31 týdnů Marečka, 31 roků tatínka
- Rodičovství
- kocour
- 22.12.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak z nadpisu vyplývá, jsme skoro stejně staří, tedy kolik mně uběhlo let, tolik Marečkovi týdnů. Mně už ale vlastně táhne na 32 (v únoru 04), takže jsem o trochu starší. :)
Když si uvědomím, že z Marečka bude jednou podobný borec jako já, tak se tomu nechce věřit, ale je to tak. Co ho asi čeká za těch 30 let, tedy v roce 2034?
Asi už nebude ťukat do klávesnice počítače ale hlasový editor bude měnit jeho hlas v psaný text, takže články do emimina o svém miminu bude diktovat do mobilu a bude tam o mně psát jako o dědečkovi Zdeňkovi. Asi bude psát, že máme s mamkou Peťulkou pěkně zastaralé názory, že neumíme zacházet s tím novým komunikátorem a že já už jsem plešatý jako jejich mimino, když se narodilo. Koho si asi Mareček vezme? Asi nějakou slečnu, třeba zrovna z Cipískovy party, snad Valušku nebo Johanku? Jak se asi budou oblékat? Jestli se vůbec budou oblékat. A kde bude bydlet, asi s námi rodiči v domku, který teď přestavujeme. A bude mít sourozence? Snad ano. Plánujeme ještě nejméně jednoho, raději dva, aby se nebál.
Bude s námi jezdit na hory lyžovat, bude ho to bavit? Bude u nás v roce 2034 ještě v zimě sníh? Když ne, tak asi nebude problém udělat umělý sníh a chladit třeba celé údolí, nebo ještě neporučíme větru a dešti?
Co se bude v roce 2034 říkat o naší době? Myslím tady u nás v Čechách, ale třeba i ve světě. Napadá mně, že v tom roce 2034 by u nás už postupně mohli začínat opravdu platit zákony a poctivost by se mohla začít vyplácet. Naše generace už půjde v té době do důchodu a ta nová generace už by neměla být zkažena socialistickou ?morálkou?, kterou já pamatuji a vidím ji ještě všude kolem sebe. Připomínám, že jsem maturoval v roce 1990, tedy první svobodná maturita po asi 45 letech nesvobody v naší zemi.
Tak a teď doufám, že jsem milé maminky a miminka neotrávil malým zamyšlením. Jsem jinak docela normální. Jen mě to tak napadlo.
Marečku, až si ten deníček po 30 letech budeš číst (nebo poslouchat hlasovou podobu Tvého mnou psaného deníčku), tak ti ještě do budoucnosti vzkazuji, že jsi teď, ve 31 týdnech skvělé mimino, že je s Tebou sranda, že máme trochu strach z toho, jak budeš brzy lézt po celém bytě (ještě, že nedostaneš na kliky dveří), že Ti ještě nerostou zoubky, že Ti nechutná moc zeleninka, spíš jablíčka a banán, že nás v noci někdy zlobíš - že nechceš spát a že se těšíme na první Vánoce s Tebou. Moc jsme se na Tebe ty minulé Vánoce 2002 těšili. Byl jsi tehdy 19 týdenní bříškové miminko a už jsme tehdy tušili, že budeš krásný kluk.
tatínek Zdenda
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1156
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 682
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1192
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 501
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 305
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19073
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2519
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2748
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2470
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1652
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....