Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zamrznutí v pubertě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
30.8.22 11:56
já nikoho o ničem nepřesvědčuju, odpovídala jsem Švédce na to, na co se ptala.
- Citovat
- Upravit
30.8.22 12:14
@Anonymní píše:
No ale kdyby si o tom byla tak přesvědčená tak nezakládáš diskuzi a prostě si žiješ podle sebe a asi by sis to ani neuvědomovala, kdyby jsi byla tak blbá, jak si tady hraješ. Takže jsou dvě možnosti, buď jsi totálně líná, tak nějak celkové úplně pokřivená, protože nemáš žádné hodnoty, ale máš alespoň trošku sebereflexe, že nad tím alespoň trochu přemýšlíš, možná proto, že se bojíš, že tě frajer jednou vykopne, což je dost reálný a akorát se snažíš sebe přesvědčit, že to tak určitě nebude. Protože si hvězda a všichni ostatní vdaný jsou nějaký domácí puťky v roztrhaným tričku, což sama musíš vědět, že je blbost. Tak pokud si fakt takhle líná a bez hodnot, tak se s tím smiř a počítej s tím, že jednou pohádka skončí. Myslím ale, že je to spíše druhá varianta a to je ta, že si tady děláš akorát slušnou perdel, protože tohle snad ani není možný, aby někdo uvažoval.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.8.22 12:25
@Matt 02 píše:
No ale kdyby si o tom byla tak přesvědčená tak nezakládáš diskuzi a prostě si žiješ podle sebe a asi by sis to ani neuvědomovala, kdyby jsi byla tak blbá, jak si tady hraješ. Takže jsou dvě možnosti, buď jsi totálně líná, tak nějak celkové úplně pokřivená, protože nemáš žádné hodnoty, ale máš alespoň trošku sebereflexe, že nad tím alespoň trochu přemýšlíš, možná proto, že se bojíš, že tě frajer jednou vykopne, což je dost reálný a akorát se snažíš sebe přesvědčit, že to tak určitě nebude. Protože si hvězda a všichni ostatní vdaný jsou nějaký domácí puťky v roztrhaným tričku, což sama musíš vědět, že je blbost. Tak pokud si fakt takhle líná a bez hodnot, tak se s tím smiř a počítej s tím, že jednou pohádka skončí. Myslím ale, že je to spíše druhá varianta a to je ta, že si tady děláš akorát slušnou perdel, protože tohle snad ani není možný, aby někdo uvažoval.
Já jsem ale nezaložila diskuzi o tom, abych tady popisovala svůj život, na to jsem potom jen odpovídala, ale abych se zeptala, jak se můžu přestat bát dospělosti, už nevím, jak víc blbuvzdorně to napsat 
A jo, líná jsem. Bez hodnot? Nevím, jaký hodnoty myslíš.
- Citovat
- Upravit
30.8.22 12:36
@Anonymní píše:
Já jsem ale nezaložila diskuzi o tom, abych tady popisovala svůj život, na to jsem potom jen odpovídala, ale abych se zeptala, jak se můžu přestat bát dospělosti, už nevím, jak víc blbuvzdorně to napsat
A jo, líná jsem. Bez hodnot? Nevím, jaký hodnoty myslíš.
Návštěvou klinického psychologa. Rozporuplné pocity, když se člověk osamostatňuje, má asi vždy. Protože teď je konečně dospělý, může si dělat co chce. Většina ten přechod zvládne. Má práci, koníčky, najdou si životního partnera. Nebo jim je dobře samotným. Ale na svůj život si dovedou vydělat. Z čeho žiješ, když nepracuješ? Dědila jsi? Nebo se necháš živit tím, kdo je poblíž?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.8.22 12:46
@Russet píše:
Návštěvou klinického psychologa. Rozporuplné pocity, když se člověk osamostatňuje, má asi vždy. Protože teď je konečně dospělý, může si dělat co chce. Většina ten přechod zvládne. Má práci, koníčky, najdou si životního partnera. Nebo jim je dobře samotným. Ale na svůj život si dovedou vydělat. Z čeho žiješ, když nepracuješ? Dědila jsi? Nebo se necháš živit tím, kdo je poblíž?
Myslíš, že bude psycholog schopný si s tím poradit? Asi bych mu měla narovinu říct, jak to mám. Nikdy jsem neslyšela o nikom, kdo by podobnou věc řešil. Může mi pomoct nějaká terapie? Určitě nechci žádný prášky.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
30.8.22 12:49
@Anonymní píše:
Myslíš, že bude psycholog schopný si s tím poradit? Asi bych mu měla narovinu říct, jak to mám. Nikdy jsem neslyšela o nikom, kdo by podobnou věc řešil. Může mi pomoct nějaká terapie? Určitě nechci žádný prášky.
Na nezralost a nezodpovědnost se prášky nedávají. Nějakým vhodným nácvikem je možné se přiblížit běžnému způsobu života dospělého svéprávného jedince.
- Citovat
- Upravit
30.8.22 12:51
@Anonymní píše:
Myslíš, že bude psycholog schopný si s tím poradit? Asi bych mu měla narovinu říct, jak to mám. Nikdy jsem neslyšela o nikom, kdo by podobnou věc řešil. Může mi pomoct nějaká terapie? Určitě nechci žádný prášky.
Popovídáním možná přijdete na to, v čem je ta příčina. Můj sedmileťák se nemůže dočkat, až bude velký. Jaký dům si postaví. Jak bude žít. Prozatím mu vysvětluju, že bez práca nejsou koláče a že mu v tom může pomoct i vzdělání. On jako kluk to má těžší v tom, že se od něj očekává, že bude aspoň na čas živitel rodiny. Že se bude umět otáčet.
Cestovat se dá i při trvalém zaměstnání. Mít koníčky a sny i v rodině.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.22 13:09
@Anonymní píše:
Já jsem ale nezaložila diskuzi o tom, abych tady popisovala svůj život, na to jsem potom jen odpovídala, ale abych se zeptala, jak se můžu přestat bát dospělosti, už nevím, jak víc blbuvzdorně to napsat
A jo, líná jsem. Bez hodnot? Nevím, jaký hodnoty myslíš.
Ale pokud je to teda pravda, tak ty se nebojíš dospělosti, ty prostě nemáš žádný hodnoty. Neříkám, že musíš mít děti, manžela a musí tě naplňovat rodinný život, ale ty, které to nenaplňuje, tak mají jiné cíle a to je v pohodě. Třeba se realizují v kariéře a jo budou třeba i takové, co nemusí do práce, že jejich chlapi vydělávají dost, no ok jejich věc, když to oběma vyhovuje a mají nějak zajištěná zadní vrátka nebo to třeba neřeší, ok i to je jejich věc. Ale taková ženská se realizuje v něčem, třeba furt studuje, učí se jazyky nebo prostě cokoliv jiného vytváří, něco za sebou nechává, někde se angažuje, třeba v charitě, jen příklady. Tak i to asi není špatně, je to každého věc. Ale ty neděláš nic, tebe nebaví nic. Ty dokonce ani nejsi schopna pořádně uklidit, jako ok, nacincana domácnost je asi málo pro smysl života, ale ty nemáš ani tohle. Nebo třeba k těm dětem, nemusíš je mít, nemusíš je chtít, ale plácat chujoviny o tom, že ty nejnutnější věci rychle obstaráš a budeš se těšit až budou dítěti tři roky a pomaže do školky, to jsou prostě ty pokřivený hodnoty, že tě to vůbec napadne, takový chujoviny. To není o zastydlé pubertě, to člověka nenapadne nikdy. Nebo to tvoje se nechat plánovaně vydržovat, to taky nenapadne holkou ani ve 13, pokud má nějaký hodnoty, nějakou sebeúctu atd. Je něco jiného, pokud si taková holka najde později chlapa, co jí zabezpečí, že ona třeba nemusí běhat na směny do fabriky a ona si může třeba dovolit věnovat se tomu, co jí baví, ok, v pohodě, ale asi by to nemělo být plánovaně, jakože, no tak super, najdu si typka, co má love, udělám ze sebe matračku a on si mě bude vydržovat jak pudlíka. Však to je tak prázdný a to všechno právě jsou ty hodnoty, které tobě evidentně chybí, pokud to myslíš vážně. To není puberta. Dobře ráda cestuješ, ale nebylo by lepší jít do práce, cestovat o volnu a alespoň část si na to cestování sama vydělat? Neměla bys ze sebe lepší pocit? No jestli ne, tak to je právě to blbě. Jak ti nemůže být blbý podvádět při hledání práce? To jsou právě ty věci, které jsou špatně a s pubertou to nemá nic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.22 13:16
@Russet píše:
Popovídáním možná přijdete na to, v čem je ta příčina. Můj sedmileťák se nemůže dočkat, až bude velký. Jaký dům si postaví. Jak bude žít. Prozatím mu vysvětluju, že bez práca nejsou koláče a že mu v tom může pomoct i vzdělání. On jako kluk to má těžší v tom, že se od něj očekává, že bude aspoň na čas živitel rodiny. Že se bude umět otáčet.Cestovat se dá i při trvalém zaměstnání. Mít koníčky a sny i v rodině.
No to je právě ono i malý děti mají nějaký cíle a je jedno, že se to pravděpodobně ještě několikrát znění a je úplně jedno, jaký cíl to je, jestli chce být malý kluk popelář, hasič nebo pilot a je jedno, že nebude ani jedno, ale má nějaký plány, třeba postavit ten barák. Jenže tady zakladatelka má tak akorát plán, že si teda udělá dítě a nebude se moci dočkat, až půjde do školky, však ona mu tu flašku vrazi a v tom kočárku ho taky povozí, ve 35 letech, tvl
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.8.22 13:20
@Russet píše:
Popovídáním možná přijdete na to, v čem je ta příčina. Můj sedmileťák se nemůže dočkat, až bude velký. Jaký dům si postaví. Jak bude žít. Prozatím mu vysvětluju, že bez práca nejsou koláče a že mu v tom může pomoct i vzdělání. On jako kluk to má těžší v tom, že se od něj očekává, že bude aspoň na čas živitel rodiny. Že se bude umět otáčet.
Cestovat se dá i při trvalém zaměstnání. Mít koníčky a sny i v rodině.
Ok, tak za pokus to stojí. Asi teda tuším, v čem je příčina, ale už nevím, jak s tím něco udělat.
- Citovat
- Upravit
30.8.22 13:23
@Matt 02 píše:
No to je právě ono i malý děti mají nějaký cíle a je jedno, že se to pravděpodobně ještě několikrát znění a je úplně jedno, jaký cíl to je, jestli chce být malý kluk popelář, hasič nebo pilot a je jedno, že nebude ani jedno, ale má nějaký plány, třeba postavit ten barák. Jenže tady zakladatelka má tak akorát plán, že si teda udělá dítě a nebude se moci dočkat, až půjde do školky, však ona mu tu flašku vrazi a v tom kočárku ho taky povozí, ve 35 letech, tvl
Jo, u nás se ta povolání mění co týden. Nikdy neřekl, až budu velký, nebudu dělat nic a nechám si vše platit od vás 
Dítě je opravdu špatný nápad, dokud si sama neujasní, kdo je a co chce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
30.8.22 13:31
@Matt 02 píše:
Ale pokud je to teda pravda, tak ty se nebojíš dospělosti, ty prostě nemáš žádný hodnoty. Neříkám, že musíš mít děti, manžela a musí tě naplňovat rodinný život, ale ty, které to nenaplňuje, tak mají jiné cíle a to je v pohodě. Třeba se realizují v kariéře a jo budou třeba i takové, co nemusí do práce, že jejich chlapi vydělávají dost, no ok jejich věc, když to oběma vyhovuje a mají nějak zajištěná zadní vrátka nebo to třeba neřeší, ok i to je jejich věc. Ale taková ženská se realizuje v něčem, třeba furt studuje, učí se jazyky nebo prostě cokoliv jiného vytváří, něco za sebou nechává, někde se angažuje, třeba v charitě, jen příklady. Tak i to asi není špatně, je to každého věc. Ale ty neděláš nic, tebe nebaví nic. Ty dokonce ani nejsi schopna pořádně uklidit, jako ok, nacincana domácnost je asi málo pro smysl života, ale ty nemáš ani tohle. Nebo třeba k těm dětem, nemusíš je mít, nemusíš je chtít, ale plácat chujoviny o tom, že ty nejnutnější věci rychle obstaráš a budeš se těšit až budou dítěti tři roky a pomaže do školky, to jsou prostě ty pokřivený hodnoty, že tě to vůbec napadne, takový chujoviny. To není o zastydlé pubertě, to člověka nenapadne nikdy. Nebo to tvoje se nechat plánovaně vydržovat, to taky nenapadne holkou ani ve 13, pokud má nějaký hodnoty, nějakou sebeúctu atd. Je něco jiného, pokud si taková holka najde později chlapa, co jí zabezpečí, že ona třeba nemusí běhat na směny do fabriky a ona si může třeba dovolit věnovat se tomu, co jí baví, ok, v pohodě, ale asi by to nemělo být plánovaně, jakože, no tak super, najdu si typka, co má love, udělám ze sebe matračku a on si mě bude vydržovat jak pudlíka. Však to je tak prázdný a to všechno právě jsou ty hodnoty, které tobě evidentně chybí, pokud to myslíš vážně. To není puberta. Dobře ráda cestuješ, ale nebylo by lepší jít do práce, cestovat o volnu a alespoň část si na to cestování sama vydělat? Neměla bys ze sebe lepší pocit? No jestli ne, tak to je právě to blbě. Jak ti nemůže být blbý podvádět při hledání práce? To jsou právě ty věci, které jsou špatně a s pubertou to nemá nic.
Jako jo, máš pravdu. Tyhle hodnoty nemám. Ať jsem kdy dělala cokoliv, vždy tam byla jen ta sobecká motivace, jak píšeš, že bych měla větší radost z něčeho, kdybych si na to vydělala sama, tak právě vůbec, neužila bych si to. Nebo podvádění na UP, z toho mám až radost. To stejný s děckem, pořídila bych si ho jen proto, abych byla zajištěná a nemusela nic dělat, jen pro svoje pohodlí. Samozřejmě bych se postarala o ty základní potřeby, ale určitě bych se mu nevěnovala nad rámec jídla a hygieny a neměla bych ho ráda, už jen představa děcka mě otravuje a už teď ho vlastně nenávidím. Tyhle věci jako rodina atd pro mě nemají žádnou hodnotu, sama se s tou svojí nestýkám, přesto, že jsme si nic neudělali, jen jsem neměla pocit, že by mi to něco přinášelo.
Tak třeba není problém v zastydlý pubertě, ale někde jinde 
- Citovat
- Upravit
30.8.22 13:34
@Anonymní píše:
Jako jo, máš pravdu. Tyhle hodnoty nemám. Ať jsem kdy dělala cokoliv, vždy tam byla jen ta sobecká motivace, jak píšeš, že bych měla větší radost z něčeho, kdybych si na to vydělala sama, tak právě vůbec, neužila bych si to. Nebo podvádění na UP, z toho mám až radost. To stejný s děckem, pořídila bych si ho jen proto, abych byla zajištěná a nemusela nic dělat, jen pro svoje pohodlí. Samozřejmě bych se postarala o ty základní potřeby, ale určitě bych se mu nevěnovala nad rámec jídla a hygieny a neměla bych ho ráda, už jen představa děcka mě otravuje a už teď ho vlastně nenávidím. Tyhle věci jako rodina atd pro mě nemají žádnou hodnotu, sama se s tou svojí nestýkám, přesto, že jsme si nic neudělali, jen jsem neměla pocit, že by mi to něco přinášelo.
Tak třeba není problém v zastydlý pubertě, ale někde jinde
Napadá mě studený odchov matky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.22 13:47
@Anonymní píše:
Myslíš, že bude psycholog schopný si s tím poradit? Asi bych mu měla narovinu říct, jak to mám. Nikdy jsem neslyšela o nikom, kdo by podobnou věc řešil. Může mi pomoct nějaká terapie? Určitě nechci žádný prášky.
Tak já si myslím, že tu nechuť úplně dospět má hodně lidí. Jen většina si to prostě nemůže dovolit, musí se začít o sebe starat. Já jsem taky ve spoustě věcí zastydlá. Tvůj zahajovací příspěvek ale vyzníval trošku jinak, než jak jsi pak pokračovala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
30.8.22 13:53
@Anonymní píše:
Jako jo, máš pravdu. Tyhle hodnoty nemám. Ať jsem kdy dělala cokoliv, vždy tam byla jen ta sobecká motivace, jak píšeš, že bych měla větší radost z něčeho, kdybych si na to vydělala sama, tak právě vůbec, neužila bych si to. Nebo podvádění na UP, z toho mám až radost. To stejný s děckem, pořídila bych si ho jen proto, abych byla zajištěná a nemusela nic dělat, jen pro svoje pohodlí. Samozřejmě bych se postarala o ty základní potřeby, ale určitě bych se mu nevěnovala nad rámec jídla a hygieny a neměla bych ho ráda, už jen představa děcka mě otravuje a už teď ho vlastně nenávidím. Tyhle věci jako rodina atd pro mě nemají žádnou hodnotu, sama se s tou svojí nestýkám, přesto, že jsme si nic neudělali, jen jsem neměla pocit, že by mi to něco přinášelo.
Tak třeba není problém v zastydlý pubertě, ale někde jinde
To bude určitý druh poruchy osobnosti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
