Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A ještě tedy dodatek. Pokud milenku považuješ za „jenom matraci“, tak celkem nevidím důvod, proč by ti jako manželce měla vadit víc než třeba rotoped v posilovně, na kterém se tvůj manžel taky zapotí ![]()
Byla jsem milenkou snad pro každého kdo se mi z krásných a sexy chlapů namanul…a to jsem měla přítele co vydělával, pořídil byt a dotoval mě, ale chyběl mu ten šmrnc…v té době mi bylo 18let a já toužila, aby se mě někdo dotýkal a chtěl mě…měla jsem omotaných kolem prstů 5 borců, měli přitelkyně, ale jen na prozvonění běželi, bylo to o adrenalinu a o tom vzrůšu a teď jsem manželkou jednoho z těch 5borců a ještě jeden je teď naším sousedem, který má přítelkyni, ta přitažlivost tam je, ale nemůžu a už ani nechci si to dovolit…oči se střetnou, dokážu mu v nich číst…ale je tu to NE!!!
Chápu tu poslední anonymku ![]()
původně jsem chtěla napsat, že já bych nikdy vědomě nebyla milenkou zadaného chlapa…ale vlastně by to nebyla pravda ![]()
mě bylo šestnáct, jemu taky, on měl přítelkyni, já přítele, ale ani u nich ani u nás v tom sexu moc nebylo, a oběma to chybělo, a tak sme skončili „v posteli“.
tohle občasné sexuální vzrůšo trvalo ještě cca půl roku, kdy sme se čas od času sešli v posteli, pak sme své partnery opustili a práskli sme do toho oficiálně…
a jsme spolu už dvanáct let ![]()
dnes už bych to neudělala, ale tehdy jsem byla mladá a nepřemýšlela jsem nad tím tak jako dnes…
@JackO'Conor píše:
Moje žena byla 4 roky na mateřské, určitě to znáte jako matky je to stereotyp, který některé ženy ubíjí, jiným nevadí. Po mateřské, asi za půl roku si našla práci v jedné provozovně. Byl jsem rád, že má změnu a že konečně zažije něco jiného než na mateřské. Ze začátku bylo vše ok, byla ráda, že se dostala z domu, nechal jsem ji jít na večírky oné provozovny, ať si užije, hlídal jsem malého a byl rád, že se baví. Jednou jsem potřeboval její telefon, můj byl vybitý a zrovna když jsem chtěl volat oběvilo se na displeji Mareček, tak jsem jí to podal, a myslel že je to její bratr, který se jmenuje stejně, rychle típla a byla červená a měla rychlé výmluvy. Pak začalo chodit množství SMS, někdo řekne, že se to nedělá, ale já se podíval" jak se mi vyhajalo koťátko a snad+ 100smajlíků. Tak to mě chladným nenechalo, chtěl jsem vysvětlení, ale místo něj jsem dostal sprda co jí lezu do mobilu, že normální lidé tam nelozí a ona mi tam taky neleze. Telefon zmizel z zemského povrchu a bylo slyšet jen pípání v kapse, které nabívalo na intenzitě. Pak začala mít přesčasy a jezdila na koncerty a do práce chodívala před příchodem ostatních, on tam měl takovou spálnu, protože byl z města vdáleného 80km, pak si začala kupovat krajkové kalhotky, což odmítala vždy nosit, dostávat od něj spodní prádlo, no to už jsem měl tlak jako papiňák a pak ještě nechtěla jet na předem obědnanou dovolenou, že ona chce jít do práce a malý bude u jejích rodičů a malý se těšil, ale to ji nezajímalo, byla jen ona a on a vše kolem bylo vedlejší. Nakonec jsme jeli, ale co jsem zažil nikomu nepřeji řvala celou cestu, malý se ptal co se stalo mamince, ona neodpovídala tak se ptal mě a co má člověk říci! První on se rozešel se svou přítelkyní, s kterou měl holčičku, která byla stejně stará jako malý, byt si nechal, byl psaný na něj, to už moje žena viděla, že dosáhla svého a je volný a pro své potěšení mi říkala: Co tu budeš dělat až odejdu, nó, příští pázdniny už tu nebudeme a s malým budeme bydlet v jeho městě. Tak jsem na začátku ledna vzal její telefon a vytočil jeho číslo, na druhé straně byl borec, který prohlašoval, že se milují a nemohou bez sebe žít a když jsem se zeptal co malý, prý to je rozhodnutí mé ženy, která o svém životě může rozhodovat jak ona chce. Tak jsem mu řekl, že teda jo, ale odejde do 1.7, to ještě souhlasil, pak souhlasila i má žena a já se musel smířit s tím, že odejde. Má žena ráda do mě rýpala pořád no co budu dělat a tak a já jí ukázal, což jsem musel, protože domácnost nestíhala, že umím žehlit, prát i vařit a pouklízet taky, má klidná povaha ji přímo rozohňovala, já to bral tak jak to šlo. A jednoho krásného večera, kdy si nezapoměla říci jaký budu bez ní chudák dostala žlučníkový záchvat, to by jste se divili jak jsem jí byl náhle dobrý, žlučník šel ven, její sestra jí řekla, že to má z toho jak se chová ke mně, žena tvrdila, že určitě z něčeho jiného. Vozil jsem jí co bylo třeba, staral se o malého, domácnost, chodil do práce a úplně v poho, babičky daleko. tři a půl měsíce byla nemocná, Mareček ji chodil navštěvovat, pak nechápali spolubydlící na pokoji kdo to tedy je, když já jsem manžel. No a pak klid, najednou, že to musí posunout to stěhování na podzim a dotyčného začal sexuální apetit trápit, manželka nemohla a tak začalo ubývat sms až jednoho dne nic. Je to již dva roky a manželka se začala chovat jako by kromě mne nikdo jiný nebyl. Připadá si pořád tlustá, já jsem jiný vidím člověka jaký je na duši, proto kdyby byla nejtlustější, ale bezva ženská, tak ji budu milovat, ona tlustá není, jen něco má špatně v hlavě, ale pamatuji si to zlo co má v sobě, i když teď se chová úplně jinak, tak si to pamatuji a to nikdo nevymaže. Tak vám holky doporučuji nedělejte nic, čeho můžete litovat, čas a slovo nejdou vrátit.
@Anonymní píše:
A ještě tedy dodatek. Pokud milenku považuješ za „jenom matraci“, tak celkem nevidím důvod, proč by ti jako manželce měla vadit víc než třeba rotoped v posilovně, na kterém se tvůj manžel taky zapotí
Pretoze na rotopede sa chlap iba zapoti, ale s tou chuderou mina cas a peniaze, ktore by mohol venovat minimalne detom, ked uz nie celej rodine.
Tak trošku zkušenost z pohledu milenky:
Se ženatým pánem jsem téměř 4 roky. Je to člověk, kterého už mi život do cesty párkrát poslal. On už tenkrát ženatý. Nikdy to nevydrželo dlouho, protože tenkrát jsem jeho ženu opravdu považovala za problém a nechtěla jsem být ta druhá. 4 roky zpátky se naše cestičky opět zkřížili. Já starší, se spoustou informací o jejich manželství do toho znovu šla a držím takhle dlouho.
Ano, jedná se o relativně movitého pána, ale to u nás nehraje roli, protože já jsem samostatná a soběstačná a z něj žádným způsobem netěžím.
Fungujeme tak, že se neschováváme. Mezi lidi chodíme spolu, znám jeho přátele, znám jeho rodinu. Troufám si říct, že všem jsem bližší než jeho žena. Jezdíme na společné výlety, dovolené, chodíme na společné akce, ve městě se líbáme a držíme za ruce. Mají děti. I děti mě znají, takže je někdy bereme s sebou.
Nepřipadám si jako ta druhá. Vím, že ženu respektuje a váží si jí jako matky svých dětí. Ano, tento status já (zatím) nemám. Ale vím, že ve všem ostatním jsem před ní a jsem pro něj důležitější.
Respektuju rodinné výlety, kdy společně jedou někam s dětma a nedělám problémy.
Asi 2 roky zpět jsem vše ukončila. Leč vydrželo nám to asi 3 týdny, dýl jsme bez sebe nemohli být. On mezitím ztratil asi 10 kg, uzavřel se do sebe a nekomunikoval s nikým.
Já se také trápila, proto jsme se k sobě vrátili.
Ještě Vánoce, jak tu již někdo psal, že žádné společné Vánoce. U nás ano. Pod stromečkem rozdá dětem dárky, chvílí strávi s nimi a pak jde ke mně a jsme spolu.
Proč se nerozvede? Já to po něm nikdy nechtěla, nikdy jsem na něj v tomhle netlačila. Vím, že tam hraje roli majetek a děti. Nechci na něj tlačit. Musí na vše přijít sám.
Neplánuju. Nemám ráda plánování, takže jak to bude dál se uvidí.
Každopádně já si jako ta druhá nepřipadám. ![]()
@Leňulkaaaa píše:
Tak trošku zkušenost z pohledu milenky:
Se ženatým pánem jsem téměř 4 roky. Je to člověk, kterého už mi život do cesty párkrát poslal. On už tenkrát ženatý. Nikdy to nevydrželo dlouho, protože tenkrát jsem jeho ženu opravdu považovala za problém a nechtěla jsem být ta druhá. 4 roky zpátky se naše cestičky opět zkřížili. Já starší, se spoustou informací o jejich manželství do toho znovu šla a držím takhle dlouho.
Ano, jedná se o relativně movitého pána, ale to u nás nehraje roli, protože já jsem samostatná a soběstačná a z něj žádným způsobem netěžím.
Fungujeme tak, že se neschováváme. Mezi lidi chodíme spolu, znám jeho přátele, znám jeho rodinu. Troufám si říct, že všem jsem bližší než jeho žena. Jezdíme na společné výlety, dovolené, chodíme na společné akce, ve městě se líbáme a držíme za ruce. Mají děti. I děti mě znají, takže je někdy bereme s sebou.
Nepřipadám si jako ta druhá. Vím, že ženu respektuje a váží si jí jako matky svých dětí. Ano, tento status já (zatím) nemám. Ale vím, že ve všem ostatním jsem před ní a jsem pro něj důležitější.
Respektuju rodinné výlety, kdy společně jedou někam s dětma a nedělám problémy.
Asi 2 roky zpět jsem vše ukončila. Leč vydrželo nám to asi 3 týdny, dýl jsme bez sebe nemohli být. On mezitím ztratil asi 10 kg, uzavřel se do sebe a nekomunikoval s nikým.
Já se také trápila, proto jsme se k sobě vrátili.
Ještě Vánoce, jak tu již někdo psal, že žádné společné Vánoce. U nás ano. Pod stromečkem rozdá dětem dárky, chvílí strávi s nimi a pak jde ke mně a jsme spolu.
Proč se nerozvede? Já to po něm nikdy nechtěla, nikdy jsem na něj v tomhle netlačila. Vím, že tam hraje roli majetek a děti. Nechci na něj tlačit. Musí na vše přijít sám.
Neplánuju. Nemám ráda plánování, takže jak to bude dál se uvidí.
Každopádně já si jako ta druhá nepřipadám.
Tohle je už vyloženě mnohoženství. Nebydlíte někde v emirátech?
Tohle už nedávám vůbec, ta jeho manželka o tobě ví? A jak na to reagují jeho přátelé? A děti? Jak jim to vysvětlují, že táta rozdá dárky a jde za milenkou?
Makinaa007
No ví, jako oficiálně pochopitelně ne, ale ví. Jedno za rok si na to vzpomene, udělá peklo, ale ví.
Jak na to reagují přátelé? Jako jeho? Vzhledem k tomu, že ji znají, tak to asi vcelku chápou. Nikdy jsem se jich neptala na jejich reakci, ale vycházíme spolu dobře.
Děti? Dětem maminka vysvětlí, že má tatínek moc práce a musí pracovat. Možná tomu i ona sama věří.
Leňulko, takhle přesně jsem to měla se svým milencem já. Ženatý a velice movitý, děti už měli vylétlá z hnízda (měli je hooodně brzy a děto brzy odešli, ale vztahy s nimi měli dobré). Trávil s námi (se mnou a s mou dcerkou)hodně času, spal u nás, společní přátelé, dovolená, svátky, dárečky, přesto, že jsem také byla soběstačná, tak mi hodně finančně přilepšoval, zkrátka byly jsme jeho druhá rodina. Jeho žena to ofiko nevěděla, ale tušila. Držela je spolu závislost jeho ženy na něm, její dobrotivá povaha a společný majetek a firma.Byli jsme takhle spolu 3 roky. Mě to zezačátku vyhovovalo, protže po nepovedeném manželství a nehezkém rozvodu jsem chtěla mít od chlapů hlavně klid a tento vztah byl pro mě po všech strámkách ideální. Postupem času jsem se ale oklepala a uvědomila si, že jsem zase připravená na normální vztah a že chci víc, mít někoho, kdo bude jen můj a s kým se uvidím vždy, když budu chtít já a ne když to dovolí okolnosti atd… a pak jsem potkala svého současného přítele, do kterého jsem se, ačkoli jsem byla přesvědčená že můj ženáč je dokonalý a zamilovat se do jiného nedokáži, opravdu zaláskovala, s ženáčem to ukončila a už 2 roky mám krásný vztah se současným přítelem. Ženáč to nesl a stále ještě nese dost nelibě, dodneška mi to nezapoměl a je na mě nazlobený a já už vím, že i kdyby to s mým nynějším partnerem nedej Bože nevyšlo, tak jeho nebo kohokoliv jiného ženatého už nene…
@káťa Nepřeji nikomu nic zlého, ale když jste vědomě šla do vztahu s mužem, který je ženatý a překousla to, že to jeho ženě mohlo ublížit, tak Vám z celého srdce přeji, ať jste taky jednou z těch podvedených manželek, aby jste si to okusila i z druhé strany a samozřejmě mohla zhodnotit i tuto zkušenost ![]()
Vědomě ubližovat druhým - i když třeba „ženáč“ zájem měl, tak mi to přijde nezodpovědné vůči jeho ženy. Ale je to jen můj pohled, některé ženy s Vámi jistě budou souhlasit.
@Bábi Zlopočasná píše:
Pretoze na rotopede sa chlap iba zapoti, ale s tou chuderou mina cas a peniaze, ktore by mohol venovat minimalne detom, ked uz nie celej rodine.
Mezitím co do posilovny chodí zadarmo a s rodinou za zadkem
palec:
Hele, a pak kdo je tady zlatokopka - já, jako milenka, od něj peníze nebrala a ani jsem nevyžadovala, aby je do mne investoval. Ty jako manželka se hned staráš o peníze
Konečně, i v manželství máme s manželem jednu hromadu peněz společných na potřebnosti a děti a dále každý své peníze na své záliby. Pokud bych si z těch peněz zaplatila vlezný do posilovny nebo kytku pro milence - rodinu tím neokrádám, jsou to peníze na moje záliby, utratím je za tohle, holt si budu muset odpustit něco jiného
No, ještě že mi můj manžel nevyčítá, když pozvu kámošku na kafe nebo zaplatím lístek do kina za spolužačku dcery, když vím, že oni na něj zrovna nemají… muset úplně veškeré své peníze i čas vrazit do rodiny a nemít nic na vlastní potěšení, asi by můj manžel dlouho mým manželem nebyl.
A od rodiny jsem ženáče taky netahala, jak jsem už psala. Scházeli jsme se v době, kdy stejně s manželkou a dětmi nebyl, protože byl buď byl pracovně pryč on, nebo naopak pracovně musel být doma a ona s dětmi mezitím odjela třeba na chatu. Což se, přiznám, jsem ji v té době nechápala, s postupem let, nabytých zkušeností a počtem dětí jsem ji chápat začala.
Jo, a chuděra jsem nebyla, proč taky. Byla jsem s ním šťastná a i po mnoha letech na něj ráda vzpomenu a každé setkání s ním mě potěší, byť tedy teď už jako vdaná jeho harém nerozšířím, neb on je sice príma společník, ale manžela mám radši.
@Anonymní píše:
Taky jsem na to podobně. Muj kamarad a slecnu. Jsou spolu 2 roky, bydli spolu. A my s nim se zname od malicka. Ja mela driv 3 vztah kazdy trval rok a pul. A on me po celou dobu chtel, a ja ne. ted ma zase on ji a ja chci jeho.
Ted jsme se po delsi videly, byly jse s prately venku. a potkaly jsme se tam. Ty nekonecny dlouhy pohledy se nedaji vydrzet..zacly jsme si psat.. zacal psat krasny veci, ze by me chtel, aspoon natolik jako driv, ze mu chybi ty doteky, a ze by chtel byt se mnou..
ze s tou svoji neni stastny ale ze s ni je protoze nema kde bydlet, a ze mu hodne pomohla..
a na to zase psal, ze kdyby nemel ji tak je hned se mnou, ze s ni jenom preziva..
ze nemuze vyrzet to ze se na sebe jen divame a delame jako ze nic..
je mi v celku jedno ze bych byla ta druha..neresim to… me je s nim krasne a vim ze nam bude dobre. ta sila toho chtice a vasne je nepopsatelna, a stoji za to.
ja jsem v celku volna… necekam od nej ze ji kvuli me opusti nepotrebuju jim delat zle..:-)
vi ze jednou prijde den kdy se rozejdou, a budeeme konecne spolu jak rika on..
Nechápu to vůbec. Tak když říká, že není šťastný tak proč neodejde?? jak se musí cítit ta druhá, kdyby věděla, co o ní říká. Nejsem vůbec fanynka nevěry. Přijde mi to pod úroveň a ponížení toho druhého. Na co teď čeká, až našetří na bydlení? jsou to jenom výmluvy.
@katerinkaaa píše:
Nechápu to vůbec. Tak když říká, že není šťastný tak proč neodejde?? jak se musí cítit ta druhá, kdyby věděla, co o ní říká. Nejsem vůbec fanynka nevěry. Přijde mi to pod úroveň a ponížení toho druhého. Na co teď čeká, až našetří na bydlení? jsou to jenom výmluvy.
Myslím si, že ti chlapi spokojení jsou. Ty zmínky o tom, jak je nespokojený a nešťastný, tak to jsou jen slova pro milenky, aby je oblbli
a samozřejmě ty tupější se oblbnout nechají.. ovšem nenapadne je, proč i přes to, jak jsou pánové strašně nešťastní, tak spěchají domů ke svým ženám. Znám i pár takových mužů bohužel, co své ženy podvádí a o svých milenkách mluví jako o „snadno dostupném masu“ a potom když vidím, jak ty milenky se vychvalují do nebes, jak je to mezi tím milencem a ní dokonalé, tak mám z toho legraci - jako pozorovatel. ![]()
Proč bych měla být na milence pyšná? Nebyla jsem pyšná ani kvůli němu, ale ani kvůli manželovi
Ty jsi snad pyšná na to, že jsi manželka? Svojí mileneckou minulostí se netajím, ale ani nejsem zvyklá ji nijak rozpitvávat. Anonymně píšu, protože nevím, kam se nakonec diskuze stočí a mého ex-milence je možno občas zahlédnout na televizní obrazovce a já bych ho nerada diskreditovala blbým tlacháním, kdy uřeknu i to, jsem původně nezamýšlela
Na anonym přepínám i když přijde řeč třeba na mého zaměstnavatele nebo příbuzenstvo a to se ani za jedno nestydím… jenom prostě vím, že jsem ukecaná a občas se nechám unést a nevidím důvod, proč by to měli odnášet i lidi okolo mne.
Zajímavé. Jaký tedy je rozdíl mezi sexem s manželkou a milenkou, když jedna je při sexu matrace a druhá ne?
Ono jen tak mimochodem, jako matrace bych se mohla označit spíš občas v manželství. Zejména při období s malými dětmi se mi párkrát stalo, že jsem byla tak utahaná, že jsem v průběhu sexování zcela regulérně usnula
Takové faux pas se mi jako milence fakt nestalo… ani jsem se jako milenka nikdy k sexu nepřemáhala, když jsem na něj zrovna neměla náladu - to je opět něco, co jsem zažila až jako unavená manželka. Ale i tak přirovnávat roli (jakékoli) ženy v sexu k matraci, to mi přijde hodně pod úroveň a připadá mi, že pokud něco takového z úst (tedy tady klávesnice) vypustí žena, že si asi svého ženství moc neváží. NIcméně to už je tvoje věc.
Promiň, nepochopila jsem dotaz. Ospravedlňuje před čím? Že si s někým zasexuji? Já jsem poměrně věrná partnerka, ve své téměř čtyřicítce bych své sexuální přítele spočítala na prstech jedné ruky a ani bych k tomu nepotřebovala všechny prsty - nicméně na sexu nevidím nic špatného, pokud oba vzájemně sexující tak činí dobrovolně. Dobře, jsem tolerantní, těch vzájemně sexujících může být i víc a ani tak na tom nevidím nic špatného, pokud tak všichni činí dobrovolně, byť můj šálek kávy to není.
Jinak já sama o sobě vím, že jsem dost žárlivá, a proto jako manželka jsem nikdy nezjišťovala, jestli manžel nějakou milenku má či nemá. I když má manžel zaměstnání s nepravidelnou pracovní dobou a výjezdy mimo domov. Protože kdyby milenku měl, asi bych to neunesla a popravdě když si vzpomenu na sebe, asi by mi víc vadily ty prokecané hodiny či souznění duší na výstavách, než sex samotný. NIcméně nevidím důvod, proč být v takovém případě naštvaná na milenku, pánvičkou přes hlavu bych vzala manžela