Ježek v kleci
- Rodičovství
- Miruše
- 10.06.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jsem ráda matkou. O fous méně ve chvílích, kdy váš dvouleťák zkusí co to udělá, když to udělá. Ve chvílích, kdy se z matky nedobrovolně jednoduše musí stát amatérský hasič. Jeden příklad za všechny.
Je běžný březnový den. Mažu rohl ke sváče v kuchyni a Verunka v pokoji čučí na odpolední pohádky v telce. Najednou řev. Pustím rohl a metelím se podívat, co zas má.
Teda to svět neviděl! Ta blbaňa se zaklínila v židli! Stojí za ní, ruce vzepřený, v předklonu. No vona má za těma šprušlema hlavu!
Oukej. Základ vyndavání oválu z obdélníku je jasnej. Verunce už méně. Postavím dítě, přidržuju jí židli na krku nad hlavou a snažím se otočit židli na jejím krku tak, abych ji mohla pohodlně vysvobodit. Veru se vzpírá, točí se s židlí a… řve. Já též. Ale strašlivým smíchem. Přes slzy na celou tu operaci pořádně nevidím. Věřte mi nebo ne, tahle groteskní scéna by položila každýho!
Ha, povedlo se. Už je mám obě - hlavu ovál i židli obdélník - ve správné poloze. Tak honem, než se Veru zase iniciativně „přizpůsobí“. Sakra, proč to nejde? Vždyť jí setřu uši z hlavy! Jak ses tam dostala? No nějak musela, nějak to pude. Další tři minuty řevu a chechotu jsem se urputně a přesto opatrně (k čemu by mi bylo dítě bez hlavy, že) snažila vysvobodit ježka z klece. Přestává to bejt vtipný. Co budu dělat?!
Musím tu židli rozmetat na kusy, aniž bych si rozmetala potomka. Zjišťuju, jak by se dalo opěradlo oddělit od sedáku. Nezjistila. Sekeru. Ale jak pro ni do garáže dojít? Hasiče.
Ehm, představa, jak mi do baráku napochodujou dva urostlí hasiči a uvidí, co vidím já, mě opět zabila. Těm to stejnak bude trvat dlouho. Sousedka. Dole není, zadupat nestačí, určitě je v druhém domku. Sakra. Telefon leží na druhém konci pokoje.
Dítě si s jekotem drží židli, já ji držím též a do toho se snažím toho malýho chudáka přesvědčit, že se jí cirkusové číslo „přejít pokoj se židlí na krku“ jistě bude líbit. Nehnula se ani o píď.
Je mi líto, ale myslím, že mi došly nápady. Budeme muset počkat, až přijede taťka. Po tom, co se přestane chechtat, nám jistě pomůže. Smích střídá bezmoc.
V tuto chvíli, ano je to až neuvěřitelné, jaká míra inteligence ze mě přímo stříká, ale až nyní, po cca 8 minutách boje, mi to seplo. Co když tam nestrčila hlavu, ale naopak druhou stranou mezi šprušle nohama napřed nacouvala? Ano, moji drazí, nacouvala. V příští zápasnické minutě jsem toho malého židlolezce za ruce vytáhla ven druhou stranou.
Jakmile byla venku, pravila „napít čajík“. A vychlastala celou flášu. Jak říkám, jsem ráda matkou, ale na takové situace vás prostě nikdo nepřipraví. Smála jsem se ještě tejden. Veru pro změnu tejden všechny židle zaplaťpánbů obcházela obloukem.
Přeji mnoho štěstí s vašema zkoumajícíma opičátkama a o něco více fištrónu, než jak vidno mívám já 
A s tématem zcela nesouvisející přídavek:
Už byla dva dny ve školce. A naše konverzace tůhle: „Verunko co to je?“ „Jazyk.“ „Co je tohle?“ „Blada.“ „Co tohle?“ „Nos“ „A tohle?“ „Vásky“ „Tohle?“ „Klk“. „Nohy“ „Koínko“ „Pupík“ „Pldel“… a sakra… někde se stala chyba! Verunko, to je zadek! „Zadek“ „Tak co to je?“ „Pldel!“ „Zadek!“ „Pldel, pldel, pldel!“ a strašnej smích. No, dokud jako povzdych říká: „achjo“ a na nočníkovou činnost zvolává: „kakám“, tak je to ještě dobrý. Mám ji do té školky ještě pouštět?
Přečtěte si také
Milenec mi slíbil nový život. Pak jsem uviděla jeho těhotnou manželku
- Anonymní
- 11.10.26
- 1552
Tvrdil, že jeho manželství už dávno skončilo a čeká jen na správnou chvíli, kdy se odstěhuje. Věřila jsem mu a začala plánovat naši společnou budoucnost. Pak jsem na internetu našla fotografie,...
Dceřiny spolužačky chodí do školy jako lehké děvy. Proč jim to rodiče dovolí?
- Anonymní
- 11.10.26
- 1486
Ráno před školou je někdy zajímavější podívaná než módní přehlídka. Jen místo modelek postávají před vchodem holky, kterým ještě není ani patnáct. A já si čím dál častěji říkám, jestli jsem jediná,...
Manželka mě šokovala návrhem. Prý má nápad, jak oživit náš milostný život
- Anonymní
- 11.10.26
- 841
S Lídou jsme spolu už nějaký ten pátek. A poslední roky je náš milostný život dost nudný. Před ní bych to neřekl, ale tuším, že to cítí podobně. Ani jeden jsme nějak nedokázali vymyslet, jak ho...
Občas s ním spím jen proto, aby byl doma klid. A začínám z toho mít špatný pocit
- Anonymní
- 11.10.26
- 668
Přiznat si to není zrovna příjemné. Někdy s přítelem spím, i když sama vůbec nemám chuť. Ne proto, že by mě nutil. On na mě netlačí tak, abych nemohla říct ne. Spíš tlačím sama na sebe a mám pocit,...
Máma chce, abych k ní jezdila častěji. Jenže mě pokaždé rozhodí
- Anonymní
- 11.10.26
- 1671
Moje máma si poslední dobou stěžuje, že k ní málo jezdím. A já vlastně chápu, že jí to může být líto. Jenže kdykoli se návštěva blíží, začínám mít trochu sevřený žaludek. Vím totiž, jak bude probíhat.
Vyhodili mě z volební místnosti kvůli plačícímu synovi. Mají na to právo?
- Anonymní
- 10.10.26
- 897
Dnes odpoledne jsem si říkala, že si jen na otočku odskočím k volbám. Otázka deseti minut. Vzala jsem s sebou svého čtyřletého syna Olivera – přece nebudu na takovou chvilku shánět hlídání, ani...
„Nesahejte na ni!“ bráním dceru v MHD. Jsem přecitlivělá?
- Anonymní
- 10.10.26
- 1753
Sedíme v tramvaji, kola rytmicky drkotají o kolejnice a moje pětiletá dcera Sofinka si prohlíží lidi kolem. Pak se nakloní blíže ke mně a polohlasem, s naprostou vážností v hlase, pronese větu, ze...
V manželově telefonu jsem našla zprávu: „Včera to bylo krásné. Děkuju.“
- Anonymní
- 10.10.26
- 3247
Včera večer byl manžel pryč. Říkal, že má něco pracovního. Já zůstala doma, uspávala děti a vlastně jsem se nad tím ani nepozastavila. Teď mi ale najednou všechno začalo dávat smysl. Neznámé číslo,...
Nejsem automat na sex. Když manžela odmítnu, tváří se, jako bych ho nemilovala
- Anonymní
- 10.10.26
- 875
Mám svého muže Adama ráda. Jenže někdy mi přijde, že kdybychom spolu týden nespali, začal by pochybovat o našem manželství. On totiž moji lásku vnímá podle toho, jestli se s ním mám chuť milovat,...
Na starostu kandiduje můj ex. S obcí to (možná) myslí dobře, mě ale okradl
- Anonymní
- 10.10.26
- 736
Kdybych ho znala jen jako souseda, možná bych mu svůj hlas dala. Zajímá se o dění v obci, má nápady a umí lidi přesvědčit, že mu na nich záleží. Jenže já za něj byla vdaná. A zatímco dnes mluví o...
bohužel jsem se takhle dlouho nezasmala 
jo, chce to trošku nadhledu u batolat 
. Vydej knížku a dej mi vědět. Pomažu si ji koupit!
i když jsem si opravdu myslela, že na ní tu sekeru vezmeš 
