Celkové hodnocení porodnice:
Je mi 28 let, porodila jsem své první dítě, syn Jakub (3050 g, 33 cm obvod hlavy), porod proběhl bez zranění, bez epidurálu, bez nástřihu, a to vše hlavně a jen díky jedné zaměstnankyni (porodní asistence), která mi radila, jak mám dýchat, kdy tlačit, prostě vše, co mám dělat. Po celou dobu mi byla spíše „mámou“, než odborným personálem, protože byla milá, hodná, vlídná, ostatně jako úplně všichni ostatní. Cítila jsem se jako královna, protože tolik lidí kolem mě ještě teda rozhodně nikdy neskákalo. Zároveň jsem byla spokojená i se stravou, personálem, ubytováním (měla jsem nadstandartní pokoj). Každý den přišla horda lidí, doktorů, kteří se na nás dívali, vážili, měřili a kdoví co všechno
Taktéž každý den přicházely paní ráno i večer a dolévaly čaje, ptaly se, jestli nechci léky proti bolesti. A co se stravy týká, tu jsem poté už ani nestíhala jíst, jak často byla poskytována.
Jediná věc, ale úplně maličkatá, od začátku jsem říkala, že mě velmi, ale fakt hodně moc bolí kojení, po každém přisátí jsem po celou dobu brečela, dokud se malý dostatečně nenasytil. Říkala jsem to třem různým sestřičkám, kdy mi každá vždycky řekla, že to ze začátku bolí každou. Až teprve po dvou dnech na večer přišla záchrana v podobě čtvrté paní sestřičky, která se na mě koukla, zjistila, že mám vpáčenou a plochou bradavku a poskytla mi pomoc v podobě kloboučku (do té doby jsem netušila, že vůbec něco takového existuje). A díky bohu za ní i za tento výtvor, protože ano, bolelo to i nadále, ale mnohem, mnohem méně, dalo se to totiž už snést. Do té doby probíhalo kojení stylem, že se malý nemohl přisát, vyvztekal se u toho, vyčerpal a něco málo vypil společně s mou krví. Hold stal se z něj malý ork na chvíli
Ale všechno jsme to nakonec zvládli s přehledem. Sice se předchozím sestřičkám nedivím, že mi takto odpovídaly a nevěřily mi, protože hádám, že to slýchají dost často, ale kdyby už na mě koukly předtím, mohli jsme si já s malým ušetřit dva dny utrpení. Nicméně ve výsledku je to zanedbatelné, protože jak jsem psala, jsem velice veeelmi spokojená se vším, se všemi, jste senzační, úžasní a my velmi děkujeme a vážíme si všeho, co jste pro nás udělali.
Doporučuji maminkám chystajícím se do porodnice:
Nejsem si jistá, jestli jsem zrovna já v tom postavení, abych něco doporučovala. Mám za sebou první porod, ale za mě, doporučuju neplašit, uklidnit se, vnímat rady ostatních, prostě nestresovat, všechno dobře dopadne. 
Můj porod byl nečekaný před termínem, kdy jsem šla na obyčejnou kontrolu a už si mě v nemocnici nechali, protože jsem měla riziko strepkokoka, preeklampsii (tudíž vyvolávaný porod do určité hodiny). Takže jsem u sebe neměla ani žádné papíry (které jsem měla doma vyplněné spolu s taškou do porodnice), měla jsem u sebe jen kabelku a nic víc.
Tím chci říct, nedělejte si s ničím starosti, zbytečné nervy. Šetřte sílu, snažte se odpočívat po celou dobu (ačkoliv se to může zdát nereálné), protože po porodu to nekončí, ale teprve začíná. 
Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:
Poporodní vložky (měla jsem jedno balení, nestačilo), prsní vložky, jinak všechno dostanete (můžete mít své oblečení pro sebe i malého, ale v nemocnici Vám poskytnou košile, taky věci pro malého). Za mě jsem polovinu věcí, co jsem měla zabalené, nepotřebovala. Hygienické potřeby pro mámu, ručníky, jinak vše opravdu dostanete.