Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Výchova Nevýchovou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
silva.beny
silva.beny
silva.beny
25.5.15 21:51
@suricata
Podle zakladatelky nevychovy není. Za prvé maji ted nově průvodce pro rodiče dětí 0-3 a za druhé je na netu dost textů i videi od rodičů, kteří se domluví např s 9mesicnim dítětem na piti z lahve, se 17mesicnim na signálu ohledně čůrání a pocurane plence, v 20 a něco měsíčním že maminka a ostatni se neplacaji apod. Všem to ze dne na den skvěle funguje. Říkám - přijde mi to az moc růžové. Pže u nás to tedy růžové není 
Dnes me zase malá zcela ignorovala. Ba ne, tedy jednou na okamžik zabrala a začala si oblékat jednu ponozku. Pak už zase prd a sla si jít po svém. Ale žádný náznak komunikace, snahy z její strany.
Taky bych řekla, ze to je tak pro 3+ (az když dítě fakt slovne dobre komunikuje), ale jak jsem psala - má to být i o pro kojence a batolata.
- Citovat
- Upravit
26.5.15 07:03
@silva.beny poviem to narovinu - mne pani Katka príde ako sčítaná tlčhuba. Sama nevychovala od plienky ŽIADNE dieťa a moralizuje druhých? 
Ako beriem, tie veci čo rozpráva fungujú na deti školského veku, v inej terminológii „normalizované“. Avšak dieťa do 3 rokov je zmietané chtíčmi, to je úplne iný svet. A dieťatko 3-6 sa „normalizuje“, takže tam to môže so striedavými úspechmi fungovať.
Moja rada - vyprdni sa na neskúsenú moralistku, ktorá vidí svet ružovo, pretože nezažila realitu. Po prečítaní množstva kníh o výchove súhasím s názorom, že sa treba riadiť srdcom, nie knihou 
Aj Naomi Aldort, zástankyňa vzťahovej výchovy, hovorí, že s batoliatkami je to iné! Batoliatka sú fyzické, keď iba počúvajú, to je ako prijímať informáciu na 10%, tam treba fyzicky nasmerovať dieťa - dotknúť sa ramena keď rozprávam, otočiť smerom kam chceme ísť a pod. Kašli na Katku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.15 07:54
@albao přesně vyjádřila, jak to vidím, plus bych doplnila, že tak malé dítě potrebuje vedení. Napíšu ti, jak to dělám já, vemu za ruku a řeknu jdeme ven, obouvame boty, říkej ji co s ni děláš, povídej ji co uvidíte venku, když zmerci pastelky, řekla bych je pastelky, ty rada kreslis, ale teď jdeme ven. Potvrdis ze ji vnímáš, ale trvas si na svém. Určitě na něco přijdeš.
Je fajn nastudovat si něco o výchově, ale je škoda utopit peníze za zázrak který nefunguje. To jak jsi popsala jak to s dcerou děláte je nádherné! Děláš to skvěle. Jen je třeba si uvědomit že ten človíček má svůj rozum a bude ho prosazovat. Nikdo nedude poslouchat na 100 % ani ty úžasný metody z nevychovy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
silva.beny
26.5.15 08:24
@albao
Moc děkuji za názor.
Tak já si uvědomuji, že děti se i hodně uci nápodobou. Ale malá byla do roka hooodne klidná a zlatá. Ted je taky zlatá, ale dělá si co chce… :-/ a snazim se řídit srdcem, ale… Prostě ho asi slyším blbě…
@suricata já to třeba i udělám, tak jako vy. Jenže… Je divné, že když musíme, tak funguje..k doktoru se prostě musí a je to. Ale jinak. Odkyve ze jdeme ven (je blbé, ze ted mi odkyve vše) nebo chce jit sama. Tak ale oblíct, venku chodíme oblečení.
OK, jdeme se oblíct. A tam chce třeba ty pastelky a já ji to zakazu, ze se jde ven. Brečí, řeknu, ze je naštvaná, ze chce pastelky. Za par vteřin klid…
OK, jdeme se oblíct. Třeba si i sedne, ale obleče si tak triko a ne! Někdy kope jak pominuta abych ji nedala kalhotky. Trochu se mi to povede a ona si je stáhne :-/ Ma prostor obleci se sama, stejně ale nechce :-/
- Citovat
- Upravit
silva.beny
26.5.15 08:27
Jednou chtěla jít takhle neoblecena ven. Stačilo ji otevřít dveře a šla se oblíct. Ale teď nechce jít neoblcena ven. Chce neoblecena dělat bordel doma (třeba jako včera). Já ji řeknu, ze bych rada ven a co tam můžeme dělat. Nezájem. Tak pak respektuji její rozhodnutí. Jdu přeci ven kvůli ní a někdy nemá na výběr a prostě se jít musí! Tak to akceptuji a třeba za hod zase řeknu, že je venku hezky a moooc bych ocenila, kdybychom šly ven. Zase nezájem…!
Jasný, vždy když k ni mluvím, tak si k ní sednu a koukám jí do oči. Když nic a nevnímá, tak ji oslovim a sahnu ji na raminko. Začne mě vnímat jako osobu. Ale vypadá, že nevnímá co říkám.
Někdy to dělá, i když ji dam na výběr - chtěla bys to nebo to (např nějaké činnosti)
Nic… Tak dělám jako bych nic neřekla, nic ji nenutim. Já se jdu třeba najíst, uklidit. A nechám ji, at si hraje sama podle sebe.
- Citovat
- Upravit
silva.beny
26.5.15 08:31
Nemůžu říct, ze by to byl nějaký děsný kolotoč a unavovalo me to. Ale hodně me překvapuje, jak mě jako by zazdiva. Nevychovni rodiče se pry skvele domlouvají a má holčička mě jako by ignoruje. Plus bych byla rada, kdyby to začalo fungovat automaticky. Jdeme ven - OK, tak já se běžím oblíct. Klidně s mou pomoci, nemusí byt nezávislá. Ale furt ji dirigovat a snažit se přimět se obleknout - to nechci.
Nočník automaticky funguje. Ruce po jídle si taky myla automaticky sama. Teď s maminkou a občas - NE! OK, jsou to tvé špinavé ruce, já si jdu své umýt.
- Citovat
- Upravit
26.5.15 08:38
@silva.beny to nezmeníš, to patrí k veku. Nie je v ničom iná ako deti jej veku. Tiež mám doma anjelička, ktorému vyrástli čertove rožky 
Dookola opakujem pravidlá a ona ma dookola ignoruje. Po nejakom čase ale zisťujem, že sa to na ňu lepí. Rodičovstvo je obrovský tréning trpezlivosti.
A bez plaču to nepôjde. Dieťatko je zmietané chtíčmi, ktoré narážajú na realitu. Je to dobrá vec - ty si ten, u koho svoju frustráciu môže voľne vyventilovať.
Navyše, obdobie vzdoru hovorí, že dieťatko MUSÍ povedať „nie“, to majú naprogramované. Ja na to prvé nie nereagujem vôbec, prípadne iba slabo odkývnem hlavou, že ok, beriem na vedomie „musíš mi povedať NIE, to je v poriadku“. Ale o minútu svoju požiadavku vznesiem zas, trochu inak, pridám dotyk, navediem, a väčšinou to potom už ide. Ale vzdor musí byť, to má v popise práce 
Obliekanie je ale kapitolka ešte na pár rokov, aj u staršej dcérky. Treba si nechať množstvo času a nepočítať s tým, že sa oblečieme skôr ako za pol hodinu. Proste je to tak, zbavila som sa prehnaných očakávaní a hneď mám viac kľudu v dome. (Mimochodom ohľadne obliekania, odporúčam monte trik - obliekať v miestnosti, kde je minimum podnetov, my sme si zvolili kúpeľňu)
Ale vieš čo funguje lepšie ako všetky výchovné knižky dokopy? Sranda! Chce to kopec energie a dobrej nálady, ale bez pochýb to funguje úplne najlepšie, vtedy mladšia dcérka dokonca preskočí svoje obligátne „nie“ Keby som na to mala furt enegiu, aj by som schudla pri tom poskakovaní a šaškovaní
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
silva.beny
26.5.15 09:14
@albao
Super! Moc dík, to mě hodně uklidnilo Taky frcime v Monte a právě leckdy tapu - není koho kopirovat, vsichni na me koukají pres prsty, pze vychovavam divne. Já myslela, ze to oblečení hlavně hapruje, pze v něm není mala samostatná. S Monte jsme totiž začali pozdě, az po mém sestaku. A ono to tím možná vůbec není. Zkusím tedy oblékání přesunout na chodbu a říkat ji, ze je v pořádku, když říká ne 
- Citovat
- Upravit
silva.beny
26.5.15 09:27
@albao jinak s tou srandou to je recht. Jsem rada, ze nejsem jediná kdo si tom mysli. Když jsem vyšla z Naomi a běhala po byte za malou s plenou v ruce a volala - ty mi takhle utikas. Neutikej, počkej!!! Hahaha, počkej!! Tak se ji to desne libilo a pak se i nechala prebalit Moje mama z toho bxla hotova, ta by ji jednu vlepila a je to!
Ted v blížícím se porodem jsem na to zapimnela!! Ale asi by bylo fajn se k tomu vrátit
- Citovat
- Upravit
26.5.15 10:10
@silva.beny sranda musí byť Ono to nakoneic prospeje všetkým, v dome je veselo… len býva problém s počiatočnou energiou, hlavne po nevyspanej noci 
Ale nám to funguje úplne najlepšie.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.15 11:12
@albao gratuluju, že ti koupelnu nevytopí… nám jednou voda z koupelny dotekla přes chodbu až do kuchyně manžel se hrozně naštval letěl kluka seřvat a uklouzl jak z grotesky, nohy letěly do výšky a chlap na zem.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.15 11:19
@silva.beny píše:
Nemůž ze by to byl nějaký děsný kolotoč a unavovalo me to. Ale hodně me překvapuje, jak mě jako by zazdiva. Nevychovni rodiče se pry skvele domlouvají a má holčička mě jako by ignoruje. Plus bych byla rada, kdyby to začalo fungovat automaticky. Jdeme ven - OK, tak já se běžím oblíct. Klidně s mou pomoci, nemusí byt nezávislá. Ale furt ji dirigovat a snažit se přimět se obleknout - to nechci.
Nočník automaticky funguje. Ruce po jídle si taky myla automaticky sama. Teď s maminkou a občas - NE! OK, jsou to tvé špinavé ruce, já si jdu své umýt.
Asi jsi trochu podlehla té reklamě o nádherném rodičovství 
rodičovství je krev, pot a utírání zadku dítě má různá období, někdy nadšeně poslechne, někdy to co už hezky umělo odmítá někdy dělá naschvály. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Zdravím, nad kurzem celkem uvažuji. Ale říkám si, jestli k něčemu je. Tak tak každý měsíc vyjdu, musela bych si ho asi přát od příbuzných. Mít peníze nazbyt, tak to neřeším a prostě to vyzkouším.
Asi měsíc zkouším postupy dle videí zdarma. Nejsem na dítě zlá, nekřičím, takže vžívání se do situací, kdy se na mě (jako na malé dítě) řve mě moc neberou. Ale hodně se mi líbily dohody, na všem se domluvit. Ale ve videu to je děsně růžové, i pak podle reakcí. Mně to ale pak nefunguje, já jsem z toho frustrovaná a mám pocit, že mám dítě s hyperaktivitou nebo kdovi čím…
Kdybych byla přísná a uřvaná matka, co se snadno naštve a teď se zakousla a byla hodná jen na oko, ale uvnitř mě to vrelo, tak to ještě beru…
Ale s dcerkou většinou vyjdeme, jen třeba odchody jsou někdy na dlouho, někdy se nechce oblíct nebo někdy chce další sladkost… něco snadno vyřešíme pravidly - ne, jíme max jedno lízátko denně. Ale ty odchody pokulhavaji. Někdy např sama řekne, ze jdeme ven. Jdeme se oblíct do pokojíčku, tam vidí fixy a už se od nich nechce hnout. Ven prostě ne, oblíct ne. Někdy by nejradši nahata běhala cely den…
Vždy to vyřešíme v klidu. Ale někdy to trvá dlouho. Myslela jsem si, že nevychova mě spasí, že se dohodneme uz navzdy a např. oblékání, cisteni zubu, mytí rukou ale i třeba ty sladkosti budou už navždy vyřešené. Že pak bude sama fungovat.
Ale já z toho umírám!!! Když něco potrebuji, tak si k ní sednu, ve dvou větách řeknu, co potřebuji a pak se zeptam co by potřebovala ona. Nebo jak to můžeme udělat. A ona nic.
Ani nehne brvou, nebo už po první větě mě „přeruší“, začne na něco ukazovat, zvedne se a jde pro knihu, něco vyvolává (třeba písi, písi = chce si malovat). Když nedělá nic, tak to jednou zopakuji. Stále nic, tak řeknu ze ma chvilku na rozmyšlenou, že jdu dělat to a to. Ale prostě stejnak žádné řešení či akce z její strany (btw má 23 měsíců).
A já pak sedím a říkám si, proč mě vůbec nevnímá a mám z toho špatný pocit. Že nevyslechne ani 3 blbé věty, to se na ně nedokáže soustředit…? Dohody podle mě podavam dobře. Nereknu - za 10 minut odcházíme, oblec se a vem si pití. Ma čas, má prostor…
Prostě je mnohem snazší jí bud nechat být (napr. když sama ven nechce) nebo říct, když se něco musí - musíme jít nakoupit, nakoupime to a to, pojď se oblíct.
Ale já bych klidně šla nejdříve na hřiště a pak na nákup. Nebo si s ni četla a pak bychom šly… Trochu s ni spolupracovala.
Už jsem pod pár nevychovymi videi našla podobný problém. Bohužel na to nikdo z nevychovy nereagoval. Nevím, zda je to výrobní tajemství jen pro absolventy, nebo co…
Někdy jí i pak řeknu, že jsem z toho zoufalá a moc by mi pomohlo, kdybychom se spolu mohly domlouvat.
Taky bez reakce… Tak nevím, jestli zkusit kurz a ten mi otevře oči! Jsem jen mimo a nepochopila jsem koncept…?! Nebo to prostě nefunguje na 100% dětí…??!! Poradí někdo, kdo už kurzem prošel?