Září 2006

Napsat příspěvek
Velikost písma:
375
17.2.06 22:47

Enkal: to je mi líto ta situace, jak jsi ji popsala. :( Ale jak už ti psala XBublax, musíš se soustředit na mimi a na váš vstah s přítelem. Na ostatní se vykašli. :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
375
17.2.06 22:54

Tak dobrou všem. :)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11935
18.2.06 08:27

Katula: dekuju za podporu, ale ono je to obcas tezky, kdyz vidim pritele jak ho to trapi a nevi co s tim ma delat a tak…ael to nejak prekoname :twisted:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
271
18.2.06 16:42

Enkal, já jsem na to hodně podobně s přítelem chodím už šestým rokem, chodíme to je správný výraz, protože jsme spolu nebydleli a nevypadá to nějak slibně že by to mělo nastat ani ted, když jsem těhu. víš jsem trošku fyzicky postižená, ale v žádných činnostech mě to neomezuje, jen jsem něco musela přizpůsobit svému handikapu, alle zvládámm celou domáctnost. a téměř všichni říkají jak mě obdivují, že jsem až tak šikovná, navíc ještě docela dobře šiji, dá mi to sice víc námahy, ale aspon si tím zkrátím den a ještě dělám dobrou věc. nechci se chvástat jen,aabys byla v obraze. přes to všechno jsem pro Tomovi (přítel) rodiče a jeho tetu vyvrhel který jim bere jejich jedináčka, kterého si představují v náručí nějaké asi bohaté, zdravé a sportovní holky. to je podle nich asi důležitější než aby ta holka byla hodná, pracovitá hlavně doma, příjemná se smyslem pro rodinu.podle toho co o nich vím, tak mi to tak připadá. což nechápu. a on se podle nich řídí, vím, že se jich strašně bojí a hlavně je nechce zklamat. a mysl, že tím že je se mnou to tak dělá a proto se mnou tráví zhruba 1- 2 dny. což je strašně málo, ale podle jeho slov víc nemůže. je to pro mě strašně těžké, ale moc ho miluji, on je tak strašně hodný, milí, pozorný a krásný a proto tohle všechnoo snáším. věřřím, že se něco změní, že se k tomu postaví jak chlap, ale zatím to tak nevypadá. je to tak strašně těžké. ten mimísek jee neplánovaný a přes antikoncepci, takže pro nás docela šok. jeho rodiče nic nevědí a on zdá se, že jim to ani říct nechce.. tak nevím jak to bude dál. no uvidím

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11935
18.2.06 17:41

veverika: uplne chapu jak ti je. Ver ze on jednou pochopi ze ty jsi pro nej ta nejdulezitejsi, pockej jen co se maly narodi, bude se chovat uplne jinak, uvidis (nebo spis ja v to u toho svyho porad a porad doufam). Ja vim ze jeho mama musela byt strasne hodna zenska, ale bohuzel si nasla chlapa, co z ni udelal strasnou mrchu… :roll: a jeho tata je na tom nejak podobne, mela jsem ho za hodnyho chlapa, kdyz jsem ho videla poprve, tak mi rekl ze jestli mi Ondra (pritel) neco udela tak ze ho zbije a to ze pry nidky neudelal. Ale pak jsme meli autonehodu a Ondra byl porad u me, staral se a jeho tata mu volal, proc nechodi do skoly a neni v Plzni, coz nas oba zklamalo. Ondra je tam ted na vikend ale myslim si ze to nic nezmeni… :roll:
vazne si z toho nic nedelej, ono se to snad casem spravi, jak rikam, uvidis ze az se narodi miminko bude se chovat jinak… Kazdej chlap casem pochopi ze jeho rodice nejsou ti co maji vzdycky pravdu a uzna ze muze mit pravdu i jeho partnerka (popr. manzelka). Njn co si budeme povidat jsou vsichni jesitni a na svoji rodinu ze zacatku nedaji dopustit, vetsinou to prave spravi prvni miminko…
Takze nebud smutna, uzivej si ze jsi tehu a bud v klidu…

P.S.: dokazu si i predstavit jak ti je i potom co si mysli jeho rodice o tom ze nejsi 100% fit…Ja mam po jedny nehode umelou kost v noze a po celem tele osklive jizvy a ted po druhe nehode, pro zmenu spatny kycelni kloub, takze to po porodu vypada na vymenu a taky nejsem v pritelovych rodicich ta spravna pro zivot (pritom ani za jednu nehodu jsem nemohla)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11935
18.2.06 17:44

veverinka: kdyby ses kdykoliv potrebovala vypovidat (prece jen obcas se to snasi hodne tezko) staci bud napsat soukromou zpravu nebo na mail (lenkaboumova@centrum.cz) rada te vyslechnu… Kdybys nechtela a prislo ti to moc troufaly nebo mas komu se vypovidat, tak to ber proste jen jako navrh, ja moznost se nikomu vypovidat nemam, takze vim ze je to obcas hodne tezky trpet sama…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
271
18.2.06 18:26

Enkal moc děkuji, pro tebe platí totž, kdybys někdy měla splín a potřebovala by ses vypovídat a ne veřejně tak máš možnost mi napísat na mail lucia.ova@seznam.cz jo jinak díky za povzbuzení. já pořád doufám, že až ted půjdeme v pol. březnac na utz. tak aspon trošku vyměkne a pak moc bych si přála, aby byl u porodu až uvidí mimíska jak se klube na svět a poprvé si ho pochová tak už bude víc můj než jejich a budem rodina, jenomže trošku mi to ztěžuje okolnost že už jsem mnohokrát doufala, že spolu budem bydlet, i s přispěním toho, že mi to mnohokrát sliboval, ale pokaždé to uvízlo na mrtvém bodě. on to eudělal a já z toho byla moc smutná a vynervovaná a řvala na něj i když se za jiných okolností vůbec nehádáme, ale vůbec o to je to těžší. že si skvěle téměř ve všem rozumíme a když ne tak to bud neřešíme nebo to vyřešíme nějakým kompromisem, jen náš vztah, aby vyhovovoval všem stranám se nedaří zkorigovat. což mě fakt mrzí. nejhorší na tom je, že místo, aby se na rodiče vykašla a šel si za hlasem srdce několikrát se se mnou rozrešel, párkrát jsem to vtzala jako úhybný mqanévr z toho aby se mnou nemusel bydlet, prý jsem ho do tohho hodně tlačila, tak to vždy slíbil, než aby se se mnou dohadoval a pak nevědělů co dál, tak radši zdrhnul. a ted napopsledy jsme se domluvili, no teda já jak řík, že se mnou začne b ydlet n a můj sváátek což je 13,12, a já v to fakt věřila a najednou snad 5 dní před tím po krásném odpoledne večeru a noci. po probuzení najdu na stole doppis s klíčema od baráku a bytu. tak to mě srazilo na kolena a hlavně ten obsah toho dopisu, že zž mšě nikdy nechce vidět ani slyšet ani číst atd.b tak jsem se z tioho zhroutila a dostala střevní potíže ze stesů a tak antikoncepci kterou jsem brala jsem nnestačila zpracovat, ale po vánocích jsme se nějak mým velkým přičiněním viděli a pomilovali se, jsem štír takže nejnáruživější znamení a se je pro mě velice důležitý. a při tom se to asi stalo, takže taková náhoda. od té doby se vídáme většinou 1× týdně. protože to řekl déoma, že se se mnou rozešel a tak ted oni věfdí, že za mnou jezdí, protože u mě spí, ale bojí se jim říct, že je to jako dřív, aspon tak mi to tvrdí. je mi o strašně divné.ale co se dá dělat.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
271
18.2.06 18:29

zvonila tu před chvíílí kámoška, která má 5 měsíční holčičku at jdu na návštěvu, ona tu nebydlí má tady matku tak je tu na návštěvě, tak půjdu k ní sae tošku potěšit s Terezkou (mimi) a s kkámoškou pokecat. zatím se mějte krásně. pokusím se sem ještě večír mrknout a napísat páček

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
375
18.2.06 18:36

Veverika, to je mi líto. počkej, až se vám miminko narodí, jký změny se dočkáš. :)
A co tvoji rodiče, kamarádi, atd. ?Ty jsou ale na tvé straně, že jo?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
375
18.2.06 19:02

Jenom něco zkoušim :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11935
18.2.06 19:37

veverinka: chapu jaky to je, u nas taky porad probihaji hadky na toto tema, nebo spis jak kricim a pritel mi jen rekne ze to vi a co s tim ma asi tak delat…Nebydleli bychom spolu kdybychom nesli oba studovat do Plzne. Ted mi dokonce napsal, ze nevi jestli zvladne to ze jeho rodice nechteji svatbu natoz miminko, takze jsem zase pekne napruzena :evil: dokonce mi navrhl jestli nechci odlozit svatbu az na zari az si bude jisty na cem s rodicema a se mnou a s miminkem je :evil: takze mam chut vymenit zamek a nepustit ho sem zitra, ael to nejde :roll: takze zase budu trpet :roll: ale uz bych si asi mohla zvyknout…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
271
18.2.06 21:21

no myslím, že na to si nikdy nezvyknem, protože jsme úplně jiné než chlapy. oni když něco nejde tak to radši odloží na příště, ale pak to dělají do nekonečna. to je pro ně pohodlnější. oni neradi něco řeší, kdežto my ano. tedy doufám, že mluvím za většinu žen a že nekecám blbosti, alespon u nás a mých kámošů, kámošek a jejich přítelů to tak je. možná jsme jiní…
jsou prostě trochu dětinský a navždy zůstanou někdy bohužel, někdy zas bohudíík. někdy je to fajne, ale někdy zas hodně na škodu.
kámoši jsou úplně v pohodě, všichni fandí mě a o Tomovi už dlouho řříkají, že je strašný hnup, ale ted už ten slovník trochu přiostřili. a většinou říkají, že s ním hodí řeč, aby mi (nám) pomohli, ale zatím nebyla příležitost a ani času se nějak nedostává. tak snad jim to vyjde co nejdřív. jenomže s Tomem je to těžké. všichni užý s ním o nás mluvili nejmén jednou, ale bez účelu.
naši?? no já bydlím od 12 let u babi, protože naši chlastali, prý, aby zahnali splín z toho, že jsem postižená, ale myslím, že to byla pro ně jen výmluva, aby si to omluvili.mě se to přihodilo až v šesti letech po horečce, měla jsem nejspíš při ni komplikace. a s mými rodiči jsem v kontaktu, protože u nich bydlí brácha 2 roky co si nás babi vzala (oba bráchu i mě) tak naši našli motivaci a léčili se a naštěstí vyléčili, za to je moc obdivuji. takže se občas stýkáme, ale už nikdy to nejspíš ono. za posledních několik let jsme se docela odcizili, tak já jsem k nim jezdili tak nějak sporadicky, tak se tomu nemám co divit.
reagovali na to zpočátku dost špatně,, protože se nejspíš bojí,(nechci je podezřívat, ale připadá mi to tak) že budem na nich troczhu finančně závislí, pokud by se k tomu Tom nepostavil moc dobře. a také se bojí., abych to zvládala, což si myslím, že zas takový problm, všechno se dá přizpůsobit, aby to fungovalo v pohodě, sice třeba úplně jinak a trochou problémů, ale dá se vše vymyslet co nejjednodušeji. toho sec vůbec nebojím a navíc já už malínka měla nejvfětší sen, že budu máma (jako jiní, že budou zpěvačky, herečky atd.) další sen, že budu dělat někde u dětiček a ještě jeden sen, že budu zdravá. ty dv a poslednní sny se mi ttěžko splní, to by se musel stát zázrak i tomu, ale trošiínku věřím. ale ten můj nejhlavněější sen se mi ted může splnit, za céož jsem strašně vděčná a nikým si to nenechám pokazit, pokud to příroda nezmění, tak nikdo. na mimíska se strašně moc těším.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
271
18.2.06 21:32

úplně jsem zapomněla, že mý rodiče už si na to že budu máma a že možná budu sama pomalu zvykají. tak co jiného jim zbývá, že??
tedy to jsem se, ale rozkecala.
Enkal hlavně to nevzdávej, takhle bys nikdy nevyhrála a to přeci už na truc jehon rodičům neudělej. ani já ne. oni by s tohon boje vyšli jakl výtězové což nesmímče dopustit,ne??????????? to bychom byli pěkně hloupé, prohrát nad jejich rodiči i když mi to připadá občas krutější boj než nad nějakou blbou milenkou, ale asi je to proto, že jsem nikdy podvedená nebyla a tím jsem si jistá. s milenkou poodle mého názoru můžeme bojovat krutěji a ženským zbraněmi, ale jak s rodiči.....

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
271
18.2.06 21:35

tak tady nikdo není… tak já jdu koukat na tv. snad zítra čauky
a dobrou noc, pokud se sem ještě dnnes přijde nějaká z vás mrknou. jo a díky za vypovídání.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
11935
18.2.06 21:52

veverika: mas soukromou zpravu :) jinak dekuju, budu bojovat pokud budu mit silu a pokud na ten boj nebudu sama, kdyz budu vedet, ze Ondra to takhle nechce, tak s tim tezko neco udelam, ale to se pozna az v zari :) krasnou noc

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

GS Mamatest

  • (3.6) + 165 recenzí

Digital

  • (4.2) + 98 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Quattro+

  • (4.7) + 70 recenzí

Poradna duly

Ikona - Jana Čurdová

Jana Čurdová