Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Měla jsem 5 a půl roku vztah který skončil on si našel jinou ale nás to k sobě pořád táhlo a od začátku ji se mnou podváděl téměř 7 let i když jsem někoho měla jemu jsem nikdy nedokázala odolat, oba teď mame dětičky a navíc se odstěhoval daleko, ale sms nebo telefon od něj me vzdycky potěší. A nikdy jsem se necítila špatně a neměla výčitky a neměla jsem potrebu mu doma dělat zle. Co me mrzelo ze s ni najednou uměl varit, prát, žehlit, a nevadilo mu nakupování, a se mnou to nešlo ![]()
@Anonymní píše:
nějak mi uniká, jak může být pohodová rodina, když to nefunguje mezi manželi a manželka není šťastná…
Přesně tuhle reakci jsem čekala
Nedivím se, chápu, že to zní divně. My jsme s manželem normálně schopni komunikovat, jsme jako dobří kamarádi, nikdy jsme se před dětmi nepohádali. Trávíme spolu jako rodina hodně času, cestujeme, sportujeme, atd. Jsou chvíle, kdy si říkám, že nám je spolu dobře. Ale… u mě tam to ale vůči manželovi prostě je. Po jistých událostech, které tady nechci rozebírat, jsem si ho prostě přestala vážit. Nepřitahuje mě. Mám ho ráda jako otce svých dětí, protože jako táta je skvělý. Xkrát jsem chtěla odejít, zažádat o rozvod…jsem soběstačná, ale kvůli dětem jsem to neudělala. Kdybych si jen trochu myslela, že naše problémy tuší a že je vnímají, už bych s manželem asi nebyla.
Mam kamošku. Našla si ženáče se 3-ma dětma, to třetí bylo počato už za jejich vztahu. Chtěla se s ním rozejít ale on dorážel jako vosa, přemlouval a škemral. Nakonec se rozvedl.Ona s ním zůstala a teď s ním má ročního chlapečka, nicméně vzít si ho nechce. Hádejte proč
Milostpán si v průběhu jejího těhotenství našel milenku a má s ní další dítě
(pro něj již 5 kus)takže boží mlýny…já nevěru neuznávám. ![]()
Ahoj holky celou diskuzi jsem nečetla ale myslím si že se to sem hodí…jednou jsem tak přemýšlela že když manžel/ka si najdou milence tak je to vlastně tak že partner podvádi svého druha s milencem/kou a později (večír) podvádi partner se svím druhem milence…tudíž je to tak že podvádi jeden druhého jen… Jaký to má tedy význam???
Mam kamošku. Našla si ženáče se 3-ma dětma, to třetí bylo počato už za jejich vztahu. Chtěla se s ním rozejít ale on dorážel jako vosa, přemlouval a škemral. Nakonec se rozvedl.Ona s ním zůstala a teď s ním má ročního chlapečka, nicméně vzít si ho nechce. Hádejte proč
Milostpán si v průběhu jejího těhotenství našel milenku a má s ní další dítě
(pro něj již 5 kus)takže boží mlýny…já nevěru neuznávám. ![]()
@mamazelka píše:
Ahoj holky celou diskuzi jsem nečetla ale myslím si že se to sem hodí…jednou jsem tak přemýšlela že když manžel/ka si najdou milence tak je to vlastně tak že partner podvádi svého druha s milencem/kou a později (večír) podvádi partner se svím druhem milence…tudíž je to tak že podvádi jeden druhého jen… Jaký to má tedy význam???
To je úplně jednoduché, manželé se nepočítají jako „podvádění“ ![]()
@Anonymní píše:
Přesně tuhle reakci jsem čekalaNedivím se, chápu, že to zní divně. My jsme s manželem normálně schopni komunikovat, jsme jako dobří kamarádi, nikdy jsme se před dětmi nepohádali. Trávíme spolu jako rodina hodně času, cestujeme, sportujeme, atd. Jsou chvíle, kdy si říkám, že nám je spolu dobře. Ale… u mě tam to ale vůči manželovi prostě je. Po jistých událostech, které tady nechci rozebírat, jsem si ho prostě přestala vážit. Nepřitahuje mě. Mám ho ráda jako otce svých dětí, protože jako táta je skvělý. Xkrát jsem chtěla odejít, zažádat o rozvod…jsem soběstačná, ale kvůli dětem jsem to neudělala. Kdybych si jen trochu myslela, že naše problémy tuší a že je vnímají, už bych s manželem asi nebyla.
Já si taky myslím, že jde žít ve fungující rodině, mít milenku (milence), což nutně nemusí znamenat, že je někdo nešťastný. Někdy dokonce paradoxně taková nevěra dokáže ten oficiální svazek znovu oživit, nakopnout nebo udržet.
@Anonymní píše:
To je úplně jednoduché, manželé se nepočítají jako „podvádění“
Ale svím způsobem ano… Když se člověk nad tím opravdu zamyslí tak teoreticky ano prakticky se to bere jako samozdřejmost… Stejně nevím jaký má smysl podvádění…vlastně ten co podvádi se neumí podívat pravdě do oči a rozejít se…
@mamazelka píše:
Ale svím způsobem ano… Když se člověk nad tím opravdu zamyslí tak teoreticky ano prakticky se to bere jako samozdřejmost… Stejně nevím jaký má smysl podvádění…vlastně ten co podvádi se neumí podívat pravdě do oči a rozejít se…
Kéž by to bylo tak jednoduché ![]()
@Anonymní píše:
Kéž by to bylo tak jednoduché
Bylo by to fain… Neměla jsem jednoduchý život a vím že teď vypadám jak malá holka ale hold to tak vidím ![]()
@_Kaczenkaa_ píše:
Přesně jak píše @PaníBovaryová nejsem matrace, nikdy bych se k tomuto nesnížila a že si Vy milenky myslíte, že si s Vámi i rád povídá, to je jasný, protože to by ten chlap musel být fakt idiot, aby Vám na rovinu řekl, že jste pro něj jen matrace (je jasný, že na to by přistoupila opravdu jen s prominutím bl. ka) a nakecávát Vám, jak to doma neklape, to je to nejjednodušší…
Ale no tak… asi moc sex ráda nemáš, když se při něm považuješ za matraci, ne? ![]()
Hele, mně můj milenec nic nenakecával. Naopak, vcelku jsme neměli důvod se bavit zrovna o jeho manželce, nicméně když už z nějakého důvodu byla zmíněná, tak o ní mluvil hezky.
Že je to jenom milenec, to bylo jasné nám oběma. Byl strašně moc fajn, velmi zábavný, milý, vtipný, sálala z něj pozitivní energie, byl velmi inteligentní a měl kulturní i společenský přehled… no a samozřejmě sex s ním taky nebyl k zahození… prostě chvíle s ním jsem si užívala a byla jsem za ně moc ráda. Zároveň s tím jsem si moc dobře uvědomovala, že jako stálého partnera bych ho nechtěla, protože nejsem natolik silná osobnost, abych vedle něj dokázala žít. Už jenom proto, že on ženský k sobě přitahuje jak magnet a je to sukničkář. Prostě co mi imponovalo jako milence, to bych jako manželka nesnesla. Takže mně nevadilo, že jsem ta druhá, protože o místé té první jsem nestála. I když tedy rozchod s ním jsem dost ořvala (ale musela jsem, měla jsem pocit, že vedle něj začínám ztrácet reálný náhled na situaci).
Jeho manželku jsem neřešila. Já jí věrnost neslibovala a vlastně jsem ji ani neznala. Jak to oni dva mají doma vzájemně zařízeno, do toho mi vcelku nic není. Odvést od rodiny jsem ho nechtěla a ani jsem se ho nesnažila odvádět v době, kdy mohl být s manželkou. Vídali jsme se výhradně na jeho pracovních cestách nebo v době, kdy mimo bydliště byla jeho manželka. K němu domů jsem nechodila.
@Anonymní píše:
Ale no tak… asi moc sex ráda nemáš, když se při něm považuješ za matraci, ne?![]()
Hele, mně můj milenec nic nenakecával. Naopak, vcelku jsme neměli důvod se bavit zrovna o jeho manželce, nicméně když už z nějakého důvodu byla zmíněná, tak o ní mluvil hezky.
Že je to jenom milenec, to bylo jasné nám oběma. Byl strašně moc fajn, velmi zábavný, milý, vtipný, sálala z něj pozitivní energie, byl velmi inteligentní a měl kulturní i společenský přehled… no a samozřejmě sex s ním taky nebyl k zahození… prostě chvíle s ním jsem si užívala a byla jsem za ně moc ráda. Zároveň s tím jsem si moc dobře uvědomovala, že jako stálého partnera bych ho nechtěla, protože nejsem natolik silná osobnost, abych vedle něj dokázala žít. Už jenom proto, že on ženský k sobě přitahuje jak magnet a je to sukničkář. Prostě co mi imponovalo jako milence, to bych jako manželka nesnesla. Takže mně nevadilo, že jsem ta druhá, protože o místé té první jsem nestála. I když tedy rozchod s ním jsem dost ořvala (ale musela jsem, měla jsem pocit, že vedle něj začínám ztrácet reálný náhled na situaci).
Jeho manželku jsem neřešila. Já jí věrnost neslibovala a vlastně jsem ji ani neznala. Jak to oni dva mají doma vzájemně zařízeno, do toho mi vcelku nic není. Odvést od rodiny jsem ho nechtěla a ani jsem se ho nesnažila odvádět v době, kdy mohl být s manželkou. Vídali jsme se výhradně na jeho pracovních cestách nebo v době, kdy mimo bydliště byla jeho manželka. K němu domů jsem nechodila.
Ne, nesnáším sex, s partnerem nespím, dělá si to sám…
![]()
Jako o matracích tu píšu právě o Vás o milenkách…
Je Váš boj, že si to nepřipouštíte a že si jeho manželce věrnost neslibovala, to Tě jako ospravedlňuje? A jsi na to takl pyšná, že radši píšeš anonymně, viď… ![]()
@Anonymní píše:
@_Kaczenkaa_ Před 10 lety jsem měla na věc úplně stejný pohled jako ty. Nevěru jsem odsuzovala a věděla jsem, že bych jí nebyla schopná, protože bych nemohla manželovi ublížit. Jenže od té doby se toho hodně změnilo… Přeju ti, ať to u vás takhle zůstane napořád.pořád ta stejná Anonymní
Věř, že stejný pohled budu mít i za 20 let…
Tobě prostě jen vyhovuje jen to jednodušší řešení, nic jiného v tom nevidím… ![]()
Namísto snahy a komunikace sis našla milence… Zajímala by mě Tvá reakce, kdyby i manžel měl milenku…
Divejte holky má žena to dělala taky, dokonce už byla připravená odejít i termín měla, pak onemocněla a byla ráda, že se o ni starám já, dotyčný pozvolna vyšuměl když nebyl sex a to pobíhání po nocích. Pak je si důležité uvědomit jak se na vás bude dívat váš partner. Mějte se rádi ustupujte ze svých požadavků, alespoň jednou týdně se věnujte jen sobě, sex nemusí být takový, jak tam do sebe buší v péčku, ale prostě pohoda…