Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Velryba černá píše: Více
Cekala jsem, ze to nejakou dobu trvalo, uf. Ono chlapum dlouho trva, nez vyhodnoti u svych rodicu sledovani „ženských zalezitosti“ jako zly umysl.
@Monchichik píše: Více
Tak tos ještě nenarazila na naprosto splachovací typ člověka. K čemuž ti gratuluji.
Já jsem totiž nikde nepsala, že jsem se neohradila mnoha různými způsoby.
@Velryba černá No tak bych je úplně ignorovala…neříkej mi to, mě to nezajímá…nazdar…narazila jsem na kdekoho, ale já mám už samo o sobě arogantní výraz, jsem i vztekloun, takže na mě si nikdo moc nedovoluje…ani to nezkouší…mě neoslovují ani prodejci parfémů na ulici
![]()
@Velryba černá píše: Více
Přesně. Odstěhovat se a omezit kontakt nebo zcela vypustit je někdy jediná cesta.
@Monchichik vidíš, ani mě ne. A to s tím obličejem už mi řeklo dost lidí.
@Monchichik píše: Více
Ono to všudypřítomné dusno a ignorace sama o sobě je taky dost vysilující.
@1010 nejezdím k nim, co jsme se odstěhovali, navštěvoval je jen muž s dětmi.
@1010 Jo to může být, ale to by mi bylo jedno. Nenechala jsem si mluvit nikdy do ničeho, vyslechnu klidně, ale nenechám se omezovat a šikanovat od rodiny už vůbec. Tak bych se s nimi nestýkala, vyřešili to stěhováním a dobře tak.
@Velryba černá píše: Více
Jo toto taky znám. Já už jsem tak zblblá, že se bojím sedět i déle na záchodě, když si kluci potichu hrají, aby si tchýně nemyslela, že nic nedělám. ![]()
Hlídání pláče dítěte taky znám. Prý a tím už máme něco udělat. Ten pláč není normální… Když jsme konečně přišli na to, že má alergie na bkm a pláč zmizel, tak mi řekla, že jsme si alergii vymysleli a lžu ![]()
@Velryba černá my to vlastně s dětmi taky vydrželi šest let. Minulý rok jsme se rozhodli, že se odstěhujeme. Jestli teď budeme mít štěstí, tak snad příští Vánoce budeme pryč. My pořád doufali, že se to změní, zlepší. Proto to trvalo tak dlouho. A teda teď udělat ten krok a ten dům opravdu koupit je hodně těžké. Ono to fakt není jednoduché rozhodnutí.
Jinak si taky nenechám nic líbit. Svoje hranice si hodně hlídám. Ale to je právě ten problém. Jakmile jsem začala odporovat, tak to bylo horší a horší.
Moje máma chodila ségře úplně s klidem do ložnice, když kdysi bydleli u nás v RD, já tehdy studovala a mámu jsem měla nastěhovanou v pokoji.
Musela přece jít pochovat mimino, když řve.