Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Zeoli píše:
Právě, že vesnické děti nejsou samostatné vůbec a až se jednou dostanou do města, budou koukat na všechno jak puk.
Také mám ten pocit, něž aby došly pár set metrů, čekají na školní autobusy nebo na rodiče. Na venkově vůbec dnes není zvykem chodit. To je tedy moje zkušenost.
@Zeoli ale to je šmah - soud…
kolik máš osobních zkušeností? z kolika míst?
tohle hodnotit je na dizertační práci..
ty děti formuje nejen okolí a škola a kamarádi, ale i ty kroužky a místo, kam dojíždí…takže není vůbec pravda, že vesnické dítě nutně musí být ve městě ztracené
naopak je pravda, že častěji je polo-samotě ztracené městské dítě, protože tam kluci skoro od školky sekerou sekají dřevo a přikládají a ví, jak zatopit
a to dítě z velkoměsta bez těchto zkušeností opravdu neví vůbec (pokud právě nemá kontakt skrz známé-rodinu-prarodiče)
velmi bych se zdráhala hodnotit to, zda je pro dítě lepší echt vesnice (nemyslím satelity, to nemá se samotou nic společného) nebo městě…
jak pro které dítě… a jak ve které situaci…
PS : jinak u nás ve škole vesnické děti opravdu dojížděly od 1. třídy samy busem, kdežto pár městských paniček své děti pár metrů do školy vozilo autem ještě ve 4. třídě..
na tohle má fakt každý 100 zkušeností a na každé je kousek pravdy.. ![]()
@Zeoli píše:
Právě, že vesnické děti nejsou samostatné vůbec a až se jednou dostanou do města, budou koukat na všechno jak puk.
Ale houby. To může napsat jen městečka, která si dál než na špičku nosu nevidí
.
Vyrostla jsem dvě vesnice od krajského města. Od první třídy jsem běžně jezdila sama tři zastávky do školy. Ještě na prvním stupni jsem jezdila do města na kroužky. Jak dítě pochopí jízdní řády a přesedání. Tak není problém ho pustit do města.
@Kelsey píše:
Ale houby. To může napsat jen městečka, která si dál než na špičku nosu nevidí.
No, jak se to vezme. Vyrostla jsem na vsi, samostatná jsem byla až moc, po příchodu do města jsem opravdu koukala jako puk.
No a teda rozhodně bych se nepouštěla do dalšího dítěte, stavby na pozemku cizí ženy a stěhování k matce někoho, kdo není ochotný přijmout právní závazek vůči mně a společným dětem. Tedy bez manželství a jasně popsaných vlastnických vztahů k těm případným nemovitstem, a případnému prodeji nemovitostí - jestli jsem to dobře pochopila, tak pro tu vaší komunitu chcete prodat i byt tvé matky…
@terien Ale pořád je pak řešení. Třeba když to nepůjde, babičky může nastěhovat do sousedního 2+1. Malé, relativně nové, žádná velká údržba. Znám takový domek, bydlí v něm vzdálená příbuzná. Topení krbovky, kupuje nastipane dřevo na paletách, které ji takto složí na zahradě. A pořád je tu možnost vzájemně výpomoci. Je celkem jedno, jestli v pračce točíš prádlo pro čtyři nebo šest. Totéž velký nákup.
Mne prostě přijde hrozně úsměvné, jak na jednu stranu, když někdo poukáže na to, že mít dítě ve 44 není zrovna nejlepší, protože v šedesáti už začnou nějaké problémy, tak dostane čočku, že v podstatě sedesatnici je úplný jura, který může běhat maraton. A tady najednou se počítá div že ne s ležáky. A vadí mi tu, jak strašně jsou tu lidé proti, že by někdo měl pomáhat starým rodičům třeba.
Heled slečně může být klidně třicet, rodičům padesát. Čili výdělečně cinni. Za dvacet, dvacet pět let bude mít slečna děti z domu, maminky mohou být pořád relativně velmi dobře soběstačné. O co jde? Stejně je to jen na nich, jak se rozhodnou. A proč hned vidět všechno cerne - opustí tě, vykopne tě, okrade tě, děcka budou trpět, matky budou otravovat, budeš otročit. To je stejné reálné jako cokoliv jiného.
@Zeoli píše:
Právě, že vesnické děti nejsou samostatné vůbec a až se jednou dostanou do města, budou koukat na všechno jak puk.
No jistě, burani z balikova, sláma jim čouhá z bot. ![]()
@Lucy75 píše:
@Zeoli ale to je šmah - soud…
kolik máš osobních zkušeností? z kolika míst?
tohle hodnotit je na dizertační práci..
ty děti formuje nejen okolí a škola a kamarádi, ale i ty kroužky a místo, kam dojíždí…takže není vůbec pravda, že vesnické dítě nutně musí být ve městě ztracené
naopak je pravda, že častěji je polo-samotě ztracené městské dítě, protože tam kluci skoro od školky sekerou sekají dřevo a přikládají a ví, jak zatopit
a to dítě z velkoměsta bez těchto zkušeností opravdu neví vůbec (pokud právě nemá kontakt skrz známé-rodinu-prarodiče)
velmi bych se zdráhala hodnotit to, zda je pro dítě lepší echt vesnice (nemyslím satelity, to nemá se samotou nic společného) nebo městě…
jak pro které dítě… a jak ve které situaci…
PS : jinak u nás ve škole vesnické děti opravdu dojížděly od 1. třídy samy busem, kdežto pár městských paniček své děti pár metrů do školy vozilo autem ještě ve 4. třídě..
na tohle má fakt každý 100 zkušeností a na každé je kousek pravdy..
Právě, že mám zkušenost velkou. Jak s životem na vesnici, tak s životem ve městě, naše děti, cizí děti.
@šklíbakočka píše:
Také mám ten pocit, něž aby došly pár set metrů, čekají na školní autobusy nebo na rodiče. Na venkově vůbec dnes není zvykem chodit. To je tedy moje zkušenost.
Přesně tak. Pak si ani neumí ve městě koupit jízdenku na bus nebo dojít do obchodu, něco zaplatit, přesunout se z místa A do místa B.
@Zeoli píše:
Přesně tak. Pak si ani neumí ve městě koupit jízdenku na bus nebo dojít do obchodu, něco zaplatit, přesunout se z místa A do místa B.
Ty jsi asi měla doma plný servis, co? Vnoučata chodí do obchodu od první třídy samotná. A prvnacci tu jezdí autobusem sami.
Takže co dál? Koukala jsi vykulene na tramvaj. Nebo osmipatrová barák?
@Kelsey píše:
Ale houby. To může napsat jen městečka, která si dál než na špičku nosu nevidí.
Městečka je co? Sorry, že jsem se tě dotkla, a buď na úrovni a nenadávej mi, když tomu nerozumíš.
@Zeoli píše:
Přesně tak. Pak si ani neumí ve městě koupit jízdenku na bus nebo dojít do obchodu, něco zaplatit, přesunout se z místa A do místa B.
Jako fakt? U nas na vsi jsou děti venku Od školy do 18:30 nebo 19, pohybují se všude možně i si nakupuji
nevšimla jsem si nejakeho rozdílu mezi placením ve městě a na vesnici, naturálie uz nějakou dobu nefrčí a peníze a karty platí tam i tam ![]()
@Zeoli píše:
Městečka je co? Sorry, že jsem se tě dotkla, a buď na úrovni a nenadávej mi, když tomu nerozumíš.
Překlep měšťačka. Chápu, že ty máš odpor k vesnici, životu na vesnici. To je tvá věc. Každý ho nemá. Dá se tam žít daleko líp, než někde ve městě. Vymlouvat se na dovážení dětí je nesmysl.
@inkakřivák píše:
@terien Ale pořád je pak řešení. Třeba když to nepůjde, babičky může nastěhovat do sousedního 2+1. Malé, relativně nové, žádná velká údržba. Znám takový domek, bydlí v něm vzdálená příbuzná. Topení krbovky, kupuje nastipane dřevo na paletách, které ji takto složí na zahradě. A pořád je tu možnost vzájemně výpomoci. Je celkem jedno, jestli v pračce točíš prádlo pro čtyři nebo šest. Totéž velký nákup.
Mne prostě přijde hrozně úsměvné, jak na jednu stranu, když někdo poukáže na to, že mít dítě ve 44 není zrovna nejlepší, protože v šedesáti už začnou nějaké problémy, tak dostane čočku, že v podstatě sedesatnici je úplný jura, který může běhat maraton. A tady najednou se počítá div že ne s ležáky. A vadí mi tu, jak strašně jsou tu lidé proti, že by někdo měl pomáhat starým rodičům třeba.
Heled slečně může být klidně třicet, rodičům padesát. Čili výdělečně cinni. Za dvacet, dvacet pět let bude mít slečna děti z domu, maminky mohou být pořád relativně velmi dobře soběstačné. O co jde? Stejně je to jen na nich, jak se rozhodnou. A proč hned vidět všechno cerne - opustí tě, vykopne tě, okrade tě, děcka budou trpět, matky budou otravovat, budeš otročit. To je stejné reálné jako cokoliv jiného.
Ale ty primárně počítáš s tím, že vztahy budou (nad) standardní. Jenže na těch to většinou krachne. A s tím je prostě třeba počítat. Kolik ženských snese mít tchýni/snachu za krkem? Úplné minimum. 50% vztahů nevyjde, to je syrová realita a zavírat před tím oči je nezodpovědné.