Listopad je měsíc adopce: Když nový domov nevyléčí všechny rány

Osvojení je šťastným koncem, přesto je adopce trauma

Adopce může být pro osvojeného jedince psychicky složitá, protože s sebou přináší otázky týkající se identity, přijetí a pocitu sounáležitosti. Adoptované děti logicky docházejí k myšlenkám, kdo jsou a proč byly dány k adopci. To může vést k pocitům nejistoty, případně růstu obav, že nejsou „dost dobré“. Často se děti potřebují ujišťovat, že jsou mámou, tátou a celou rodinou chtěné a milované.

Navíc je zde i nejistota ohledně biologické rodiny. Touha znát svůj původ, rodinnou historii, sourozence, prostě poznat své kořeny může být velmi silná. Nejasnosti nevyvolávají zrovna uklidňující pocity a naopak mohou přinášet značný zmatek. Strach z odmítnutí prožívá mnoho osvojených lidí celoživotně – obavy, že by znovu mohli být opuštěni, jsou tak moc ukryty v podvědomí, že mohou zásadně ovlivňovat veškeré vztahy v životě.

Výzkumy z Anglie a Dánska ukazují, že adopce je celoživotní proces, a proto je důležité rozvíjet podporu i po adopci. Adoptivní rodiny totiž často čelí specifickým výzvám: adoptované děti se mohou potýkat s otázkami kolem citové vazby, což je zásadní v dospívání i dospělosti.

Měsíc adopce a organizace Dobrá rodina upozorňují na traumata, která osvojení přináší. Zdroj: Canva

Měsíc adopce upozorňuje na trauma osvojených

Organizace Dobrá rodina, která podporuje pěstounské a adoptivní rodiny a usiluje o zajištění stabilního a bezpečného prostředí pro děti, které nemohou vyrůstat u svých biologických rodičů, přichází s listopadovou kampaní k Měsíci adopce. Účelem je zvýšit povědomí o této složité problematice. Poukazují na fakt, a to se nebude číst lehce, že u osvojenců je čtyřikrát vyšší pravděpodobnost pokusu o sebevraždu než u neadoptovaných lidí. Vyšší je bohužel také riziko depresí a vzniků závislostí. Tato data vycházejí ze zahraničního výzkumu z roku 2016, kterého se zúčastnilo 1 000 dětí. Nejdůležitější zpráva je podle Dobré rodiny fakt, že osvojenci by měli mít přístup k celoživotní bezplatné terapii v oblasti duševního zdraví.

Mgr. Martina Loutná z Dobré rodiny říká: „Adopci vnímáme jako pomoc zraněnému dítěti. Mluvíme o adopci pravdivě, do hloubky a laskavě. Nejčastěji se na nás obracejí adoptivní rodiče s prosbou, že dítě reaguje jinak, než očekávají anebo očekává jejich okolí. Standardní rodičovské strategie nefungují. Chtějí porozumět tomu, co se v dítěti děje, proč se to děje a jak na to reagovat. Obtíže se projevují zejména ve školce a ve škole, dítě necítí bezpečí a podle toho také reaguje, jako by bylo v ohrožení. Dítě to nedělá záměrně. Mnohdy také rodiče řeší, jak budovat a posilovat vzájemný vztah, jak mluvit s dítětem o tom, že je adoptované a jak mu i sobě pomoci zpracovat a přijmout jeho celý životní příběh.“⠀⠀⠀⠀

Adoptovaní tiše bojují bez podpory a s malým nebo žádným přístupem ke zdrojům, které by jim v jejich nelehké situaci měly být k dispozici. K terapeutovi informovanému o traumatu z adopce není lehká cesta, stejně jako k případné psychiatrické medikaci. Často jsou bohužel překážkou i finance. Pomoc, která by měla být poskytnuta bezplatně, je potřeba zaplatit. „Je načase začít uznávat, že adopce je trauma, abychom mohli adoptovaným zajistit zdroje, které potřebují k tomu, aby se dokázali se svým traumatem vyrovnat a žít zdravý život,“říká Martina Loutná.

Nahlédněte do světa kolem náhradní rodinné péče. Dobrá rodina vám pohled zprostředkuje.

Co si jako společnost potřebujeme uvědomit ohledně adopce

Někteří adoptivní rodiče přiznávají, že je pro ně těžké si o pomoc říct, protože se obávají, že budou vnímáni jako „selhávající“ rodiče. Co byste měli o adopci nutně vědět?

• Dítě má trauma. Protože není větší ztráty, než ztratit matku v raném věku. Řada adoptovaných si prožila i další traumata. Každá dětská zkušenost ovlivňuje vývoj dítěte, prožívání, vnímání sebe, ostatních lidí a světa.
• Adoptivní rodiče opravdu potřebují kvalifikovanou podporu.
• Děti i adoptivní rodiče potřebují naše porozumění, nejen od svých blízkých, ale i od odborníků a nejvíce od pedagogů ve školkách a školách.
• Adoptovaní potřebují znát pravdivé informace o svém původu a měli by v tom mít státem garantovanou podporu i legislativní oporu.
• Adoptivní rodiče by měli uplatňovat takové rodičovství, které je založeno na teorii attachmentu a znalosti dopadu traumatu na vývoj dítěte.

Poslechněte si příběh o adopci přímo od zdroje v podcastu Nebuď mimo »