Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Vanesska
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Napsat příspěvek
Velikost písma:
4.7.08 14:28
Milá Markétko a Jirkové!
Dočetla jsem celou diskuzi a je mi to moc líto. Buďte velmi stateční. Při čtení jsem doufala, že vše bude mít dobrý konec, nadějně to vypadalo, moc jsem vám držela pěsti. Tohle se stát nemělo!
Jen čas velkou bolest alespoň z části zahojí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
6.7.08 21:38
Vrátila jsem se po týdnu domů…a tolik věřila, že je vše na dobré cestě. Bohužel je Vanesska už na úplně jiné pouti…
Celé rodině upřímnou soustrast - co jiného říct…je to krutý, smysl nikdy nepochopíme…Přeju moc síly a ať vám zase sluníčko zasvítí do duší, i když to bude trvat…
Vanessko(dušičko) - bojovala jsi statečně, ale nestačilo to. Tak se koukej vrátit a ať už se budeš příště jmenovat jakkoli - už tady s náma a hlavně se svojí rodinou zůstaň! Ten život, i když to tak někdy nevypadá, není tak špatnej… 
http://www.sirmi.ic.cz/andel/31.gif
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
7.7.08 13:53
Markétko, Jirko a Jiříku.....rozlučte s vaší Vanilkou a popřejte jí krásné poletování se svojí sestřičkou…nic jiného asi stejně nejde 
Držím Vám tady pěstičky, aby jste ten dnešek ustáli a měli eště kde vzít sílu. Moc nám tady v srnu Markétko chybíš a moc na Tebe myslíme a doufáme, že se někdy Babočka Vrátí a bude Vašim nejkrásnějším štěstím .
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.7.08 23:24
Všem známým a neznámým díky za vyjadření soustrasti a za slova podpory,moc si toho vážím..
Celou dobu co Vanesska bojovala o život jsme se pohybovali na tenkém ledě hranice mezi životem a smrtí bylo blízko nás,ale já si pořád řikala,že se to nemůže stát,když se podařilo záchranit i mnohem nezralejší děti,tak proč by to u nás nebylo jinak..Ale bylo..Tolikrát jsem se za tu dobu modlila k bohu,aby tu Vanesska mohla být s námi a tolikrát už to vypadalo nadějně,ale jak už jsem psala byla to horská dráha jednou jsme byli dole a jednou nahoře..Nakonec si Vanilka to místo tady na zemi nevybojovala i když byla tolik statečná a tím už navždycky bude mít náš obdiv..I když ji bylo vyměřeno tak málo času,který tu mohla strávit,tak i tak se nám zaryla do našich srdcí tak hluboko,že se nedá nikdy zapomenout..
Proto i za svíčky co máte v podpisu děkuji..
V pondělí 7.7. jsme se s Vanesskou naposledy rozloučili,ani v tom nejhorším snu jsem si tohle neuměla představit a pochopila jsem tu smutnou větu,že nejhorší co člověk může zažít je koukat se do hrobu vlastního dítěte..
Asi víc ze sebe nedostanu už bych se jen opakovala..
Ještě jednou díky,strašlivě mě mrzí,že tato diskuze nemá lepší pokračování ..
Markéta
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.7.08 12:00
Markétko,
napsala jsi to krásně a pravdivě a mě jen napadá jedna věc......Jste v mém okolí jedni z mála lidí co jsou takhle zkoušeni životem. Nevím proč, nechápu to, ale jen smekám před Vámi a Vaší silou a přeju Vám aby jste to celé jako rodina zvládli. Osobně ti moc držím pěstičky do budoucna a doufám, že brzo se to vše zlomí a i Vy budete mít v náručí uzlíček štěstí.
Na Vanilku já nikdy nezapomenu - spojila ohromné množství lidí do hromady a dokázala je zastavit v tom shonu a dokázala jim ukázat na čem v životě záleží .......
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.08 23:38
Marketko,ano napsala jsi to moc krasne a ani ja nechapu kolik bolesti si nekdo musi vytrpet .Zacala jsem psat na emimi pred narozenim meho tretiho ditka chlapecka a do te doby jsem si poradne ani neuvedomovala jake stesti mam,ze mam tri zdrave deti.Je mi straslive moc lito Tebe a vsech maminek,kterym se stane ta nejhorsi vec…Vubec si to nedokazu predstavit a asi nikdo z nas…Moc cele Tve rodine preju abyste nasly silu a zkusily jeste uverit,ikdyz to asi nebude jednoduche.Drzim palce a ani ja na Vanilku nikdy nezapomenu,je to presne jak napsala Ada ,clovek si malokdy uvedomi cenu zivota…Hodne sil!!! Ali
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.7.08 23:44
Marketko a Jirkove, je mi to take moc lito. Zrovna jsem si nedavno na vas vzpomnela, jak se vam asi dari. Preji spoustu sil, budete je potrebovat. Zivot je nekdy strasne nespravedlivy, ale doufam, ze se vse pro vas obrati. Drzim palce.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.7.08 07:27
Markétko, taky se mi vytrácí smysl takových krutých a strašných zkoušek, které Ty a Tvá rodina musíte podstupovat
Můj obdiv vůči Tobě i oběma Jirkům je nekonečný … jsem ráda, že dokážeš přijít sem, mezi nás… důležité je neuzavřít to v sobě … vybreč se…jsme tady pro Tebe … rády Tě vyslechneme…i když Ti , bohužel, nemůžeme pomoct jinak 
Na Vanessku nikdy nezapomenu, na její odvahu s jakou bojovala o své místo tady .
Hodně síly Vám všem a doufám, že milosrdný čas tu hroznou bolest, kterou teď cítíte, aspoň trochu obrousí !!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.7.08 13:58
Makrétko, Jirko a Jiříku
Moře času, ať Vaši bolest otupí a moře štěstí, ať se rozrostete o dalšího prcka, který Vám dá další smysl života.
Moře lásky, kterou potřebujete, jaktožto náboj do dalších dní.
Moře zdraví pro Vás, Vaše blízké a moře krásných vzpomínek na Vaše dva andílky, ať zůstanou JEN ty krásné a Vám se rozzáří úsměv na tváři a necítíte už u těchto vzpomínek tu ukrutnou bolest…
Mělo to tak být, to je zřejmé, jak napsaly holky přede mnou, asi nikdy nepochopíme proč…prostě mělo, ikdyž je to tak kruté, ale třeba je to šance pro dalšího Vašeho prcka, který Vám rozjasní život tak, jako to dělá už 16 let Váš syn Jirka!
Jste stateční… jen ta představa - ztratit dítě - každého rodiče děsí.Vy to nyní prožíváte a já Vám ze srdce přeji, ať máte co nejvíc sil se s tímto nelehkým osudem poprat, nabít síly, naštvat se na svět a na život jako takový a prostě vzdorovat tomuhle neštěstí tváří v tvář a jít dál, jít dál a k těmto krokům co nejdříve,Vám všem přeji, úsměv na tvářích a hlavně už jen a jen štěstí!Bude líp, věřte tomu, bude…
Strašně moc sil Vám přeju!
Petra
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.7.08 14:53
ted me napadlo, ze v dobe, kdy Vanesska umirala jsem jela do porodnice se svou nejlepsi kamaradkou a den na to uz jsme mely Elinku, nedokazu si predstavit, ze by se nenarodila zdrava.
Market je nejvetsi bojivnice, kterou znam, preju ji, at ji co nejdrive prejde nejhorsi bolest. Jeji holcicka na nas vsechny ubulene u monitoru kouka i s moji malou Dorkou:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.7.08 23:54
Dneska by měla Vanesska měsíc..Možná už bysme klokánkovali..možná už bysme taky šli domů ..Bohužel nám zůstala prázdná náruč.. nejhorší noční můra všech rodičů..
Mě tahle smutná pravda dochází každý den vždy o trochu víc..Při pohledu na náš prázdný byt a na nás na všechny..Každý bojujeme po svém a nevím možná nás to sbližuje a možná víc odcizuje..Jsou dny,kdy si řikám,že nebude tak těžké se postavit na vlastní nohy..Třeba když si můžu popovídat s holkama z diskuzí o „normálních věcech“..Ale pak se to ve vás všechni zlomí a upadnete do těch pocitů bolesti..beznaděje a bezpráví..
Vždycky si řikám,proč nás ten život takhle trestá..Možná jsme si neuvědomili cenu života…A je to pravda,já jsem si před 16-nácti lety ani zdaleko neuvědomovala co to znamená mít zdravý dítě..V momentě jsme se nám od základu změnily hodnoty,ale asi to nestačilo…
Vždycky se ptám a budu ptát „PROČ“..nikdy nenajdu odpověď a i kdybych ji našla nic už nezmění ten fakt,že obě holčičky už jsou andílky…
Všem děkuju za zprávy..řikám si jestli to ještě čtete a když na ty moje zprávy něco napíšete..tak tím obdivuju já vás…
Ale proč jsem se vám rozhodla napsat…Vždycky mě k tomu něco vede,protože se potřebuju vypsat…
Zítra musíme udělat poslední kroky a tím i úředně uzavřít Vanessčiný krátky život… ..
Dneska by měla měsíc a já pořád někde hluboku doufám,že se jednou probudím a kouknu se do kolébky a tam bude ležet..to krásný malý růžový štěstí…
Tohle všechno mě vedlo k tomu udělat „vzpomínkovou koláž“…
Markéta
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.08 07:58
Markýsku, i když jsem sem ještě nenapsala, věřím že stejně jako já to tu stále sleduje více lidí. Nevěř, že je to trest, proč by měl být. Prostě se to stalo, nedá se to změnit a musíte jít dál… budete-li všichni 3 chtít, pak za čas budeš mít plnou náruč štěstí, ale i kdyby už jste znovu nechtěli, tak se ti motýlek štěstí vrátí s další generací, až budeš babičkou…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.08 08:08
Ahojky Markýsku, i já patřím k těm,kteří od začátku sledovali a věřili Vaší babočce… Před 18-ti lety mi zemřela sestra.. Bolelo to celou rodinu, ale netušila jsem, jak moc mé rodiče, dokud jsem se sama nestala matkou… 18 let..ale nikdo na ni nezapomněl… I Vaše babočka zůstane ve Vašich srdcích a v srdcích nás všech tady na e-miminu… Hodně síly do dalších dnů…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.7.08 09:19
Edit: všechno je jinak :/
Markýsku - pořád na vás myslím, myslím i na malou Vanessku, myslím na to - proč? Stejně jako ty to neumím pochopit a snad ani nechci. Nezbývá než to přijmout jako fakt a naučit se s tím žít, ikdyž to musí být moc těžké.
Boj, u kterého jsme všichni tady věřili, že dopadne pro babočku vítězně, skončil smutně a mě to zasáhlo, skoro jako by šlo o mé vlastní dítě. Doteď při té vzpomínce mám slzy v očích.
Posílám spoustu síly, život je někdy smutný, ale přesto je krásný a ber to tak, že o lásku, kterou bys dávala Vanessce, teď můžeš dávat víc svému synovi a manželovi. Držím vám palce, ať to těžké období je brzy za vámi.
Příspěvek upraven 24.08.20 v 15:42
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
