Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchánovci
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Scarlett2011
3.10.11 11:15
Anonymní píše:
Ahoj,
nevím jestli získám nějakou radu, určitě se to tu už probíralo několikrát, ale možná mi jde spíš o to, někomu to napsat-říct.S manželem máme tři děti do tří let. A moje tchýně by je nejradši vychovávala. Jde o to, že nám pořád organizuje co a kdy máme dělat. Když k nim přijedeme na víkend, tak organizuje kam půjdeme – to v tom lepším případě. V tom horším (tedy pro mě) vymýšlí, kam by mohl jít můj manžel –do posilovny, na spinning, s otcem na pouť (pánská jízda),…(podotýkám, že můj muž normálně nechodí ani do posilovny ani na spinning, jen tchýně má potřebu ho pořád někam tlačit. Pak jsem celá otrávená a nechce se mi tam ani jezdit. My si plánujeme svoje výlety a dovolené a ráda bych, aby ona si své výlety nechala na dobu, když tam nebudeme. Nevím ale, jak jí to slušně říct, aby se neurazila.
Jen trošku upjatější, co se dětí týče. Jsem jak kvočna. Od mala jsem se o ně starala v podstatě sama, tak mám teď problém je někomu svěřit na prázdniny. Jenže si myslím, že je to i díky tchýniným výmyslům o tom, jak budou brát malou do lomu a učit ji skákat šipky, …. Teď přišla s tím, že si ji vezmou na pouť, že se vyřádí na labutích,… řekla jsem jí, že malé ještě nejsou ani tři roky a že mi je na takové atrakce nebereme, že si to nepřeji. Hned začal kolotoč o tom, proč ne, že co by se stalo, že ona by jí neublížila. V takových případech si pak připadám jak kdyby dcera nebyla ani moje-musím si pořád dokola obhajovat svůj názor a dohadovat se, jak to nakonec bude.
Někdy si prostě jen přeji, aby nebyla za každou cenu tak akční a chtěla vzít malou nebo ostatní děti jen na prolézačky nebo se jen tak projít a nebo jí třeba doma čela pohádky a hrála si s ní. Každá její procházka ale musí skončit u někoho známého.
Nevím, zda mě někdo z vás chápe, ale děkuji za dočtení až do konce.
Ted jsem mela pocit, jako bych cetla o svoji tchyni. Milionkrat uz jsme ji rikali, ze se nam to a to nelibi. Bohuzel marne.
Vyresili jsme to jinak. Prestehovali jsme se do zahranici. 
Samozrejme ne jen kvuli tomu, ale byl to rozhodne silny faktor pri rozhodovani. 
To jsem moc nepomohla, vid? 
- Citovat
- Upravit
3.10.11 11:23
Naprosto chápu, taky s tím bojuju. Taky si nedovedu představit, že jim dám malého třeba na týden, pže tuším, co se mi vrátí 
Taky k nim nerada jezdím a tak oni jezdí každých 14 dní k nám-teda mají tu své zázemí 
ale stejně. Je to složitý se s tím popasovat. Já řeknu, že jsme 5 měsíců bez plín a oni mu je u nich stejně raděj dávají, přesto, že jsem je několikrát žádala ať to nědělaj, že ho to mate. Hrajou si s ním stylem flušeme na babičku to je ale sranda živí se tam brumíkama a podobně, a to jsem já ještě docela držka nevymáchaná s prominutím, že jim to občas vytmavím, ale holt je to jiný rodinný systém 
Vim, že nás všechny maj moc rádi, ale někdy mě to vyčerpává.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.10.11 11:28
Ahoj…
Na jednu stranu te opravdu chapu, taky nemam rada,kdyz mi do toho nekdo mluvi. Proste bych slusne rekla, ze se mi to nelibi, ze mame svuj program, ale ze moc dekujeme - je nutne aby te podporil i manzel. V pripade toho, ze to tchyne nebude respektovat, bych na nejakou dobu striktne omezila styky - mozna pochopi.
Zase na druhou stranu, si nemyslim, ze toto jsou az tak zasadni veci. Labute mi neprijdou az tak nebezpecne pokud je s ditkem dospely, skoro trileta si to uz muze i uzit a navsteva u znamych??? Je hrda babicka a chce se pochlubit - pokud by nesedeli v zakourenem obyvaku a neladovali malou chipsama, rada bych si oddechla 
zkus se na to podivat takhle.
Holt kazda jsme jina povaha a kazda sneseme neco jineho 
Ja bych NESNESLA kdyby mi diktovala jidlo a obleceni pro deti a kdyby vylozene KAZILA mou vychovu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.10.11 11:34
To my k nim jezdíme, i oni k nám. Ale je to právě čím dál horší. Nárokují si děti a tím se stávám já zákeřnější. Samozdřejmě ale mlčím a tím pádem se to ve mně hromadí. Jsem totiž prudší povahy a tak se s nima nechci vyloženě hádat. Nejhorší je, že když řeknu to ne, tak že je hned milión argumentů proč vlastně ano.
Tchýně je dost na diety a cvičení a takové ty věci (mě to v podstatě nevadí, jelikož o sebe také dbám). Ale vadí mi, že třeba říká, že dětem nebude dávat žádné sladké, aby nebyly tlusté, ale pak by je vzala do lomu, kde se mi roplácnou o skálu. To mi vadí. Ta její přehnaná akčnost. Ona je totiž i dost roztěkaný typ (asi by jste musely vidět) a tak jí prostě moc nevěřím. To už víc věřím tchánovi (co se týče svěření dětí).
Zrovna minulý týden mě hrozně vytočila. Koupila jsem si závěsy a ona mi říká zdrobněle mým jménem. … , ale víš jak, budeš je muset žehlit, a já na to že vím. A ona mi to zopakovala asi ještě 20× (úplně stejnou větu). Měla jsem 100 chutí jí poslat k šípku, ale nedovolila jsem si to. Jen jsem potichu zuřila. Co je jí do toho? bude je snad žehlit ona?!
Manžel to všechno ví, a tváří se, že stojí na mé straně, ale v podstatě nezakročí a nechce se rozhádat.
Ta co to založila 
- Citovat
- Upravit
3.10.11 11:38
Tak bych ji slusne rekla, ze ja to vim a ze si je budu zehlit sama, ze se nemusi byt, ze bych to po ni chtela a ze nejsem hlucha, ze jsem ji uz moc dobre slysela!!! Taky jsem prudsi povaha a v zajmu vsech resim vsechno hned, protoze jak nekdy bouchnu (treba doma s pritelem) malem litaji i talire!!! a to potom potrebuju opozici, muj pritel je sileny flegmos a to me toci jeste vice!!! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Scarlett2011
3.10.11 11:45
Anonymní píše:
To my k nim jezdíme, i oni k nám. Ale je to právě čím dál horší. Nárokují si děti a tím se stávám já zákeřnější. Samozdřejmě ale mlčím a tím pádem se to ve mně hromadí. Jsem totiž prudší povahy a tak se s nima nechci vyloženě hádat. Nejhorší je, že když řeknu to ne, tak že je hned milión argumentů proč vlastně ano.
Tchýně je dost na diety a cvičení a takové ty věci (mě to v podstatě nevadí, jelikož o sebe také dbám). Ale vadí mi, že třeba říká, že dětem nebude dávat žádné sladké, aby nebyly tlusté, ale pak by je vzala do lomu, kde se mi roplácnou o skálu. To mi vadí. Ta její přehnaná akčnost. Ona je totiž i dost roztěkaný typ (asi by jste musely vidět) a tak jí prostě moc nevěřím. To už víc věřím tchánovi (co se týče svěření dětí).
Zrovna minulý týden mě hrozně vytočila. Koupila jsem si závěsy a ona mi říká zdrobněle mým jménem. … , ale víš jak, budeš je muset žehlit, a já na to že vím. A ona mi to zopakovala asi ještě 20× (úplně stejnou větu). Měla jsem 100 chutí jí poslat k šípku, ale nedovolila jsem si to. Jen jsem potichu zuřila. Co je jí do toho? bude je snad žehlit ona?!
Manžel to všechno ví, a tváří se, že stojí na mé straně, ale v podstatě nezakročí a nechce se rozhádat.
Ta co to založila
Teeda, to je uplne presne moje tchyne. Vazne.
Manzel neustale posloucha o tom, ze by mel zhubnout, zacit behat. Rady, co ma jist. Ja posloucham rady, co mam varit a kupovat.
To co jsi ale psala, ze rika detem, ze jim nebude davat sladke, aby nebyly tluste. Tady bych uz zasahla radikalne. Ja tohle chovani pred detmi tolerovat nebudu. Pokud nekdy prijede na navstevu teda.
Nechci aby se z nich staly posmevacci, rikaly o nekom, ze je tlusty apod.
Ale vazne nevim, jak bych to resila, kdybychom bydleli nekde pobliz.
Moje tchyne obcas hlida deti svagrove a i presto, ze jsou male (1 a 2.5 let)tak jim pres vsechny zakazy dava cokolady a bonbony. Svagrova to samozrejme nevi, ale tchyne se tim chlubi u nas.
- Citovat
- Upravit
3.10.11 11:57
U nás to vypadá podobně. Tchýně je rozený organizátor. Asi trpí profesionální deformací - byla učitelka. A když se narodila dcera a jezdili jsme k nim, tak jí nechtěla půjčit ani tchánovi,aby si jí pochoval. Pořád by jen chodila s kočárkem. Ale to jsem musela dítko přebalit,obléknout a babička vyrazila načančaná a vyfešnutá do parku. Hmm,moc si přála, aby jednou mohla chodit s nastrojenou vnučkou mezi kamarádky a vytahovat se. Dopadá to tak,že moje dcera je nejspokojenější v rajtkách,trochu špinavá a smradlavá od koní. Smůla.
A taky si vždycky vyslechnu,jak bych se jí měla věnovat,že by měla sportovat ( jízda na koni je asi flákárna) a hlavně dbát jejího duševního rozvoje. To, že čte a ještě nechodí do školy,je asi málo.
O tom, že bych měla zhubnout a měli bychom chodit alespoň dvakrát týdně do divadla, ani nemluvím. A nedovede pochopit, že ráno vstávám brzo a večer padám na ústa a navíc jsem nejspokojenější, když zalehnu večer s Kačenkou a čteme si pohádky. Ona měla ke svému synovi paní na hlídání a chodili si, kam chtěli. TO bych nikdy neudělala. Taky jsem jí to dala sežrat.
Naučila jsem se vypouštět jí. Ale někdy to nejde. Dokonce už i jejímu synovi to leze na narvy- Hurááá,už tam nemusíme tak často.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.10.11 12:05
Jenže to je právě to, co nechci - omezit styky. Vím jak bolí mojí mámu, když za ní její vlastní syn nejde. Jak se kvůli tomu trápí. Jenže u nich je to trošku jinak. Mamka by si jí do ničeho nedovolila mluvit, jenže švagrové nepříjdou moji rodiče dostatečně nóbl a dostatečně prachatí. Tak je nepotřebuje.
Proto si to chci s tchýni nějak vyřešit, probrat a stanovit nějaké hranice. Chci aby se stýkala jak se synem (manželem), tak s vnoučaty. Jenže nevím jak to udělat, aby se nerozpoutalo peklo. Jsem hodně vznětlivá a do všeho dávám hrozně emoce
Ta co to založila
- Citovat
- Upravit
3.10.11 12:08
Vsak jsem nemyslela prestat se vidat!!! Ale trosku tim pritlacit na pilu!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nikoltea
3.10.11 12:19
Když při vás stojí manžel a nemáte ji 5 min.od baráku tak to máte lepší.A omezit dočasně styky-hmm to bych si mohla zkusit.Na to si myslim že by nikdo nereagoval.Mě kdyby se nelíbilo co by dělala tchýně s našim dítkem tak mám smůlu.co by se nedělo předemnou by se dělo za mými zády a byla by to přece babička tak by měla nárok se vidět s dítkem i každý den.
- Citovat
- Upravit
3.10.11 12:46
Ahoj, úplně jsem se lekla, že to píšeš o té mojí šílené tchýni. Taky vymýšlí, organizuje, plánuje a hodnotí. Manžela by furt honila cvičit, neustále se nás snaží nacpat do té její úžasné výřivky prolité chemikáliemi. Plánuje jak vezmeme děti na chalupu, kde je to pro malé děti nebezpečné atd. Naštěstí tam jezdíme jednou za pár týdnů, manžel její nápady ignoruje a většinou dělá, že neslyší. Když se mi nezdá něco, co chce dělat s dětmi, tak prostě rázně a bez debat zakročím a ráda ji to i víckrát zopakuji, pokud by se tvářila, že neslyšela. Jsou věci které, i když nerada, překousnu a jsou věci, přes které vlak nejede. Např. jídlo a výchova dětí. V tom jsem neoblomná a pokud by to zašlo daleko, tak jsem ochotná klidně i vyvolat spor, jde o zdraví mých dětí, takže toto ne. A výlety pro nás plánovat může, ale u toho to taky končí, stejně si svůj čas zorganizujeme sami.
To, že plánuje čas manželovi ty jaksi neovlivníš, to se musí ozvat on, ale ovlivníš, co dělá s dětmi. Jak se tu píše, ty jsi matka a ty máš rozhodovací slovo. Vím, že se to líp řekne, jak dělá, ale musíš si to ujasnit sama v sobě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nikoltea
3.10.11 13:40
Laaja-jak by jsi reagovala kdyby se ti nelíbilo co by tchýně dávala vašemu dítkovi za jídlo,manželovi by to nevadilo-protože je to jeho mamka a dávala by dítkovi jídlo za tvými zády?Kdyby jsi řekla že ne tohle at dítkovi nedává a přesto by to jídlo dala,manželovi by to přitom nevadilo,ale tobě jo.a nemohla by jsi s tím nic udělat protže by to dělala za tvými zády a trošku ji omezit v setkání by nepřipadalo v úvahu protože je to babička.Já vím že takou tchýni mít budu.Že mi bude kecat do výchovy a do jídla.
- Citovat
- Upravit
3.10.11 14:08
Nikoltea píše:
Laaja-jak by jsi reagovala kdyby se ti nelíbilo co by tchýně dávala vašemu dítkovi za jídlo,manželovi by to nevadilo-protože je to jeho mamka a dávala by dítkovi jídlo za tvými zády?Kdyby jsi řekla že ne tohle at dítkovi nedává a přesto by to jídlo dala,manželovi by to přitom nevadilo,ale tobě jo.a nemohla by jsi s tím nic udělat protže by to dělala za tvými zády a trošku ji omezit v setkání by nepřipadalo v úvahu protože je to babička.Já vím že takou tchýni mít budu.Že mi bude kecat do výchovy a do jídla.
Ahoj,
no to víš, že rve děti za mými zády, a to doslova, já se otočím a ona jim něco cpe. Většinou ji řeknu, že to nesmí a ať jim to nedává, že jim bude špatně. Otázkou je, jak moc škodlivé to je a v jakém je to množství. Ale jak už jsem psala, jsou věci, které prostě jaksi musím překousnout. takže jeden kousek perníku ano, dort se šlehačkou ani omylem, i kdybych ho měla sebrat a sníst sama. Nezapomenu tchýni upozornit, že minule měli po nějakém jídle od ní šílenou sra.ku a asi je bolelo břicho. Jinak jsem slyšela super fintu. Babička takhle rvala dítě nevím čím a matce se to nelíbilo, tak prosila ať jí nic nedává. No a večer maminka sehrála komedii, volala babičce dítěte, že dítě strašně zvrací a co mu to dávala a blablabla. Prostě babku šíleně vynervovala a vylekala a ta si dala příště sakra pozor, aby nedala něco, co nesmí
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Nikoltea
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj,
nevím jestli získám nějakou radu, určitě se to tu už probíralo několikrát, ale možná mi jde spíš o to, někomu to napsat-říct.
S manželem máme tři děti do tří let. A moje tchýně by je nejradši vychovávala. Jde o to, že nám pořád organizuje co a kdy máme dělat. Když k nim přijedeme na víkend, tak organizuje kam půjdeme – to v tom lepším případě. V tom horším (tedy pro mě) vymýšlí, kam by mohl jít můj manžel –do posilovny, na spinning, s otcem na pouť (pánská jízda),…(podotýkám, že můj muž normálně nechodí ani do posilovny ani na spinning, jen tchýně má potřebu ho pořád někam tlačit. Pak jsem celá otrávená a nechce se mi tam ani jezdit. My si plánujeme svoje výlety a dovolené a ráda bych, aby ona si své výlety nechala na dobu, když tam nebudeme. Nevím ale, jak jí to slušně říct, aby se neurazila.
Jen trošku upjatější, co se dětí týče. Jsem jak kvočna. Od mala jsem se o ně starala v podstatě sama, tak mám teď problém je někomu svěřit na prázdniny. Jenže si myslím, že je to i díky tchýniným výmyslům o tom, jak budou brát malou do lomu a učit ji skákat šipky, …. Teď přišla s tím, že si ji vezmou na pouť, že se vyřádí na labutích,… řekla jsem jí, že malé ještě nejsou ani tři roky a že mi je na takové atrakce nebereme, že si to nepřeji. Hned začal kolotoč o tom, proč ne, že co by se stalo, že ona by jí neublížila. V takových případech si pak připadám jak kdyby dcera nebyla ani moje-musím si pořád dokola obhajovat svůj názor a dohadovat se, jak to nakonec bude.
Někdy si prostě jen přeji, aby nebyla za každou cenu tak akční a chtěla vzít malou nebo ostatní děti jen na prolézačky nebo se jen tak projít a nebo jí třeba doma čela pohádky a hrála si s ní. Každá její procházka ale musí skončit u někoho známého.
Nevím, zda mě někdo z vás chápe, ale děkuji za dočtení až do konce.