Poradna duly
Jana Čurdová
@Blackyyy ty jsi byla v narkóze? Já měla jen spinál a malého jsem přes slzy neviděla, na štěstí jsem měla úžasnou anesteziolozku a ta mi slzy utrela.
Já šla domů už včera, ale musela jsem podepsat na sebe reverz a jak jsem doma jsem klidnější že jsem ve svém prostředí a je to vidět i na Pepíčkovi.
No u nás spíš potrvá než se děcka sehrají a najdeme společný režim pro oba, ale Eliška je nadšená, dneska vletěla ráno do ložnice a křičí Pepa, Pepa no brášku zbožňuje.
Měla jsesm epidurál, napíchnutej už od porodu, akorát mi tam přidali abych necítila samozřejmě hodně. Pak mi ještě dávali kyslík a do toho trochu rajského plynu, ale i kdybych ho neměla, tak jsem hned na sále usla, jak se mi ulevilo když jsem necítila ty kontrakce po tolika hodinách. Takže i když mi pak malou ukazovali, neviděla jsem ji a nepamatuju si nic. Probrala jsem se až mě potom zašívali či co.
Dneska jsme doma první den a malá je zatím moc hodná (snad to bude i v noci), já jsem ráda že tu mám přítele a babičku Emmičky. Takže já se brzo zklidním. Nebude to ze dne na den hned „happy end“, ale dostanu se do toho a bude to určitě fajn.
Musím se prostě snažit nebýt ve stresu a být v pohodě a přijmout tu novou životní roli a zodpovědnost.
Ahojky
tak jsem se také dočkala, Oliverek se narodil 9.12. v 6.21 hod, 3,38 kg a 51 cm. Je to brouček. No a pořádný savec. Už má dudlík
Kojení se rozběhlo ale sál by nejradši bez přestání ![]()
@Blackyyy Držím palce at se vše brzy zlepší. Jsi na velmi dobré cestě, protože si vše plně uvědomuješ
Zažívám něco obdobného - i když se to týká jen kojení, tak je to těžké být v klidu. Dceru jsem špatně přikládala a rozkousala mi bradavky, ted si dávám velký pozor u kojení ale prsa jsou citliva, trošku to bolí a už mám strach aby se to neopakovalo, tak se snažím, také zůstat v klidu ale jak je někdo u mě, tak jsem už nesvá a přikládání se daří hůř ![]()
@Blackyyy To si sedne, uvidíš. Člověk má vždycky nějaké očekávání a realita je pokaždé trošku jiná. Pomoc druhých je skvělá, jen jestli můžu poradit - nenech si do toho moc kecat.
Já když se ohlédnu zpátky, tak bych změnila asi to, že bych dala víc na svůj úsudek nebo instinkt a nenechala si tolik mluvit od tchýně do péče o malou, ačkoliv mi jinak strašně pomohla. Tak hlavně hodně sil a nepodceňuj se. Každý má pochybnosti o svých schopnostech vychovávat dítě (hlavně to první), je to úplně přirozené. ![]()
@wittis Gratuluji k Oliverovi. To je krásné jméno, taky se mi líbilo, bohužel nehodí se nám k příjmení. Ať se vám daří a malý ať prospívá ve zdraví. Pošleš fotku? ![]()
@Verča P. Děkuji, nám se k příjmení hodí
Rady od okolí ty jsou a nejlepší jsou ty černobílé ![]()
@Blackyyy buď v klidu, velká láska se nekoná vždy ani u normálního porodu
mě malého dali na břicho a krom úlevy, že je porod za mnou jsem si řekla, že není tak hezkej, jak byla malá
pak mi to pochopitelně bylo líto a zvlášť, když návštěvy z něj byly unesené a mě naskakovalo jen, že malá byla taková nějaká hezčí
ve finále mi to pochopitelně bylo moc líto a ted z něj učůrůvám, jak je krásnej
ty naše hormony jsou na palici. S malým vše zvládám líp jen díky zkušenostem, že vím, jak na kojení, starání, chování, ale jinak bych k depce taky ze začátku neměla daleko, prostě hormony, stes, vše je jin a nové… Takže neboj, je to normální a za chvíli budeš malou milovat nejvíc na světě, stejně jako ona tebe ![]()
@Blackyyy joo, tak přesně rak jsem se cítila po porodu dcerky. Porod byl sice přirozený a nic extra strašného, ale mela jsem poporodni hematom a musela jsem povcelkovou narkozu na revizi. Takže také den na JIP, malou vozili jen na kojení a nejhorší bylo, ze jsem nemohla ani sedět ci chodit, jak to bolelo. A boleelo to ještě celé sestinedeli… ![]()
Doma jsem pak byla hrozně nervózní sama ze sebe, proc své dítě nemiluji hned tou silnou mateřskou láskou??? Citila jsem odpovědnost, ze se prostě musím postarat, ale byla jsem úplně v prd.li. a to jak jsem nemohla sama fungovat tomu nepridalo
navic dítě je obrovská životní změna, nedá se na to připravit, ani manžel to nedával a to byl další kámen úrazu.
ALE!!!
Vše si opravdu sedlo, ja se neuvěřitelně a silně zamilovala do své holčičky a začala si to konečně užívat!!!
Hlavně si pořád opakuj, že to opravdu nude brzy mnohem lepší!!!
Holky, hlásim.
Holčičky se narodili v pondělí 12.12 plánovaný CS. Váhy 2470g/46cm a 2640cm/45cm. Jsou naprosto v pořádku a krasne..
Můj porod naprosto otřesný..mam z něho trauma.
Mela jsem naplánovaný spinal, ale jak mě napichli a já ležela na zádech, tak se mi začalo dělat špatne (i na ultrazvuku jsem musela byt vzdy na boku), takže jsem začala mit černo před očima, hučení v hlavě a vypadalo to, že omodlím..tak ze mi rychle uleví a rizli do me. Doktor dal do mě ruku a já myslela, že se poseru. Ještě jsem to cejtila a řvala sem, že to boli a ze co cítím..pak nevím. Bud jsem omdlela nebo mi dali hned celkovou. Probudila jsem se az když jsme jeli ze sálu na JIP. Potkala jsme manžela, který mi rychle ukázal fotku a řekl, že jsou holky ok..hrozny
A včera první vstávání taky horor..zase jsem omdlivala, bylo mi zle. Dneska už to je lepší..ale..Zlatej normální porod