Deprese – jako nemoc

Napsat příspěvek
Velikost písma:
xyz
3294
28.5.08 13:48

KACATKO, to je fakt hrozná situace :cry: Je mi tě moc líto.
Já se děsím, že bych musela stát před stejným rozhodnutím jako ty.
Další dítě nechci, nechci ty děsné stavy znovu prožít. Představa interupce je u mně asi jako u tebe, žila bych s tím pocitem viny celý život.
S doktorkou uvažujeme, že to nějak skoulíme na sterilizací, i když nemám tři děti, protože HA brát nemůžu, IUD mi vůbec nevyhovalo a kondomyjsou dost ošemetné, i když je zatím používáme.

Gynekolog má pravdu, já jsem brala v těhu AD a stejně se mnou první tři měsíce mávaly a kojení bylo děs a hrůza.
Víš, já bych se asi rozhodla pro to druhé řešení, ač je to hrozné :cry: :cry: :cry: Myslím na tebe, držím palce, aby ses rozhodla správně a kdyžtak písni SZ, kdys potřebovala. :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9356
28.5.08 13:55

Kačatko,
přemyšlim co ti napsat.Jak bych na tvem mistě reagovala ja.Těhotenstvi je pro mně nemyslitelne,zdaleka nejsem psychicky za vodou a představa porodu,strachu jestli přežijem oba.Ale i představa interupce je pro mně nemyslitelna.
At se rozhodneš jakkoli,budem stat při tobě.Pokud bys chtěla pokecat jsem na skypu.Posilam hodně sil.

A co u nas?Ja jsem jak na houpačce.Spíš dple než nahoře.Mirda byl ted 3tydny marod,vyvrcholil spalovou anginou.A ja za 3tydny nastupuji do prace.
Jinak jsem stale na vše sama,pomoc ze strany manžela miziva a babiček žadna.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
493
28.5.08 14:10

Holky díky, já se tady fakt jen trýzním rozhodováním a nic :(

adam mě přemlouvá, ať si tonecháme, že to zvládnem, bude mi pomáhat, na druhou stranu mi včera oznámil, že půjde pracovat do Olomouce nebo do Brna, protože mu dají mnohem víc peněz a já tady tím pádem budu celý týden sama :roll: Nevím jak si to ten chytrák představuje :evil: asi že mi bude dávat peníze na mnohem víc antidepresiv a já ztrávím zbytek života rozením dětí

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17940
28.5.08 14:28

Ahoj, snad se nebudete zlobit, že sem lezu, ale název diskuse mě oslovil :( U mně asi nejde přímo o deprese, ale vypjaté životní situace mě vždycky řádně vykolejí a tento týden to nějak vrcholí. Asi je to souhra okolností, ale včera jsem nebyla daleka toho před tím vším utéct. Bydlím v cizině, pár kamarádek mám, ale většinou není čas es vidět, tak si jen píšem a manžel je většinou v práci. Všechny děti jsem moc chtěla, ale ten tlak se mi teď sype na hlavu. Zvládnout to nějak musím, moc peněz na hlídání není… Normálně to jde, teď se ale musím čím dál víc přemáhat být na děti milá :oops:

Kačátko, rozumím ti a máš to fakt těžké… Univerzální odpověď není, pro tebe samotnou jednoznačné řešení není. Jako rozhodující vidím přístup partnera, pokud na to budeš sama, tak bych do toho nešla. Každý máme určité meze, za které už nemůžem. Kdybych ještě otěhotněla, budu řešit totéž, sice nemusím brát AD, ale vím, že už by to nebylo jednoznačné ANO.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
493
28.5.08 14:37

Eliško u mě asi deprese taky začly tím, že jsem byla protivná na děti, pak jsem na tu starší začla být vyloženě odporná, až se z toho začla počůrávat a nakonec jsem nezvládala vstát z postele…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17940
28.5.08 14:44

Káčátko , nestraš, já si to s tolika dětma nemůžu dovolit :( Já už v dřívějších letech prošla individ. i skupinovou psychoterapií, ale nakonec mi vždycky přišlo, že to neustálý pitvání se v tom to jen zhoršuje, a když jsem s terapií přestala, hodně se to zlepšilo. Taky vždycky nějaká nová práce, aktivita mě z toho vytáhla. Ale říkám - já asi nemám opravdový deprese, prášky jsem nikdy brát nemusela.
Moje známá měla psychický potíže už před těhu a po porodu se jí zhoršily natolik, že brala AD a péči o dítě museli převzít rodiče, vím, jak to bylo pro všechny těžký, takže bych nikoho úporně nepřesvědčovala, že jediná možnost je si mimčo nechat, i když ta druhá možnost je pro mě taky nepředstavitelná. Mně se v těhu u po porodu psychika vždycky zlepšila, neznám to. Ale teď mám pocit, že ty depkoidní stavy chodí s MS, ne před ní, ale při ní.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
493
28.5.08 18:19

Eliško koukám, že ty máš pěknou nadílku, to mě teda vyděsilo ještě víc… co když to budou dvojčata :!

Dr mi taky doporučila terapii a varovala mě, že na začátku mi bude ještě hůř, prý se to zlepšuje časem, ale tím že se ryjeme v minulosti se prostě cítíme blbě, asi proto, že si najednou začneme přiznávat věci, které jsem dřív přehlíželi, neřešili.

Já jsem dneska udělala rozhodnutí, zítra si zajdu sepsat žádost, nechci nad tím vůbec přemýšlet, takže se pořád snažím zaměstnávat něčím jiným, jenže když jsem to řekla chlapovi, tak mě pořád přesvědčuje, že to zvládneme a ať to nedělám. přitom mi řekl, že mě bude podporovat při jakémkoliv rozhodnutí :( Sama vím, že mi bude po probuzení blbě, nepotřebuju ještě, aby to takhle rozpitvával :cry:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
xyz
3294
28.5.08 22:01

KACATKO, moc na tebe myslím a držím ti palce. Drž se holka!!!!!

ELIŠkO, vítej mezi námi :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9356
28.5.08 23:13

Kačatko,držím ti palce

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3241
29.5.08 21:51

Držím taky palce, chápu tě jak je to těžké, já mimi chci, mám jen jedno, takže bych asi neváhala, ale, když si představím, že bych měla být týden sama doma s 3 dětmi a zažívat ty nechutné stavy, tak bych asi dala mimi pryč. Raději bych se věnovala těm dvěma naplno a sobě, stejně by si jim v depkách nebyla moc platná. Pokud cítíš, že to možná nezvládneš…Sakra, je to těžké radit. Sestra byla na interupci 1× otěhotněla v 18 a po dlouhém váhání šla. Sice říkala, že tak 1 měsíc to bylo zlé, ale brala to tak, že to ještě není dítě. Teď má 2 kluky a říkala, že si na nějakou interupci ani nevzpomene.
Záleží jen na tobě, na manžu moc nedej(oni jsou di všeho hrr, ale důsledky už nedomýšlejí.
Ale je to jen a jen můj názor se kterým se nemusí nikdo shodovat. Držím pěsti. katka

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
3241
29.5.08 21:52

Držím taky palce, chápu tě jak je to těžké, já mimi chci, mám jen jedno, takže bych asi neváhala, ale, když si představím, že bych měla být týden sama doma s 3 dětmi a zažívat ty nechutné stavy, tak bych asi dala mimi pryč. Raději bych se věnovala těm dvěma naplno a sobě, stejně by si jim v depkách nebyla moc platná. Pokud cítíš, že to možná nezvládneš…Sakra, je to těžké radit. Sestra byla na interupci 1× otěhotněla v 18 a po dlouhém váhání šla. Sice říkala, že tak 1 měsíc to bylo zlé, ale brala to tak, že to ještě není dítě. Teď má 2 kluky a říkala, že si na nějakou interupci ani nevzpomene.
Záleží jen na tobě, na manžu moc nedej(oni jsou di všeho hrr, ale důsledky už nedomýšlejí.
Ale je to jen a jen můj názor se kterým se nemusí nikdo shodovat. Držím pěsti. katka

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6545
30.5.08 14:42

xyz - dost by mě zajímalo, jak to s gynekoložkou uhrajete na tu sterilizaci. Chtěla bych jí taky, ale řekla mi, že to nedovolej ani kdybych měla na to papír od psychiatra, že tam zrovna zamítli paní se schizofrenií. Tak nevim. V9m, do čeho bych šla, i když mě to mrzí, ale další dítě nechci já a manžel tuplem (ten i za cenu potratu a to já řešit nechci ani podstupovat a dvě děti mam, takže to pro mě není důvod pro rozchod…). Blbý je, že děti musí být 3 nebo dokonce snad jsem četla výklad, že 4 nebo nabízejí po 2cs…

Varianta padla ta, že to podstoupí manžel. Předběžně po velkém nátlaku řekl, že v zimě to pořešíme, teď se cuká, ale má smůlu. On je ten, kdo to nechce víc. Plus je, že u chlapa neřešej počet dětí, spermie si může nechat zamrazit a hlavně - zákrok je na jeden den, pak se 3 dny šetří a funguje. Jeden pidiřez. U ženy to je komplikovanější.

Kačátko držím palce. Hlavně se nenech znervoznit okolím - ať už soudama, ani manželem. Narovinu bych mu řekla, že n ato nemam a že je hezký, že tě podpoří, ale co ti je platná podpora, když bude po telefonu nebo jen o víkendu. Kdybys měla jedno dítě, tak to pochopim spíš, než když máte dvě. Netvrdím, že interupce je to nejlepší, ale někdy je to, ač to zní hrozně, menší zlo než co se může stát. Ať uděláš, co uděláš, víš, že obě varianty jsou jak špatné, tak správné. Moc držím palce…

A u nás? Jde to. První měsíc byl peklo nejpekelnější (bříškoboly). Teď s Anetkou j eto zlaté, s Bárou horší. Zlobí, navíc je 5 týden doma, nudí se, postupně jsme marodili všichni. Náročný. Ale jinak v pohodě. Tak snad bude dobře…

Myslím na vás, jen…

Gabča

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
17940
30.5.08 15:21

Gabčo , já dokonce slyšela - během malého gyn. výkonu si o tom nade mnou povídaly dr. :roll: - že podmínkou sterilizace jsou 4 děti, nebo 3 sekce a snad taky věk, ale už nevím jakej. O jiné variantě, jako třeba diagnóza psych., nemluvily, takže asi není. Mám známou, která po 4 dětech sterilizaci podstoupila.

Jinak mi přijde, pokud nechtějí další mimi oba, opravdu lepší, když na ster. jde muž, měli by taky pocítit chlapi tu velikou zodpovědnost rozhodování, ty psych. a osobní tlaky. Z tohohle hlediska jsou většinou toho mučivého dilematu uchráněný.

Kačátko , moc ti držím palce, ať je ti - když jsi rozhodnutá - partner oporou i tak, jak sliboval. a nezapomeň, že to děláš i kvůli svým dětem! Hodně síly :wink:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6545
30.5.08 15:30

Právě. On mi řekne, tak nebude sex (na to jsem teda mladá), nebo tak půjdeš na potrat. Asi jako bych měla jít pro rohlíky. Spousta lidí se diví, že by do toho šel (nebo i já) - klasick argument, a co když se rozvedete a budete chttí s dalším partnerem dítě. Ale tyhle typy argumentů nesnáším absolutně. Přece nemůžu žít život s partnerem stylem, co když se rozejdem a podle toho přemýšlet…Jak řikam, já bych to i podstoupila, ale nikdo mi to neudělá…Jinak co vím, tak holkám, co jdou na 2 císaře, tak se doktoři ptaj, jestli to náhodou nechtěj (že se ptát musej, když už je žena otevřená). Ten věk je tuším 35 (bude mi 27).

Přitom jinde v Evropě (ne všude, nevim přesně) to problém není, je to jedna z metod ochrany. A proč ne. Koneckonců tady je to takhle jen proto, že to zůstalo z dob komunismu (jojo, doba interupčních komisí :zvracejícísmajlík: ). Kde to jsme, abych o sobě nemohla rozhodnout sama? Aby mi někdo řekl - vy to nemůžete podstoupit. Chjo…Já vím, že někdy můžu litovat, na druhou stranu dvě děti mám, tělo zhuntovaný taky a…prostě je to naše konečná. Ten pocit, že už to nikdy neprožiju, tu ítost, bych měla i po 10dětech si myslím…

No nic, odbočila jsem…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9356
30.5.08 19:19

Ahoj,

ad:Další dítě.Podvědomě toužím ještě po jednom,ale vím,že nejsem sebevrah.A pro manžela je představa dalšího těhotenství a porodu nemyslitelná.U nas i muj gyndr.mi další porod nedoporučuje.Při poslední kontrole mi řekl,že kdyb u nas sterilizace byla možna,tak mi ji doporučí.
Já mám ještě ten problém,že špatně snáším ATK,takže si dáváme pozor :oops: a doufám,že zvýšený prolaktim jako ATK fakt funguje

Mám za sebou další sezení u psychiatra.Přidal mi lůeky na spaní a pokud to nepomuže tak změníme ADP.Zase se cítím dost pod psa.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Krém

  • (4) + 140 recenzí

Dětská mast

  • (4) + 115 recenzí

K2 Complex

  • (4.8) + 80 recenzí

Poradna očního lékaře

Ikona - Vladimír Korda

MUDr. Vladimír Korda Ph.D.