Celkové hodnocení porodnice:
V Prostějově jsem rodila poprvé.
Do porodnice jsme odjeli v 11 večer, když jsem měla pravidelné kontrakce po pěti minutách. Sestra na příjmu byla protivná. Prohlédl mě MUDr. Prachař a oba se shodli, že jsem ještě dost zavřená a že v podstatě neví, proč jsem přijela. Chtěli mě dát na pokoj a manžela poslat domů. Trvala jsem na jeho přítomnosti, koneckonců i píší na stránkách, že může být doprovod po celou dobu porodu. Řekli ale, že nadstandardní pokoje jsou obsazené a na normální se mnou manžela nepustí, že by to pak chtěl každý, ale že můžu jet domů, že to na porod ještě není. Řekla jsem, že se tedy s manželem domluvím, ale než jsem to stihla, přiběhl doktor a vyjel na mě, ať se rozhodnu hned, že na mě nemá čas. Tak jsme se sebrali a jeli domů.
Za dvě hodiny už jsem měla kontrakce po třech minutách a praskla mi voda, tak jsme jeli zase do porodnice. Manžela už se mnou tentokrát pustili, ale sestry byly pořád stejně protivné a pořád se na mě tvářily, jako bych snad ten porod simulovala. Po několika hodinách hrozných bolestí mi nakonec dali analgetika, o která jsem prosila, ale sestra přitom utrousila, jak prý zvládám menstruační bolesti. Vůbec mi nepomáhala, jen řekla, ať nenaříkám, ale dýchám, podle čehož jsem se zařídila a dýchala jsem za podpory manžela až do šesti do rána, kdy nastoupila další směna. Protivná sestra mě mezitím byla jen párkrát zkontrolovat.
Další směna byla super. Konečně jsem měla pocit, že jsem v rukou profesionálů, kteří mají alespoň ponětí, jak se zrovna mohu cítit a co potřebuji a ne že někoho jen obtěžuji svou přítomností. PA Edita byla moc sympatická, rázná a velmi mi pomohla. Bez ní a bez manžela bych porod asi nezvládla. Malý už byl v porodních cestách, takže jsme začali s tlačením.
Prošla jsem si vším, co jsem původně nechtěla. Cévkování, dávka oxytocinu, epizotomie, ale bylo mi to jedno, hlavně, aby už se malý dostal ven. Porodila jsem v 10 dopoledne a malý měl 4,75 kg. Zašíval mě MUDr. Kincl - byl velmi milý a svou práci odvedl dobře - zatím se vše hojí dobře. Přemýšlím, kdyby mi pracovníci z první směny věnovali více pozornosti a více mi věřili, možná bych šla hned na císaře a neriskovali by, zda takto velké dítě zvládnu porodit přirozenou cestou.
Jinak byl pobyt v porodnici už veskrze příjemnou záležitostí. Všechen ostatní personál byl milý, usměvavý, sestřičky na novorozeneckém i oddělení šestinedělí ochotné, šikovné. Pouze složení jídelníčku mi nepřišlo právě vhodné pro kojící matky. Na snídani rohlíky a vysočina nebo tavené sýry, na tři obědy ze čtyř vepřové maso.
Do porodnice bych šla nejspíše i při svém dalším porodu, ale předem si zavolám, kdo je na příjmu. Bude-li tam MUDr. Prachař, pojedu raději do Olomouce.
Doporučuji nezapomenout vzít s sebou do porodnice:
Dostatek vody (nechcete-li být celý den o nemocničním čaji) a drobných svačinek. Pro mě to byl pytel jablek, banány a sušenky. Více jednorázových kalhotek.