Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@KKKopretina Jde to hodně těžko…hodně. Mohla bych ti hodiny vyprávět, ale z jiné pozice, já a sourozenec jsme byli ta odmitana vnoučata, narodil od vnoučata co má od dcery (odmitany tatovo matkou…vsimni si, že ani nepíšu slovo babicka)…dokud jsme byli malí, neviděli jsme to, postupem času už ano a začali jsme ji odmítat (poté co X krát nepřijela na narozeniny i když jsme ji zvali, když už jsme se viděli, jen samé co děláme špatně atd.), nicméně táta trval má tom, že se tam občas musíme stavit, protože je to babička. Čím jsem byla starší, tím víc jsem k ní nechtěla chodit…chtěla jsem ty vztahy utnout a začala fáze "dělala jsem to kvůli tátovi, aby nebyl smutný, protože je to mama a on pořád věří že taková není…dneska jsem dospělá, mam vlastní rodinu a pořád mě to trápí…protože pořád občas přijde něco, co mě nutí ji řešit…
Poradit ti nedokazu, snad jen jediné, pokud to tak je, dejte si pozor, aby to v budoucnu neodnaseli děti…ony to totiž uvidí také.. drž se
![]()
@KKKopretina píše:
Ahoj holky, jak byste se smířili s tím, že rodiče od manžela upřednostňují vnoučata od syna, který s nimi bydlí.
nechci to nějak řešit, ale strašně mě to zraňuje.
babička ví, kdy jsou ti druzínnemocní, o našich neví nic… děda hlídá jedno, ona jde s druhým na procházku, švagr a švagrová pak mají volno/čas na práci/nákup. já jsem stále s dvěma klukama, tahám je všude, a ano, asi závidím, ale když to je fakt nefér! mladšího beru ráno do školky, protože doma nikdo samozřejmě není, tak ho budím a tahám s sebou, švagrová v životě mladší děcko kvůli staršímu do školky nevedla, protože má doma babičku co každé ráno hlídá. podotýkám, bydlíme ve stejné obci. jak se tím neužírat, holky? jak?
No tak co píšeš je logické vzhledem k tomu, že spolu bydlí, ne?
@KKKopretina píše:
Dekuji vsem. Jo, asi si mam více vážit fakt toho soukromí. Protoze bydlet s nimi bych asi uplne upřímně nechtela. Proste jen kdyz rano budím to mimino, oblikam ho do zimy, zatímco svagrové vnouče hlida babi, tak i pres všechny vaše rozumem chapajici argumenty, to proste zamrzi. Nevim proc. Asi blba povaha, srovnavam se, delam trochu fnuk chudinku pred sebou. Babičce ani svagrové jsem to nikdy nerekla…
A ano, o pomoc si říkáme, sice velice malo, ale občas jo…babi prijde, pokud ji to nekoliduje s druhymu vnoučaty…
Ale diky za vaše názory. Asi jsem potrebovala se trošičku probrat a vážit si toho co mam…
Prave, ze ja spoleham vzdy jen na nas, jako rodiče, proste se střídame… a tak me holt mrzi kdyz vidim, ze to jde i jinak… nez s jazykem na veste. A to jeste nechodím do práce. Nedovedu si představit jak to bude pak…
Děvče, ty ale regulérně závidíš, o ničem jiném tohle není.
Nemůžeš mít všechno - když s prarodiči nebydlíš, logicky ti nemůžou hlídat mimino, když jdete ráno do školy. Přece se nebudou každé ráno oblékat a lítat přes půl vesnice, abys měla pohodičku… u švagrové prostě vyběhnou schody do patra nebo přejdou do jiného pokoje, to přece nemůžeš srovnávat. Stejně tak, když je nemocné dítě v baráku, tak se to okamžitě dozvědí i ostatní obyvatelé toho baráku, to je snad přirozené - zatímco když je nemocné dítě v baráku o dvě ulice dál, tak se to holt dozvědí až příležitostně.
Tohle není o žádném „upřednostňování“ - na tu chudinku si hraješ opravdu zbytečně a dost hloupě. Nemůžeš sedět jedním zadkem na dvou židlích, jak se říká - chceš svoje soukromí, bydlíš samostatně… tak holt musíš být také samostatnější v řešení mnoha věcí, které se při sdíleném bydlení přirozeně rozdělí mezi „spolubydlící“.
@KKKopretina píše:
Ahoj holky, jak byste se smířili s tím, žerodiče od manžela upřednostňují vnoučata od syna, který s nimi bydlí.
nechci to nějak řešit, ale strašně mě to zraňuje.
babička ví, kdy jsou ti druzínnemocní, o našich neví nic… děda hlídá jedno, ona jde s druhým na procházku, švagr a švagrová pak mají volno/čas na práci/nákup. já jsem stále s dvěma klukama, tahám je všude, a ano, asi závidím,ale když to je fakt nefér!mladšího beru ráno do školky, protože doma nikdo samozřejmě není, tak ho budím a tahám s sebou, švagrová v životě mladší děcko kvůli staršímu do školky nevedla, protože má doma babičku co každé ráno hlídá. podotýkám, bydlíme ve stejné obci. jak se tím neužírat, holky? jak?
On je ale velký rozdíl, s někým bydlet v jednom domě, a nebo žít kus od sebe. Ty ráno před školkou, školou, nepotkáváš žádné maminy s kočárem? Vždyť je to úplně normální. Ty bys chtěla, aby tchyně každé ráno přišla k vám, a pohlídala ti mladší dítě, abys ho nemusela budit? To snad ne. Když chcete s chlapem třeba někam vyrazit, a poprosíš o hlídání, tak odmítnou? Řekla bych, že si neřekneš, a jen se užíráš. Vždytˇje to zbytečné.
@Proto02 píše:
No tak co píšeš je logické vzhledem k tomu, že spolu bydlí, ne?
Já tomu taky nerozumím… Tam není nic, co by bylo možné považovat za křivdu. Zakladatelka mi přijde totálně mimo. Udělala si dvě děti, s manželem to sotva zvládají, bojí se, jak to bude, až bude chodit do práce.. Ale tohle je realita rodin s malými dětmi. A obvykle ráno babičky vážně k mladým nepospíchají, aby mohla máma odvést dítě do školky. Chtít to po někom mi přijde nehoráznost. A zakladatelka jaksi nechápe, že „hodit“ dítě o patro výš nebo si jít udělat ráno kafe o patro níž, je úplně něco jiného. Oni spolu žijí, vypomáhají si, jak je to obvyklé. Druzí zase mají luxus soukromí. Píše navíc, že když babička může, pomůže. Třeba stačí otevřít otvor zvaný ústa. A zapojit do ranní šichty třeba dědečka.
@BohunkaP píše:
Děvče, ty ale regulérně závidíš, o ničem jiném tohle není.Nemůžeš mít všechno - když s prarodiči nebydlíš, logicky ti nemůžou hlídat mimino, když jdete ráno do školy. Přece se nebudou každé ráno oblékat a lítat přes půl vesnice, abys měla pohodičku… u švagrové prostě vyběhnou schody do patra nebo přejdou do jiného pokoje, to přece nemůžeš srovnávat. Stejně tak, když je nemocné dítě v baráku, tak se to okamžitě dozvědí i ostatní obyvatelé toho baráku, to je snad přirozené - zatímco když je nemocné dítě v baráku o dvě ulice dál, tak se to holt dozvědí až příležitostně.
Tohle není o žádném „upřednostňování“ - na tu chudinku si hraješ opravdu zbytečně a dost hloupě. Nemůžeš sedět jedním zadkem na dvou židlích, jak se říká - chceš svoje soukromí, bydlíš samostatně… tak holt musíš být také samostatnější v řešení mnoha věcí, které se při sdíleném bydlení přirozeně rozdělí mezi „spolubydlící“.
Amen.
Ona nepíše, že by museli naklusat každý ráno, ale aspoň někdy si zažít ten luxus a mít to… Ne třeba ráno, ale prostě někdy. Máme to už skoro za sebou. Mrzí to… Bydlení zdarma, hlídání zdarma, vodeni do školky a že školky… Zástup v nemoci, zájem o děti… Celkově úplně jiný přístup a ty jen koukáš co všechno jde… No někdy stačí si říct, poprosit… Někdy prostě hraje roli celkové celoživotní postavení jednotlivých sourozenců. A ano závist je hrozná… Uzira tě… Ale člověka to jednou za čas semele. Prosím o anonym nebo smazat.
@Anonymní píše:
Ona nepíše, že by museli naklusat každý ráno, ale aspoň někdy si zažít ten luxus a mít to… Ne třeba ráno, ale prostě někdy. Máme to už skoro za sebou. Mrzí to… Bydlení zdarma, hlídání zdarma, vodeni do školky a že školky… Zástup v nemoci, zájem o děti… Celkově úplně jiný přístup a ty jen koukáš co všechno jde… No někdy stačí si říct, poprosit… Někdy prostě hraje roli celkové celoživotní postavení jednotlivých sourozenců. A ano závist je hrozná… Uzira tě… Ale člověka to jednou za čas semele. Prosím o anonym nebo smazat.
Zkus si bydlet s rodiči, to tu záviset zaručeně vyléčí.
@Anonymní píše:
Ona nepíše, že by museli naklusat každý ráno, ale aspoň někdy si zažít ten luxus a mít to… Ne třeba ráno, ale prostě někdy. Máme to už skoro za sebou. Mrzí to… Bydlení zdarma, hlídání zdarma, vodeni do školky a že školky… Zástup v nemoci, zájem o děti… Celkově úplně jiný přístup a ty jen koukáš co všechno jde… No někdy stačí si říct, poprosit… Někdy prostě hraje roli celkové celoživotní postavení jednotlivých sourozenců. A ano závist je hrozná… Uzira tě… Ale člověka to jednou za čas semele. Prosím o anonym nebo smazat.
Ano, taky to znám z rodiny. Sestra bydlela s babičkou (tj. v babiččině domě). Přišla z práce - vypráno, usušeno, pozašíváno, vyžehleno, složeno, uvařeno, uklizeno. Se švagrem dělali na 3 směny, třetí vykrývala babička - do školky, ze školky, na kroužky, v nemoci.. ALE když pominu omezené soukromí, babička stárla, dítě vyrostlo, role se obrátily. Babička potřebovala nakoupit, uvařit, vozit k doktorům. Nakonec jí sestra posloužila do smrti včetně poslední cesty.
Nezáviď. Vše není tak krátkozraké, jak to teď vidíš - unavená, v kolotoči s dětmi. Vše má svoje. Jestli máte pěkné vztahy, jen je tímhle nastavením zkazíš. Pečuj o ně, není to samozřejmost.
@KKKopretina važ si toho, že bydlíte sami. Možná můžeš častěji rodičům zavolat a říct co je potřeba. Že jsou děti nemocné a pod. My bydlíme s tchanovci. Švagrová bydlí ve vsi, takže jako u vás, ale mě tchýně fakt nepomůže. Jen nemáme soukromí. Pořád je někdo na baráku. Švagrová je tu s dítětem denně. Přes zimu dobrý. Když chceme klid tak se zavřeme doma, ale přes léto nemáme na zahradě vůbec žádné soukromí. Tohle je opravdu strašný. Manžel chtěl zůstat na baráku s rodiči a teď je z toho víc nešťastný než já. Když jsou děti nemocné tak se tchanovci nezajímají. Do školky se mnou jezdí oba, pač sice tchýně hlídání nabídne, ale musela bych ji denně tahat z postele a to s mi nechce. Není na ni spoleh. Takže jsme s manželem úplně samostatná jednotka. Ještě mi kolikrát tchýně vymýšlí práci. Jako chápu co tě mrzí. Mě ten nezájem štve taky. Moji rodiče mi pomáhají častěji, ale také se nepřetrhnou.
Já chápu, že je ti to líto. U nás je to stejné, plus tedy nehorázná finanční podpora druhé strany.
Jako štve mě to. A není to „závist“. Spíš takový smutek a pocit nespravedlnosti.
Chtěla bych všem moc poděkovat, za chápající i za negativní komentáře. Mám o čem přemýšlet a reflektovat. A vlastně mi všechny názory a zkušenosti něčím pomohly… díky moc ![]()
Dětem je 12 a 9 let, vše obstaráváme sami s mužem. Škola 4km, autobus začal jezdit před měsícem, jsme mimo hlavní trasu. Vše jsme vykrývali vždy a za všech okolností sami. Výjimkou jsou letní prázdniny, kdy u nás prarodiče dohlídnou během týdne. Teď už bývají děti o jednodenních prázdninách samy.