Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@inkakřivák píše:
@terien Vždycky je to o lidech. Když jsou všichni rozumní, klidně to může fungovat.
Může, ale moc takových rodin neznám. Buď se jedna strana obětuje aby to „fungovalo“ nebo to prostě nefunguje.
Jako nápad to zní dobře, mně by se líbilo mít rodinu blízkosti sebe, ale máte na to dostatek financí? My letos stavíme, tchán s partnerem mají stavební firmu, takže roky zkušeností se stavbami a říkali, že tak velké zdražování ještě nepamatuji, vše se pořád zdražuje, třeba cihly jsme koupili loni a letos bychom za ně dali o několik set tisíc víc, okna jsme měli loni nacenene na 270 000, letos už chtějí 530 000… Takže na takový dům počítej minimálně 7-8 000 000, plus peníze na dům pro mamku.. Máte dost úspor, případně utáhnete hypotéku, když budeš na rodičovské dovolené? A co když se rozejdete? Bude mít partner na to, aby Tě a mamku vyplatil? Protože prodat to asi nebude možne, když je to rodinný majetek.. navíc ty domy budou automaticky psané na tchyni, která je majitelem pozemku.. takže já bych řešila tyto právní a finanční otázky..
Jestli se chceš přestěhovat na samotu, tak plně. Ne jen jako na chalupu, ze které budete přes den odjíždět do městě. Nebudeš pak mít prostor na péči o barák, o stárnou rodiče, na sebe - budeš neustále na cestě. Potřebuješ si vybudovat nová kamarádství - pokud se odstěhuješ, ty co máš teď v současném bydlišti z větší části vyhasnou. Je v té sousední vesnici nějaký spolek, do jehož činnosti se můžeš přidat?
Jestli je život na samotě a péče o barák pro tebe a tvého muže příjemná představa, tak děti se přizpůsobí. (i nový barák potebuje spoustu práce, po té co odedřete tu stavbu)
Pokud je pár kilometrů vede vesnice kde je školka a malá škola, tak děti nevozte na kroužky do města, ale naopak se co nejvíc propojte s komunitou těch lidí z oné větší vesnice - tam potřebuje kamarády. Město řešte až na střední. Jinak nemá smysl se na samotu stěhovat, nechcete odlehlou noclehárnu, chcete tam žít.
To že bude případně do školy jezdit sama pár zastávek autobuse a nebude pod dohledem pro ni i pro vás bude jedinně dobře - včetně toho, že bude mít partu místních děcek z okolí.
Je možné že v pubertě dětem bude vadit že nebydlí ve městě. No a co - kdyby ve městě bydlely, tak by hejtovaly cokoliv jiného.
Děti jsou ta nejméně náročná část s v celém tom plánu. Klíčové je to, jeslti s mužem víte do čeho jdete (mnohem více práce a méně vlastních končíků, než ve městě, složitější kontakt se známými, nutnost se zkamarádit s místními - bez vzájemné pomoci to nebude fungovat)
Jinak tvoje matka se chce stěhovat někam, kde má jen vás, bude tam matka tvého muže a samota? Jaké vazby má teď v místě kde žije, jak moc bude trpět tím, že o ně přijde?
Domluvte se s tchyní, že tam přes léto budete třeba několik týdnů a poznejte lidi jak v té osadě, tak té nejbližší vesnici. A obecně testujte to, že tam budete pobývat delší dobu. A ne jenom v létě, kdy je to nejsnazší, ale taky v zimě. Klidně si to vyzkoušejte i s tím dojžíděním do města.
Z mého pohledu je to v podmínkách, které jsi poslala, zničení života dětí a vlastně i těch rodičů, ze kterých se, pokud nechtějí ty děti týrat, stanou taxikáři a budou uhonění tak, jak si ano nedovedou představit.
Jako normální vesnice ok, když je člověk ten typ. Ale tohle.
@DeLonde píše:
Tak moc děkuji za tady a ještě zvážím všechna pro i proti a uvidíme co život napíše. Kdyby bylo na mě, respektive bych neměla dcerku tak do toho jdu už kvůli financím. Tady platíme drahy malý byt, před barakem popelnice věcné vysypane, smrad, bezdaci apod… takhle bychom platili minimum (pro ty co by se divili, máme toto už vše zjištěné a nikdo by nám nepomahal). S kamarádkou jdu stejně někam jednou za 2 měsíce a to mohu popojet i tak
. Vse bych si mohla pěstovat sama a pro mě prostě ideál…, ale dcerka je extrovert a myslím, že bych její dusicku ubila.
Bohužel tchyně pozemek neproda, takže zlaté střední reseni nejde koupit někde jinde
a pozemky dnes jsou drahý jak barák samotný.
Takže budete stavět dva domy na pozemku tchýně? ![]()
@EMicina píše:
Nešla bych bydlet na samotu. Bydlím v osmitisícovém městečku a do ničeho menšího bych už nešla. To dojíždění za prací a k doktorům je nepříjemné. A u zakladatelky ani ty běžné nákupy nebudou samozřejmostí. Také třeba pošta.V širší rodině mám 2× dva sourozence, kteří si postavili dvojdomek.
Zahrady nemají společné, mají tem regulérní zeď.
K sobě na návštěvy chodí venkem jako každý jiný.
Jako sourozencům i rodinám jim to klape.
A každá rodina má svůj bazén.
Já bydlím v Praze a máme i dům na polosamote. Tchýně bydlí v malém městečku. Pro mě je teda maloměsto větší peklo než samota nebo malá vesnička.
Já si hlavně myslím, že minimálně než bude dcera ve věku, kdy už bude sama moc cestovat busem do vedlejší vesnice k odcizení od dětí dojde. To samé případný další sourozenec. Děti bývají venku i po školce, speciálně na vesnicích jsou spolu stále. A vaše děti ze samoty tam asi vozit nebudete denně. Prostě budou často doma na zahradě, ale bez dětí.
Takže vesnici jo, ale do samoty by určitě nešla.
Samota by mě zabila. Není nad to, když můžu dojít pěšky do obchodu, dítě do školy, po škole se sejít s kamarády nebo se navštívit s těmi, co bydlí za rohem. Kroužky a sport v blízkosti, ne vždy je možné pracovat tak, aby byl čas děti pravidelně vozit. Kdyby ty děti byly aspoň dvě podobného věku, aby si vyhrály samy, ale takhle bude dítě osamělé a odříznuté od ostatních. A tvoje mamka souhlasí s tím, že bude daleko od svého dosavadního života?
Ale každý je zvyklý na něco jiného.
@edding400 píše:
Takže budete stavět dva domy na pozemku tchýně?
Správný dotaz a odpověď? Dnes, vzhledem. k těm cenám za vše bych postavila dům jeden se zcela odděleným vstupem a malým bytem pro mamku, a ne 2+1,ale musela by se spokojit s 1+1 kolem 40 m2,je holt jiná doba a zakladatelka nezní jako někdo, kdo má na ucte miliony.
@Beckyttine5 není pravda. Klidně můžeš stavět svůj dům na cizím pozemku a bude tvůj. Tohle je taková nepravda, která se pořád traduje.
@inkakřivák píše:
@Beckyttine5 není pravda. Klidně můžeš stavět svůj dům na cizím pozemku a bude tvůj. Tohle je taková nepravda, která se pořád traduje.
To je pravda. Známá koupila hotovou novostavbu. Barák byl jejich. Pozemek pod a kolem domu byl města. Až později se pozemek od města koupil.
Do osady s pár domy, s přítelem, na pozemek jeho matky, s tvou mámou, vyhlídka života „za volantem“, protože v místě není prostě vůbec nic - slušná past.
Pokud máte finance na stavbu dvou domů, pak bych situaci řešila jinak.
Klidně vesnici, pokud vás to láká, ale chcete další dítě - minimálně škola, školka, lékař, ideálně lékárna, úřad, možnost nákupu a šance na práci v místě… to by pro mě byl absolutní základ.
Lépe hotový dům, než v současné době stavět.
Jedna babička „na samotě u lesa“, druhá ve městě - ideál
, děti si na návštěvách u nich užijí všechny možnosti, které každá z lokalit nabízí.
Jestli jste 40 km od sebe, hledala bych něco zhruba na půl cestě, pokud je to možné - půlhodina na dojezd na návštěvu/ pomoc/ hlídání je v pohodě.
Ale záleží na vašich podmínkách - řidičáky, auta, lokalita, profese, soběstačnost obou babiček, vaší schopnosti se postarat o provoz rodiny bez babiček „vedle v domě“ atd., to už musíte vyhodnotit vy dva. ![]()
@Ahep miliony nemám…, ale myslím, že když prodám dva byty ve městě pobliz Prahy, že na jeden barák kde nemusím platit pozemek finance budou.
Navíc máme samozřejmě něco nasetreno a za chvíli jdu do práce i já, takže to setreni půjde ještě o to víc.
A navíc přítel je bývalý stavbyvedouci a barák si umí postavit i sám či má dost znamosti. Takže se maximálně ušetří. ![]()
Napiš si výhody a nevýhody
navíc
už ses na ceny dnes novostaveb koukala?? Každý měsíc rostou
budete se zadlužovat nebo prodáte ty byty a za to se to hlavně postaví (dva domky!?)
a tak stálý dozor maminek, no nevím
je to i výhoda (hlídání) + příroda + svoboda + pár metrů zastávka (to je super, my na chalupě máme bus kilák, vlak tři kiláky, v zimě to fakt nechceš!)
v létě super
ale ty zimy budou dlouhé, zvažte to pořádně.. máte už vůbec projekty na dům a vizi financování?
pro děti budete taxikáři nejméně prvních 7 let
za mne je to příliš velké dobrodružství (5let jsme bydleli na polosamotě a stačilo to)
ake někdo je typ, že mu to tak vyhovuje
jen to pak nevyhovuje dospívajícím dětem (a za to dám skoro ruku do ohně)