Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Prosba pro ty, kdo jsou na Facebooku: Prosím, nahlašte adminovi tyto stránky.
Případně je možnost nahlásit je i Policii ČR na jejich webu, mí přátelé to již udělali a my jako občanské sdružení Medvídek Beroun také - snad to bude mít větší váhu než když to nahlásí jednotlivec:
https://www.facebook.com/…773447994563?…
https://www.facebook.com/…95548921202/
https://www.facebook.com/…nymInvalidum
Dobrý večer,
Děkuji za odpověd. Navštívili jsme odborníka, ma podezření na aspergismus, teď čekáme, máme jít do Aply, jak jste psala. Máme navštívit i ppp,.
Děkuji,
Rád bych vás informoval o chystané dobročinné události „Putování s básníkem“. Jde o zcela unikátní akci na podporu osvěty autismu, která bude probíhat celý březen. Kdokoli, kdo bude mít chuť a čas, se může přidat nebo navštívit některou z připravovaných besed o autismu se zajímavými hosty (APLA o. s., Fokus o. s., Jaroslav Dušek, Karel Kříž a další). Veškeré podrobnosti najdete zde: http://www.adventor.org/…i-s-basnikem. Je to hlavní článek s odkazy na další detaily, který si můžete uložit do oblíbených položek - budeme tam průběžně přidávat odkazy na další články, podporovatele apod. Nebo se můžete přihlásit o odběru novinek (levý sloupec nahoře) - pak vám bude chodit upozornění na aktuality automaticky do pošty. Přijďte, sdílejte, chvalte ![]()
Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o Váš názor zda se jedná o Aspergerový syndrom. Mám v rodině sestru a její syn má takové příznaky. S našimi, stejně starými dětmi si nehraje, komunikuje raději s dospělými. Je mu 10 let a stále visí na některém z rodičů. Neprojevuje se, nesměje, nebrečí, stále mám pocit, že je tzv. špatně naladěný. Když s ním mluvíme, šišlá, dělá ze sebe miminko. Ve škole spíš podprůměrný, rodiče se sním musí denně učit, o učení vůbec nejeví zájem. Když se mu něco nedaří, je agresivní. Zabývá se pečlivě až puntičkářsky zájmy, které naše děti již dávno mají zasebou, např. lepení samolepek s dětskými motivy do alba. Naše děti v 1 třídě. Jeho matka ho chrání, pořád s ním jedná jako s miminkem, asi proto se tak vyjadřuje a otec je přísný, definuji,– raději ti jednu fláknu a bude to. Mám pocit, že je tam málo lásky od rodičů a matka ho chrání před otcem. Nemluví a když ano, jsou to úplně nesmyslnné věci, např. teto dívej jak si vykloubím prst atd… Příkazy plní úplně, až bych řekla, že oproti našim dětem, které nepolechnou ani když to člověk opakuje 10×, on hned poprvé jde a umyje si ruce či uklidí danou věc.
Myslíte, že se jedná o poruchu?
Děkuji
Hana Nowottná
Dobrý den,
já si myslím, že by se mohlo jednat o poruchu - bylo by dobré, aby synovec podstoupil psychologické vyšetření.
Ahoj, ráda bych se s Vámi poradila o mém synovi 12 let. Chodíme k psycholožce a ta nám zdělila, že má podezřeni na Asp. Jsme objednaní na speciální vyšetření. Náš syn chodí do zvláštní školy. Od mala má problém s vrstevníky. Neví jak s nimi navázat kamarádství. Raději si rozumí s menšími dětmi cca 5 let a podobně nebo s dospělými. Od mala se nerad mazlí a jeho emoční mimika je na bodě nula. Doma má takový svůj svět. Velmi ho baví stavění všelijakých motorků, sestrojuje různé věci lodě, přístroje co ho napadnou o kterých nemám ani páru
, co ho baví hned si okamžitě zapamatuje elektrické věci, fyzika a podobně. Určité věci si bohužel nemůže zapamatovat co jsou třeba hodiny. Do dnes neumí hodiny a není schopen se je naučit. Myslíte, že to jsou projevi Aspergra?
Dobrý den, ano, myslím, že by to mohly být projevy Aspergerova syndromu. Pro tyto lidi je typické, že mají svůj úzký okruh zájmů, a vše k tomuto tématu si dokážou bez problémů zapamatovat, a s ostatním mají problém. I to, že se nerad mazlí a absence mimiky. Taky to tak mám - Aspergerův syndrom mi diagnostikovali asi ve 14 letech. To je dobře, že jste se objednali na specializované vyšetření. Lidé s Aspergerovým syndromem taky špatně snáší nenadálé změny.
@Jana Martinková píše: … Lidé s Aspergerovým syndromem taky špatně snáší nenadálé změny.
Dovolím si ještě upřesnit: většina AS špatně snáší ty změny, které nemají pod kontrolou. Jinak (ne)mazlivost dle mých zkušeností je poměrně častá, ale zdaleka ne tak častá, jak se píše v literatuře, tedy minimálně u nás. Mnozí autíci jsou naopak velmi kontaktní.
S tím zaměřením na úzký okruh zájmů je to zajímavé: je to přesně tak, jak píše Jana a tento zájem se může změnit a někteří AS jej mění i mnohokrát. Typický je třeba zájem o ještěry: autík nasaje veškeré dostupné informace, neučí se zpaměti všechny latinské názvy, miluje hračky a obrázky ještěrů atd; když vyčerpá dostupné informace, začne si vymýšlet nové druhy a také je kreslí a pojmenovává; po čase obvykle zjistí, že více méně zmapoval i možnosti hypotetických ještěrů a jakmile najde jiný zájem, který ho zaujme, okamžitě opouští ještěry a věnuje se třeba rostlinám nebo broukům nebo něčemu jinému. Když se ho v tu chvíli někdo zeptá na ještěry, v podstatě nereaguje - už to téma prostě opustil, což okolí někdy těžko chápe.
Michale, přesně tak - míš pravdu, u mě se taky ty zájmy měnily v průběhu života - např. kapela Buty - uměla jsem od nich nazpaměť všechny písničky, dále UFO, pak lázeňství, nebo jsem např. měla nějaký oblíbený předmět.
@Jana Martinková píše:
Michale, přesně tak - míš pravdu, u mě se taky ty zájmy měnily v průběhu života - např. kapela Buty - uměla jsem od nich nazpaměť všechny písničky, dále UFO, pak lázeňství, nebo jsem např. měla nějaký oblíbený předmět.
Lázeňství je taky dobrý úlet
. Já jsem jednou našel knížku o kvantové fyzice a v podstatě jsem si jí více méně zapamatoval. Pak mě to pustilo (začal jsem vynalézat a pořád jsem něco konstruoval) a všichni se hrozně divili, proč už nevím, jaký je rozdíl mezi hadronem a bosonem a měli pocit, že s nimi o tom schválně nechci mluvit. Přitom já jsem to mezitím už v podstatě zapomněl, protože mě to přestalo zajímat. Tohle neurotypici prostě nechápou…
Zdravím, mám 4,5 letého syna a začali jsme chodit více jak před rokem k psycholožce. Malý měl problém začlenit se do školky, nijak nevyhledával děti svého věku, spíše si rozumí s dospělými. Už od 2 let si byl schopný zapamatovat dlouhou pohádku a převyprávět jí, ale neuměl vůbec kreslit, nebavili ho kostky, vztekal se, když mu něco něšlo. Jeho nejoblíběnější hra jsou autíčka, zná všechny značky na zpamět. Byl hodně úskostný, neustále se ujišťuje jestli ho máme rádi, zajímá se o věci jako je biologie, jak funguje tělo, rád vaří, je šikovný v domacích prací. Chodili jsme k jedné psycholožce, dělala s ním nějaké testy a po čase mi řekla, že má náběh na deprese
Pak jsme přešli k jiné, ta s ním také udělala nějaké testy a naznačila mi, že by se mohlo jednat o slabou formu asperga, ale že to nemůže potvrdit na 100%. Objednala jsem se do Prahy do Aply. jen je tam čekací doba i rok. Jinak můj syn je abnormálně mazlivý
Dobrý den i já jsem matka, která má doma aspíka. Syn byl už od malička trochu zvláštní -nesnášel změny, vztekal se, mluvil „jinak“,neměl moc rád větší kolektiv dětí, jednostranně zaměření, byl aje stále velmi úzkostný, negativistický, nesamostatný, jemná i hrubá motorika je taky v h,,,mimiku nemá, hned je vyděšený atd.Se synem jsem chodila asi 1, 5 roku k psychologovi, který nepoznal, že syn trpí touto poruchou. Udělal mu testy a okamžitě ho šoupl do mentální retardace. Což u mě neprošlo protože jsem si byla jistá, že men. retar. prostě nemá. Že máme diagnozu asper jsem se dozvěděla asi před půl rokem (syn 8 let),kdy k nám nastoupila nová psychiatrička, která hned věděla o co se jedná. Po nových IQ testech se zjistilo že syn má hraniční genialitu. Takže bych to napsala asi takhle syn má 8,socialní sít samoobsluhu má na 5,IQ na 12 a mluví se mou 30 letej chlap. V současné době máme diagnozu asper, ADD, OCD. Vždycky když ted k doktorce tak si říkám at už mu nic nenajdou. Všem kteří mají doma dítě s nějakou takovou poruchou přeji pevné nervy a hromadu trpělivosti LInda
Ahoj holky, omlouvam se za anonym. Nekdy mi pripada, ze ma dcera asperguv syndrom. Je ji tri a pul, s detmi si vubec nehraje, chodi nekdy po spickach. Rika mi, ze me ma rada treba 2× denne. Rada pocita, ji jen par jidel, zaradit nove jidlo je celkem fuska, ale kdyz si pak ne nej zvykne tak ho ji. Ze spousty jidel se ji dela spatne. Nebavi ji vubec televize, ani vecernicky. Jinak normalne mluvi, bavi ji, kdyz nekdo cte a jine zvlastnosti moc nema. Co si o tom myslite? Nechci me podezreni ani priznat pred rodinou. Myslej si o ni, ze je nadprumerne inteligentni a ze ja bych byla ten blazen
Me to pripada divny, hlavne ta socialni stranka, ze ji vubec nebavi deti ![]()
Anonymní, dcera AS samozřejmě mít může. Zkuste se objednat na diagnostiku do pražské Aply - Phdr. Thorová, nebo Thomayerova nemocnice v Krči, Dr. Krejčírřová. Tam vám diagnozu potvrdí nebo vyvrátí. Akorát čekací doba je třeba i rok. A za diagnostiku si můžou brát nějakou částku, nevím přesně kolik - někdy to může být i 3000 Kč. Kdyžtak mi napište SZ. Já sama mám taky Aspergerův syndrom.
Dobrý den,
mám dvouletý vztah-nevztah s přítelem, který je angličan a přestože žije u nás asi 20let, jeho komunikační úroven v češtině je velmi slabá, nerozumí skoro ničemu, nic nepochopí nebo pochopí špatně a taky se obtížně vyjadřuje. ˇZiví se jako lektor angličtiny ve firemních kurzech. Spolu mluvíme česky, jelikož já mám cizí jazyk němčinu. Zezačátku jsem věřila, že je to tím že je cizinec, na což se pořád odvolával, ale když jsem zjistila, že ani po 2letém vztahu kdy spolu mluvíme jenom česky se nic nezlepšilo, přemýšlím, že problém bude někde jinde. V praktickém životě není téměř schopen sám fungovat. Musím mu pořád dokola vysvětlovat naprosto triviální věci, je strašně rigidní a ulpívá na stereotypech a rituálech i za cenu že jsou v dané situaci nesmyslné. Z každého výkyvu se skoro hroutí, nerozliší důležité od nedůležitého, nedá si věci do souvislostí, je netečný k okolí, zajímají ho jenom jeho úzce vyhraněné zájmy a je fixovaný na mě a naše dva psy. Nemá vztah k dětem, doslova je nemá rád, sám děti nemá a ani o své blízké v Anglii navštěvuje jenom formálně. Př. zvykl si, že každý víkend většinou v sobotu děláme společný velký nákup v supermarketu, řekla jsem mu, že tentokrát pojedeme k vodě protože je poslední teplý víkend, udělám nějaké jídlo, které si vezmeme s sebou a nákup můžeme udělat v neděli večer, souhlasil. Když jsme ale v neděli večer dělali nákup, vyvolal nesmyslný konflikt, že už nechce nikdy dělat nákup v neděli večer, ale v sobotu ráno. Rekla jsem mu, že nebudeme trávit půlku soboty v tescu, když můžeme být u vody…měl s tím neskutečný problém, chtěla jsem znát jediný logický důvod, tak mi řekl, že chce mít doma zásoby potravin, když jsem mu řekla, že je to nesmyslné, že je může udělat v neděli tak zase hledal jiné výmluvy, že má doma také povinnosti, a když mu řeknu že teda nemusíme spolu trávit celý víkend, tak zase zpanikaří že chce být se mnou. A tak je to pořád dokola, chová se jak sebestředné bezradné děcko a pak mi vyčítá že ho nemám ráda. Chce být pořád se mnou, všechno dělat se mnou, ale já musím všechno řešit, plánovat, organizovat a vymýšlet sama, jelikož on toho není schopen. Téměř vše co vymyslí je bez efektu. Je zajímavé, že náš vztah není intimní z mé strany, jelikož mi právě chybí emoční souznění. Přesto mě nechce za žádnou cenu ztratit, pomáháme si navzájem zvládat život, ale chybí zde blízkost. Mám z něj pocit, že se bojí života, protože mu nerozumí a tak jsou pro něj přijatelnější stereotypní mechanismy, což mu dává určitou jistotu, ale za cenu, že se nerozvíjí v oblasti emocí, fantazie, intrakce…proto mi přijde velmi často natvrdlý a hádáme se kvůli tomu. Mě tento život přijde nudný, jsem emotivní a intuitivní člověk milující změny, improvizaci, pestrost a život vůbec…a tohle mě ubíjí. Myslím, že se u něj jedná o aspergerův syndrom i když on si to nechce připustit. ![]()