Do třetice
- Porod
- NeonN
- 24.08.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Od zjištění těhotenství jsem měla z porodu hrůzu. Čím více se blížil, tím větší mě chytala panika...
Bylo září, začala jsem konečně rozjíždět své sny a plánovat si svůj život. Bez miminek, kojení, přebalování atd. Mladší syn měl 9 měsíců a začínal být už přeci jen samostatný a zabavitelný.
Skolila mě nějaká chřipka a po několika dnech mi v hlavě začala hlodat myšlenka, že mi mešká MS. Ač se to nikdy nestalo, snažila jsem se to svalit na nemoc. Osmý den meškání jsem už nevydržela a jela si koupit test. Naprosto hned se na něm objevila dálnice.
Nejdřív jsem se pousmála, jaký je to blbý fór, postupně mi docházelo, že ne, že je to realita. Rozbrečela jsem se a se slzami v očích jsem to šla oznámit manželovi. Velmi mě překvapilo, že to nesl statečněji než já a vlastně i díky němu jsem si dítě nechala. Ač jsem celý život hodně proti potratům, potvrdilo se mi: „Nikdy nesuď, dokud se v dané situaci neocitneš.“
Miminko jsem si tedy nechala, ale asi do 20. týdne jsem brečela a měla veliké obavy, co bude. Po novém roce se to začalo pomaličku lepšit a v únoru už jsem se na miminko těšila. Vzhledem k tomu, že jsem měla doma dva kluky a z manželovy strany mají všichni kluky, pohlaví jsem si říci nenechala.
Toto těhotenství bylo mé nejhorší, jak po fyzické, tak po psychické stránce. Termín jsem měla 15. 5. a vůbec mě nepřekvapilo, že se přehoupl a miminko si stále lebedilo v bříšku. Byla jsem odeslána do nemocnice do rizikové poradny. V pondělí 18. 5. bylo - jako vždy - vše připravené na porod, paní doktorka mi udělala Hamiltona a jela jsem domů doufajíc, že pomůže jako u druhého porodu. Nakonec pomohl ještě rychleji.
Od příjezdu domů jsem měla celkem pravidelné bolesti v rozmezí asi 13 minut, trvalo to celé odpoledne, až ale bolesti úplně vymizely. Manžel tedy odjel do práce na noční a mně přijel na návštěvu kamarád, byl to fajn večer, ještě jsem ho v deset šla vyprovodit k autu a užívala si pěkného počasí. Než jsem usnula, sem tam mě něco zabolelo, ale nic závratného.
Ve 2:11 jsem se vzbudila, nevěděla jsem proč. Tak jsem si tedy došla na WC a zalezla zpět do postele, něco mi říkalo, ať už nespím a začaly chodit bolesti. Přišly mi dost časté, a tak jsem je začala měřit. Chodily přesně v rozmezí 3min. Čekala jsem, že přejdou, ale stále nic. Nebyla jsem si jistá, zda volat manžela, který pracuje hned u porodnice, což je přibližně 15 minut cesty z domova, nebo zavolat tátovi, který bydlí ve vedlejší vesnici. Nakonec jsem zavolala jemu a manželovi jsem dala vědět, ať čeká u porodnice.
Odjížděli jsme někdy po třetí hodině, bolesti byly po 2 minutách. Ještě jsme před nemocnicí přendali autosedačky a táta jel domů hlídat kluky. Přijímali mě v 3:40. Natočili monitor, vyplnili papíry, vyšetřili… Otevřená na 2 prsty a bolesti prý nic moc.
V tu chvíli jsem myslela, že to je můj konec, mně se bolesti zdály už dost nesnesitelné a vzhledem k tomu, že jsem poslední měsíc chodila otevřená na jeden cm, tak taky žádný zázrak. Naštěstí jsem narazila na příjemnou směnu a po projití mého porodního plánu jsme našli kompromisy, jelikož vzhledem k mému prvnímu porodu sekcí nebyla všechna má přání úplně reálná.
Porodní asistentka mi nabídla aroma lampu a zeptala se mě, zda chci levanduli nebo meduňku. Zvolila jsem si levanduli se slovy, že jsem srab a chci něco, co má „mírnit“ bolest. Zavedla mi Yal gel. Ve 4:30 jsem měla přípravu za sebou a bylo mi řečeno, ať alespoň hodinu chodím, pustili ke mně manžela.
Letěla jsem ještě jednou na WC a sotva jsem vylezla ven, spustily se ukrutné bolesti. Věděla jsem, že tyhle bolesti jsou otevírací, byla to opravdu síla, z posledních sil jsem se vyškrábala na postel, neschopna jakéhokoli pohybu. Manželovu přítomnost jsem sotva zaregistrovala. Porodní asistentka mě viděla a svolala ostatní personál se slovy, že tady bude velký nález.
A taky, že ano. Otevřená na 9, pokud chci, praskneme vodu a jdeme tlačit. Tak jsem tedy odsouhlasila, ve 4:45 mi napíchli kanylu. To mě trošku mrzí, nechtěla jsem mít nejen oxytocin a další zlepšováky, ale ani kanylu. V ukrutných bolestech mi rvali na břicho pásy od monitoru, že během tlačení miminko prostě musí monitorovat, kdyby mi praskla jizva nebo se cokoli dělo. A šlo se na věc.
Během tlačení jsem si připadala jako trubka, která neví, co a jak. Ať jsem dělala, co jsem dělala, miminko ne a ne vylézt. Nakonec přistoupili k nástřihu a stále nic. Už jsem byla vyřízená, tlačila jsem v podstatě nonstop. Nakonec se zadařilo a v 5:14 bylo po všem. Miminko bylo špatně otočené obličejem a pnula jizva po předchozím nástřihu, díky čemuž se ho nedařilo dostat ven.
Byla jsem šťastná, že je to za mnou a říkala jsem si, že mít takový každý porod, rodím pořád. Miminko mi přistálo hned na bříšku. Sestra z kartotéky volala, co že se to narodilo, aby vyplnila papíry. Z porodního sálu PA zavolala, že holka. Nedůvěřivě jsem na ten malý uzlíček koukala a zeptala jsem se, cože to je? 
„No, holčička, jak se bude jmenovat?“
Toť otázka, měla jsem jméno jen pro kluka a ač se mi vždy líbilo tolik holčičích jmen, najednou jsem měla v náručí svou vysněnou dceru a žádné jméno se mi k ní nehodilo. V návalu lásky jsem řekla, že to bude Valentýna. Nikdy by mě nenapadlo svou dcerku takto pojmenovat, nikdy jsem nad tímto jménem nepřemýšlela, ale najednou se prostě objevilo.
Naše Valentýnka se tedy narodila 19. 5. se vzorovými mírami 3500 g a 50 cm.
V porodnici jsme si pobyly deset dní, kvůli novorozenecké žloutence. Díky tomu jsem domů přijela už zotavená a plná sil.
Valentýnka je ten největší zázrak v mém životě, přišla nečekaně, z mé strany nechtěně a nakonec se stala mým splněným snem a dala mému životu nový směr. Denně budu děkovat za to, že do mého života přišla. Dnes má 2,5 měsíce. Už 14 dní se přetáčí na bříško a krásně pase koníky, což od kluků vůbec neznám. Jediné, co nás ještě trápí, jsou vysoké hodnoty jaterních testů a bilirubinu, které stále stoupají. Zítra nás čekají velké odběry v rizikové poradně. Nevím, co to pro ni může znamenat a den co den doufám, že to bude konečně dobré a nebude nás už nic strašit.
Přečtěte si také
Našla jsem způsob, jak manžela udržet po sexu vzhůru. Za vším hledej peníze
- Anonymní
- 17.10.26
- 27
Existuje několik věcí, které jsou po sexu téměř jisté. Člověk je příjemně unavený, spokojený a má pocit, že by svět mohl na chvíli počkat. U mého manžela je ale jisté ještě něco. Usne. Prakticky...
Manžel zastavil rekonstrukci. Vadí mu trvalé bydliště mého bratra v našem domě
- Anonymní
- 17.10.26
- 106
Žijeme v rodinném domě, který nám darovali moji rodiče. Ti si na stáří pořídili malý byt, můj bratr se osamostatnil, naši mu dali peníze na jeho bydlení a dům zůstal nám s manželem a dětmi. Rodiče...
Manžel jezdí stále častěji na služebky. Když usnou děti, tajně pláču
- Anonymní
- 17.10.26
- 87
Ještě před pár lety bych si myslela, že mám doma ideálního chlapa. Pracuje, stará se o rodinu, a když musí odjet na služební cestu, přiveze mi čokoládu nebo alespoň nějakou historku z hotelu....
Křičela jsem na dceru kvůli špatnému prospěchu. Místo reakce omdlela
- Anonymní
- 17.10.26
- 110
Představa, že moje čtrnáctiletá dcera nezvládne přijímačky a zničí si budoucnost, mě v posledních týdnech budila ze spaní. Jenže dnes ráno jsem pochopila, že hranice mezi motivací a nebezpečným...
„Podle numerologie se k sobě nehodíte.“ Babička ničí neteři první lásku
- Anonymní
- 16.10.26
- 2207
Moje patnáctiletá neteř Lucie nedávno prožila to nejkrásnější, co věk dospívání nabízí – poprvé se zamilovala. Kluk se jmenuje Filip, chodí spolu na gymnázium, učí se velmi dobře a chová se k ní...
On chtěl sex bez kondomu. Já řekla ne a najednou jsem byla ta, která prudí
- Anonymní
- 16.10.26
- 2482
„S kondomem mě to prostě nebaví.“ Řekl mi přítel při našem asi čtvrtém milování. Dosud to toleroval, protože jsem mu několikrát vysvětlovala, že antikoncepci užívat nemůžu a nechci.
Učitelka kreslí prvňáčkovi do sešitu prasátka. Po 6 týdnech školu nesnáší
- Anonymní
- 16.10.26
- 4087
Před dvěma měsíci zářil nadšením, do batohu si natěšeně chystal penál a nemohl se dočkat, až z něj bude velký školák. Dnes? Ranní slzy, otrávený výraz a neustálé opakování: „Maminko, já už tam...
Trapas na letišti mě stál místo v letadle. Klidně bych si to ale zopakovala
- Anonymní
- 16.10.26
- 4443
Někdy se dějí věci, které možná ze začátku vypadají jako světové neštěstí, mě se ale jedna taková nehoda opravdu vyplatila. Dnes té katastrofě říkám miláčku.
Manžel už má čtyři vánoční večírky, já nejsem zvaná. Jsem totiž na mateřské
- Anonymní
- 16.10.26
- 5505
Je teprve říjen a já už mám od manžela v kalendáři čtyři termíny vánočních večírků, na které nejsem zvaná. Čtyři! Do Vánoc zbývají dva měsíce, takže se těším, co dalšího se ještě dozvím. Třeba že...
Je mi skoro 40, mám dvě malé děti. Přesto toužím po diskotéce jako za mlada
- Anonymní
- 15.10.26
- 1369
Tak moc mi chybí bezhlavé trsání na diskotékách, že mám chuť si to zopakovat. Ale copak to jde, když je vám skoro 40 a máte dvě malé děti?
A preju jen to nejlepsi do zivota, hlavne zdravi!
) a uz jsem si to supajdila na gynekologii 
