Splněné sny?
- O životě
- NeonN
- 11.03.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Je večer, manžel je v práci, vedle mě spí kočka a já upadám do vzpomínek nad tím, co se během mého života stalo. Přemýšlím takto často, ráda si připomínám milé okamžiky, ale také se ráda vracím do nelehkých situací a nahlížím na ně s odstupem a s jiným náhledem.
Zakrátko to bude 22let, co jsem poprvé zakřičela na tento svět a co moje máma v šoku zjistila, že nemá syna 
. Hlavou mi probíhá moje úžasné dětství, radosti i strasti základní školy, gymnázia a posléze vysoké. Pokud se mi podaří dopsat bakalářskou práci, úspěšně ji obhájit a překonat státnice, stane se ze mě letos bakalář a při troše štěstí za dva roky inženýr. Neuvěřitelné, nikdy jsem nevěřila ani tomu, že udělám maturitu nebo řidičák. Teď zpětně se nad tím musím pousmát…
Když odpustím od vzdělávání, padne mi na mysl jako první můj úžasný vysněný pes, který mi měl zaplnit v srdíčku to místečko, které jsem měla vyhrazené pro svého sourozence, který bohužel nikdy nepřišel. Namísto něj jsem k 17. narozeninám dostala štěně toho nejúžasnějšího psa, jakého jsem kdy viděla. Stal se mým rovnocenným partnerem, zvládli jsme několik zkoušek, plno výletů, akcí, hlídání objektů. Ano, děsím se dne, kdy mě opustí. Je jako moje tělo, jako moje druhé dítě.
A tím se má mysl obrací do vedlejší místnosti, kde spí naše zlatíčko. Za měsíc ti bude rok! A ty spíš v postýlce, aby si nabral síly na zítřek. Na prozkoumávání poliček, skříní a skříněk, na muchlování s tvou milovanou kočkou, která má s tebou svatou trpělivost a bez mrknutí oka trpí dětské alotrie. Určitě půjdeš i zkontrolovat ostatní zvířata a důsledně jim zabouchat na klec, potom se vloudíš do koupelny a budeš chtít sledovat, jak do vany teče voda. Vodu máš moc rád! Odpoledne půjdeme na zahradu, kde se budeš chechtat našim psům a budeš jim strkat piškotky. A určitě vymyslíš ještě spoustu věcí, co bys mohl podniknout. Třeba vzít něco, co nesmíš a s nefalšovanou dětskou radostí se budeš smát a utíkat, až si toho všimnu a budu ti to chtít vzít. Ale teď spinkej, máš za sebou náročný den.
Už i andulka v kleci schovává hlavu pod křídlo. Měla bych taky jít spát. Přišla mi sms zpráva od manžela. Aha, ano, to je ještě to, čím mě život obohatil! Téměř dva týdny jsem mladou paní, krásná svatba! Nejkrásnější den tohoto měsíce. Sněžilo, krásně sněžilo, jako v pohádce a my si řekli své ano. Zadržovala jsem slzy, co to šlo, při pohledu na tebe jsem v tvých očích viděla tu samou snahu. Překrásný den! Tolik jsme toho v tom našem vztahu jeden s druhým zkusili, tolikrát jsme začínali znovu, ale co máme Daniela a opustili nás ty šílený hormony - ano, přiznej si to, byl si těhotný se mnou! 
Od té doby se náš vztah vrátil tam, kde býval dřív. Ale přeci jen je naprosto jiný.
Jsi ten nejlepší táta, kolikrát mám až pocit, že lepší, než já máma. Vždy víš, co malý potřebuje, proč pláče. Když má nějaké bolení a budí se ze spaní, dokážeš ho klidně a pokojně uspat. Když si doma, tak děláš vše, uznávám, to krmení vám pořád moc nejde. Pochop už, že si z tebe dělá to naše kvítko jen legraci 
. Musím se vždy smát, když se vztekáš, se lžičkou v ruce a jídlem všude kolem a s prosebným pohledem u mě hledáš pomoc. Ale věřím, že i toto úskalí zvládnete, jste moji kluci šikovný.
Odbíjí další hodina, mé proplouvání událostmi, které mi naplňují život se chýlí ke konci. Je tu ještě jedna, maličká, maliličkatá věc. A přesto tak veliká! Zarážím se. Věc přeci není to správné označení. Je to druhý nejkrásnější zázrak. Ano, 14 dnů před svatbou jsme dostali ten nejbáječnější dar. A to // na testu! Pořád jsem tomu nemohla uvěřit, zatímco manžel už vymýšlel jména. No to prrr, jméno pro holčičku vyberu já.
Ještě před svatbou mi bylo těhotenství potvrzeno, ale jen 4mm gestační váček, no, na to, že mělo být už vidět i srdíčko… Ze začátku nestresuji, u Daniela to bylo přeci to samé. Ale už s příjezdem domů mě pohlcuje smutek a zoufalství. První týden utíká rychle, řeší se poslední detaily svatby, není čas na chmurné myšlenky. Ale ten týden po svatbě! Den co den pochybnosti, noc co noc špatné sny. A k čemu to? Na druhé kontrole jsem čekala na výraz doktorky při pohledu na monitor. Nic. Výraz kamene. Proklínám její mimiku, proč jen se za každé okolnosti tváří naprosoto stejně? To její koukání na monitor a mlčení je šílené. Trvá nějak dlouho. Svírá se mi žaludek, už týden mě trápí celodenní nevolnosti. V duchu křičím: „Tak už něco řekni!“. Konečně se rozhodla promluvit.
Řekla, že vidí plůdek. Uf! Natočila ke mně monitor a já viděla to, co jsem v prvním těhotenství nikdy nemohla najít - viděla jsem třepetající se tlukoucí srdíčko! Vše je v pořádku, odpovídáme 8tt. Vyletěla jsem z ordinace jak na obláčku. Sedla jsem do auta, kde na mě nervózně čekal manžel, syn a můj pes. Při cestě domů mi běželo hlavou, že vše, pro mě důležité, co mi život dal, je teď v jednom autě. A pokud při nás štěstí ještě vydrží, na podzim bude to malinké štěstíčko, bydlící v mém bříšku, taky s námi. A třeba už i v nově zrekonstruovaném domečku!
Procitám ze svého snění, na tváři mám pitomý, blažený úsměv. Zkontroluji syna, psy, zhasnu a ulehnu do postele. Tajně doufám, že mě mé snění ještě dohoní a alespoň na pár chvil, pod stínem noci, dá tvar a tvář věcem, které nás snad čekají. Ale teď mě v nejbližší době čeká ráno a další nával nevolnosti, brrr! Snad to nebude trvat celých 9 měsíců jako prvně. A i kdyby, to, co je na konci této cesty, za to přeci stojí. Přemýšlím, proč jsem psala tento deníček… Nic rozumného mě nenapadá. Hormony? Touha sepsat si pro jednou alespoň zlomky těch všech pocitů? Nebo nudný program v televizi? Krčím rameny, nevím.
Pohladím si poměrně nafouklé bříško a zavřu oči. Propadám se hluboko do říše snů.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1220
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 728
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1264
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 526
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 323
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19210
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2532
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2763
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2489
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1666
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
držím pěsti, aby to bylo stále tak krásný
a já přeju at´ stejně štastná jako ted´ seš i za 10, 20, 30…let 
