Příběh panenek
- O životě
- hankamisa
- 19.02.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Podělím se o další příběh ze svého domácího deníčku (založen po smrti dětí, abych ulevila svému srdci). Právě jsem dopsala poslední stránku a začínám listovat. Je v něm toho mnoho o mém narození, dětství, dětech. Narazím na příběh o panenkách, o který se podělím.
Jako malá holka jsem si hrála s panenkami a věděla, že si některé schovám pro svoji holčičku. Když jsem se dozvěděla, že ji budu mít, panenky putovaly po letech z krabice na poličku a já se těšila, jak si s nimi bude mé zlatíčko hrát. Bohužel, jak jsem psala nedávno v deníčku (Anička s Michalkou) mé přání nebylo vyslyšeno. Dcerka odešla za svým dvojčátkem. Panenky tak po krátké době putovaly zpět do krabice, bylo mi to líto, ale musely.
Přibyl další syn a náš obývák se začal rozrůstat o další modely aut. Pomalu mi mezi těmi auty začínalo být úzko. Dlouhých pět let trvalo, než se mi po několika nezdařených pokusech povedlo panenky vyndat. Vracely se mi bolestivé vzpomínky a nerozbalená krabice vždy putovala zpět na půdu. Jednou jsem si řekla dost, andílci by si přece nepřáli, abych se trápila. Bylo to hodně bolestivé i s nervovým otřesem, ale já to dokázala.
Panenky jsem dala na poličku a jednu oblékla do oblečku, který dcerka nosila. Věřte nebo ne ale byla to velká úleva od bolesti (měla jsem to udělat dřív). Dokázala jsem se o nich i bavit, což mi do té doby nešlo. Jako by tu byli andílci se mnou a pomáhali mi bojovat s osudem. Dnes jsou na poličce nejen panenky, ale i fotka naší malé bojovnice. Vzpomínky bolí a já vím, že ani čas nepomůže, ale dá se to zvládnout. Pohled na ně mi dává sílu jít a bojovat dál.
Další příběh zase příště.
Nezlobte se, ale ted něco jen pro naše andílky. Holky naše, moc děkuji za vaši sílu a ochranu, kterou nám dáváte a vím, že to nemáte vůbec jednoduché. Mému dvojčeti andílkovi sestřičce, díky za naši maminku. Jen já a holky vědí, co tím myslím.
DĚKUJI.
Přečtěte si také
Dívám se, jak se syn se snachou uštvou. Pomoc ode mě ale odmítají
- babiMáňa
- 19.11.26
- 844
Když jsem synovi nabídla, že jim občas pohlídám děti, aby si se snachou mohli někam vyrazit, odpověděl mi, že dneska už se rodiny organizují jinak a že moje rady nepotřebují. Zůstala jsem stát s...
Kamarád mi závidí manželku. Kdyby věděl, jaké peklo máme doma
- Lavi.P
- 19.11.26
- 921
Minulý týden mi kamarád u piva zase záviděl, jakou mám doma manželku. Prý má štěstí, že se Martina tak stará o děti, vaří, uklízí, nakupuje a ještě mi každé ráno připravuje svačinu do práce. Jenže...
Moje první kolonoskopie aneb Proč bych příště šel jinam
- M_Vladim
- 19.11.26
- 623
Jak jsem absolvoval jsem a malá recenze pracoviště.
Po smrti maminky jsem nesnesitelná. Vadí mi děti, manžel i celý svět
- AnetaMar
- 19.11.26
- 310
Od smrti maminky jsem pořád podrážděná. Vadí mi hluk, otázky, nepořádek, manželovy poznámky i to, že po mně někdo něco chce. Nejraději bych se zavřela v pokoji a nikoho neviděla. Jenže mám dvě děti...
Porodila jsem v sedmnácti. Dodnes se stydím svléknout před manželem
- AnetaMar
- 19.11.26
- 572
Někdy se na sebe podívám do zrcadla a nejradši bych se zase rychle oblékla. Vadí mi břicho, povolená kůže i prsa, která už dávno nevypadají jako dřív. Je mi jednačtyřicet, mám dvě děti a pořád se...
Milenec mi slibuje rozvod, ale Vánoce chce zase trávit s manželkou
- Anonymní
- 18.11.26
- 1149
Už osm měsíců se scházím s ženatým mužem. Tvrdí, že jeho manželství je dávno mrtvé, že spolu žijí jen kvůli dětem a že jsem žena, se kterou chce zestárnout. Jenže pokaždé, když má udělat skutečný...
Je mi 40, ale rodičům se pořád bojím odporovat. Jejich strach mi ničí život
- Anonymní
- 18.11.26
- 843
„Ve čtyřiceti už bys měla být samostatná,“ říkám sama sobě den co den. Jenže já taková být nedokážu. Pořád žiju tak, jak chtějí moji stárnoucí rodiče, a připadám si jako malá holka. Už tolikrát...
Dcera odmítá jezdit k tchyni. Manžel mě obviňuje, že jsem ji proti ní poštvala
- Anonymní
- 18.11.26
- 786
Když se manžel dozvěděl, že naše dcera Eliška zase odmítá jet na víkend k babičce, obrátil se samozřejmě na mě. Podle něj jsem ji proti jeho mámě zmanipulovala a schválně ničím jejich vztah. Přitom...
Kolega mi očumuje zadek a má oplzlé narážky. Šéf ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 18.11.26
- 677
Už mě vážně nebaví chodit do práce s pocitem, že si musím dávat pozor nejen na to, co říkám, ale i na to, jak se otočím, co si obléknu a jestli se zrovna někdo nedívá na moje pozadí. Jeden kolega...
Děti chtějí Vánoce jako spolužáci. Já počítám, jestli zaplatím nájem
- Anonymní
- 18.11.26
- 587
Letos před Vánoci počítám každou stovku. Dárky pro děti koupit chci, ale nejdřív musím odložit na nájem, jídlo a zimní boty. Nejhůř nesu chvíle, kdy odmítnu malou radost a potom zjistím, že jejich...