Poradna duly
Jana Čurdová
holky,
mam od vcerejska silene bolave dasne, pri jidle krvaci. asi zanet, vsude pisou, jak je to v tehotenstvi normalni. no ale, co s tim? vcera jsem lezla po netu, hledala, nic se nesmi… dneska jsem rano byla v lekarne, lekarnice mi prodala Kamistad, ze pry v tehotenstvi jo, ze tam neni nic skodliveho, a ted otevru krabicku a v pribalovem letaku je, ze se to nesmi ![]()
co byste delaly? ja nevim, co s tim. skoro nemuzu ani jist.
dříve jsem si říkala :„CO si budou myslet ostatní, když budu - jako věřící- nevdaná s dítětem?“ a nakonec jsem došla k názoru,že mi je to jedno, zda-li a co si budou myslet.Nemyslím si, že jsme se narodili proto, abychom se trápili tím, co si kdo o nás myslí. Měli bychom se učit životu a brát si ponaučení z překážek. Nikdo nemá právo nás odsuzovat za rozhodnutí. Cítím-li to tak, jistě je to pro mě dobré. I když to mohou ostatní vnímat úplně jinak, nevyvracím jim jejich názor. Každý jsme svobodným člověkem s vlastním názorem na svět.
Prostě vnímám všechno tak, že se dokáži postarat o sebe, o dítě, když by na to přišlo, nebojím se toho, kdybych měla být sama. Nyní prožívám hlubokou vnitřní radost a opravdu nepotřebuji k tomu papír a prstýnek.
A že se dítě bude jmenovat jinak než matka nebo otec? tak ať. Žádný problém v tom nevidím.
Po samovolném potratu mi došlo, že si mám více věřit, nebát se věcí a některých lidí,
nestresovat se tak v práci a se školou, a uvědomila jsem si, že naši nás pořád také hnali do vdavek, což nepotřebuji a také jsem jim to už řekla. Zdálo se
mi, že ve mně viděli pořád jen malou holku, která je musela jen poslouchat (a pokud ne, bylo zle), a tak jsem se snažila všechno řešit předtím kompromisem, abych jim co nejméně ublížila, ale pak mi došlo, že sice věci řeším kompromisem, ale trápila jsem se sama, protože mi šlo hodně věcí proti srsti, ale naši byli spokojení. Říkám si, že když se jich dotýká mé jednání, asi to v sobě nemají pořádně vyřešené a tak se jeden od druhého učíme navzájem, proto jsem to všechno našim řekla, bylo to pro ně asi bolestné, ale snad budeme mít spolu lepší vztahy.
Partner, když jsem byla poprvé těhotná,hned říkal, že se vezmeme a že musíme hdoně věcí zařídit, protože věděl, že se to má. Ale ono se to vážně nemusí. Ták, omlouvám se za tak dlouhý počteníčko, ale asi mi chytla zrovna psavá muuuza:-).
Luciendo, zavolej si zubařce/zubaři, poradí ti, já bych to tak udělala.
Ahoj holky,
Luci, co cinknout zubaři? nabo si tam rovnou skočit?
Tak já mám svatbu za dveřna a protože jsem už jednu měla, moc nadšená nejsem. Ale podmínka pro mimi byla svatba a tak jsem kývla.
Lusindo, super zprávy!
Luci, zubaře nebo máš-li dobrého gynekologa, zavolala bych jim..
Jitko, napsala jsi to dobře, cítím to hodně podobně. S tím jménem mě na to navedla až kamarádka, která má dvojčata 7 měsíců. Nejsou svoji. Ona má teď dost velké psych. problémy, je jí špatně. Všichni jsou jí cizí.. Má to složitý. A jen říkala, že jí to nepřidá, když jdou s holkama plavat nebo k doktorovi, a volají na ně jménem jejího přítele - ona je jakoby „vyloučená“. No, je to složitý a každý to má jinak, ale sebedůvěra je důležitá a je důležitý dělat věci tak, jak je člověk cítí. Já jsem odešla od rodičů a cestovala a bydlím v jiném městě, napřed se divili, nechápali, ani kamarádi, ale já musela a teď vím, že to bylo dobře jít „navzdory všemu“. Tak asi jak kdo to cítí. Já chvílema svatbu nepotřebuji a chvílema bych chtěla, vytvořit jakousi „jednotku“..
Ještě jsem narazila na možnost darování pupečníkové krve - neuvažujete o tom někdo? Kdyžtak více tady https://www.emimino.cz/…e-krve-3948/
A pardon, román ![]()
Ahoj maminky, musím se k Vám přidat. Termín porodu máme předběžně 17.12.2010. Zatím je vše v pořádku až na tu nechuť k jídlu.
Jsme v 8tt+5.
![]()
Leni, ahoj, vítám tě mezi námi:-). Tedy to se krásně rozrůstáme:-)).Ji
jak tu pisete o svatbach ![]()
ja jsem sice vdana, v lete to budou 4 roky, ale nejak nemam pocit, ze kdybysme nebyli svoji, ze by to bylo jine, pro nas dva. my dva ten papir az tak nepotrebujem. ale spis rodice. a zpetne jsem hlavne prave kvuli rodicum rada. manzelovi rodice jsou mili, o to ne, ale pred svatbou bylo citit, ze si syna porad jakoby narokuji, po svatbe uz mi ho jako ‚predali‘. tezko se to popisuje, jsou to vlastne jen pocity, mirne zmeny chovani…
info, kdyby se vas to bohuzel taky tykalo:
doktorka mi na zanet dasni v tehotenstvi doporucila cistit velmi jemnym zubnim kartackem, pasta ze je vlastne jedno, ale nedrazdiva. masticky na to ted nepatlat. muze byt vyplach ust salveji nebo hermankem, ale nepolykat.
objednala me na prohlidku a ze kdyztak vycisti kamen (ale u me neni co, vzdycky rika, jestli jsem byla na cisteni u jineho zubare).
Luu, přečetla jsem si článek o darování pupečníkové krve. pěkný článek:-). I bych do toho šla. Protože jsem chtěla být porodní asistentka, mám načteno hodně knih, osud mi ale zavál nakonec trošku jinam…
ale, ráda bych našla porodnici, až bude třeba najít:-),která by vedla porod dle Leboyera nebo Odenta:-). Po republice jich několik je, jen nevím zda nějak poblíž Plzně
. Uvidíme,zatím je to předčasné, i když to těhotenství pomalu ale jistě bude utíkat a budou prosinčátka:-), jukněte na tohle: http://leteckaposta.cz/338356476
chodí mi Psychologie Dnes, kde mají pěkný článek o způsobech porodu.
holky, teď když jsem šla z oběda, potkala jsem paní, která dělala vychovatelku na intrech, když jsem byla na vyšší zdr.šk., tak mi říkala, že do 3.měsíce nemám jíst banány a pomeranče, zjistilo se, že prý kdo je hodně jí, tak pak děti mají atopické ekzémy
.
Lenko vítáme Tě, pošli termín poslední MS a věk, at tě můžu přidat do seznámku. Dík
Holky vy už řešíte porod??? jejda, já budu ráda až těch pár hodin bude za mnou ![]()
Luci, ať máš brzy se zoubkama klid ![]()
Jitko, to jsem nikde neslyšela. Pomerančům bych to i věřila, ale banánům??? No kdybychom měly jíst jen to co bude miminku prospívat, tak nejíme skoro nic ![]()
Tak holky já jsem taky vdaná už 3 rok, ale ne protože by nás do toho někdo nutil, vzali jsme se z lásky a protože jsme chtěli a jsem zatím spokojený a šťastný
samozřejmě vám vaše názory neberu a svatbu nikomu nevnucuju je to každého věc
je totiž spousta párů kde bych řekla že svatba je uplně k ničemu. Mám taky kamarádku jednou vdaná ale už rozvedená s novým přítelem má úžasnou holčičku a spolu je drží jejich láska k sobě a společné koníčky. A to že mají každý jiné příjmení a malá ho má po tatínkovi přeci ničemu nevadí, většinou u nás dr i maminkám říkají příjmením dítka takže nikdo neví že nejsou svoji. Fakt bych to neřešila a už vůbec ne v těhu, to si pak ani neužijete. I jako svobodní můžete žít spokojeně a šťastně!! I když máme papír i prstýnky tak stejně to není to co nás drží spolu. Holky přece bez LÁSKY a POROZUMĚNÍ by spolu dva nemohli žít a ani mít mimísky. Omlouvám se že je to tak dlouhý ![]()