Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@fifinka609 Nevěrníkovi jsem řekla, že je srab jako můj přítel, protože ten také říkává, že se chtěl zachovat co nejlépe a myslí tím pro sebe. Pro jeho podváděnou manželku by bylo lepší se asi rozejít a nebýt podváděná, to ji bude bolet ještě víc, až se to provalí
Jenomže rozejít se je těžké, lehčí je podvádět
aspoň tak to vyznívá z dodaných informací
@PaníBovaryová jasně že by bylo lepší, kdyby se s ní rozešel. Spoustu nevěrníků se omlouvá tím, že by jejich drahá polovička bez nich nemohla žít. A většina těch drahých poloviček by už dávno mohla žít s někým jiným a nestrácet čas s lhářem. Neznáme ale nevěrníkovu manželku a tak těžko říct, jestli by jí spadl kámen ze srdce a šla dál a nebo by jí to jen ublížilo a musela by to řešit. Znám třeba případ, kde informace mám a tak se nestydím dotyčnou odsoudit. Má manžela a nehorázně ho podvádí se společným kamarádem. Jezdí spolu všude ve třech, on je neustále u nich na návštěvě. Celé okolí to ví. Manžel je v pohodě chlap, který maká a mohl by být šťastný s jinou. Když jsem se ptala, proč se s ním dotyčná nerozejde a nedá mu prostor, aby mohl také začít s jinou, tak řekla, že on by bez ní nemohl žít a proto mu to neřekne a bude mít pořád oba.Jak jí znám, tak je ale jen sobecká potvora a vyhovuje jí prostě mít dva chlapy. Prostě manžela, který vydělává, když milenec se pro práci nepřetrhne. Kdo by totiž jí a milence živil, že? ![]()
@Anonymní píše:
Jsem bohužel opakovaně podváděnou manželkou. Měli jsme (a máme) s manželem téměř dokonalý vztah. Povídáme si, sexu bylo tak akorát (podle mě, později jsem zjistila, že pro manžela to bylo zatraceně málo). Postavili jsme dům, pořídili dítě a já zjistila první nevěru (když mi ze spaní říkal jiným jménem, trošku jsem zapátrala
). Důvěra šla do kytek. On plakal (haha divadlo jako hrom, kdybych to nezjistila, je mu to šumák), milion slibů, jak to bylo poprvé a naposled, že už to nikdy neudělá (nikdy neříkej nikdy). Opakovalo se to několikrát (musím podotknout, že můj sexuální apetit stále klesal a nebylo to jen únavou z dětí. Prostě mi sex stačí jednou týdně, někdy více, někdy méně
). Z počátku jsem se strašně trápila, řešila jsem to, bolelo to. Málem nás rozeštvala osmnáctiletá holka ošklivá jako noc
![]()
![]()
. Začala mě vyhledávat, vykládala detaily jejich týdenního „vztahu“. A kupodivu z ní byl více na nervy můj muž než já
. Později jsem se naučila ty jeho úlety ignorovat, né kvůli němu, ale kvůli sobě a kvůli dětem. Přestala jsem ho hlídat, kontrolovat, řešila jsem sebe, začala jsem cvičit, studovat, podnikat, věnovat se více sama sobě. On se „asi“ zklidnil, o milenkách jsem nevěděla a po hodně dlouhé době jsem náhodou objevila v kufru na nářadí tajný mobil
![]()
![]()
. V tu chvíli jsem byla rozhodnutá, že dál ze mě vola dělat nebude, a že je na čase to rozseknout a jít si po svých. Zmínila jsem se o rozvodu a víte, co on začal dělat? Ze mně začal dělat děvku. Po celé rodině mě očernil, že ho podvádím s kolegou, že se chci rozvést kvůli jinému chlapovi, že dětem rozbíjím rodinu, do toho našel ve skříni krabičku od prášků na hubnutí (která tou dobou byla asi 3 roky prošlá, jen jsem ji nějak pozapomněla vyhodit
) a začal vykládat, že beru nějaký divný prášky (větší část z rodiny hned usoudila, že to budou drogy…). Jako fakt peklo. Půl roku mě denně hlídal, kontroloval kdy jím, kdy spím, kdy telefonuji, do práce chodil jen na pár hodin denně… Hrůza, už nikdy bych to nechtěla zažít. A já z jeho chování byla psychicky tak na dně, že ze mě byla troska. Po půl roce jsem se zase sebrala, rozhodla jsem, že buď na sobě začneme oba pořádně makat, nebo jdeme od sebe (milion výhrůžek o tom, jak mě připraví o děti fakt udělají s psychikou hodně). No, zapracovali jsme na sobě. Teď je to „už“ tři roky zpátky a jsme stále spolu. Vztah máme mnohem lepší, než kdy dříve, o milenkách nevím a doufám, že už se o žádných ani nedozvím. Důvěra byla hodně nalomená, stále je, ale snažím se mu věřit. Nehledám, nepátrám a vztah si užívám. Ale abych byla upřímná, tak i přesto, že jsem měla chuť se mu pomstít mou nevěrou, tak bych na to neměla žaludek (možnosti byly, ale nemám na to povahu). Asi jsem jedna z mála, která prostě sex bez citů, navíc ještě vdaná, fakt asi nerozdýchá
(ale nikdy neříkám nikdy,,, protože nikdy nemůžu vědět, co život přinese. Jen na 100% vím, že skutečně nikdy by to nebylo s mužem, který má doma ženu a děti…)Tera
Proboha
Nechapu, jak se muzes vratit k chlapovi, vicemene jen proto ze te citove vydira, po tom vsem, po tom svinstvu, co na tebe nahazel, udelal z tebe devku, fetacku atd…
Vetsinou jsem zastancu vztahu, kde je prekonana nevera a snazi se fungovat dal, ale ve vasem pripade opravdu nechapu… ![]()
fifinka609 píše:
Ano mohlo to být zajímavé téma. To by ale nesmělo být založeno proto, aby bylo koho urážet. Některé dámy se tu chovají jak inkvizice.Je smutné, když je na světě tolik lidí, kteří vše vidí černobíle. Já měla vtah bokem cca rok.Jsem tedy rázem mrcha, která nemá svědomí a můj tehdejší chudáček? Jen jedna věta vám stačí na to někoho odsoudit? Já neomlouvám nevěru, ale taky nebudu takový pokrytec, abych někoho soudila někoho jen na základě jedné informace. Podle zkušeností ti, kteří mají na život takhle jednoduché rovnice(nevěrník=hajzl, milenka=mrcha, manželka=chudinka),mají spíš sami nějaký problém a nebo strach, že se jednou něco takového stane jim.No byla to zajímavá diskuse
Přesně tenhle názor mám i já a proto jsem sem psal, kvůli ničemu jinému.
Prostě život je složitý a jen jednoduchý a slabší jedinec dokáže odsoudit člověka za jedno selhání.
@Danylea
Proč? To je úplně jednoduché. Prostě jsme se oba navzájem milovali i přes ty křivdy… On se nátlakem snažil zachránit to, co sám pohnojil. Svoji vinu nepřiznal, tak to zkusil takhle. Naštěstí mě všichni znají, takže věděli, že on prostě jen sprostě kope kolem sebe…
Ve finále se všem omluvil, včetně mě, veřejně. Trápilo ho, že ho chci opustit, tak to zkusil takhle…
Spousta lidí mě za to, že jsem stáhla žádost o rozvod, odsoudila, ale kupodivu dneska zírají, jak máme krásný vztah. Ony jsou v každém vztahu nějaké křivdy a nepravosti a kde nejsou, tak většinou přijdou nebo jsou a lidi to nepřiznají. Ale já nejsem zastáncem likvidace rodiny kvůli krizi. A ta naše krize nás opravdu pořádně prověřila a jak říkám, nyní máme vztah, jaký jsme v předchozích deseti letech nikdy neměli. Začali jsme znova od začátku, bez hádek, bez výčitek… A nelituji toho, že jsem s ním nakonec zůstala. Tera
@Anonymní píše:
@Danylea
Proč? To je úplně jednoduché. Prostě jsme se oba navzájem milovali i přes ty křivdy… On se nátlakem snažil zachránit to, co sám pohnojil. Svoji vinu nepřiznal, tak to zkusil takhle. Naštěstí mě všichni znají, takže věděli, že on prostě jen sprostě kope kolem sebe…
Ve finále se všem omluvil, včetně mě, veřejně. Trápilo ho, že ho chci opustit, tak to zkusil takhle…
Spousta lidí mě za to, že jsem stáhla žádost o rozvod, odsoudila, ale kupodivu dneska zírají, jak máme krásný vztah. Ony jsou v každém vztahu nějaké křivdy a nepravosti a kde nejsou, tak většinou přijdou nebo jsou a lidi to nepřiznají. Ale já nejsem zastáncem likvidace rodiny kvůli krizi. A ta naše krize nás opravdu pořádně prověřila a jak říkám, nyní máme vztah, jaký jsme v předchozích deseti letech nikdy neměli. Začali jsme znova od začátku, bez hádek, bez výčitek… A nelituji toho, že jsem s ním nakonec zůstala. Tera
Máš můj obdiv… Já bych tohle nedokázala…
Držím palce a moc přeji ať je vše už jen a jen lepší…
![]()
Taky jsem byla milenkou ženatého muže. Nejsem na to hrdá, jsem taky vdaná a prostě jsme to nějak neřešili. Šlo jen o sex který byl mimochodem úúúúúúžasný. ukončili jsme to když jsem otěhotněla a od té doby jsme se neviděli ani se nijak nekontaktujeme. Nevím proč každý tvrdí. že žena se do milence MUSÍ zamilovat. Jde to opravdu i bez toho
Ale po svých zkušenostech z obou stran barikády říkám, že nevěra je špatná. Jde proti základní lidské slušnosti. Milenka není neviňátko, protože chlap je na sex (a něžnosti) snadno sbalitelný. Kdo má tedy mít rozum? Pak už jedině žena, od přírody ochranitelka domácího krbu, či kmenového ohně.. Když milenka tvrdí, že on je svéprávný, stejně se vědomě dopouští „krádeže“ zadaného muže. Milenecký vztah ještě víc nabourá vztah těch dvou partnerů. Lidé by si měli uspořádat stávající vztahy a pak se vrhat do jiných, ale to chce hodně sebezapření. To každý nedá a tvrdí, že mu to tak vyhovuje. Znám to, taky jsem to tak kdysi dělávala.
Když jsem v naší manželské krizi uvažovala o nabídkách jednoho pána, tak jsem se v tu dobu setkala s léčitelem, který mi mimo jiné řekl, „hlavně se chovat k ostatním slušně, to se do budoucna zdravotně i psychicky vyplatí“. A vyplatilo. Mít milence mi totiž ani k manželovi ani k milenci slušné nepřišlo, tak jsem ho odmítla. Kdybych ho měla, náš vztah s manželem by šel postupně do kytek. A já si nebyla úplně jistá, že bych to tak chtěla. Věnovala jsem tedy své myšlenky a energii manželovi, ne milenci. Vyplatilo se nám to.
Jo, a ty milenky, které jsou v pohodě, tak by o tu pohodu přišly, kdyby zjistily, že ten jejich těch milenek má víc. Rázem se ocitnou v pozici podváděných manželek, kterým se něco tají.
Fakt není o co stát.
@Anonymní píše:
@Danylea
Proč? To je úplně jednoduché. Prostě jsme se oba navzájem milovali i přes ty křivdy… On se nátlakem snažil zachránit to, co sám pohnojil. Svoji vinu nepřiznal, tak to zkusil takhle. Naštěstí mě všichni znají, takže věděli, že on prostě jen sprostě kope kolem sebe…
Ve finále se všem omluvil, včetně mě, veřejně. Trápilo ho, že ho chci opustit, tak to zkusil takhle…
Spousta lidí mě za to, že jsem stáhla žádost o rozvod, odsoudila, ale kupodivu dneska zírají, jak máme krásný vztah. Ony jsou v každém vztahu nějaké křivdy a nepravosti a kde nejsou, tak většinou přijdou nebo jsou a lidi to nepřiznají. Ale já nejsem zastáncem likvidace rodiny kvůli krizi. A ta naše krize nás opravdu pořádně prověřila a jak říkám, nyní máme vztah, jaký jsme v předchozích deseti letech nikdy neměli. Začali jsme znova od začátku, bez hádek, bez výčitek… A nelituji toho, že jsem s ním nakonec zůstala. Tera
Dekuji za vysvetleni, ted uz to docela chapu. Z toho, co jsi psala poprve, mi to prislo fakt dost brutalni
Takhle uz je to pochopitelnejsi a moc vam preju, aby to uz jenom klapalo…
Muzu se jen zeptat, mozna jsem to prehlidla… ale, jak dlouho uz jste po te krizi? Myslim, kdy jste zacali znovu???
@Anonymní píše:
Taky jsem byla milenkou ženatého muže. Nejsem na to hrdá, jsem taky vdaná a prostě jsme to nějak neřešili. Šlo jen o sex který byl mimochodem úúúúúúžasný. ukončili jsme to když jsem otěhotněla a od té doby jsme se neviděli ani se nijak nekontaktujeme. Nevím proč každý tvrdí. že žena se do milence MUSÍ zamilovat. Jde to opravdu i bez toho
a vis vubec s KYM jsi vlastne otehotnela??? ![]()
@Anonymní píše:
Jistě - „Mravnost nade vše“Fajn film
no když si taková hvězda, tak bacha aby se ti jednou nestalo to, že najednou budeš na vedlejší koleji TY!!!
![]()
@Danylea
Zatím „jen“ tři roky, takže zatím máme ještě spousty věcí před sebou. Ale naučili jsme se spolu o všem komunikovat, problémy řešit dříve, než vzniknou. Pokud se něco nepo…
, tak věřím, že s trochou snahy nám to bude klapat i nadále. Tera
@_Kaczenkaa_ píše:
Máš můj obdiv… Já bych tohle nedokázala…
Držím palce a moc přeji ať je vše už jen a jen lepší…![]()
Děkuji ![]()
Tera
Celou diskuzi jen sleduji a čtu. Reaguji až teď.
Je to zajímavé - znát ty pohledy těch nevěrníků. Díky za ně
. Pominu-li hádky, kdy si každý mele tu svou pravdu…
Ale ono je opravdu celkem špatné odsuzovat jen tu „milenku“. Na to musejí být dva a jsou opravdu velikým faktorem právě ty maličkosti - ty okolnosti „proč k tomu došlo“.
Jinak já nevěru velice odsuzuji, ale dokážu některé případy pochopit (třeba tu popisovanou telenovelu od petrakousnice).
Taky jsem jinak zastáncem monogamních vztahů.
No ale, pokud se tu ještě někdo z oněch nevěrníků ukáže, můžete mi odpovědět na otázku(-y)?
Jak by se vám líbilo být na té straně těch podváděných partnerů? Co by se stalo, kdyby na vašeho manžela/manželku praskla nevěra?
Někteří píšete, že už jste ve spokojených vztazích, už nepodvádíte, máte dítě…
Prosím, není to nějaká provokace nebo přání, aby jste okusili svou vlastní polívčičku. Jen mě to opravdu zajímá…