Jak Patrik na svět přišel

Tento deníček je o tom, jak jsem porodila naše koťátko. Porod byl sice drama, ale malého bych za nic nevyměnila. TP jsme měli 1. a 3. srpna, bohužel jsem přenášela, tak mě objednali na 11. srpna na preindukci. Po nástupu do porodnice mi udělali asi milion testů, pak mi dali preindukční čípek a poslali mě na pokoj. Odpoledne si mě zavolali, zkontrolovali a zjistili, že to se mnou nic neudělalo. Tak mě poslali spát s tím, že to ráno zopakujeme.

100_0126.JPG 100_0126.JPG

Druhý den ráno opět zavedli čípek a v poledne zjistili, že zase nic, takže zavedli další s tím, že navečer si mě příjdou zkontrolovat. Celé odpoledne jsem měla stahy, bylo mi neskutečně zle :( Navečer při kontrole zjistili, že jsem se otevřela, ale jen o kousek a že tedy dostanu injekci proti bolesti a půjdu spát s tím, že další den zavedeme opět tabletu a pokud do večera nezabere, tak porod ukončíme sekcí.

Odešla jsem na pokoj s hroznými bolestmi a úplně vyklepaná z toho, co bude. Kolem 9. hodiny už se nedaly bolesti vydržet, tak mě vyšetřili a zjistili, že se pomalu otevírám na 3 prsty. Píchli mi epidurál (což byla celkem sranda, když mi napíchli nerv v noze, ale o tom jindy) a nechali mě na hekárně.

Epidural na chvilku pomohl, tak jsem asi 2 hoďky spala, pak jsem byla hodně pod sprchou na gymnastickém míči a snažila se rozehnat bolesti. Nejhorší bylo, že každá další dávka epiduralu působila méně a méně (umrtvila třeba jen půl těla apod.) a do toho mi v 1 ráno praskla voda. PA zjistila, že jsem otevřená na 7 prstů, dala mi klystýr (není tak hrozný, jak jsem se obávala) a zavolala jsem příteli, že rodíme, ať dorazí.

Kolem 3. hodiny dorazil přítel, já už měla silné kontrakce, snažila jsem se být co nejvíc pod vodou, pan doktor mi dal kapačku na zesílení kontrakcí a pak už to jelo.

Bolest byla nesnesitelná, nemohla jsem ležet sedět stát. PA do mě pořád hučely, že musím tlačit, nesmím křičet, že musím pomoci děťátku na svět (jak ty mi lezly na nervy :(), když mi to zopakovaly po 150., rozeřvala jsem se na ně, že nejsem debil, ale když to asi do prd… nejde, doktor se začal smát a přestěhovali mě na porodní křeslo.

Příteli dali do ruky kyslík, abych jim tam nezkolabovala a pak do nstále hučeli, že mám tlačit, že jsem si v tom rozrušení ani nevšimla, že mě doktor nastřihl, což je zajímavé, protože dle přítelových slov mě stříhal na 5×.

Takže jsem v bolestech tlačila, v přestávkách nadávala, až najednou přišel obří stah, já zatlačila (přítel fandil jako při fodbalovém utkání… pojď, pojď, pojď :) a cítím, jak ze mně neco vypadlo. Podívám se na toho modročerveného tvorečka, oznámili mi, že je kluk a vím, že jsem se znovu zamilovala. Přítel brečel, objímal mě a děkoval mi :-*

Poté, co Patrika otřeli, zvážili a změřili, mi ho na chvilku přiložili a pak ho dali na 2 hodiny ohřát do inkubátoru. Taťka zůstal se mnou a já se dozvěděla, že naše zlatíčko mělo 4100 g a 52 cm. Omlouvám se PA a doktorovi, že jsem na ně byla sprostá. Naštěstí to berou s rezervou a ještě říkají, že na prvorodičku to byl docela dobrý výkon :)

Omlouvám se, že je to tak dlouhé, ale neumím zkracovat a děkuji všem, kteří to dočetli až do konce, ještě časem napíši, jak bylo po porodu a co a jak v nemocnici, ale to až jindy :)

Přečtěte si také

Deník ticha: Odejít znamená přežít

Deník ticha: Odejít znamená přežít
  • Anonymní
  • 30.05.26
  • 1427

Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
7711
21.8.11 08:01

ty joo to musel být silný zážitek… ale je dobře že jste oba v pořádku.. :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
7479
21.8.11 09:50

Ahoj Klarushko. To je dobře, že jsi napsala deníček, už jsem na Tebe myslela, jestli už máš miminko taky u sebe. Porod si měla teda dost dlouhý - ani se nedivím, že nepomohlo stěhování, Páťovi se od Tebe prostě nechtělo. Tak Vám oběma přeju hlavně hodně zdravíčka a gratuluju k malému, i k tomu, jak jsi to pěkně zvládla - někdo si holt ulevit potřebuje :palec: .

Příspěvek upraven 21.08.11 v 09:51

  • načítám...
  • Zmínit
589
21.8.11 10:59

hezky napsáno moc gratuluji k prckovi zvládla jsi to krásně jsi šikulka :palec: :palec: :hug: :hug: :kytka: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
4886
21.8.11 15:19

:-) gratuluji k chlapečkovi… vždycky, když čtu tyhle deníčky, mám slzy v očích…asi už je opravdu na čase začít se také snažit, abychom tak strašný zážitek s tak nádherným koncem zažili i my :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
3931
21.8.11 16:30

ahojky holky všem Vám mooooc děkujem :srdce: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
12667
21.8.11 21:29

juuu klarushko, teeeda taky si ty sprostak? :mrgreen: Patrik je krasny, ten tazky porod stal za to! Este raz gratulujem!

  • načítám...
  • Zmínit
720
21.8.11 22:00

Velká gratulace… :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
16939
22.8.11 09:42

gratuluji! Si dobrá že jsi jim to tak vpálila…co, když tě serou,ne? :mrgreen: :kytka: :potlesk:

  • načítám...
  • Zmínit
6792
23.8.11 23:41

moc krasnej denicek :kytka: uplne mi to vehnalo slzy do oci,moooc gratuluju :dance: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
3931
24.8.11 19:11

juj všem moooc děkujem :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
1741
9.10.11 21:49

moc gatuluju k Patričkovi,přeji hodně zdravíčka a štěstíčka do života :kytka: :srdce:
si šikulka že si to takhle zvládla :palec: ,hlavně že to máš už za sebou a máš svoje sluníčko :hug:
já mám taky deníčky o porodech,taky docela fakt záhul,první bez epi,druhý s epi -mě teda zabral perfektně,ikdyž to bylo trochu jinak než sem myslela,ale hlavněže je malej v pořádku :huban: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit