Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tchyně - zajímavý úkaz
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Silky123
27.12.14 20:40
- Citovat
- Upravit
27.12.14 20:49
Jsou asi typy tchyni jako mam např. Já bydlime od sebe asi 3 km a když to spocitam tak prvního syna vozila asi 3×, myslím tím, ze si o nej řekla a druhého ani jednou. Jednomu je 5 a druhému rok a půl. Ono je totiž jednodusdi zavést je k nim. Oni se pomazli a papá…ono jít na vychazku třeba 5 km není problém, ale říct, ze prijde za detma…to nehrozí. Doufám opravdu doufám ze se ke svým vnoucatum nebudu chovat stejne. Závidím holkám, co jim babičky hlídají a vozi v kocarkach. Já to bohužel zažila jen ze strany me mamky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silky123
27.12.14 21:06
@ospalámyš píše:
Koukám, že máte s tchyňkou furt veselo
Těžko říct, jsou lidi, co se s nimi nedá moc vyjít a snášet je, třeba to je případ tvé tchyně, pokud nemá přátele a i vlastní rodina se s ní stýká spíš z povinnosti
Pokud je tchyně typ lehce hysterická, afektovaná a citová manipulátorka s trpitelským komplexem, tak to je k nepřežitíalespoň pro mě, takové ženské nesnesu. Naštěstí mám skvělou a hodnou tchýni.
Pokud by nebyla příbuzná, tak se jí vyhneš obloukem a netrávíš s ní ani minutu, takhle to holt budeš asi muset kvůli dceři a manželovi přetrpět.Asi bych se snažila kontakty udržet tak, jak to máte a jak si přeje i dcerka, přecházet řeči, jak vás vidí málo, pokud možno posílat k nim jen manžela s dcerou(jestli to dcerka snese bez tebe)A nepsat jí žádné emaily a udržovat takový ledový klid a spíš ignorovat, ať s ní konflikty řeší spíš manžel. Smířit se s tím, že je „náročná“ a nic s tím neuděláš, možná na ní zkusit najít i něco pozitivního
A vzhledem k tomu, že už na ni máš averzi, tak se opravdu snažit nehledat mouchy, které už jen plynou z té averze, řešit jen to, co ona opravdu přežene.
Přečíst nějakou literaturu, jak na takové lidi reagovat, nezabít ji a přežít
DĚKUJI!!! 
Jsi první, kdo mi dal nějakou radu, protože jsem potřebovala, abych nebyla hned ukamenovaná, já se snažím opravdu najít řešení, protože sama to nedám.
Není hysterická, je manipulátorka, právě proto, že píše maily, sms, a libuje si „víš, jak se k nám všichni chovají a nikdo nás nechápe“…
Já se snažím dcerce vysvětlovat, že se budou mít u babičky prima a budou mít srandu, že na mě nebude mít čas, jenže to vždycky končí řevem, že beze mě ne.
Bohužel je problém to, že tchyně se jí snaží koupit za každou cenu, s prominutím by ji dovolila „sežrat“ kde co a v jakékoli míře. Omlouvám se, ale je to tak. Dcera je momentálně dost velký jedlík, je veliká po tatínkovi - ani ne ve 3,5 letech obléká oblečení pro 5 let, váží 20,60 kg. Má zažívací problémy, jsou věci, které ji nesednou a blije, z gastra určitá stravovací doporučení. Tchyně do ní nenacpe tři čtyři kousky cukroví, dá před ni celou mísu cukroví, do ruky vrazí 0,5 kg pytlík gumových medvídků… A pak kontruje slovy - já bych ti to dovolila sníst, jenže maminka to zakázala, tak nesmíš. A nejlepší hláška:„Až tady budeš spát, tak ti všechno dovolím.“
Ale tady už opravdu pláču. Děkuji za tvá slova, protože to je přesně to, co jsem potřebovala. Díky.
- Citovat
- Upravit
27.12.14 21:20
Silný, je to brutální. Co popisujes si vůbec nedovedu představit. Ja bych na to nemela zaludek tam jezdit. To je do nebe volající. Co na to rika manžel? proste pokud by se takto chovala, tak tam nejedu snad ani kvůli tomu dítěti. Když ví, ze má nějaké zdráv. Problémy a takto to porušuje. To je proste vrchol drzosti. To vidím, ze mam tchyni ještě suprovou. Zustsva mi nad tou tvou rozum stát…nemuzu ani věřit…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silky123
27.12.14 21:35
Nemůžu napsat, že je zlá, to ne, ona to takto prostě bere. Když vše dovolím, pak u mě bude chtít být a ne „doma“. Fakt to tak je, prostě nějak intuitivně cítím, že se mnou soupeří o dcerku.
Minule ji dcerka jakoby pleskla, takže jsem okamžitě nastoupila, že takhle ne. Babička se smála, že to je legrace…Snažím se tchyni náznaky vysvětlit, že musíme mít v určitých věcech všichni stejný názor - lidi se jen tak nebijou, nekoušou. Dobrota je dobrota, protože se jí po jídle, nikoli místo jídla. Rodiče vychovávají, prarodiče si s vnoučaty hrají, povídají, ale nebudou „buzerovat“ rodiče, jak mají vychovávat a ještě vše zpochybňovat přímo před dítětem.
- Citovat
- Upravit
Silky123
27.12.14 21:38
P. S. Manžel se po příjezdu stává velice submisivní vůči svým rodičům. Docela mě to šokovalo, protože jinak je rázný a dokáže si zjednat pořádek, a vůbec je to parťák do nepohody. On mi vysvětlit, jak to u nich v rodině bylo, nebudu psát jak, nebo mě někdo napadne, že pomlouvám, takže tomu rozumím, ale nechápu…
- Citovat
- Upravit
27.12.14 21:43
No já fakt nevím jak bych to řešila proste by to chtělo se na pravidlech domluvit jenže to se lehce řekne ale zdelej to ze…ja mam taky vždy plnou hubu kecu a když prijde na věc ta su potichu a stokrát připravované fraze nejsou vyrceny. Já fakt nevím, co bych dělala. Snad se najde zkušenější která ti poradi. Me jde taky hodně věcí jedním uchem tam a druhý ven. Ale taky je veci které neprekozsnu např. To ze tam dojedem a ona se zajímá jen o malyho a staršího si ani nevšimne přitom to je tak hodny kluk s ksmaradsky a ruka na jak nas má rád. Jen co si predstavim ze tam zítra jedou veze me a ani si ho nevsimnou je me nanic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Silky123
27.12.14 22:08
Tak to by mě taky štvalo. Měla jsem problém s tchánem, protože nám pořád říkali, že mimi bude kluk, všechny ultrazvuky to potvrzovaly.
Na porodním sále vykoukla holčička, já šťastná. On odvětil, že doktoři jsou debilové, když to nepoznají, že to je jen holka…
Prý musíme mít kluka…
- Citovat
- Upravit
bamba
27.12.14 22:11
@Silky123 píše:
@zuzuzaP. S. Manžel se po příjezdu stává velice submisivní vůči svým rodičům. Docela mě to šokovalo, protože jinak je rázný a dokáže si zjednat pořádek, a vůbec je to parťák do nepohody. On mi vysvětlit, jak to u nich v rodině bylo, nebudu psát jak, nebo mě někdo napadne, že pomlouvám, takže tomu rozumím, ale nechápu…
Tvůj první příspěvek opravdu nevyzněl dobře o tom žádná.
Tento už je jiné kafe a vlastně hlavní problém. Tchýni by měl usměrnit manžel, ne ty, bo pak nastávají třenice. Je to jeho matka a on by měl říct dost, takle ne. Takže si to vyříkej s manželem, třeba i tak natvrdo, že tam dcera nebude jezdit, pokud matce nedá(obrazně) přez prsty. Každá babička rozmazluje, od toho je babička, ale všeho s mírou. Jestli má dcerka problémy, měl by jí to manžel říct. Zahrát na tu citlivou strunu, že tím malé babička ubližuje a způsobuje boelní a nevolnost.
Každopádně ty s ní nic neřeš, na emaily nereaguj, když nebude odezva, přestane ji to bavit.
Ještě jedna rada, opravdu se nehnípej v tom, co dělala tchýně kdysi dávno, není to důležité.
- Citovat
- Upravit
Silky123
27.12.14 22:17
Díky, jenže to je to, řekla jsem mu o SVÉM problému, takže to bude brát jako vydírání. Jen už nevím, jak to udělat…
- Citovat
- Upravit
bamba
27.12.14 22:30
@Silky123 píše:
@bambaDíky, jenže to je to, řekla jsem mu o SVÉM problému, takže to bude brát jako vydírání. Jen už nevím, jak to udělat…
Jenže tvůj problém vznikl z nějaké příčiny a to bys mu měla nějak kulantně říct. Neútočit, nevyčítat. Je potřeba tvůj problém hodit na něho. Samozřejmě takticky. Protože pokud on nestojí při tobě, tak je to špatně. Vy jste partneři a rodiče a oběma by mělo být zdraví dítěte to nejdůležitější.
- Citovat
- Upravit
Silky123
27.12.14 22:35
@bamba
To on stojí, ale občas vidím, jak ho to kroutí. Třeba nechápe, že se vymezuji vůči vlastním rodičům. Se svými rodiči mám vztah takový, jaký nás učili. Mám právo se vyjádřit, neurážet, komunikovat.
Takže jim sdělím, co se mi líbí/nelíbí, proč a jak to napravit.
Manžel kolikrát kouká, že se mnou mí rodičové komunikují jako s dospělou. U nich to je pořád jako s malým klukem. A už vůbec nechápe, že mi třeba rodiče zavolají, sdělí, že něco neví a jestli bych jim mohla pomoc…
- Citovat
- Upravit
27.12.14 23:00
U nás dlouho dlouho trvalo než uzná ze v některých věcech mam pravdu já a postavil se na mou stranu. Kolik hádek bylo. A kvůli kravinam. Např. Ze jeho rodiče byli krajně dotceni ze slavime narozeniny syna v sobotu s kamarády a jejich holcickou…spokecne narozeniny a až druhy den s nimi…takove kraviny. Jak kdyby to nebylo jedno. A on vždy utocil pak n my na jejich popud. Teď se to teda obratilo a ve vše se naštěstí shodne se mnou. Možná je to i tím, ze má malý od narození vvv a tak proste když začnou zas s necim takovým podobným vydiranim, nemaji šanci…protoze pro nás dva jsou to prkotiny. Už víme, ze to neresime, ze máme s malým jiny starosti. Ale nedej bože když řeknu něco na jeho matku či otce…to je ohen na střeše…jako třeba když jsem byla na ivf a nevyšlo nam to a tchyne me pak řekla ze nad tím přemýšlela a ze to tak teda asi mělo byt, ze přece máme deti id svagrove(její dcery) a tem se muzem věnovat…misto našich vlastních deti…no mohla bych mu snad říct ze je úplně blba? nemůžu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Taky bydlí jinde. Zrovna jsme se o tom bavili s manželem, že vlastně jeho rodiče vídáme mnohem více než moje rodiče, kteří jsou těch 100 m od nás. Musím říct, že nevědomky mi pomohla moje mamka, když onehdá byla sešlost.
Tchyně na ni, že se má, že kdykoli k nám může přijít a muchlat se s malou. Mamka udiveně zdvihla obočí a řekla jí, že máme svou rodinu a nemůže nás otravovat jen proto, že by měla chuť se muchlovat, že musí respektovat taky nás, jako rodinu, a že vždy, když nás chtějí navštívit, tak nejdříve zavolají, jestli jsme doma a hodí se nám to.
Tchyně koukala docela překvapeně.