Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Anna766 píše:
Mě hrozně nesedí úsloví „na mrazák, na mražák“,to mi taaaaak nesedí. U nás říkáme"do mrazáku".
Přesně…
@Anna766 píše:
Mě hrozně nesedí úsloví „na mrazák, na mražák“,to mi taaaaak nesedí. U nás říkáme"do mrazáku".
To říká můj manžel, že to dá na mrazák a nebo že to mám dát na mrazák. Tak vždy jdu a dám to na mrazák
Párkrát už jsem ho tím nachytala (samozřejmě v legraci, neděláme si naschvály
)
@elen-ka Přijdu dýl se říká na Vysočině, používala to naše třídní a jedna spolužačka, obě z Velkého Meziříčí.
@Eveelin píše:
@elen-ka přijdu dýl se v Praze neřekne… Normálně: přijdu později. Asi někdo nemístní…
Já jsem rodilý Pražák a přijdu dýl nejen běžně užívám, ale i slýchám. ![]()
Myslím, že taky občas říkám „na mrazák“,i když vím, že to je vlastně stejná konina jako když někdo říká, že bydlí „na paneláku“,na což mám chuť říct, že mu na té střeše musí být zima. ![]()
Ovšem „baňka“ a „ozdoba“ chápu jinak. Ozdoba je něco nekonkrétního, obecného, prostě cokoli, ale baňka (ok, tak vánoční) je přece to skleněné/umělohmotné, co se věší na stromek.. ![]()
@Eveelin píše:
@Bábrdl a rodiče pocházeli z jakého kraje?
Praha a střední Čechy.
A taky to používají.
@Anna766 píše:
Mě hrozně nesedí úsloví „na mrazák, na mražák“,to mi taaaaak nesedí. U nás říkáme"do mrazáku".
A dýl se podle mne říká snad všude, krom Moravy. ![]()
@Brontik píše:brácha taky „mraží“.
My dáváme do mrazáku…
Myslím, že 3 roky na Moravě se na měm „podepsaly“.
A dýl se podle mne říká snad všude, krom Moravy.
A taky u vás máte „žížeň“?
@Anna766 píše:
A taky u vás máte „žížeň“?
To když slyším, tak mi to kroutí ušima, i mám pocit, že dotyčný/á začal šišlat ![]()
@Anna766 píše:
A taky u vás máte „žížeň“?
jasně.
a čekuládu a pšíkáme. ![]()
I když, žížeň jsem se odnaučila na základce poté, co se mi ve 4. třídě spolužáci při hodině čtení smáli. Časem se to změnilo na „žížu“. To je tolerováno
.
Edit. chyby…
Příspěvek upraven 04.02.17 v 12:50
@Brontik píše:
jasně.a čekuládu a pšíkáme.
I když, žížeň jsem se odnaučila na základce poté, co se mi ve 4. třídě spolužáci při hodině čtení smáli. časem se to změnilina „žížu“. To je tolerováno :mrgreen:.
Mít „žížu“ jsem používala taky jako dítko školou povinné
Nebo ještě „žížuli“
Ale už dávno to neříkám a moje děti tudíž taky ne.