Jak Patrik na svět přišel
- Porod
- klarushka
- 21.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tento deníček je o tom, jak jsem porodila naše koťátko. Porod byl sice drama, ale malého bych za nic nevyměnila. TP jsme měli 1. a 3. srpna, bohužel jsem přenášela, tak mě objednali na 11. srpna na preindukci. Po nástupu do porodnice mi udělali asi milion testů, pak mi dali preindukční čípek a poslali mě na pokoj. Odpoledne si mě zavolali, zkontrolovali a zjistili, že to se mnou nic neudělalo. Tak mě poslali spát s tím, že to ráno zopakujeme.
Druhý den ráno opět zavedli čípek a v poledne zjistili, že zase nic, takže zavedli další s tím, že navečer si mě příjdou zkontrolovat. Celé odpoledne jsem měla stahy, bylo mi neskutečně zle
Navečer při kontrole zjistili, že jsem se otevřela, ale jen o kousek a že tedy dostanu injekci proti bolesti a půjdu spát s tím, že další den zavedeme opět tabletu a pokud do večera nezabere, tak porod ukončíme sekcí.
Odešla jsem na pokoj s hroznými bolestmi a úplně vyklepaná z toho, co bude. Kolem 9. hodiny už se nedaly bolesti vydržet, tak mě vyšetřili a zjistili, že se pomalu otevírám na 3 prsty. Píchli mi epidurál (což byla celkem sranda, když mi napíchli nerv v noze, ale o tom jindy) a nechali mě na hekárně.
Epidural na chvilku pomohl, tak jsem asi 2 hoďky spala, pak jsem byla hodně pod sprchou na gymnastickém míči a snažila se rozehnat bolesti. Nejhorší bylo, že každá další dávka epiduralu působila méně a méně (umrtvila třeba jen půl těla apod.) a do toho mi v 1 ráno praskla voda. PA zjistila, že jsem otevřená na 7 prstů, dala mi klystýr (není tak hrozný, jak jsem se obávala) a zavolala jsem příteli, že rodíme, ať dorazí.
Kolem 3. hodiny dorazil přítel, já už měla silné kontrakce, snažila jsem se být co nejvíc pod vodou, pan doktor mi dal kapačku na zesílení kontrakcí a pak už to jelo.
Bolest byla nesnesitelná, nemohla jsem ležet sedět stát. PA do mě pořád hučely, že musím tlačit, nesmím křičet, že musím pomoci děťátku na svět (jak ty mi lezly na nervy
), když mi to zopakovaly po 150., rozeřvala jsem se na ně, že nejsem debil, ale když to asi do prd… nejde, doktor se začal smát a přestěhovali mě na porodní křeslo.
Příteli dali do ruky kyslík, abych jim tam nezkolabovala a pak do nstále hučeli, že mám tlačit, že jsem si v tom rozrušení ani nevšimla, že mě doktor nastřihl, což je zajímavé, protože dle přítelových slov mě stříhal na 5×.
Takže jsem v bolestech tlačila, v přestávkách nadávala, až najednou přišel obří stah, já zatlačila (přítel fandil jako při fodbalovém utkání… pojď, pojď, pojď
a cítím, jak ze mně neco vypadlo. Podívám se na toho modročerveného tvorečka, oznámili mi, že je kluk a vím, že jsem se znovu zamilovala. Přítel brečel, objímal mě a děkoval mi ![]()
Poté, co Patrika otřeli, zvážili a změřili, mi ho na chvilku přiložili a pak ho dali na 2 hodiny ohřát do inkubátoru. Taťka zůstal se mnou a já se dozvěděla, že naše zlatíčko mělo 4100 g a 52 cm. Omlouvám se PA a doktorovi, že jsem na ně byla sprostá. Naštěstí to berou s rezervou a ještě říkají, že na prvorodičku to byl docela dobrý výkon ![]()
Omlouvám se, že je to tak dlouhé, ale neumím zkracovat a děkuji všem, kteří to dočetli až do konce, ještě časem napíši, jak bylo po porodu a co a jak v nemocnici, ale to až jindy ![]()
Přečtěte si také
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 2203
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 1427
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1013
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 2009
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 1272
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...
Asistentka ve škole šikanuje mého autistického syna: „Jsi neschopný,“ řekla mu
- Anonymní
- 29.05.26
- 2464
Můj syn Vilda je úžasný kluk. Je chytrý, ve škole mu to pálí a svět vidí s fascinující upřímností. Má ale lehkou poruchu autistického spektra. Nechápe sarkasmus, ironii ani to, že si z něj někdo...
Můj syn se ve škole trápí, systém nás nechal na holičkách. Rok čekáme na PPP
- Anonymní
- 29.05.26
- 4386
Mám tři děti. Se staršími dvěma šla škola skoro sama. Jasně, občas se nechtělo psát úkoly, ale základy naskočily přirozeně. Pak přišel Ondra. Můj nejmladší, veselý kluk, který je ale v učení o něco...
Přítel vydělává mnohem víc než já. Přesto chce, abychom platili všechno napůl
- Anonymní
- 29.05.26
- 4581
David vydělává přes sto tisíc. Má skvělý manažerský plat, zatímco já jako učitelka nemám ani polovinu. Přesto chce, abych platila všechno napůl. Ten rozdíl je obrovský. Každý máme svůj účet, jenže...
Pozvali jsme tchyni s tchánem na oběd. A oni si v kastrůlku přinesli svoje jídlo
- Anonymní
- 29.05.26
- 3966
Poslední „rodinný“ oběd mi bude ležet v žaludku ještě dlouho. Tchyni moje jídlo nikdy nebylo dost dobré, ale tohle byl vrchol. Celé dopoledne jsem strávila u plotny, abych se zavděčila. A výsledek?...
Sexuální obtěžování v MHD: Styděla jsem se tak, jako bych ten hnus páchala já
- Anonymní
- 29.05.26
- 1766
Venku už se vzduch tetelil horkem, letos máme ten květen fakt hodně teplý. V narvaném autobuse linky 204 bylo k zadušení. Seděla jsem u okénka a snažila se nevnímat ten upocený chaos kolem sebe....