré energie.
To má mamka v obýváku… od té doby se tam naši nehádají.. ale taky jim tam od té doby nejede signál na mobilu..nikomu ani návštěvě ![]()
- načítám...
- Citovat
- Zmínit