Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@hanka.br. píše:
Vynikající schopnost věcné argumentace. Když nevím, co odpovědět, zakryju to urážkou a hotovo. I tohle se děti učí jinak, díky Bohu.
A ještě já si myslím, že na té přípravě učitelů to celé stojí a padá. Neměla jsem vůbec v úmyslu někoho urazit. Je to o té přípravě a finančním ohodnocení učitelů.
@marin píše:
Ne urážkou. Ale docela se divím, co tam v té didaktice učí, když k tomu potřebujete metodu a že Vám tam předkládají učivo v nějakém sledu a Vy ho budete učit nebo hledat metodu.TPříspěvek upraven 01.05.18 v 13:46
A to sis myslela, že učitelé si obsah učiva vymýšlejí? Nebo si sami určují, co kdy, proč a jak budou učit? Dříve osnovy, dnes RVP nám nadiktují, co máme kdy naučit a v jakém čase. To, co uživatelka SAJ vyhodnotila jako systémové a správné, umožňující dětem postavit znalosti na pevných základech. Proto jsem uváděla ten příklad s polopřímkou jako příklad toho, na jakém abstraktním a dětem nepochopitelném pojmu je zaváděna geometrie ve druhém ročníku v klasice na rozdíl od přístupu Hejného, který ji zavádí na krychli(kostce). Děti dojdou ke stejným vědomostem opačným postupem, který opírají o zkušenost.
@hanka.br. píše:
A to sis myslela, že učitelé si obsah učiva vymýšlejí? Nebo si sami určují, co kdy, proč a jak budou učit? Dříve osnovy, dnes RVP nám nadiktují, co máme kdy naučit a v jakém čase. To, co uživatelka SAJ vyhodnotila jako systémové a správné, umožňující dětem postavit znalosti na pevných základech. Proto jsem uváděla ten příklad s polopřímkou jako příklad toho, na jakém abstraktním a dětem nepochopitelném pojmu je zaváděna geometrie ve druhém ročníku v klasice na rozdíl od přístupu Hejného, který ji zavádí na krychli(kostce). Děti dojdou ke stejným vědomostem opačným postupem, který opírají o zkušenost.
Ano máte stanoveno, co musíte probrat. Ale jakými metodami, názornými ukázkami k tomu dojdete, záleží na učiteli. Stejně tak můžete do klasické výuky vzít krychli, pokémony atd. Učitelka dcery užívá při výuce prvky montessori pedagogiky.
@marin píše:
Ano máte stanoveno, co musíte probrat. Ale jakými metodami, názornými ukázkami k tomu dojdete, záleží na učiteli. Stejně tak můžete do klasické výuky vzít krychli, pokémony atd. Učitelka dcery užívá při výuce prvky montessori pedagogiky.
V tom případě se odkloním od klasického přístupu k výuce matematiky, vybodnu se na zavádění bodu a polopřímky a začnu učit geometrii metodou profesora Hejného. Konečně si rozumíme, jaký to má smysl.
@hanka.br. píše:
V tom případě se odkloním od klasického přístupu k výuce matematiky, vybodnu se na zavádění bodu a polopřímky a začnu učit geometrii metodou profesora Hejného. Konečně si rozumíme, jaký to má smysl.
A mohu se tedy zeptat, jaký je ten klasický přístup k výuce matematiky? Myslím si, že pak bychom došli k tomu, co jsem psala, že tedy asi nebude úplně v pořádku příprava učitelů na pedagogických fakultách. Já si představuji, že i ta klasika by měla být okořeněna něčím, čím by ty děti nadchla. To, že je něco klasické, tradiční, nemusí být nutně špatné, když se to nově okoření. Naopak úplně nové metody, pokud nejsou dostatečně vyzkoušené, nemusí vést ke kýženému cíli. Tak jako se nové léky musí zkoušet na určitém vzorku a většinou ti lidé s tím souhlasí a podstupují to dobrovolně, i s vědomím, že jim to může uškodit, tak stejně tak by to mělo být i s výukovými trendy.
@lucenka píše:
@SAJ tak ta metoda bude někomu vyhovovat a někomu vůbec. Jak já nesnášela matiku. Naučit se jak blbec zpaměti vzorečky. Ale aplikovat je na příklady už jsem nezvládala. Nějak jsem se k výsledku dobrala mnohdy logickou úvahou. Ale to se matikarce nelíbilo. Takže mi to matiku znechutilo. A jak píše někdo přede mnou. Tak sice jsem měla naučené vzorecky na něco, pak se přeslo na geometrie a při následném přechodu na počítání jsem opět začínala od nuly.
U nás na škole se matika učila vždy zpaměti, bez nějakého požadavku na samostatné uvažování, na písemku stačilo vypočítat si všechny příklady z učebnice, protože písemky se dělaly z ní, jen se mírně pozměnilo zadání. Takže šlo v podstatě jen naučit se postupy ke konkrétním příkladům. Z matiky jsem měla po celou výběrovou ZŠ i gympl jedničky a dvojky, nejhůř výjimečně trojku, na vysvědčení jsem neměla trojku z matiky nikdy. Přesto neumím matematiku v reálném životě aplikovat prakticky vůbec, maximálně používám trojčlenku při pletení. Odvozování, abstrakce, počítání s písmenky horko těžko, s maticemi bez šance. Nemyslím si, že bych byla na matiku vyložený blbec (i když přirozený talent očividně taky ne), ale uvítala bych, kdyby mě někdo naučil matematicky myslet, umět si samostatně dedukovat a ne jen papouškovat, co bylo v učebnici. Hodilo by se mi umět si spočítat spoustu věcí, třeba ohledně hypotéky a investic vůbec, propočty k rekonstrukci a tak, ale buď to neumím, nebo bych nad tím seděla tak dlouho, že je jednodušší o to požádat partnera. Na vysvědčení se ty jedničky, občas dvojky vyjímaly hezky, to jo, ale moje matematické kompetence v životě jsou tak na 4.
@Hoa Mai píše:
@SAJ Já matematik nejsem, ale to, co jsi psala, že děti drilovaly, až jim to přešlo do krve…no, asi jak kterým, mě teda rozhodně ne. Jsem na tom dost podobně, jak psala @lucenkaU nás na škole se matika učila vždy zpaměti, bez nějakého požadavku na samostatné uvažování, na písemku stačilo vypočítat si všechny příklady z učebnice, protože písemky se dělaly z ní, jen se mírně pozměnilo zadání. Takže šlo v podstatě jen naučit se postupy ke konkrétním příkladům. Z matiky jsem měla po celou výběrovou ZŠ i gympl jedničky a dvojky, nejhůř výjimečně trojku, na vysvědčení jsem neměla trojku z matiky nikdy. Přesto neumím matematiku v reálném životě aplikovat prakticky vůbec, maximálně používám trojčlenku při pletení. Odvozování, abstrakce, počítání s písmenky horko těžko, s maticemi bez šance. Nemyslím si, že bych byla na matiku vyložený blbec (i když přirozený talent očividně taky ne), ale uvítala bych, kdyby mě někdo naučil matematicky myslet, umět si samostatně dedukovat a ne jen papouškovat, co bylo v učebnici. Hodilo by se mi umět si spočítat spoustu věcí, třeba ohledně hypotéky a investic vůbec, propočty k rekonstrukci a tak, ale buď to neumím, nebo bych nad tím seděla tak dlouho, že je jednodušší o to požádat partnera. Na vysvědčení se ty jedničky, občas dvojky vyjímaly hezky, to jo, ale moje matematické kompetence v životě jsou tak na 4.
U nás na střední na čtyřku stacilo napsalt vzoreček, který den měl nás daný příklad použit. Takže tam jsem končila a se mnou 75% třídy.
Pokud jsme se výsledku dobrali jinak, vlastní cestou, tak to bylo taky za čtyři ![]()
@SAJ já té matematické debatě nerozumím, napříkald ani netuším, co to jsou ty systémové cosi (nevysvětlovat, prosím). ale to o té spirále je hezké, přesně takhle nám na škole nám Hejného metodu učitelé vysvětlovali, že jako učení matematiky ve spirále ![]()
jinak ze zkušenosti svých dětí - starší holka s matikou neměla nejmenší problémy, ale ono i podle vyšetření v PPP před volbou povolání je matematické části mírně nad průměrem a doporučovali jí spíš školy s matikou (gympl, ekonomku, průmyslovku…). nicméně ta v pětce zkoušela přijímačky na 8G a chodila na jeden z vybraných gymplů na přípravku a vracela se z té přípravky nadšená, že TOHLE TAM je ta skutečná matika, která ji baví, a ne to hraní ve škole.
mladší holka k matice vztah nijak extra nemá a letos dělala přijímačky na SŠ. její první zkušební test z matiky byl neskutečná tragédie, nějakých asi 6-7 bodů z 50. když jsem s ní ten test probírala, tak u příkladů, na které já i po letech kouknu a vidím v lepším případě vzoreček, v horším aspoň zhruba načrtnutý postup, tak tam se ona vrhala do hledání své cesty, což ji jednak zdrželo, jednak na to často šla zbytečně komplikovaně a zamotala se do chybných výpočtů (i když postup by byl správný). takže chodila na přípravku a naučila se tam své postupy zefektivnit. nicméně letos patřila mezi ty, kdo pohořeli na traktoru
na úlohu šla správně, i použila správný vzoreček… ale podle mého laického názoru jí holt chyběl dril, nemá dostatečně napočítáno, sekla se ve výpočtech a netrklo jí to, i když jí vyšla očividná kravina. jenže co na tom, když „sloupečky“ ji nebavily a ona přece ve škole matiku zvládá ![]()
kluk je teprve v šestce, u něj těžko říct, jak to dál bude. on s matikou problém nemá, baví ho, nicméně on zatím nenarazil ani na nutnost umět na přijímačky, ani na jiný styl výuky.
ale tak mám děti, jaké mám, těžko říct, jak by s matikou válčily při klasickém postupu. jestli by to bylo lepší, stejné, horší
starší holka se tehdy hlásila na chemickou průmyslovku, její výsledky přijímaček z matiky tak nějak odpovídaly tomu, s čím tam děti chodily, byla bodově mezi lepšími. mladší holka se hlásí na školy se zaměřením na ekologii a životní prostředí, na obou školách bylo jejích 37 bodů za matiku nejlepší výsledek. takže do obou holek učitelé ze základky evidentně dostaly ty základy, které by i v porovnání s ostatními mít měly. že se holky musely na přijímačky připravovat i doma (mladší tedy víc, než starší), na tom nevidím nic špatného - konečně, i za mne uchazeči o maturitní obor v rámci domácí přípravy počítaly Bělouna.
@hanka.br. píše:
Nejde o názornost, ale o metodu. Jestliže mi v klasické matematice jako učiteli je předloženo učivo v nějakém sledu, buď ho budu respektovat a učit ho tak, anebo budu hledat jiné metody(viz Hejný). Nebo máš nějakou představu, jak názorně osmiletému dítěti ukázat polopřímku?
A propos k té názornosti, jestli mě něco jako dítě na matematice neuvěřitelně rozčilovalo, tak to byla definice, že rovnoběžky se protínají v nekonečnu. Už si nepamatuju, ve kterém ročníku přesně se to učilo, ale já jsem si to absolutně nedokázala představit, potažmo jsem to nepochopila a potažmo mi tenhle „základ“ byl v podstatě k ničemu. Moje dotazy byly vždy zodpovězeny tím, že „tohle je prostě definice rovnoběžek, tečka“, co na tom, že tomu nerozumím.
@marin píše:
A mohu se tedy zeptat, jaký je ten klasický přístup k výuce matematiky? Myslím si, že pak bychom došli k tomu, co jsem psala, že tedy asi nebude úplně v pořádku příprava učitelů na pedagogických fakultách. Já si představuji, že i ta klasika by měla být okořeněna něčím, čím by ty děti nadchla. To, že je něco klasické, tradiční, nemusí být nutně špatné, když se to nově okoření. Naopak úplně nové metody, pokud nejsou dostatečně vyzkoušené, nemusí vést ke kýženému cíli. Tak jako se nové léky musí zkoušet na určitém vzorku a většinou ti lidé s tím souhlasí a podstupují to dobrovolně, i s vědomím, že jim to může uškodit, tak stejně tak by to mělo být i s výukovými trendy.
Myslím tím třeba - teď se děti budeme učit odečítat s přechodem desítky. Vezmeme si třeba příklad 32 - 9. Devítku si rozložíme na dvě a sedm, protože 32 - 2 je 30 a 30 - 7 je 23. Vnucujeme algoritmus, který mnoha dětem vůbec nevyhovuje, spousta dětí odečte deset a přičte jedničku. V tom horším případě jsou učitelé schopni hodnotit jako chybu špatně provedený rozklad i se správným výsledkem. Nebo zmiňované zavádění geometrie na bodech a polopřímkách. (Definice z učebnice 2.třídy: „Dvě polopřímky, které mají počátek v jednom bodě a leží na téže přímce, nazýváme polopřímky opačné.“ Následují narýsované úsečky, polopřímky, poučky o bodech počátečních a bodech, kterými polopřímka pochází a úkoly typu doplň, narýsuj, zapiš. Pro druháka? Děsný. To jsou jen příklady, které mě napadají. Prostě předávání hotových informací, které nejsou opřené o zkušenosti dětí, a které jsou nuceny si jenom zapamatovat. Mnohdy jim vůbec nic neříkají a neumí si je ani představit. Ale souhlasím, že klasická výuky matematiky, tak, jak je připravená a naservírovaná v učebnicích, žádný závratný matematický mozek nevyžaduje a může ji opravdu učit kdokoli. Dobře připravený, výborný učitel ji zcela jistě dokáže zpestřit, to nepochybně, ale pokud nechce volit metodu jinou nebo napsat svoji vlastní učebnici, pak se těm poučkám a hotovým algoritmům nevyhne.
@marin
kdybych to hooooodně zjednodušila tak:
klasická metoda - učitel řekne definici, vzorec, vysvětlí téma… prostě poví vše a pak to procvičují na příkladech
Hejného metoda - učitel zadá příklad nad kterým děti přemýšlí a snaží se odvodit souvislosti vedoucí ke vzorci, definici, tématu… následně učitel jen doplní pojmy a nechá děti zopakovat nejdůležitější informace
Schválně jsem se podívala k dceři, která je ve 4. třídě do matematiky.
Jako musím se přiznat, že jsem jí viděla prvně. Dcera si dělá z matematiky doma pouze úkoly, a to sama. A vysvětlení zlomků: prodavačka rozdělila bochník chleba na dvě stejné části. Každá část se nazývá jedna polovina bochníku. Jedna polovina bochníku se zapisuje takto… Mají v tom i kartičky pro názornění obsahu, zlomkové počitadlo. Učebnice je od nakladatelství Alter.
Četla jsem pouze pár příspěvků, ale chci se zastat učitelů. Z mé zkušenosti nešli na pajdák lidi, co byli slabí, jinam se nedostali a pod. Ale lidi, kteří to brali jako poslání, viděli v tom smysl. Člověk nemusí být génius na matiku, ale musí být lidsky pevný, rovný člověk s láskou k dětem a umět matiku předat, to dělá člověka dobrým učitelem. Ne metoda, ale přístup. Ne genialita v oboru, ale umění předat základ oboru. Vážím si každého kdo umí s láskou pracovat s dětmi a tito lidé mají můj obdiv a úctu. A vlastně i obrovskou důvěru, když jim svěřuji dítě. Pojďme už skončit s těmi předsudky vůči učitelům. Jo padák je lehčí, ale být dobrý učitel je těžké.
@Pipilota Citrónie
ono je ještě rozdíl v tom, kdo studuje pajdák a kdo pak skutečně učí
Ono taky, kdo ve školství zůstane, tak to musí dělat s láskou, protože to není práce, kam člověk přijde, odmluví si své a odchází.