Ježek v kleci
- Rodičovství
- Miruše
- 10.06.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jsem ráda matkou. O fous méně ve chvílích, kdy váš dvouleťák zkusí co to udělá, když to udělá. Ve chvílích, kdy se z matky nedobrovolně jednoduše musí stát amatérský hasič. Jeden příklad za všechny.
Je běžný březnový den. Mažu rohl ke sváče v kuchyni a Verunka v pokoji čučí na odpolední pohádky v telce. Najednou řev. Pustím rohl a metelím se podívat, co zas má.
Teda to svět neviděl! Ta blbaňa se zaklínila v židli! Stojí za ní, ruce vzepřený, v předklonu. No vona má za těma šprušlema hlavu!
Oukej. Základ vyndavání oválu z obdélníku je jasnej. Verunce už méně. Postavím dítě, přidržuju jí židli na krku nad hlavou a snažím se otočit židli na jejím krku tak, abych ji mohla pohodlně vysvobodit. Veru se vzpírá, točí se s židlí a… řve. Já též. Ale strašlivým smíchem. Přes slzy na celou tu operaci pořádně nevidím. Věřte mi nebo ne, tahle groteskní scéna by položila každýho!
Ha, povedlo se. Už je mám obě - hlavu ovál i židli obdélník - ve správné poloze. Tak honem, než se Veru zase iniciativně „přizpůsobí“. Sakra, proč to nejde? Vždyť jí setřu uši z hlavy! Jak ses tam dostala? No nějak musela, nějak to pude. Další tři minuty řevu a chechotu jsem se urputně a přesto opatrně (k čemu by mi bylo dítě bez hlavy, že) snažila vysvobodit ježka z klece. Přestává to bejt vtipný. Co budu dělat?!
Musím tu židli rozmetat na kusy, aniž bych si rozmetala potomka. Zjišťuju, jak by se dalo opěradlo oddělit od sedáku. Nezjistila. Sekeru. Ale jak pro ni do garáže dojít? Hasiče.
Ehm, představa, jak mi do baráku napochodujou dva urostlí hasiči a uvidí, co vidím já, mě opět zabila. Těm to stejnak bude trvat dlouho. Sousedka. Dole není, zadupat nestačí, určitě je v druhém domku. Sakra. Telefon leží na druhém konci pokoje.
Dítě si s jekotem drží židli, já ji držím též a do toho se snažím toho malýho chudáka přesvědčit, že se jí cirkusové číslo „přejít pokoj se židlí na krku“ jistě bude líbit. Nehnula se ani o píď.
Je mi líto, ale myslím, že mi došly nápady. Budeme muset počkat, až přijede taťka. Po tom, co se přestane chechtat, nám jistě pomůže. Smích střídá bezmoc.
V tuto chvíli, ano je to až neuvěřitelné, jaká míra inteligence ze mě přímo stříká, ale až nyní, po cca 8 minutách boje, mi to seplo. Co když tam nestrčila hlavu, ale naopak druhou stranou mezi šprušle nohama napřed nacouvala? Ano, moji drazí, nacouvala. V příští zápasnické minutě jsem toho malého židlolezce za ruce vytáhla ven druhou stranou.
Jakmile byla venku, pravila „napít čajík“. A vychlastala celou flášu. Jak říkám, jsem ráda matkou, ale na takové situace vás prostě nikdo nepřipraví. Smála jsem se ještě tejden. Veru pro změnu tejden všechny židle zaplaťpánbů obcházela obloukem.
Přeji mnoho štěstí s vašema zkoumajícíma opičátkama a o něco více fištrónu, než jak vidno mívám já 
A s tématem zcela nesouvisející přídavek:
Už byla dva dny ve školce. A naše konverzace tůhle: „Verunko co to je?“ „Jazyk.“ „Co je tohle?“ „Blada.“ „Co tohle?“ „Nos“ „A tohle?“ „Vásky“ „Tohle?“ „Klk“. „Nohy“ „Koínko“ „Pupík“ „Pldel“… a sakra… někde se stala chyba! Verunko, to je zadek! „Zadek“ „Tak co to je?“ „Pldel!“ „Zadek!“ „Pldel, pldel, pldel!“ a strašnej smích. No, dokud jako povzdych říká: „achjo“ a na nočníkovou činnost zvolává: „kakám“, tak je to ještě dobrý. Mám ji do té školky ještě pouštět?
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1607
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1646
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20656
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2612
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2881
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2597
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1756
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
bohužel jsem se takhle dlouho nezasmala 
jo, chce to trošku nadhledu u batolat 
. Vydej knížku a dej mi vědět. Pomažu si ji koupit!
i když jsem si opravdu myslela, že na ní tu sekeru vezmeš 
