Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@eevcca kdyby to ten maličký nenarozený človíček chápal to ti ho není ani trošičku líto tak mluvit o tom že ho dáš pryč v životě nepochopím interupci zdravého miminka
MOje kamarádka má ročního kluka a je o5 těhotná, rozhodla si druhé nechat i přes to, že má chlapa na hov*o, druhé nechce a s ničím jí nepomůže. Co by dala za chlapa jako máš ty.
@eevcca píše:
Já jsem o tom sním mluvila, dokonce sem řekla, že se tam objednám, že ho nechci, jenomže pak sem ho viděla jak v kuchyni brečí, nechtěl se mnou ani promluvit a najednou z něj vypadlo, že odjete asi na týden pryč aby se s toho vzpamatoval… tak sakra co mám dělat když dítě nechci ale manžel je schopnej mě kvuli tomu opustit??
tak upřímně, pokud už jsi mu to řekla, a pak přijdeš s tím, že byl test vadný a že si jen tak potřebuješ jeden den skáknout do nemocnice, tak ho asi fakt nic nenapadne
A pak budeš navíc za lhářku…
Ahoj zakladatelko, neboj, pokud si miminko necháš, zvládneš to a budeš na sebe pyšná. Mám děti od sebe rok a půl a ano, prvních pár měsíců byl očistec, ale to hlavně protože malý má alergii na bílkovinu kravského mléka a dělalo mu to problémy z mého mlíka, pak se to urovnalo a bylo líp. Ano, někdy jsem padala na hubu, když v noci malý řval a nespal a dcerka vstávala ráno, ale když ti přítel pomůže, tak se toho neboj. Druhý půlrok byl už lepší, už jsem se více vyspala, prcek už se začal zajímat o okolí, pohybovat se a byl i zajímavější pro starší. Milovala ho od začátku a to ti nekecám. Přebalovat a pomáhat chtěla dokonce sama, brášku sržela u toho za ručičku atd. Ano, taky začala žárlit, ale nijak negativní to nebylo, chtěla se jen více chovat a mazlit. Prckovi je rok, dcerce 2,5 a můžu říct, že ted je to super. Malý už běhá, vyhrajá si spolu. Syn se raduje jak uvidí dcerk a naopak, krmí se navzájem a nelituji, nelituji ani těch probdělých nocí, pláče z nervů a únavy, jak překonáš začátek bude pak dobře. Držím palečky at se rozhodenš správně.
Ahoj zakladatelko, neboj, pokud si miminko necháš, zvládneš to a budeš na sebe pyšná. Mám děti od sebe rok a půl a ano, prvních pár měsíců byl očistec, ale to hlavně protože malý má alergii na bílkovinu kravského mléka a dělalo mu to problémy z mého mlíka, pak se to urovnalo a bylo líp. Ano, někdy jsem padala na hubu, když v noci malý řval a nespal a dcerka vstávala ráno, ale když ti přítel pomůže, tak se toho neboj. Druhý půlrok byl už lepší, už jsem se více vyspala, prcek už se začal zajímat o okolí, pohybovat se a byl i zajímavější pro starší. Milovala ho od začátku a to ti nekecám. Přebalovat a pomáhat chtěla dokonce sama, brášku sržela u toho za ručičku atd. Ano, taky začala žárlit, ale nijak negativní to nebylo, chtěla se jen více chovat a mazlit. Prckovi je rok, dcerce 2,5 a můžu říct, že ted je to super. Malý už běhá, vyhrajá si spolu. Syn se raduje jak uvidí dcerk a naopak, krmí se navzájem a nelituji, nelituji ani těch probdělých nocí, pláče z nervů a únavy, jak překonáš začátek bude pak dobře. Držím palečky at se rozhodenš správně.
@eevcca
Mi je fuk jestli půjdeš nebo nepůjdeš na potrat, to si musíš rozhodnout ty, takže ti nebudu psát ať to neděláš, jen chci napsat, že v září jsme doma řešili podobný šok, s rozdílem, že máme už dvě dcery 4letou, 14měs. a jsem v 16tt, taky první plán byla interupce, ale nedokázali jsem to udělat, i když jsem byla na předpotratovém vyšetření a dostala žádanku na zákrok, i manželovi se to rozleželo v hlavě a na poslední chvíli jsme cukli, ale my měli jen dva dny na rozhodnutí, aby se stihla udělat ta mini.
Ať se rozhodneš jak se rozhodneš, měli by jste se z manželem domluvit oba, nevím proč to řešíš s tchýní a né z mužem. Měli by jste si v klidu promluvit především vy dva sami.
Založit tuhle diskusi nebyl moc dobrý nápad, akorát budeš mít depresi
.
Rozdhodni se tak, abys v budoucnu nelitovala. Ale manzelovi urcite nelzi
Zakladatelko: Je hustý, že si do toho nezapoměla zamotat tchýni, která ti na to dá prachy…
tohle nepochopím. Už vidím, jak si o tom za chvíli u vás povídají všichni známí. Za čas se tvojí tchýně někdo zeptá, kdy si pořídíte druhý ona tomu někomu vybleje, že si si to nechala vzít…Pak se to donese tvému manželovi a vsaď se, že to tě pak fakt opustí a vůbec se nedivím.
Buď se prostě rozhodneš a vysvětlíš mu svoje pociti, že se na druhé dítě prostě necítíš, že na to nemáš a že na tu interupci chceš jít a poneseš s tím všechny následky hned teď, postavíš se k tomu čelem.
Ale rozhodně nelži takhle blbě a hnusně. Chlapovi můžeš lhát, o tom, že ty kalhoty, co máš na sobě jsou už starý a nekoupila sis je teď.
Ale ne o tom, že si se za jeho zády zbavila jeho dítěte.
Tohle by ti mohl tvůj vlastní osud hodně ošklivě vrátit.
Nehledej důvody, ale způsoby…
moje kamarádka je se svou sestrou super dvojka jsou od sebe rok a půl, ted je sama těhotná a chce druhé po roce asi ví proč ![]()
Mám krátce po dvojčatech ještě třetí mimino a jsou tu na emiminu další minimálně dvě takový maminy, o kterých vim! věř, že tlačit dvojkočár je luxus oproti tomu tlačit dvojkočár s miminem ve vaku na prsou
a i přesto musim říct, že je to něco neskonale krásnýho…mít tři děti, cítit tu neskutečnou, ničím nepodmíněnou lásku, která mi teče snad i ušinma…ano bojim se o ně denně a každej večer se za ně modlim…a kdybych se nebála dalšího těhotenství, tak si klidně těch dětí pořídím ještě víc!
koukni na život trochu víc pozitivně a nedělej z muže neschopný tele, který by nebylo schopný se postarat o dvě děti…co je to proboha za pitomost?? a pak…mám třeba i kamarádku z emimina, která mi ráda pohlídá a já můžu dělat takových věcí ![]()
zkus si přečíst můj deníček - jak se takový věci dají zvládat a že to není tak strašný, jak to vypadá ![]()
https://www.emimino.cz/…-matky-9703/
Příspěvek upraven 17.11.12 v 20:41
@eevcca píše:
Mě jde o to, že 2 děti nedokáže manžel uhlídat, takže buď budu furt trčet doma a nikdy si nikam nevyrazím nebo ten starší bude žárlit a já to prostě nepřenesu přes srdce, že jsem mu provedla takovou věc… představovala jsem si vždycky rodinu jen ve 3. Až se narodí to druhý už zase budu spát tak maximálně hodinu denně, budu protivná, zase mi nepůjde kojení a budu na tom psychicky špatně. A kdo to nejvíc odnese?? Ten starší
Evčo, když si to budeš všechno takhle podsouvat, tak je tvůj přístup k věci jasný!
Buď optimistkou, koukej na to tak, že první dítko bude mít parťáka, partner jistě pomůže, může začít trénovat už teď
!
A neboj, mezi lidi se dostaneš. Mám dětí pět a žiju celkem společenským životem. Jaký si to člověk udélá, takový to bude mít
!
Dej mu šanci
!
Já jsem neplánovaně otěhotněla když prvnímu bylo 7 měsíců. Nejdřív jsem byla v šoku, ale nikdy mě nenapadlo jít na potrat. Kluci jsou parŤáci, hrozně si spolu vyhrajou. TeĎ máme 8 měsíční holčičku a krásně se o ni oba starají. Jsem strašně ráda, že máme 3 děti.
Manželovi o tom určitě řekni, měl by o tom vědět. Nechápu jeho matku, že jde takhle proti němu.
Udělat mi tohle moje máma tak jí to v životě neodpustím.
Hlavně si to pořádně rozmysli.Je fajn mít velkou rodinu. ![]()
Rozumim ti. otehotnela jsem, kdyz malemu bylo 5 mesicu.Mela jsem naprosto stejny pocity. Strasne jsem dalsi dite nechtela, ale ver zr se to da zmaknout. Dneska jim jsou dva roky a rok a super. obcas je to narocny, ale da se to. ![]()
Přátelé, jak to tady čtu, tak se čím dát tím více těším na to svoje…
snad mi ty testy jaterek vyjdou dobře a těhu povolí. ![]()
uplně ze mě tahle diskuze vyhnala strach. ![]()
Pochybnosti o lásce k druhému dítěti jsou myslím liché, tejně jako jedno budeš milovat i druhé (třetí, čtvrté…).
Užívání si dětí - nikdy jsem tenhle argument moc nechápala, užívám si všechny, každé jinak. Navíc si děti užívají sebe navzájem, to je bonus.
Dvojkočár mám lehoučký, lehčí než původní monokočár…
Tolik k určitým omylům, kterými si chceš ospravedlnit svůj plán.
Muži můžeš říct, že těhotenství je zamlklé, pokud máš nějaké peníze bokem, tak se to podle mě nedozví, že nejde o čištění po zt, ale o potrat.
(psaní příspěvku přerušeno řevem mimina a ukládáním prostředního včetně vehementního hledání dudle - nenalezen, vzal za vděk miminčím, který ho stejně nechce)