Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Učitelky mluví nespisovně/dialektem
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
27.1.17 15:29
@Tichopredbouri píše:
Spojení přijdu dýl jsem poprvé zaregistrovala až tady na emiminu. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že to není nějaký překlep, ale běžně užívané spojení. U nás tedy vždy přijdu později, nebo bude mi to trvat dýl (než něco udělám, skončím v práci)a zdržím se/přijdu později. Jako moravák jsem vždycky myslela, že nespisovně se mluví právě tady, ale teď už si to nemyslím, jsou i horší věci než šufánek a rožni. Právě to přijdu dýl nebo tchánovo sestra, o prázdniny pojedu k babičce - to vůbec nechápu, jak může někdo používat
Tak „nespisovně“ se mluví všude.
Jako první věc na přednášce o čestině se dozvíš, že spisovná čeština je umělý konstrukt, kterým nemluví a nikdy nemluvil nikdo. Na rozdíl třeba od spisovné němčiny či angličtiny, do které se jejich nejvyšší vrstvy prostě narodily. Takže místní šlechta mluvila hochdeutsch, zatímco „spisovně česky“ nemluvil jako svou mateřštinou nikdy nikdo, protože jde o kompilát několika interdialektů. Jednoduše: obrozenci vzali morfologii z Moravy, výslovnost ze středu Čech a skloňování z obecné češtiny, slovní zásobu tu, tady a támhle atd… A proto se říká kráva a ne krava, zelený a ne zelenej, Janův švagr a ne Janovo švagr atd.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 15:30
@Svistice píše:
Na mě slovo bulík vyvalil manžel, když jsem u něj poprvé po pár týdenní známosti měla přespat. Večer se mně zeptal „Chceš bulíka?“.Chvíli mi to šrotovalo, pak jsem se mírně v rozpacích (co když tím myslel nějaký pokus o romantickou chvilku) zeptala, co to má být.
Tak jsem se dozvěděla, že polštář.
Ježiš, já bych si myslela, že navrhuje pořídit si psa.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 15:31
@Svistice to je docela roztomilé 
mne teda napadl jen kapesník - když bulíš, tak ať se mas kam utrit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 15:32
Podle me chytají rec hlavne of spolužáků a kamarádku. Koneckoncu ucitelka češtiny je ma hodinu denne. Ja zažila jako male dite hanactinu, ostravstinu i rec na Slovacku a porad dokazu mluvit i psat spisovné. Myslim, ze vliv mluveného slova učitelek precenujes. Navic i male skolkove deti umi přepínat - napr bilingvinni deti, natoz školní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 15:33
@Tichošlápek píše:
@Svistice to je docela roztomilé
Vzdyt se rika „veset buliky na nos“,takze to zřejmě jen polštář nebude
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 15:40
@Bábrdl píše:
Tak „nespisovně“ se mluví všude.Jako první věc na přednášce o čestině se dozvíš, že spisovná čeština je umělý konstrukt, kterým nemluví a nikdy nemluvil nikdo. Na rozdíl třeba od spisovné němčiny či angličtiny, do které se jejich nejvyšší vrstvy prostě narodily. Takže místní šlechta mluvila hochdeutsch, zatímco „spisovně česky“ nemluvil jako svou mateřštinou nikdy nikdo, protože jde o kompilát několika interdialektů. Jednoduše: obrozenci vzali morfologii z Moravy, výslovnost ze středu Čech a skloňování z obecné češtiny, slovní zásobu tu, tady a támhle atd…
Spisovná nměčina? Jsi upadla, kde v Německu prosím Tě mluví Hochdeutsch? Vždy ťo do roku 1871 nebyla ani jedna země. Jeď do Švábska nebo Bavorska a lidi nad 60 tam kolikrát spisovnou němčinou vůbec neumí v konverzaci použít.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 15:40
@lapagerie píše:
Zajímalo by mě, zda vám vadí, jak mluví učitelky na základní škole. Moje dcery chodí na první stupeň. Obě po začátku školní docházky začaly používat „dialekt“, kterým se mluví ve městě, kde žijeme. Já sama tu bydlím přes 10 let, ale „rodilých“ známých mám málo, většina je naplavenina jako já a místní „nářečí“ nepoužívají. A ve školce učitelky mluvily spisovně. Proto mě rozdíl ve vyjadřování zaskočil. Místní specialitou je spojování předložek 3. pádu s podstatným jménem v jiném pádu (příklad: „O prázdniny pojedu k babičce, o hodinu nesmíme mluvit, o přestávku se nasvačíme…“) Osobně mi to ukrutně trhá uši, ale to není tak podstatné. Vadí mi, že takto běžně mluví i učitelky, které moje děti vyučují českému jazyku. A pak jim jako chybu opraví, že napíšou do písemky, že „o víkend jely na výlet…“
Co si o tom myslíte? Neměly by učitelky mluvit spisovnou češtinou?Příspěvek upraven 27.01.17 v 13:11
No tak ve chvíli kdy tak mluví, ale v písemce to opraví…to mi přijde fakt trochu divný no 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 15:50
Tak tohle by mi vadilo, podle mě má učitelka mluvit spisovně. Já třeba spisovně moc nemluvím, ale vím, kdy je to potřeba a ve škole jsem spisovně mluvila, protože se tam tak mluvilo. Jak má to dítě rozlišit, co je správně?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 15:52
Pokud bydlíte tam, kde píšete, je spisovná čeština tím nejmenším problémem. Mě se dostalo do ruky toto a teď trnu hrůzou, co zjistím dál!!! I když je to starší kauza, na podstatě věci to nic nemění ****
edit admin - odstraněn odkaz
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 15:53
@Svistice píše:
Spisovná nměčina? Jsi upadla, kde v Německu prosím Tě mluví Hochdeutsch? Vždy ťo do roku 1871 nebyla ani jedna země. Jeď do Švábska nebo Bavorska a lidi nad 60 tam kolikrát spisovnou němčinou vůbec neumí v konverzaci použít.
Ale neupadla, jen si nerozumíme.
Já nemluvím o běžné populaci, jen jsem se snažila vysvětlit, že hochdeutsch byla reálná řeč, kterou určitá vrstva skutečně mluvila. Proto mohla být pro někoho mateřskou řečí, tedy pro nejvyšší šlechtu.
Na rozdíl od spisovné češtiny, která je zcela umělým jazykem.
Mimochodem už otázka „KDE se v Německu mluví hochdeutsch“ naznačuje, jak vnímáme jazyk my Češi - teritoriálně. Ale jazyky, které se vyvíjely jako jazyky dominující síly (třeba ta němčina, angličtina), se vrství nejen podle geografie, ale i podle společenského postavení mluvčího.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 16:06
@Bábrdl píše:
Ale neupadla, jen si nerozumíme.
Já nemluvím o běžné populaci, jen jsem se snažila vysvětlit, že hochdeutsch byla reálná řeč, kterou určitá vrstva skutečně mluvila. Proto mohla být pro někoho mateřskou řečí, tedy pro nejvyšší šlechtu.Na rozdíl od spisovné češtiny, která je zcela umělým jazykem.
Mimochodem už otázka „KDE se v Německu mluví hochdeutsch“ naznačuje, jak vnímáme jazyk my Češi - teritoriálně. Ale jazyky, které se vyvíjely jako jazyky dominující síly (třeba ta němčina, angličtina), se vrství nejen podle geografie, ale i podle společenského postavení mluvčího.
Jo tak. Tak ale tady spisovnou češtinou také lidé doma mluví. Já osobně schopnost používat spisovnou češtinu beru za atribut určitého intelektuálního, společenského a vzdělanostního statutu člověka. Něko sortuje lidi podle nášivek na mikině, mě stačí aby otevřeli pusu (mluva, zuby).
Edit: Nicméně několik mých německých spolužáků, z různých částí Německa, mi potvrdilo, že s Hochdeutsch se setkali až ve škole, doma se tak nemluvilo. Pouze jedna holčina říkala, že oni doma zásadně nemluvili dialektem (ač ze silně dilektového švábska), protože tatínek si potrpěl, že oni jsou Ti vzdělaní a schwäbisch mu nesmí přes práh.
Příspěvek upraven 27.01.17 v 16:08
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 16:06
@radkka píše:
Vysvětlí mi někdo, co je na „přijdu dýl“ tak strašného? Nikdy jsem nezaznamenala, že by to někomu vadilo a je to pro mě naprosto přirozené slovní spojení, takže by mě zajímalo, co je na tom podle vás tak dráždivého
Nečetla jsem zatím zbytek diskuze, ale správně je přijdu později. Dýl nebo déle se používá ve slovním spojení bude to trvat déle. Přijdu dýl mi taky rve uši, možná by se dalo použít: budete muset déle čekat? Použití slova dýl pro jednorázovou akci je nevhodné.
Být v kůži té učitelky, tak se při opravování téhle slohovky chytnu za nos. Učitelka češtiny by se alespoň mohla snažit o spisovný jazyk a jít dětem příkladem. Jsem soukromá lektorka mimo jiné cizích jazyků a dávám si velmi pozor, abych mluvila spisovně i v cizím jazyce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 16:19
@Svistice píše:
Jo tak. Tak ale tady spisovnou češtinou také lidé doma mluví. Já osobně schopnost používat spisovnou češtinu beru za atribut určitého intelektuálního, společenského a vzdělanostního statutu člověka. Něko sortuje lidi podle nášivek na mikině, mě stačí aby otevřeli pusu (mluva, zuby).Edit: Nicméně několik mých německých spolužáků, z různých částí Německa, mi potvrdilo, že s Hochdeutsch se setkali až ve škole, doma se tak nemluvilo. Pouze jedna holčina říkala, že oni doma zásadně nemluvili dialektem (ač ze silně dilektového švábska), protože tatínek si potrpěl, že oni jsou Ti vzdělaní a schwäbisch mu nesmí přes práh.
Příspěvek upraven 27.01.17 v 16:08
Spisovná čeština je umělá řeč. Nelze vyloučit, že dva lingvisté mohou doma mluvit spisovně, ale nebude to moc rozšířený jev.
Když se podíváš do SSJČ, zjistíš, že v něčem se odchýlí prakticky každý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 16:30
@destrukce protože „v Českých Budějovicích by chtěl žít každý“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.1.17 19:20
@radkka píše:
Já chodim dýl v jednom kuse a nikomu to nevadí
Holkám ze severní Moravy to neskutečně trhalo uši. Tak jsem začala říkat, že přijdu pozdějc. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
