Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Masina píše:
To je mi ho líto. Asi to jinak nešlo. Ale pokud by byla možnost, udělala bych všechno proto, aby moje dítě netrávilo několik let ve vzdělávací instituci tím, že kouká z okna a sám si vymýšlí zábavu.
Ale to vůbec nebyl důvod k lítosti. Ten kluk je naprosto v pohodě a byl taky. Jeho prostě iritovalo „zajíčku v své jamce“, mnohem raději si sednul k tomu oknu a rozehrál si svoje vnitřní hry (už jsem to tu v jiných diskuzích popisovala, on si třeba dělal v hlavě množiny aut podle značek a podle barev, počítal procenta, sledoval lidi s deštníkem a bez, s pokrývkou hlavy a bez, počítal kolik lidí venku projde v určitých hodinách atd., v té hlavě si z toho dělal tabulky a grafy a všechno si to pamatoval.). Pro neznalého pozorovatele smutně koukal z okna - jedna učitelka ho vůbec neodhadla a rok si myslela, že on je prosťáček, který sleduje auta, a on potom doma mamce vyprávěl třeba to, kolik procent osobních aut byly ten den Škodovky - procenta zvládal bezchybně ve třech letech. Počítal i kolik lidí jezdí v autech ve vícero lidech, a kolik jednotlivců atd.
On je výjimečný, ale rodiče z něj nechtěli mít nějaký osobní projekt, kdy ho od dvou let budou tahat po odbornících, kroužcích, budou z něj chtít vytřískat maximum. Dali mu volnou ruku v tom, o co má a nemá zájem. Jen proto, že je nadprůměrně inteligentní, ho ale nechtěli tlačit do kroužků a organizované zábavy, když on byl naprosto schopen si svůj zájem ukojit sám a dohledat si informace, které chce (ale k tomu ho museli samozřejmě vést, a to je právě ten přístup „Nudíš se? Tak nečekej, že se změní svět kolem tebe, ale změň něco v sobě, a nuda zmizí.“ - a konkrétně toto dnešním dětem často chybí, stačí, když zakňouraj, že se nudí, a už jim přistane v ruce tablet nebo rodiče balí plavky do aquaparku. Ta rodina bydlí na vesnici, v okolí žádná varianta nějaké Mensa školky nebo něčeho takového nebyla, a celá rodina opravdu nechtěla podřídit svůj rytmus tomu, že budou hodiny a hodiny vozit kluka někam, kde se ho pokusí rozvíjet, když on byl schopný se rozvíjet v rámci té rodiny naprosto dostatečně a sám za sebe se dostat neskutečně daleko. Není jedináček, takže rodina musela respektovat i potřeby druhého dítěte. Na ZŠ už mu potom dali individuální plán a chodil na předměty s vyššími ročníky a pak i nějaký astronomický kroužek a matika/fyzika po Skypu, dnes už jsou v tomto možnosti skoro neomezené, ale v tom školkovém věku to znamenalo fyzicky někde být, zatímco rodiče pracují.
Lítost fakt není na místě, prostě normálně zvládl střet s realitou a naučil se v ní fungovat po svém.
@Zluta_pastelka píše:
Tak k životu ano. Ale ne k přátelství ani k navazování vztahů. Tím nechci říct, že si jich nevážím, zajdu s nimi ráda na pivo i na kafe. Ale nejlepší kamarádi nebudeme a asi si ani nikdy pořádně neporozumíme a nepopovídáme. Já s takovými lidmi umím dost dobře vycházet. Snažím se jim pomáhat, dávám jim velká dýška, když pro mě pracují. Ale není a nikdy to nebude rovnocený vztah. Kolik máš ty mentálně retardovaných přátel? Omlouvám se za ten příměr, ale prostě ten rozdíl 30, 40, 50 bodů IQ je moc…
Tak nějak. Nemám problém se pobavit s někým, kdo má IQ cca kolem průměru. A dokonce ani s někým, kdo je hodně pod průměrem. Můžeme si klidně tak zběžně popovídat o tom, jak jde život. Můžeme spolu klidně jít třeba na zábavu nebo si jít zasportovat, společně něco vyrábět, péct… Nemám problém s tím jim např. pomoci s vyplněním nějakých formulářů, pokud jim nerozumějí. Můžu je považovat za hodné, milé, manuálně zručné, šikovné na sport, přátelské, pracovité… Můžu je mít ráda. Ale na nějaké velké kamarádství to prostě nebude. Protože při povídání si je tam z mé strany velké přizpůsobení. Musím si hlídat, jakým způsobem mluvím, protože pro mne je přirozené mluvit složitě. A vidím souvislosti mezi věcmi, které většina lidí prostě nevidí. A dívám se na věci z mnoha úhlů, což také většina lidí nepobírá. Musím se snažit, abych na otázky odpovídala jednoduše, protože přirozené jsou pro mne složitější odpovědi. Bavit se o tom, o čem bych chtěla, nemůžu, protože se to setkává s nepochopením. A vážně nevím, proč bych kvůli tomu měla být špatná. Však kdybych s těmi lidmi byla přirozená, tak oni se mnou také nebaví, protože bych pro ně byla přinejmenším divná.
@markytka3 píše:
no nevim, nazyvat dite Einsteinem mi teda jako urazka v tomto kontextu zazniva. A ze ma dite dudlik, je to male dite, ktere je ocividne jine nez ostatnia hned musi byt matka neschopna?… kdybych to brala jako ona, tak me deti v zivote nebrecely, ze musi jit do skolky, jsou ostatni matky neschopne, kdyz musi hrat s detma kazde rano tyatr? asi ne, ze?… to dite trebe pojem blbec jeste plne nechape, je to proboha male 4lete dite, ktere vnima hlavne samo sebe - je vytrzeno z prostredi, musi chodit do prostedi, kde se nudi (treba jako kdyby predskolak si mel hrat s triletakama).. a vetsina se do ditka a matky navazi, ona si sem prisla pro radu, ktere tu zaznely, bohuzel se ozvalo plno ubozacek, ktere o dane problematice vi prd, hlavne, ze si klovnou…
Já moc nechápu, proč je pro někoho tak hrozné, že ta holčička označila ostatní děti za blbce. Jo, není to hezké označení, ale časem se nejspíš naučí mluvit jinak. Ale ať holka zjednodušeně řekne, že nechce mezi (z jejího pohledu) blbce. Nebo to řekne nějak jemněji. Jako že nechce do školky, protože děti tam mají jiné zájmy než ona. A ona si s nimi nerozumí. A protože se tam učí (z jejího pohledu) věci, které nejsou důležité a zajímavé. Tak ta skutečnost a vnímání té holčičky to bude prostě stejné. Nic se nezmění na tom, že nezapadá a ve školce jí to nebaví. A nerozumí zábavě ostatních dětí.
@zrcadlo píše:
Ale to vůbec nebyl důvod k lítosti. Ten kluk je naprosto v pohodě a byl taky. Jeho prostě iritovalo „zajíčku v své jamce“, mnohem raději si sednul k tomu oknu a rozehrál si svoje vnitřní hry (už jsem to tu v jiných diskuzích popisovala, on si třeba dělal v hlavě množiny aut podle značek a podle barev, počítal procenta, sledoval lidi s deštníkem a bez, s pokrývkou hlavy a bez, počítal kolik lidí venku projde v určitých hodinách atd., v té hlavě si z toho dělal tabulky a grafy a všechno si to pamatoval.). Pro neznalého pozorovatele smutně koukal z okna - jedna učitelka ho vůbec neodhadla a rok si myslela, že on je prosťáček, který sleduje auta, a on potom doma mamce vyprávěl třeba to, kolik procent osobních aut byly ten den Škodovky - procenta zvládal bezchybně ve třech letech. Počítal i kolik lidí jezdí v autech ve vícero lidech, a kolik jednotlivců atd.
On je výjimečný, ale rodiče z něj nechtěli mít nějaký osobní projekt, kdy ho od dvou let budou tahat po odbornících, kroužcích, budou z něj chtít vytřískat maximum. Dali mu volnou ruku v tom, o co má a nemá zájem. Jen proto, že je nadprůměrně inteligentní, ho ale nechtěli tlačit do kroužků a organizované zábavy, když on byl naprosto schopen si svůj zájem ukojit sám a dohledat si informace, které chce (ale k tomu ho museli samozřejmě vést, a to je právě ten přístup „Nudíš se? Tak nečekej, že se změní svět kolem tebe, ale změň něco v sobě, a nuda zmizí.“ - a konkrétně toto dnešním dětem často chybí, stačí, když zakňouraj, že se nudí, a už jim přistane v ruce tablet nebo rodiče balí plavky do aquaparku. Ta rodina bydlí na vesnici, v okolí žádná varianta nějaké Mensa školky nebo něčeho takového nebyla, a celá rodina opravdu nechtěla podřídit svůj rytmus tomu, že budou hodiny a hodiny vozit kluka někam, kde se ho pokusí rozvíjet, když on byl schopný se rozvíjet v rámci té rodiny naprosto dostatečně a sám za sebe se dostat neskutečně daleko. Není jedináček, takže rodina musela respektovat i potřeby druhého dítěte. Na ZŠ už mu potom dali individuální plán a chodil na předměty s vyššími ročníky a pak i nějaký astronomický kroužek a matika/fyzika po Skypu, dnes už jsou v tomto možnosti skoro neomezené, ale v tom školkovém věku to znamenalo fyzicky někde být, zatímco rodiče pracují.
Lítost fakt není na místě, prostě normálně zvládl střet s realitou a naučil se v ní fungovat po svém.
No, tomuhle klukovi to tak asi vyhovovalo, ale všem dětem to takhle určitě nevyhovuje. A nepřijde mi nic špatného na tom, že jim to nevyhovuje. Nebo co je špatného třeba na tom, že dítě chce trávit čas mezi dětmi, se kterými si bude rozumět? Se kterými se bude moct věnovat tomu, co ho baví? Se kterými si bude moct povídat? A že se dítě nudí ve školce? Tak pro některé děti to může být ne zrovna atraktivní prostředí. To ale hned neznamená, že to dítě není schopné se samo zabavit. Jen mu třeba nevyhovuje ta školka. Třeba to dítě prostě jen nudí dělat každý den ve školce ráno to samé cvičení a odříkávat tu samou básničku. A učení se věcem, které už umí. A třeba ho baví spousta věcí, které ale zrovna v té školce nemůže dělat. A proč hned do kroužků tlačit? Co když na ně to dítě chce? Proč musí být hned rodiče, kteří dítě vezmou brzy za odborníkem a dají ho do kroužků, těmi, kteří si z dítěte dělají osobní projekt a snaží se z něj vytřískat maximum? To nemůžou chtít od toho odborníka prostě jen poradit, protože si s takovým dítětem úplně nevědí rady? To ho nemůžou dát na ty kroužky prostě proto, že o ně to dítě stojí? A proto, že je tam vyšší šance, že tam dítě potká někoho, s kým si bude rozumět, než ve školce a v okolí?
@stinga píše:
ale @Zluta_pastelka to dávala jen jako příklad, že normální lidé se nebudou kamarádit s mentálně postiženými, jako můžeme je ochraňovat, pečovat o ně, ale určitě se s nimi nedokážeme kamarádit, prostě nám nestačí a tím vysvětlovala, že ta holčička si nikdy s těmi dětmi ve školce rozumět nebude, proč by se tam měla nudit a trpět
To je hodně divný názor.
@Anonymní píše:
Tak nějak. Nemám problém se pobavit s někým, kdo má IQ cca kolem průměru. A dokonce ani s někým, kdo je hodně pod průměrem. Můžeme si klidně tak zběžně popovídat o tom, jak jde život. Můžeme spolu klidně jít třeba na zábavu nebo si jít zasportovat, společně něco vyrábět, péct… Nemám problém s tím jim např. pomoci s vyplněním nějakých formulářů, pokud jim nerozumějí. Můžu je považovat za hodné, milé, manuálně zručné, šikovné na sport, přátelské, pracovité… Můžu je mít ráda. Ale na nějaké velké kamarádství to prostě nebude. Protože při povídání si je tam z mé strany velké přizpůsobení. Musím si hlídat, jakým způsobem mluvím, protože pro mne je přirozené mluvit složitě. A vidím souvislosti mezi věcmi, které většina lidí prostě nevidí. A dívám se na věci z mnoha úhlů, což také většina lidí nepobírá. Musím se snažit, abych na otázky odpovídala jednoduše, protože přirozené jsou pro mne složitější odpovědi. Bavit se o tom, o čem bych chtěla, nemůžu, protože se to setkává s nepochopením. A vážně nevím, proč bych kvůli tomu měla být špatná. Však kdybych s těmi lidmi byla přirozená, tak oni se mnou také nebaví, protože bych pro ně byla přinejmenším divná.
Mně by zajímalo, jak odhadneš výši IQ při běžném pohovoru. Uřvaná matka, co hází sprostá slova na své děti na hřišti, mě nenadchne, ani kdyby měla diplom z Mensy
@Anonymní píše:
Já moc nechápu, proč je pro někoho tak hrozné, že ta holčička označila ostatní děti za blbce. Jo, není to hezké označení, ale časem se nejspíš naučí mluvit jinak. Ale ať holka zjednodušeně řekne, že nechce mezi (z jejího pohledu) blbce. Nebo to řekne nějak jemněji. Jako že nechce do školky, protože děti tam mají jiné zájmy než ona. A ona si s nimi nerozumí. A protože se tam učí (z jejího pohledu) věci, které nejsou důležité a zajímavé. Tak ta skutečnost a vnímání té holčičky to bude prostě stejné. Nic se nezmění na tom, že nezapadá a ve školce jí to nebaví. A nerozumí zábavě ostatních dětí.
Co když si nebude rozumět ani v Montessori školce nebo v nějaké výběrové školce pro génie? Že nerozumí zábavě jiných dětí z ní dělá automaticky tu chytřejší?
Já si teda přijdu při čtení skoro retardovana, mám IQ jen kolem 120 a za nejbližší kamarádku mám švadlenu, která teda sice neumí pravopis, ale je neuvěřitelně lidská a fajn, vždy ji ráda vidím a probereme život, vztahy, děti.
Mám i blízkou kamarádku s doktoratem, udržuji vztahy s lidmi z gymplu i výšky, ale nejlépe se stejně cítím s ní, protože umí naslouchat, neodsuzuje, má nadhled a bere život tak, jak přicházi.
A takhle chápu přátelství, které právě může vzniknout i v té školce, že si ti dva lidi sednou, je jim spolu dobře a nemusí přitom vést akademické debaty. Přece kvalita člověka se neposuzuje podle IQ, ale naopak bych víc koukala na tu sociální složku, lidskou stránku, cit.
Toto bych dítěti vysvětlila, že celý život bude mezi lidmi a je fajn budovat vztahy a obohacovat se navzájem.
@Hibou píše:
To není žádná výmluva. Tys mě v tom příspěvku vlastně urazila. Abych dosáhla tebou zmiňovaného inteligenčního rozdílu, nepotřebuji mentálně zaostalé, stačí mi k tomu, podobně jako tobě, normálně inteligentní lidé. Jen z toho nedělám takovou vědu. Ve škole jsem kvůli nadání byla za šikanovaného outsidera, teď mám díky nadání skvělou práci. Ve škole jsem se zoufale chtěla zařadit a kamarádit s ostatními, až časem jsem pochopila, že to nemám zapotřebí, že se nemusím přizpůsobovat, že občas nějakého podobného blázna potkám. Ale rozhodně k tomu nepotřebuju žádný papír s číslem, stačí mi oči![]()
A rozhodně jinými lidmi neopovrhuji a nenazývám je blbci. Nebo takhle, i blbec může být geniální nebo génius blbec, o to je to horší. Jak vidíš, i ti hodně nadaní se můžou lišit.
Počkej moment, tohle myslíš vážně? ![]()
Tebe uráží, že bych si o tobě mohla pomyslet, že máš IQ 120? Uráží?! A teď upřímně - co ty si myslíš o lidech, kteří mají IQ 120 a méně (to je totiž už celkem slušné skóre), když tě URÁŽÍ i jen pouhá zmínka o tom, že bys mohla být jednou z nich? ![]()
@Zluta_pastelka píše:
Počkej moment, tohle myslíš vážně?
Tebe uráží, že bych si o tobě mohla pomyslet, že máš IQ 120? Uráží?! A teď upřímně - co ty si myslíš o lidech, kteří mají IQ 120 a méně (to je totiž už celkem slušné skóre), když tě URÁŽÍ i jen pouhá zmínka o tom, že bys mohla být jednou z nich?
Mě uráží, že si o mě vytváříš nepravdivé doměnky, pramenící nejspíš z tvého pocitu nadřazenosti, a na jejich základě argumentuješ. A je úplně jedno, jestli se jedná o IQ nebo umění vařit. Prostě jsi automaticky předpokládala, že patřím do té skupiny lidí, se kterou si nemáš co říct. No ona to je vlastně pravda
nesouvisející s výší IQ
@Russet píše:
Mně by zajímalo, jak odhadneš výši IQ při běžném pohovoru. Uřvaná matka, co hází sprostá slova na své děti na hřišti, mě nenadchne, ani kdyby měla diplom z Mensy
myslim, ze chovani na verejnosti hodne souvisi s iq… tady vsichni spilaji bud autorce nebo pastelce, ale ruku na srdce, kdyby te nutili s urvanyma matkama s cigarem v hube a mobilem v ruce, travit cela dopoledne na hristi, protoze jste prece matky, nerikala by jsi si, ze jsou blbe a nesnazila se najit si matky se kteryma si mas co povedet, a pokud jsi introvert, tak klidne byt sama? tady je ditko ocividne strkano do kolektivu, ktery mu z urcitych smerech nevyhovuje a je z toho pro nektere strasny problem… me deti si treba nerozumely s detma matek ala lesany, nemely spolecne zajmy
… nechapu, kolik z vas by tu malou holcicku lamalo do kolektivu, ktery ji nevyhovuje, az by ji zlomily
…
@markytka3 píše:
myslim, ze chovani na verejnosti hodne souvisi s iq… tady vsichni spilaji bud autorce nebo pastelce, ale ruku na srdce, kdyby te nutili s urvanyma matkama s cigarem v hube a mobilem v ruce, travit cela dopoledne na hristi, protoze jste prece matky, nerikala by jsi si, ze jsou blbe a nesnazila se najit si matky se kteryma si mas co povedet, a pokud jsi introvert, tak klidne byt sama? tady je ditko ocividne strkano do kolektivu, ktery mu z urcitych smerech nevyhovuje a je z toho pro nektere strasny problem… me deti si treba nerozumely s detma matek ala lesany, nemely spolecne zajmy… nechapu, kolik z vas by tu malou holcicku lamalo do kolektivu, ktery ji nevyhovuje, az by ji zlomily
…
Já bych jí tam nelámala. Problém je ale v tom, že je to podáno stylem, že holčičce se tam nelíbí, protože je chytřejší než ostatní. Přitom to tak být nemusí. Myslím, že by byla zakladatelka překvapená, jaké znalosti mají některé děti v oblastech, co je zajímají, a k tomu jsou třeba i pohybově, výtvarně a hudebně nadané a i si umí hrát.
@mamadvou píše:
ProtožeJá bych jí tam nelámala. Problém je ale v tom, že je to podáno stylem, že holčičce se tam nelíbí, protože je chytřejší než ostatní. Přitom to tak být nemusí. Myslím, že by byla zakladatelka překvapená, jaké znalosti mají některé děti v oblastech, co je zajímají, a k tomu jsou třeba i pohybově, výtvarně a hudebně nadané a i si umí hrát.
Já bych jí tam alespoň 2-3× týdně dávala. Jestli se bude uvažovat o předčasném zaškolení, bude to pro ni velký handicap. Navíc, chce se učit psát a neumí kreslit - to je taky problém. Spíš domluvit se školkou úpravu toho, co bude dělat.
@markytka3 píše:
myslim, ze chovani na verejnosti hodne souvisi s iq… tady vsichni spilaji bud autorce nebo pastelce, ale ruku na srdce, kdyby te nutili s urvanyma matkama s cigarem v hube a mobilem v ruce, travit cela dopoledne na hristi, protoze jste prece matky, nerikala by jsi si, ze jsou blbe a nesnazila se najit si matky se kteryma si mas co povedet, a pokud jsi introvert, tak klidne byt sama? tady je ditko ocividne strkano do kolektivu, ktery mu z urcitych smerech nevyhovuje a je z toho pro nektere strasny problem… me deti si treba nerozumely s detma matek ala lesany, nemely spolecne zajmy… nechapu, kolik z vas by tu malou holcicku lamalo do kolektivu, ktery ji nevyhovuje, az by ji zlomily
…
Jenže ty vycházíš z premisy, že v té školce jsou samé „matky s cigárem v hubě“ (přeneseně řečeno). Ono je to ale ve skutečnosti tak, že těch tam bude část, pak ta budou děti těch lesan, budou tam introverti, prostě ta školka ve většině případů (pokud není spádová jen pro např. typické sídliště pro sociálně slabé) bude mít děti pokrývající celou Gaussovu křivku a pocházející z různého sociálního prostředí, trávící volný čas různým způsobem. A ten odpor tady je právě proti tomu, že po pár dnech si řekne matka chytrého dítěte „moje dítě je výjimečné a tyto děti mu nic dát nemohou“ - a to je špatně. Ona i ta matka s cigárem v hubě má edukativní roli, já si vždycky říkala, jaké mám štěstí, že jsem vyrostla v jiném prostředí, jaké štěstí mají moje děti, a koneckonců i vysvětlit dětem, co je to to cigáro, je přínosné, protože jinak by neměly šanci se s ním kdekoliv v naší sociální bublině potkat. A na tom hřišti(v MŠ) nejsou ty matky s cigárem dominantní, jsou tam učitelky, které vnášejí do té skupiny řád, hlídají, aby to cigáro zůstalo v šatně a nekazilo den ostatním atd.
To dítě se socializuje a učí i tím, že např. odmítne svou účast na hře, která se mu nelíbí, že se vymezí vůči dotěrnému až agresivnímu dítěti, že si uvědomí, že mu dítě nerozumí, když mluví složitě.
Já jsem možná moc drsná, ale já jako úkol školky nevidím „ať mám spokojené dítě, které je obklopeno pouze lidmi, kteří ho udrží intelektuálně na výši“, ale „ať se moje dítě naučí fungovat v různorodé skupině lidí, naučí se poslouchat pokyny autority, a naučí se prosadit si svoje zájmy a zároveň se někdy ale vzdát svých zájmů, aby dosáhlo nějakého rovnovážného stavu a nebylo ani spokojené na úkor nespokojenosti ostatních, ani naopak“. Některé děti toto ve školce ještě nezvládnou, ale minimálně je to hodně posune.
@Hibou píše:
Mě uráží, že si o mě vytváříš nepravdivé doměnky, pramenící nejspíš z tvého pocitu nadřazenosti, a na jejich základě argumentuješ. A je úplně jedno, jestli se jedná o IQ nebo umění vařit. Prostě jsi automaticky předpokládala, že patřím do té skupiny lidí, se kterou si nemáš co říct. No ona to je vlastně pravdanesouvisející s výší IQ
Ano, za génia jsem tě nepovažovala. Ne ani tak na základě tvých zpráv, ale na základě statistické pravděpodobnosti. Otázka je, proč tě to urazilo. Být považovaný za člověka, co je v určité oblasti nadprůměrný (a to dokonce výrazně nadprůměrný) není urážka, chápeme se, ne? ![]()
Takže přiznej, že lidmi s IQ nižším než 120 pohrdáš a nedokážeš se přenést přes myšlenku, že by tě k nim někdo mohl zařadit. Anebo nabídni lepší vysvětlení, pokud existuje ![]()