Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Bábrdl píše:
Jenže to je těžké. „Být na její straně“, třeba je rád, že tam jeho rodina je a užívá si to. Pak musí hledat kompromis. Těžko půjde své rodině vykládat, jak hrozně mu vadí, že se na malého dívají z pěti centimetrů, když ho vidí.
v tom případě bych očekávala že se o svojí rodinu kompletně postará a já budu moct odpočívat
pokud jim samotným to neni blbý se tam nasáčkovat když je ženská ještě v šestinedělí
. V tu dobu bych teda neměla ani sílu skákat kolem jeho rodiny. no většinou chlapovi to nevadí když kolikrát u toho ani neni ![]()
@Mirka91 Pro tchyni je to asi první vnouče, že? Zkus ji pochopit, je prostě unešená… Ať si na něj kouká přes mobil, tím nic špatného nedělá
Ale co, se týká těch návštěv, dohodni jasná pravidla, pokud rodina může spát u babičky, kde spávali do teď, tak prostě budou spát tam, k vám zajdou na návštevu, je to tvůj domov.
@Alušáček píše:
@Mirka91 Pro tchyni je to asi první vnouče, že? Zkus ji pochopit, je prostě unešená… Ať si na něj kouká přes mobil, tím nic špatného neděláAle co, se týká těch návštěv, dohodni jasná pravidla, pokud rodina může spát u babičky, kde spávali do teď, tak prostě budou spát tam, k vám zajdou na návštevu, je to tvůj domov.
Ano první.
@Mirka91 píše:
Ahoj holky, nevím kdo by mi poradil nebo mi trochu rozumnel. Před měsícem se nám narodil syn a já přestávám zvladat spolecne vikendy s tchyni. U nas je to totiz tak, ze od ni bydlime daleko. Takze ona za nami dojizdi jednou za 14 dni. Nez se maly narodil, tak spala u babicky, ale ted jezdi k nam. Jejich rodina je zvykla byt spolu tento vikend cele dny. Takze tu jsme v 5-6 lidech celou sobotu a nedeli. Ja jsem uplne na nervy. Jsem vlk samotar a absolutne se s touhle situaci neumim poprat. Cely patek se na to vzdy pripravuji, jak se musim usmivat az prijdou, porad si opakuji, ze to vydrzim, ale nejde to. Po 3 hodinach jsem uz v loznici a tajne brecim. Kdyby jste videli, co delaji…
Maleho nenechaji chvilku v klidu, porad ho tahaji, on chudak potom jen zvraci, kdyz spi tak na nej ze vzdalenosti asi 5 cm koukaj. Vsichni. A jen opakuji jak je krasny. Porad ho foti. Schvalne ho budi, aby sel uz jist a mohli ho jit vozit. Kdyz ho potrebuji jit vykoupat, tak je to chudak. Vecer ho dam spat do pokoje, on jen hekne a vsichni stoji v pozoru u chuvicky a sleduji, jestli nastevre oko, aby ho uz zase mohli vyndavat. Ja se na to proste nemuzu koukat. Pro me jsou hrozne prehnany. Mam maleho rada, udelam pro nej prvni posledni, ale proste se z nej nepo…
rozumi mi tady nekdo??
Takze se snazim byt porad v jine mistosti. Uz s nimi nechodim ani ven. Dopoledne spim nejdyl co to je, abych je nemusela videt. Nevím, ale tahle situace nejde snad ani popsat. Me nevadi nejake navstevy, to ze si maleho chce nekdo pochovat, ale doopravdy mi vadi, ze se k nam nastehuji na cely vikend, at se mi to libi nebo ne. S partnerem o tom mluvit nemuzu, ten drzi s nimi. Ja ale takova nejsem. Tesim se, az nebudu kojit.. Budu asi odjizdet pryc, jinak se zblaznim.
Samozrejme tohle neprispiva nasemu vztahu, jelikoz v tu chvili ja prestavam mluvit, stranim se, jsem nastvana a pokazde co odjedou, tak se zhadame, jelikoz ja bouchnu kvuli kravine.![]()
Snad vas tim neobtezuji, ale budu rada, kdyz se k tomu nekdo vyjadrite. Treba to jen blbe vidim. Ja nevim…
mejte se hezky
A vis, co bych udelala ja? Poradne bych je zamestnala, ocividne to potrebuji jako sul.
Tak at uvari, uklidi, ty toho mas preci jako novopecena maminka az az. Nakonec ti to tady Sanny sama rika, ze mas byt vdecna za pomoc, ne? A ja bych dala maleho do kocarku a sla na vychazku a u toho bych se stavila na kaficku a vratila bych se s usmevem a hezky bych jeste tchyni podekovala jake je zlaticko. A manzel tam muze gruntovat a varit s nimi a uzivat si rodinku ![]()
Sedni si a sepiš si mrazivě logickou řetězovou argumentaci typu: Když tu je tvá rodina, už sem nepřijedou vaši to si mám já zvykat na diskomfort a nesoukromí a kvůli tobě obětovat čas, který bych chtěla s mimčem trávit i se svými rodiči?
Když mě budeš jako introverta tlačit do společnosti, ze které není na dva dny úniku a to v už tak náročné životní etapě, víš co se stane? Introvert časem bouchne a pak to stojí za to.
Rodiče tu být mohou, ale ne přes noc a ne každický víkend. Nechci tě odstřihnout od tvé rodiny, ale dítě a domácnost jsem si pořídila s tebou, ne s nimi.
Už jsme se několikrát bavili o tom, že mi dlouhé návštěvy nevyhovují a přespávání už vůbec ne. Ty mé prosby o kompromis ignoruješ a děláš, že plácám nesmysly. Ja myslíš, že tenhle přístup povede? Možná až ke střídavce. Začni to řešit jiným způsobem než „tak si zvykej“ než bude pozdě.
Takhle bych to přednesla já. Pokud by mi pořád tvrdil, že nevím co mluvím, tak je to trotl.
Narušovat introvertovi domácnost a tlačit ho do společnosti proti vůli v kombinaci s šestinedělím o ochranářským mateřským pudem je dost smrtelná kombinace.
A když si všimli, že se něco děje, tak proč nevednou kotvy? Však nebudu zavazet tam, kde je očividně něco ve vzduchu. Zakladetlko hormony s tebou mlátí, to zase jo. Ale tchánovců schází elementární znalost společenských konvencí.
@Sany80s Já rodila před pár lety, 2×. Myslím, že s manželovou a svou rodinou mám velmi dobré vztahy. Ale chtít tu někdo být co 14 dní na víkend, natož v šestinedělí, tak s něma taky slušně leč velmi rychle vyběhnu. Protože jsme oba s mužem přestřihli pupeční šňůri nejpozději po odstěhování od svých původních rodin a máme vlastní představu o sžívání čerstvé rodiny a trávení volného času.
A tam, kde se mužem trochu míjíme, tak si to umíme slušně vyříkat a najít řešení skousnutelné pro oba.
@Sany80s píše:
Já nerodila před 20 lety. Je mi něco málo přes třicet.
A nikoho jsem neobskakovala, oni obskakovali mě.
A před těmi lety byli šestinedělky vděčné, že se k nim někdo na nějakou dobu nastěhoval a pomáhal jim.
Všechny mi to takhle vykládají. Ženská, které rodina nepomohla, byla chudák.
Moje rodina vše pochopila, a proto přijeli, uvařili pro všechny nebo něco přivezli, dělali vše, o co jsem je požádala a já jen kojila, spala a bavila jsem se s někým jen když jsem měla náladu.
Já na začátku psala, že ohledně tahání spícího děcka, které blije bych se ohradila.
Ale ten zbytek je prostě mimo.
Je normální mít v šestinedělí pomoc rodiny, odjakživa tak fungujeme, že někdo má psychické problémy a nesnese rodinu, to je chyba v tom nesnesení a ne v té rodině, která se chová normálně.
Já jsem samotář, ale zároveň si moc dobře uvědomuji, co je normální a co není.
Narození dítěte není záminka pro obhajobu něčí mentální nedostatečnosti.
To je prostě šílenost, uvažovat po narození dítěte tak, že to je moje dítě, teď si můžu dělat co chci a na potřeby ostatních z vysoka se. u.
tak to buď šťastná žes to takhle měla. Opravdu
já i mé kamaradky v okolí celé sestinedeli protrpely. Neustále celodenní návštěvy které chodili vyloženě otravovat. Já teda kafe nedělala, dělal ho chlap ale nikoho z návštěvy nenapadlo obsloužit se sám. Přijela jsem z porodnice, za dvě hodiny to začalo. Všichni samozřejmě z prcka uneseny že si ho chtěli chovat a budili ho
to už jsem nevydržela a vylitla. Pořád jsem jen kojila a nikdo to nechápal že musim tak často když ho chtějí chovat
o uvareni nebyla ani řeč nikoho nenapadlo ani něco přinést i když tam seděli 4 hodiny.Jen mezi kamaradkami jsme si vypomahali. Jelikož jsme rodily několik měsíců od sebe tak jsme věděly jaké to je a chodily s kastrulkama
Oni měly něco podobného. Jedna nemohla po porodu pořádně sedět týden a tchán se jí ptal proč si nesedne normálně že to musí rozchodit a ať mu udělá kafe
Takže buď ráda že to tak máš někde to skutečně tak není a narušuje to akorát klid. Já už pak byla alergická i na zvonek jak se mnou mlátily hormony, natož to mít celý víkend ![]()
@Sany80s píše:
Já nerodila před 20 lety. Je mi něco málo přes třicet.
A nikoho jsem neobskakovala, oni obskakovali mě.
A před těmi lety byli šestinedělky vděčné, že se k nim někdo na nějakou dobu nastěhoval a pomáhal jim.
Všechny mi to takhle vykládají. Ženská, které rodina nepomohla, byla chudák.
Moje rodina vše pochopila, a proto přijeli, uvařili pro všechny nebo něco přivezli, dělali vše, o co jsem je požádala a já jen kojila, spala a bavila jsem se s někým jen když jsem měla náladu.
Já na začátku psala, že ohledně tahání spícího děcka, které blije bych se ohradila.
Ale ten zbytek je prostě mimo.
Je normální mít v šestinedělí pomoc rodiny, odjakživa tak fungujeme, že někdo má psychické problémy a nesnese rodinu, to je chyba v tom nesnesení a ne v té rodině, která se chová normálně.
Já jsem samotář, ale zároveň si moc dobře uvědomuji, co je normální a co není.
Narození dítěte není záminka pro obhajobu něčí mentální nedostatečnosti.
To je prostě šílenost, uvažovat po narození dítěte tak, že to je moje dítě, teď si můžu dělat co chci a na potřeby ostatních z vysoka se. u.
Tady ale nikdo nepíše, že na ostatní s… absolutně mi nedělá problém malého nekomu pujcit. Kazda jsme nejaka a kazda to mame jinak. Vy napr pomoc od rodiny vyzadujete a ja ji proste tolik nepotrebuji. Na tom, že chci mít soukromí přeci nic není.
@Sany80s píše:
Je normální mít v šestinedělí pomoc rodiny, odjakživa tak fungujeme, že někdo má psychické problémy a nesnese rodinu, to je chyba v tom nesnesení a ne v té rodině, která se chová normálně.
Já jsem samotář, ale zároveň si moc dobře uvědomuji, co je normální a co není.
Narození dítěte není záminka pro obhajobu něčí mentální nedostatečnosti.
To je prostě šílenost, uvažovat po narození dítěte tak, že to je moje dítě, teď si můžu dělat co chci a na potřeby ostatních z vysoka se. u.
Sany, to že někdo nechce trávit s tchánovci každý víkend není mentální nedostatěcnost
Kdybys věděla něco o psychologii, tak se tu takovými termíny vůbec nebudeš ohánět. A už vůbec bys je nesměřovala na čerstvou matku v šestinedělí. Každý to má jinak. Jen to, že nejede podle tvé šablony neznamená, že na ni můžeš beztrestně nasazovat.
@Bábrdl píše:
Jenže to je těžké. „Být na její straně“, třeba je rád, že tam jeho rodina je a užívá si to. Pak musí hledat kompromis. Těžko půjde své rodině vykládat, jak hrozně mu vadí, že se na malého dívají z pěti centimetrů, když ho vidí.
No prave. Je to i jeho dite snad, ne jen jeji, takze je treba rad, ze je jeho rodina navstivi. Pokud vyrostl v takovem stylu, prijde mu to normalni. Ona to ma jinak. Ale to vedeli uz pred svatbou/ditetem, chtelo to vse poresit dopredu. Ja bych zkusila dohodnout kompromis, at prijedou, ale spi u babicky jako drive. Prijdou na chvili v sobotu, na chvili v nedeli, ale at tam nespi…
Hele, Sany, zkus se zamyslet, že každý to má jinak, ano? Co tobě přijde jako normální, tak pro druhého je to nemormální. Já rodina před více než čtvrt stoletím a za SEBE - to je noční můra, co ty tu tak maluješ.
@kacenka8 Ale já jim o to vaření řekla. Oni by to sami nedělali.
@Mirka91 Na tom, že chcete mít soukromí 30 dní v měsíci a nejste schopna obětovat 4 dny, tak na tom opravdu něco je.
A já tu pomoc nevyžaduji, ale je normální ji mít a ocenit.
Napadala mě ta „ROMANTIKA“ - a lá Karel Václav Rais a BOžka Němců…láska pod jednou střechou, v jedné seknici…já to prostě vidím jinak, pro mě opruz a nevychovanost, protože „jen krátká návštěva potěší“ a ještě musí být předem ohlášená a schválená.