Celkové hodnocení porodnice:
Dobrý den,také přidám svou zkušenost.
Bohužel můj porod byl velice dlouhou a traumatizující záležitostí - přenášela jsem tři dny a dr. Houbal (lékař vypomáhající v důchodu) řekl,že porod je na spadnutí a že at přijdu v sobotu na kapačku oxytocinu,že porod vyvolá nebo nic. PA Sona jen kroutila hlavou a nezdálo se jí to,prý bud se jde na vyvolání a před tím se zkusí dát ten oxytocin a když nic,tak se to prostě vyvolá a už v porodce zůstanete ,ale takto ambulantně že to primář nechce.
No ale prý že at pan dr. dělá,co nazná za vhodná. Já už nervozní z přenášení a dychtivá porodit jsem byla ráda,že se „něco“ bude dít. Jo kdybych věděla,co mě čeká 
.
V sobotu jsem přijela na kapačku,nic,děloha nereagovala,tak zase šupky domů. Odpoledne jsem cítila „divné“ bolístky,no ještě pohoda, tak jsem se povalovala a čekala. Večer jsem ještě uvařila výbornou večeři (jako bych tušila,že se dlouho nenajím) a pak začly bolesti. Bylo to horší a horší, potom už po 5 min, pak po 3,tak přítel zavelel,že jedem.
Bylo to v sotobu v noci. Přijeli jsme a kontrakce se zmírnili,měla jsem vztek,že jsme tam zbytečně,ale dr.,který vypadal na 16 
prohlásil,že rodím,že domů už ne,ale že to půjde pomaleji u prvorodičky. VYšetřením mi uvolnil zátku a zavedli mě na pokoj. Musím říct,že když jsem ještě z domova volala a radila se s PA,jestli máme jet,byla nepříjemná,rozespalá,ale pak tam byla hodná. No takže jsme byli na sále s vanou,kontrakce byly,ale nepravidelné,spát se nedalo vůbec, ráno žádný nález,přítele poslali domů a mě dali na čekací pokojíček,at prý spím. To se nedalo,každou chvíli mě vzbudila kontrakce. Na noc mi dala PA Lída,která jako jediná byla hodně nepříjemná a arogantní (ostatní moc hodné) a dala mi prášek na spaní. Usnula jsem tvrdě vždy na pět minut a pak mě vzbudila bolest,musela jsem slézt z postele a svíjela se tam. PA mi pomalu vynadala,že nespím a řekla a byla až zlá. Bylo mi smutno a cítila jsem se sama, mezitím dvě mamky porodily.
Pondělí ráno, prý nález nic moc, kolem poledne mi přinesla Sona oběd (byla jsem štastná,že tam je,je to ta nejlepší asistentka),ale já najednou měla hroznou kontrakci a řvala tam jak šílenec ,tak mě vyšetřila a prej „pohnulo se to, dáme klystýr a jde se na sál,volejte tatínka“.
Byla jsem ze všeho unavená,oběd mi vzali,že jíst nemůžu, no přítel přijel,byli jsme ve sprše,ještě se to dalo zvládat celkem dobře,ale kontrakce se zhoršovaly a už ani sprcha nepomáhala. Ztratila jsem pojem o čase a vzhledem k tomu,že jsem už dvě noci nespala a pořádně nejedla,byla jsem vyřízená a večer ve vaně vyčerpáním a bolestí brečela. Přítel šel pro PA Mariku (vystřídaly se u mě všechny směny),at jde pro dr a řekl jí,že už nemůžu a já jí prosila o císařský řež Odpověd zněla „není důvod,porod jde pěkně“ ,myslela jsem,že si dělá legraci,já tam třetí noc. PA byla hodná ,chvíli se radily a usnesly se,že mi dají něco do zadku na zmírnění stahů, glukozu do žíly a prášek na uklidnění (vymohla jsem si dva), dr. mi praskl vodu, vůbec mě neupozornil a byl to hnus,já mu nadávala. Přítele jsem poslala opět domů a prožila příšernou noc,byla jsem mimo a v bolestech. Měla jsem od pana primáře slíbený epidurál (a ten tam jen tak nedávají),ale PA Marika mi ho pořád rozmlouvala,čímž mě nervovala, protože mě odrazovala a já už fakt nemohla. Pak šla domů a řekla"tak si ho teda dejte,ještě byste si na mě stěžovala". No a pak přišla záchrana moje - PA Sona, okamžitě se zděsila,že jsem ještě neporodila,vzala krev na epi a čekalo se na rozbor,potom přijela dr. anestezioložka se sestrou -úúúžasné ženské,ze kterých čišel klid, Sona mě držela a epidurál jsme zvládla bez problémů a najednou paráda,žádná bolest.
Přítel dorazil a já najednou byla otevřená na devět cm (epi mi nemohli dát dřív, otevírala jsem se dva dny na 4 cm) a mohla jsem tlačit.
Sona mi dala možnost vyzkoušet různé polohy,ale mě nejvíc šlo klasicky na zádech,i když jsem kvůli epi nic necítila,tak jsem tlačila jenom jako že tak,dvě sestry mi ležely na břiše a malá vylezla,ani nevím jak.
Na kurzu nám říkali,že dvě hodky můžeme být na sále s miminkem,ale hned jí po chvíli odnesly a ukázaly až večer,ale já byla tak hotová,že mi to bylo jedno,byla jsem mimo,ani jsem malou nechtěla u sebe, druhý a třetí den také ne,dodneška mě to mrzí.
Byla jsem na nadstandartu, spokojenost maximální, sestry hodné , kojit mě naučily (já byla apatická a kojit nechtěla,jsem jim vděčná).
Všechno bylo horší tím,že byly pak zakázané návštěvy a že jsem musela po týdnu na revizi dělohy a byla tam celkem deset dní.
Závěr: kdybych měla normálně dlouhý porod,jdu tam určitě znovu,ale to,co jsem si tam prožila bylo fakt hrozné a já mám trauma z porodu a bála bych se to zažít znovu,takže bych radši jela do Brna.
Hrooozně mě mrzí,že vyčerpáním a všemi léky jsem byla tak mimo sebe,že jsem si malou neužila a byla apatická,jak jsme přišly domů, začalo ale nejkrásnější období mého života a moje holčička je moje největší láska na světě. Jen škoda,že ten její příchod byl tak dramatický,ale stálo to za to.
Díky PA Soně,je to člověk na svém místě.
Omlouvám se za román.
)Porod byl bez problémů.Rodila jsem v boxu s porodním křeslem(je hnedle naproti wc a koupelny),bylo to fajn,neumím si představit rodit v leže.Porodní asistentka moooc fajn a pan doktor u šití znovu žertoval.