Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Anonymní píše:
@jdukolem Myslím,že jsi pochopila o co mi v této diskusi jdePtala jsem se na radu co prakticky dělat, koho kontaktovat, na koho se obrátit, co to je vlastně zanedbaná péče, atd.,namísto toho se tu rozebírá vztah otce, matky, že prý lékaři doporučená rehabilitace není vlastně nutná atd.atd.A děcka slintají a tahají za sebou nohy. Dík, ahoj
Chci ti jen naspat, že ti rozumím a chápu, že se cítíš bezradná. Napadá mě jedině obrátit se na otce dětí. Jako od něj není dvakrát velké hrdinství najít si novou rodinu, když ho holky fakt potřebují. Jestli je co k čemu, tak jim pomůže.
Nebuď naštvaná
, ono to fakt pro toho otce vyznívá lo dost pozitivně. A když vydělává tak že zvládá takové zajištění, tak to asi nemůže bejt jednoduchý trdlo co ničemu nerozumí.
@Anonymní píše:
@Regina Hero Máš pravdu, nic nenadělám. Otec dětí prostě denní péče schopen prý není a matka dětí navíc ani nežádá, aby si je vzal, primárně je chtěla do péče, tudíž je v ní má. Otec je, nevím jak říct, jednodušší člověk, na nějaké obíhání lékařů, jak sám říká, není. NHlavně matka dětí ho otrávila tím, že se domáhá toho, aby se k ní vrátil, i proto si myslím, že se stáhl. A odnášejí to zase děcka.
fakt asi nic víc udělat nemůžeš. Je to zvláštní, že ani jako její letitá kamarádka nevíš, jak na ni víc zapůsobit. Něco podobného jsem s kamarádkou zažila, ale děti byly zdravé, jen ona po rozvodu blbla a kašlala na ně. Jí pomohlo podpořit a taky po kamarádsku proprat játra, ale ona se chytla, protože chtěla, jen jednu chvíli toho na ní asi bylo moc.
@Anonymní píše:
@alisekR Nejsem nová paní, známe se od dětství, sousedky, nezastávám se ani otce, ani matky. Jediné co je mi líto, je dětí, protože u těhle postižení co se zanedbá v dětství, se s růstem už nevyřeší. Nikomu nepřeju na taková děcka koukat.Jak budou žít? Pracovat? Založí rodinu? Budou mít děti? Kdo se o ně jednou postará? Sorry, jedno mi to není. Dobře, montovat se nebudu, jak jste poradily. Děkuji ještě jednou všem za názory!
Ok, to beru, trápí tě to, ale ono je někdy sakra těžké bojovat s větrnými mlýny, třeba je tvoje sousedka na ránu a třeba jen už na vše rezignovala a chce jen proplout životem, který není jak ze seriálu. Prostě to ber jako fakt.je
Ale pořád si uvědom, že tohle tenký led a taková diskuze, kde to je vylíčeno jen ze strany pozorovatele, je těžká k posouzení…někdy fakt lituju, že se sem čirou náhodou nepřipojí ti o nichž se tu za jejich zády píše a nevloží se, aby se tu tím vyslechla i ta jejich strana, jejich postoj, jejich důvody…škoda.
No, ono mít dvě postižený děti. Ztratit chlapa. Nulová realizace v životě. Myslím, že mě by to Teda položilo. Možná na chvíli
možná napořád. Jak dlouho je chlap od ni?
Nenapadá mne, co bys mohla dělat. Nabídla jsi jí, že ji tam budeš děti vozit, nechce. Bohužel.
Podle tvého popisu, přestože to opakovaně zdůrazňuješ-že je má ráda, nemám pocit, že má dvoje dětí (dost) ráda. Člověk by se snad snažil dělat vše proto, aby mohly žít co nejlepší život. To z toho popisu ale absolutně nevyplývá. Vyplývá z toho, že je možná líná, možná hloupá, možná oboje.
A otec by se samozřejmě mohl starat víc, možná by si holky mohl vzít do péče on. Ale asi to neudělá.
Je mi jich líto, i tebe, protože mi přijde, že se tím opravdu trápíš. Ale pokud nebude chtít tak matka, nic se nezmůže.
No, rozebírat cizí vztahy mi nepřísluší, ale když to budu brát tak, že nekecáš, tak byla asi její lenost i důvod k rozvodu. To, že si děti často bere, je super. Že dává tolik peněz… těžko říct, zda si vykupuje svědomí, nebo je to fakt jen z jeho vůle. Každopádně boty a další, co může, ať kupuje on. Když je s nimi, ať cvičí, ale víc nenadělá.
Chápu tvoji bezmoc a chápu, jak to myslíš.
Ahoj, nečtu celou diskuzi, jen Tvůj příspěvěk - jediné, co mě napadá (pokud nechceš řešit přes sociálku), je zkusit kontaktovat otce, zda by on byl ochotný dělat něco více pro holky, než jen dávat peníze. (myslím ať se třeba střídají ve vození na rehabilitaci - týden on, týden ona…)
O ostatní rodině nepíšeš, zda pomáhají, a při představě, že matka je na vše sama (teď myslím i psychicky), tak možná už jen rezignovala. Nemá sil
.
Ja te na rozdil od mnohych velmi chytrych chapu (tady je tradice, ze se zakladatelce vysvetli, ze si problem je „za A“ jeji chyba nebo „za B“ to neni jeji vec
)
na druhdou stranu, taky si myslim, jak uz to nekdo rekl, ze matka ma proste stav vyhoreni - dve postizene deti, manzel odesel za jinou, bydli na vesnici s rodici, vlastni zivot zadny. z toho nezcvoknout je umeni.
jenze s tim moc nenadelas - ona ma kolem sebe okruh lidi, kteri ji muzou domluvit - rodice, exmanzel, lekari, asistenti atd. ti jsou jedini, kdo maji pravo ji do neceho mluvit. a pokud nic nezmuzou, tak ty taky ne.
ps: mam dve deti, jedno ma 5× tydne terapie a vyzaduje hodiny prace doma, mam manzela, co pomaha. a stejne obcas sedim a cucim do kompu a nedelam nic, protoze jinak bych mohla taky zacit mlatit hlavou do zdi. a to ten muj darecek neni zadny tezky pripad ![]()
kdo nezazil, co to je byt k diteti vyzadujici peci pripoutana 365 dni v roce a 24hod denne, ten to nepochopi.
@veberun Dělá těžkou dělnickou práci v zahraničí, kterou tamní nechtějí, a má tam 2 práce, proto má peníze. Z každé výplaty spoří právě postiženým holčičkám, aby jednou měly, to jsem ocenila, plus vyplácí na děti a bývalou ženu hotovost a zvlášť hradí za ně SIPO, nečekané výdaje, když je lékařský zákrok, jede z Německa a veze je atd. Jednodušší je. Pozitivní na něm je, že je trumbelín, ale snaží se. Źenu opustil pro vzájemné neshody, to je pravda, ale zase je objektivní říct, že otcem být nepřestal, ale je to jakoby pro tak postižené děti málo. Říká, že v novém vztahu je šťastný a klape mu.Jeho nová rodina holčičky podporuje, to už jsem psala, a berou i to, že na víkendy tam s holčičkami jezdí jeho ex. To mi taky přijde korektní a napsala jsem to. Ideální by samozřejmě bylo, aby se starali oba rodiče. Nicméně řešit to tedy nebudu, jak jsem dostala zde v diskusi radu.
Aha, teď jsem přečetla předchozí příspěvek, tož to tata více už asi nezmůže.
Tady asi každá rada drahá.
Jak uz jsem psala, ja sice chapu tve pocity, ze ti z toho neni dobre, ze nedostavaji maximalni peci. ale proste co bys chtela delat?
muzes jit ji rict do obliceje, ze je lina a at zacne vic makat, obcas lecba sokem funguje. nebo ji poslat k psychologovi, at ji pomuze se s tim srovnat - coz by asi bylo idelani.
jenze pokud ona nic neresi a je ve stavu „mouchy sezerte si me“, tak te nejspis posle tam kde slunce nesviti… ![]()
Ale to řeš. Je třeba být v diskuzi nad věcí. A co ty její rodiče co s ní bydlí, jak se k tomu staví?
@jruz píše:
Ahoj, nečtu celou diskuzi, jen Tvůj příspěvěk - jediné, co mě napadá (pokud nechceš řešit přes sociálku), je zkusit kontaktovat otce, zda by on byl ochotný dělat něco více pro holky, než jen dávat peníze. (myslím ať se třeba střídají ve vození na rehabilitaci - týden on, týden ona…)O ostatní rodině nepíšeš, zda pomáhají, a při představě, že matka je na vše sama (teď myslím i psychicky), tak možná už jen rezignovala. Nemá sil.
dik, psala jsem, kamaradka s holkami bydli u rodicu, kteri se staraji o domacnost a pomahaji. Opravu a udrzbu domu jezdi delat nebo zarizovat otec holcicek.jak jsem ale rekla, chapu, ze to ma psychicky tezke, jenze cas k naprave zdravotniho handicapu uz se nevrati, az vyrostou, uz se to nenapravi. a to me stve ![]()
@Regina Hero Máš pravdu, nic nenadělám. Otec dětí prostě denní péče schopen prý není a matka dětí navíc ani nežádá, aby si je vzal, primárně je chtěla do péče, tudíž je v ní má. Otec je, nevím jak říct, jednodušší člověk, na nějaké obíhání lékařů, jak sám říká, není. NHlavně matka dětí ho otrávila tím, že se domáhá toho, aby se k ní vrátil, i proto si myslím, že se stáhl. A odnášejí to zase děcka.