Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@lauraka píše:![]()
Chlap co nema potrebu jit po praci domu za zenou a detmi, miluje jen sam sebe a tyhle putky domaci mu vyhovuji. Chodi se domu jen vyspat a veskery servis - uklid, vareni, zehleni ma zajisteno. Proc by to menil, takovych moc neni, kdo jsou ochotne tohle tolerovat…
Hmmmm… Ano, je to tak. Ti chlapi si neumí vážit az takhle hodných ženských (vlastní zkušenost
)
@unuděná píše:
Podle me je to normalni alkoholik a je jedno, jestli chodi domu nasrot nebo ne.Uz ted zanedbava sve povinnosti-povinnosti otce, povinnosti manzela i povinnosti syna.Ty jsi bohuzel strasne tolerantni az spis hloupa, ze ho za ta leta stale jen omlouvas.
Zkusila bych to jeste po dobrem-dva vecery v tydnu jsou tvoje („jdi si klidne do hospody, pokud musis“),dva jsou moje (a koukej se sbalit a jit si treba taky posedet s kamoskou, zacvicit nebo cokoli) a tri budou spolecne pro vas dva a pro syna. Pokud to nebude zvladat, mate vazny problem. S takovym bych nevydrzela.
On od tebe utíká, protože s tebou nechce být. Nemůžeš mu dát to, co mu můžou dát kamarádi. Tento typ kluků by se neměl množit, ale na to už je pozdě. Nezlepší se to, možná trochu až dítko povyroste a bude akčnější. K čemu on ti vlastně je? ![]()
Ji uz nepomuze nic, pozde ho nejak pretvarek k obrazu svemu. Myslim, ze by ji bylo lepe samotne, nemuze trpet a rikat si, ze to dela pro to ditko. Vzdyt je plno chlapu, kteri by se tak radi starali. A nebo ma nejaky velky komplex a mysli si, ze by ji zadny chlap nechtel!
Nečtu diskuzi jen zareaguji na tvůj příspěvek - měla jsem to podobně, a ted rok po svatbě a 4 letech vztahu se rozvádíme. Bo po hospodách zjistil, že už mě nemiluje a nechce tak žít. Plus samozřejmě se objevila kolegyně, která mu túze rozumí.
Takže bacha na to, hospoda, kamarádi a společný čas 0 je zabiják vztahu.
Děkuji všem za reakce. Jak jste tady některé psaly, postavila jsem se mu. A asi to zabralo.
Včera přišel domů poměrně brzy na jeho rozměry. Ležela jsem už s malým v posteli, přišel, otevřel dveře od ložnice a šeptá: „Jsem doma, lásko.“ - neodpověděla jsem. Tak přistoupil blíž a říká: „Ty se zlobíš?“ To jsem už vážně vypěnila a začala jsem normálním hlasem: „Ano, zlobím.“ „A skrze co?“ začalo to ve mě vřít, ale kousla jsem se do jazyka a opět normálním tónem jsem spustila, že mě štve, jak je každý den v hospodě a chlastá, že mi přijde, že už je jak alkoholik. Samozřejmě se začal obhajovat, že jedno pivo z něj nedělá alkoholika a kdesi cosi..
No, skončilo to tak, že mi tam začal vykládat, jak si ho chci přeučit, že vše musí být podle mě, - bla, bla, bla. Odnesla jsem mu pak peřinu do obýváku a řekla: „Buď si tady lehneš ty, nebo já.“ Tak dnes spal v obýváku na gauči, já mu odpovídám tzv. na půl huby, on se snaží komunikovat. První věc, kterou mi ráno řekl: „Dnes nikam nepůjdu, abys nemrčela, že nesedím doma na prdeli.“ už jen to mě vytočilo a zkazilo náladu na celý den.
@Anonymní píše:
Děkuji všem za reakce. Jak jste tady některé psaly, postavila jsem se mu. A asi to zabralo.Včera přišel domů poměrně brzy na jeho rozměry. Ležela jsem už s malým v posteli, přišel, otevřel dveře od ložnice a šeptá: „Jsem doma, lásko.“ - neodpověděla jsem. Tak přistoupil blíž a říká: „Ty se zlobíš?“ To jsem už vážně vypěnila a začala jsem normálním hlasem: „Ano, zlobím.“ „A skrze co?“ začalo to ve mě vřít, ale kousla jsem se do jazyka a opět normálním tónem jsem spustila, že mě štve, jak je každý den v hospodě a chlastá, že mi přijde, že už je jak alkoholik. Samozřejmě se začal obhajovat, že jedno pivo z něj nedělá alkoholika a kdesi cosi..
No, skončilo to tak, že mi tam začal vykládat, jak si ho chci přeučit, že vše musí být podle mě, - bla, bla, bla. Odnesla jsem mu pak peřinu do obýváku a řekla: „Buď si tady lehneš ty, nebo já.“ Tak dnes spal v obýváku na gauči, já mu odpovídám tzv. na půl huby, on se snaží komunikovat. První věc, kterou mi ráno řekl: „Dnes nikam nepůjdu, abys nemrčela, že nesedím doma na prdeli.“ už jen to mě vytočilo a zkazilo náladu na celý den.
No a co on má s váma doma za program? Sedí, kouká, nudí se, hraje si na mobilu? hm?
@Honza 12 Většinou, když je doma, tak si hraje s malým, já mu za to udělám teplou večeři (nemyslím jen za to, že si s malým hraje, myslím celkově, že mám chvíli čas), pak si klidně otevřeme vínko, dáme sýry, koukáme na film, povídáme si…
@Anonymní píše:
@Honza 12 Většinou, když je doma, tak si hraje s malým, já mu za to udělám teplou večeři (nemyslím jen za to, že si s malým hraje, myslím celkově, že mám chvíli čas), pak si klidně otevřeme vínko, dáme sýry, koukáme na film, povídáme si…
Aha. No, tak běžte třeba na houby, večer je zavařujte, zajdite na bylinky, kupte okurky, zavařujte. Běžte na bez, ať ti udělá dámský likérek.. ![]()
@kdochcekam @Honza 12 Pracuji, učím se, nemám sílu ještě někde trajdat. Většinou vyrážíme někam o víkendech, ne přes týden.
@Anonymní píše:
@kdochcekam @Honza 12 Pracuji, učím se, nemám sílu ještě někde trajdat. Většinou vyrážíme někam o víkendech, ne přes týden.
A proč ti nepomáhá s domácností, času má evidentně dost. Místo posezení v hospodě by mohl denně vařit, uklízet a starat se o prcka, ty bys v klidu studovala.
Tak nachvili vypni! Clovek, kdyz si rika, ze nemuze, tak na 70procent jeste muze. Uvidis, jak vam to obema prospeje!
@Anonymní píše:
Děkuji všem za reakce. Jak jste tady některé psaly, postavila jsem se mu. A asi to zabralo.Včera přišel domů poměrně brzy na jeho rozměry. Ležela jsem už s malým v posteli, přišel, otevřel dveře od ložnice a šeptá: „Jsem doma, lásko.“ - neodpověděla jsem. Tak přistoupil blíž a říká: „Ty se zlobíš?“ To jsem už vážně vypěnila a začala jsem normálním hlasem: „Ano, zlobím.“ „A skrze co?“ začalo to ve mě vřít, ale kousla jsem se do jazyka a opět normálním tónem jsem spustila, že mě štve, jak je každý den v hospodě a chlastá, že mi přijde, že už je jak alkoholik. Samozřejmě se začal obhajovat, že jedno pivo z něj nedělá alkoholika a kdesi cosi..
No, skončilo to tak, že mi tam začal vykládat, jak si ho chci přeučit, že vše musí být podle mě, - bla, bla, bla. Odnesla jsem mu pak peřinu do obýváku a řekla: „Buď si tady lehneš ty, nebo já.“ Tak dnes spal v obýváku na gauči, já mu odpovídám tzv. na půl huby, on se snaží komunikovat. První věc, kterou mi ráno řekl: „Dnes nikam nepůjdu, abys nemrčela, že nesedím doma na prdeli.“ už jen to mě vytočilo a zkazilo náladu na celý den.
A tohle je tve reseni??? Poslat ho spat vedle a hrat si na urazenou?
Zacni se chovat jako dospela, vecer si normalne sednete a v klidu promluvte… Vysvetli mu, co ti vadi, a dej mu prostor, at rekne, jak si to predstavuje dal on…
@Anonymní píše:
@kdochcekam @Honza 12 Pracuji, učím se, nemám sílu ještě někde trajdat. Většinou vyrážíme někam o víkendech, ne přes týden.
Tak ho zapoj. Ať mákne doma, navaří, uklidí, Vrhněte se na to. A druhej den někam jděte. Pak se má člověk co divit, že utíká za kamarádama. Když si jen pohraje s malým a ty mu mezitím uvaříš. To by mě taky nebavilo. Prostě ho zapoj do normálního chodu domácnosti. Ubude ti práce, a budete mět pak čas, na to aby jste spolu měli zážitky. A o víkendech je to s ním fajn? Nějak narušit domácí stereotyp přes týden?