Poradna o homeopatii
MUDr. Eliška Bartlová
Lidi, co si během roku nesednou ohledně názorů na výchovu, četnosti návštěv, zařízení domácnosti, frekvenci úklidu…si těžko sednou s dárky na ty nejhezčí svátky. Mám trvalou výhodu ve své dceři. Zde umíme jedna druhou vždycky potěšit, překvapit, a obě máme radost. Co se týče Vánoc tak teď tak nahonem si vybavuji, jak mi bývalý muž krom jiného odjakživa s pyšným výrazem dával vždy velký prací prášek a máchadlo. Nedokázala jsem nikdy sehrát takovou děkovací nadšenou scénu, jako tchýně. Dostávala úplně totéž. Moje matka mi jednou darovala vlnu se slibem, že mi z ní někdy něco uplete. Zůstalo u slibu, za pár let jsem ní to vrátila a bylo. Tchýně nám zásadně vybírala sama a její dárky nesly vyměnit, cedulky u nich nikdy nebyly. Dávalo se to potřebným, většinou to byly věci od našeho vkusu zcela odlišné. Taky mi jednou dala načatý pleťový krém. Zjistila jsem to někdy v březnu, když jsem ho rozbalila a chtěla začít používat. Ale oni to všichni myslí dobře. My dávali tchánům věci značkové a pěkné, které jsme nekoupili ani sami sobě.
@Anna766 píše:
Já to tedy tak neznám. Celý život žiju tím, že je jen jeden stromek, jeden kouzelný večer, jedno nadílení.,jedno těšení, jeden Ježíšek. A přijde mi to tak hezčí. Čtu to hodně tady, že děti rozbalují u xx stromků a už to podle mě není TO ONO.
Ale chápu že když v tom někdo vyrostl, že se rozbaluje všude možně, tak mu to přijde normální a běžné.
Ne není to normální a běžné, je to to těšení, ta krása a prožitek stejný, jako máš ty. Jen nekončí jedním dnem ![]()
Já teda dostávám od tchýně ještě i teď krásné darky
Kdysi to byly třeba latky na šaty, drahá kosmetika, hodinky.. Dnes mi většinou koupi knihu od mych oblíbenců nebo víno a sýr.
Já jí dávám to, co má ráda (višně v čokoládě) a to, co si sama nekoupí (kabelku, pulover, parfém).
@TO_IT píše:
Ne není to normální a běžné, je to to těšení, ta krása a prožitek stejný, jako máš ty. Jen nekončí jedním dnem
Ale pro ty lidi, co takhle vyrostli je to běžné, jsou tak zvyklí že každý rok si děti rozbalí dárky postupně na několika místech. Pro mě to běžné není. Přemýšlela jsem o tom. A nemám pocit že by mi něco chybělo když jsme měli stromek jako děti jen jeden. Bylo to magické a kouzelné.
Takhle už mi to přijde skoro jako boj kdo z koho, kdo dá víc a lepší…ale jak píšu, chápu že to tak někdo má, nechci to nijak dehonestovat. Jen už mi to nepřijde tak vanoční. Asi to neumím líp popsat.
Každý to má nějak a tak je to v pořádku.
Moje máma dala před pár lety „úžasný“ dárek bratrově ženě (v té době těhotné).
Koupila nějakou knihu, něco jako „Jak se starat o miminko“, celé to pročetla, proškrtala co se jí nelíbilo, doplnila tam své vlastní pravdy, rady a tipy a skoro na každou stránku napsala, že když si nebude vědět rady tak se na ni může kdykoli obrátit. ![]()
@HornyHippo
![]()
tak tenhle velice osobní dárek převálcuje i ty knoflíky.
Se řežu tady, ale obdarované asi do smíchu nebylo.
@Anna766 píše:
Ale pro ty lidi, co takhle vyrostli je to běžné, jsou tak zvyklí že každý rok si děti rozbalí dárky postupně na několika místech. Pro mě to běžné není. Přemýšlela jsem o tom. A nemám pocit že by mi něco chybělo když jsme měli stromek jako děti jen jeden. Bylo to magické a kouzelné.
Takhle už mi to přijde skoro jako boj kdo z koho, kdo dá víc a lepší…ale jak píšu, chápu že to tak někdo má, nechci to nijak dehonestovat. Jen už mi to nepřijde tak vanoční. Asi to neumím líp popsat.
Každý to má nějak a tak je to v pořádku.
Já právě vnímám, jak to popisuješ. Jen mi přijde, že z toho pak děláš běžnou záležitost a ona není, je to stejně kouzelné. Určitě jsi neutrpěla žádnou újmu, že to bylo na jednom místě, bylo to super. Pro ně je to super takto ![]()
@HornyHippo píše:
Moje máma dala před pár lety „úžasný“ dárek bratrově ženě (v té době těhotné).
Koupila nějakou knihu, něco jako „Jak se starat o miminko“, celé to pročetla, proškrtala co se jí nelíbilo, doplnila tam své vlastní pravdy, rady a tipy a skoro na každou stránku napsala, že když si nebude vědět rady tak se na ni může kdykoli obrátit.
Tak to je TOP ![]()
@TO_IT píše:
Já právě vnímám, jak to popisuješ. Jen mi přijde, že z toho pak děláš běžnou záležitost a ona není, je to stejně kouzelné. Určitě jsi neutrpěla žádnou újmu, že to bylo na jednom místě, bylo to super. Pro ně je to super takto
My si nerozumíme.
@Netopirek píše:
když jsi ten kdo má projevit radost. Tak je to docela stres, projevit dostatečnou radost, aby to dárce uspokojilo
Projevit v tomto případě radost je otázkou také taktu a slušnosti!
@Hořec píše:
Jsem ráda, že dodržujeme zvyk zavedený více než patnáct let: dárky mezi dospělými si nedáváme.
Tchyně story: Ono dostat sadu nožů, kde od pohledu chybí ocílka a tu dostat pod stromeček, je úsměvné. Stejně tak mi tchyně dávala dárky, které předtím dostala od nás. Když jsem pojala podezření, udělala jsem tajnou značku a když jsem dostala dárek, hádejte? No, byla tam.
Abych nehaněla jen manželovu stranu: Můj velký bratr se švagrovou zase prohlašovali, že dárek pod dva tisíce (berte v úvahu, že je to starší více než patnáct let, takže byly jiné ceny a platy) není dárek a nehodlá za něj děkovat. Opravdu nedostávali lapače prachu, utěrky, chňapky apod.
Tohle s těma darkama praktikují jedni nasi mladi, jsou tuze pohodlni a takže my jim každému dáme bonbonieru Lindt a ejhle postupně dostaneme navlas stejne zase my od nich k našim narozkam. ![]()
Už jsem si taky říkala, že si tam udělám tajnou značku, jestli jako fakt jo. Ale zas nám to nevadí, my tyhle bonbosi máme moc radi ![]()
@Ahep píše:
Tohle s těma darkama praktikují jedni nasi mladi, jsou tuze pohodlni a takže my jim každému dáme bonbonieru Lindt a ejhle postupně dostaneme navlas stejne zase my od nich k našim narozkam.Už jsem si taky říkala, že si tam udělám tajnou značku, jestli jako fakt jo. Ale zas nám to nevadí, my tyhle bonbosi máme moc radi
A nenapadlo že, že tu bonboniéru Lindt nechtějí? Že by byli raději, kdybys dodržela dohodu a nic jste si opravdu nedávali? ![]()
@Ahep píše:
Projevit v tomto případě radost je otázkou také taktu a slušnosti!
jenže ne každý to dokáže. Já třeba ne, sice to stále zkouším. Ale pokaždé je to křečovité a nucené. Není v takovém případě lepší nezkoušet předstírat