Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Tak pokud ma ten tyden takhle napechovany a chovani neni idealni nejak soustavneji, povolila bych ji od pristiho roku jenom omezeny pocet krouzku- jednak se ji ulevi a jednak ji to (treba) povede k zodpovednosti a bude si toho vice vazit. I kdyz jasne- nevime, o jaky typ zajmu se jedna, jestli se nekolikrat tydne pripravuje napriklad na nejake mistrovsti neceho
to bych brala jako neco jineho nez pet ruznorodych krouzku…
@rozmary píše:
On jí hlavně na ty domácí práce už nezbývá moc čas. Po kroužkách se většinou navečeří, jde do vany, připraví se věci na ráno a jde do pelechu.
jde do pelechu kouknout i z postele na Barandov. Tak nee. To je kolik půl, třičtvrtě hodina? Fajn, to zvládne práce…
Už jsi dala zaracha, povolit nemůžeš, takže bych sis ní sedla, že si s ní chci v klidu promluvit, že byla drzá a hnusná, že kecy o hrozný matce ať si nechá od cesty. Že jsi ochotná přehodnotit kroužky, ovšem místo kroužků náledují každý den tyto práce místo večerního leženíčka u televize : výčet prací. A pokud hodlá být vydrzlá, můžeme to prodlužovat až do prázdnin. A víkendy bych j zapřáhla zrovna tak.
@rozmary píše:
@Olion Na počítač nechodí, mobil má jen abych jí mohla zavolat když je venku a televize, to je těžká věc. Můžu jí to zakázat, ale odnese to s ní i mladší dcera, mají ji v pokojíčku a dívají se jen večer před spaním na barandov.
ale tak ona se může učit, číst si… v obýváku a mladší dcera se dívat na televizi, ne? Starší dcera nakráčí do pokojíčku až těsně před spaním
A jak se znám, při rozhovoru matky s dcerou, jak je tohle špatné chování, by napučela držku, a já bych se přes ten stůl natáhla a jednu jí lískla. Což neradím jako účinnou radu, včera moje dítě poprvé dostalo asi po třech letech přes hubu, že seděla dobře minutu jako opařená s pusou dokořán, než spustila jekot. A to jí ještě není osm, budu se ovládat a bude drhnout vanu, to je lepší.
@rozmary Asi bych s ní nějak neprobírala, že je to zaplacené. Ona to určitě ví a pokud to s ní přímo probereš, tak tuší, že ty kroužky jsou nedotknutelné a v podstatě si příště může říct zase vše dle své libovůle.
Naprosto reálně, pokud těch kroužků má tolik, tak bych pohrozila zákazem od dalšího placení. Je potřeba určit hranice, co já vím třikrát něco a je konec. A potom to pochopitelně dodržet.
Já takhle navštěvovala sice jeden kroužek, ale tréninky byly každý den a mě to moc bavilo, takže zákaz v tomto směru by byla naprostá katastrofa. Pochopitelně i pro ostatní v kroužku, poněvadž se jednalo o tancování, kde jsem jezdili na závody soustředění.
Taky mi moc času nezbývalo a něco jiného mi zakázat nebylo reálné, poněvadž krom školy jsem už nic dalšího časově nezvládala a televize mě nebavila, to jsem si raději četla. Jenže opět hodnotnou literaturu, tak to našim moc nevycházelo.
Přidávali mi domácí práce a větší pomoc při přípravě víkendového oběda.
Ovšem v té době nebyly PC, hry a nevím co ještě. Tak jedině zakázat něco z toho.
@terinka4444 kluk je to samé, nejhorší je, že na všechno má odpověď a já se držím zuby nehty, abych ho neseřvala ![]()
@rozmary Jenže naši (hlavně můj taťka) se se mnou vůbec nemazal. Záleží jaké mají děcka respekt. Mě takto jednou nepustil na soustředění o prázdninách. Jako fakt mě nepustil. Nemusím ti popisovat, že mi to jako výstraha naprosto stačilo.
Já tedy musím říct, že jsem v tomto stejně neústupná a už naše tříletá si leccos nedovolí, poněvadž ví, že radikálně nedostane to či ono, pokud byla zbytečně vzteklá, neposlušná, zlá…
@ivana-domca píše:
@terinka4444 kluk je to samé, nejhorší je, že na všechno má odpověď a já se držím zuby nehty, abych ho neseřvala
moje sedmiletá se jala citově vydírat, prý jestli jsem ji vůbec porodila, že se k ní nechovám jako k dceři. To je její oblíbená hláška. Byla ve škole, ze škole na tancování, které ona chce, já táhnu mrně po hřištích, než ona si užije, pak scéna, že ona taky chtěla na hřiště, tak uštvaná matka s nudící se dvouleťačkou běhá ještě po jiném hřišti, aby si slečinka taky užila, a pak jsem chtěla, že je půl sedmé, ať se rychle nají a napíše tři řádky do písanky, máme dohodu, denně 15minut klavír a 10minut písanka, to je její jediné učení, jinak všechno uměla už před nástupem do školy. A slečně se nechtělo psát, tak vytáhla, že jí psaním týrám
A to nemá jednu jedinou domácí práci, páč manžel tvrdí, že má mít dětství a on taky nic nemusel. někdy fakt zavřít do sklepa je málo
@Trojlístek píše:… a nebo prostě nezakazovat
Ovšem v té době nebyly PC, hry a nevím co ještě. Tak jedině zakázat něco z toho.
Kroužek byl u nás doma brán jako stejná povinnost jako škola, museli jsme na něj pravidelně docházet, připravovat se na něj, takže zakázat nám to by nebylo úplně žádoucí, člověka to učilo nějaké odpovědnosti, do školy jsme taky chodili i přes zaracha.
Podobně to plánuji zavést se svými dětmi.
@terinka4444 tak tohle vydírání naštěstí u náš není, to už bych ho snad prizabila
Klukovi už je 11 let, kroužky žádné nemá, všechno ho baví chvíli. Ze školy jezdí sám, musí se najíst, udělat úkoly, přípravu do školy i se svacinou na druhý den. Pak uklidit nádobí z okapavace a vynést koš. Mezi tím teda chodíme ven, po příchodu domů dodelava co mu chybí. Pokud se přijde zeptat, jestli může na počítač nebo si pustit televizi, tak musí mít vše hotové. Vždycky se ho zeptám, jestli má vše hotové, většinou to jde ještě skontrolovat, pokud řekne ano, tak jdu a skontroluju to. Počítač má max. hodinu denně, víc ani minutu. Pokud na něco zapomněl, má smůlu. Večer od 20.00 do 21.00 si pouští pohádku na DVD, ale opět za predpokladu, že je po večeři, vykoupany, má ostrihane nehty, vycistene zuby, uklizene nádobí. Pokud povolím pomyslný řetěz, tak dělá takový blliny, že si občas říkám, jestli mu není teprve 5 let. To odmlouvani se týká úplně všeho, cokoliv řeknu na to mi odpoví, prostě musí mít poslední slovo ![]()
@ncc1701 píše:
Kroužek byl u nás doma brán jako stejná povinnost jako škola, museli jsme na něj pravidelně docházet, připravovat se na něj, takže zakázat nám to by nebylo úplně žádoucí, člověka to učilo nějaké odpovědnosti, do školy jsme taky chodili i přes zaracha.
@BohunkaP Bohunko ty dobře víš, že dcera má ADHD, je emocionálně labilní. Výchova, důslednost, nedělám pořád dokola nic jiného, než buzerujícího dozorčího, kterého slečna nerespektuje, nerespektuje nikoho a ještě si na mě otvírá hubu. Musím si tisíckrát rozmyslet než něco udělám, nebo zařvu, skřípu zubama a držím to v sobě, abych nebouchla, nemůžu si to dovolit. Zákaz kroužků mi přišel jako nejmenší zlo, jak pro ni, tak pro mě. Čas by využila v domácnosti, práce je tu pořád víc než dost. Pořád píšeš o důslednosti, tyhle děti, ať se snažíš sebevíc jsou prostě jiné, nefungujou na ně stejné páky jako na (normální)děti.
@rozmary ADHD jsi ale dosud nezmínila… v tom případě bych se poradila s nějakým odborníkem nebo příště zadala jiný název, aby ti mohly poradit mámy, co s tím mají zkušenost