Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@inkakřivák píše:
Tak asi. Svatbu, a pak řešit. Ale jinak? To se mají všichni uchýlit do města, aby netrpěli?
To vůbec ne, ale netvařme se, že přestěhováním na vesnici všechny problémy zmizí
@terien Ne. Je to stejné jako všude jinde. Něco lepší, něco horší. Lidi budou chodí do práce, děti do školy, rodiče se o ně budou starat, budou třeba opečovávat zahradu s kytkama, třeba, nebo ovocný sad. Děcka budou chodit ke kamarádům jako všude jinde, k babičce občas za účelem vyloudení sladkostí třeba. Prostě úplně normální život. Jen jim pod okny nebudou cinkat tramvaje a třeba porvavat opilci. Zato tam bude řvát kohout a třeba sousedovi psi. A do školy nebudou jezdit autobusem číslo 78, ale linkou Jemnice - Podtepli. Ono ač se to zdá být nemožné, i dnes žijí na venkově lidi. A dokonce i na takových samotách.
@terien píše:
To vůbec ne, ale netvařme se, že přestěhováním na vesnici všechny problémy zmizí
A to říká kdo?
@inkakřivák píše:
@terien Ne. Je to stejné jako všude jinde. Něco lepší, něco horší. Lidi budou chodí do práce, děti do školy, rodiče se o ně budou starat, budou třeba opečovávat zahradu s kytkama, třeba, nebo ovocný sad. Děcka budou chodit ke kamarádům jako všude jinde, k babičce občas za účelem vyloudení sladkostí třeba. Prostě úplně normální život. Jen jim pod okny nebudou cinkat tramvaje a třeba porvavat opilci. Zato tam bude řvát kohout a třeba sousedovi psi. A do školy nebudou jezdit autobusem číslo 78, ale linkou Jemnice - Podtepli. Ono ač se to zdá být nemožné, i dnes žijí na venkově lidi. A dokonce i na takových samotách.
A stejně jako všude jinde se můžou přestat snášet, můžou se rozejít, děti tam můžou být nešťastné,… akorát že v nastavení, jaké si plánuje zakl., je to totální past
Za mě samota s malými dětmi ne. stěhovali jsme se s velmi malým dítětem na vesnici a za obrovský benefit považuji to, že:
a) jsme si prakticky ihned našli přátele hned v sousedství s malými dětmi, kde se to naše může socializovat
b) že je v docházkové vzdálenosti školka vysoké kvality a 1. stupeň školy
c) že jsou města 5 a 15 minut autem a i tam máme zázemí (babičky), takže pokud se bude dítě chtít v pubertě zdržet ve městě, může u nich přespat.
Samota je lákavá asi hlavně pro dospělé, s malými dětmi bych si to hodně rozmyslela ![]()
@Dája999 píše:
Proto se mi zdá naivní představa, jak zvládají 3 domy v sestavě : důchodkyně1, důchodkyně 2 a rodina se dvěma dětmi s příjmem jen tatínka a mámou na RD.A abych odlehčila - toho pána je mi docela líto při představě, že o práce kolem 3 domů, těžší práce na zahradě, údržbu a případné opravy se stará sám a je mezi mlýnskými kameny máma-tchýně-žena
Příliš mnoho možných třecích ploch.
Pán je buď mimořádně statečný, nebo naivní.
Mně je spíš líto té ženské, na krku dvě děti a dvě babky ![]()
Co si budem, chlapovi do práce kecat nebudou, ale jí do výchovy a domácnosti denně. A vypomáhat jim bude taky spíš ona, pokud budou mít nějakou zdravotní obtíž.
@DeLonde Ne nikdy bych nešla bydlet na samotu, to co popisujes je pro mě hrůza, to raději život v panelaku. Když si představím ten čas strávený dene v autě a hlavně pro dítě pokud je společenské je to hrozná nuda.
@inkakřivák A kam za těmi dětmi budou chodit, když v okolí žádné nejsou? Budou za nimi dojíždět autobusem nebo vlakem?
@Kelsey píše:
Vesnické děti jsou takové samostatnější a pružnější. To si klidně sedne na kolo a jede ke kamarádům. Do města umí autobusem i samo. Netřeba je vodit za ruku do 15r.
nebo pořád vozit autem.
No, každý dle svého. Já bych teda nechtěla, aby moje dítě třeba v 8 letech jezdilo samo na kole do vedlejší vesnice. Lidi se ztrácejí pořád, třeba jako oběti nehody, stačí se podívat na stránky policie.
Naši známí se taky přestěhovali na samotu, vysněný baráček, čerstvý vzduch. Ovšem po několika letech se zase vrátili do města. S těmi několika lidmi, co tam v okolí bydleli, si moc neporozuměli, děti neměli kamarády. A největší problém nastal, když se jim jedno ze dvou aut rozbilo a horko těžko řešili i dojíždění do práce. Navíc spousta problémů, práce a výdajů kolem baráku.
Bydlím na vesnici o třiceti lidech. Máme sousedy s odrostlymi dětmi, kteří byli na vesnici jediní. Dvěma ze třech to nevadí, třetí mizí do pryč a má to rodičům za zle.
i z toho je vidět, jak to je individuální.
My se naštěstí trefili do baby boomu a je tu šest děti do 4 let
tak myslím ze dobrý vzhledem k počtu obyvatel ![]()
Toto se těžko hodnotí. Na stejném pozemku bych nebydlela, ani kdybych měla skvělé vztahy. Ty se můžou narušit a soužití tomu jde naproti.Ale pokud se toho nebojíte, tak proč ne. Jen bych si předem určila nějaká pravidla pro respektování soukromí. Takže tchýně by nepřišla každý den a nebyla by od rána do večera u nás, protože já bych se v tu chvíli nemohla starat o domácnost, protože je blbý nechat ji sedět u stolu s kávou a jít pověsit prádlo apod.. Ve stejné vesnici klidně, ale prostě bych nechtěla společný dům či jen zahradu. Pak je otázka dostupnosti. Žila jsem na farmě 1km za vesnicí, do školy jsme jezdili autobusem, nákup řešila babička autem. Kdyby nebylo potřeba lítat okolo zvířat, asi by se dal zvládat i kroužek. Jenže by nás musela babička vyzvednout, protože poslední autobus do vesnice jezdil v pět. Bylo to tam fajn. Ale bez auta by to tam prostě nešlo. A člověk musí počítat i s variantou, že auto bude rozbité a dočasně to bude muset řešit jinak. Takže buď 2 auta nebo v případě lepších spojů to řešit autobusem třeba. A stejně tak bych dcerku poučila, že ač to je babička, tak musí respektovat, že si chce někdy odpočinout apod.. Někdy je takové věci těžké respektovat, když člověk bydlí příliš blízko rodiny.