Poradna očního lékaře
MUDr. Vladimír Korda Ph.D.
Dano právě moje reakce na HA je důvod, proč do ní nejdu, jinak jsem byla spokojená (navíc si říkám, že když to dítě fakt nechcem, tka proč se tím ládovat a utrácet za to, když „můžem šmitknout a je klid“)
S tim se da Gabčo,jedině souhlasit.A asi to zkusim chlapovi navrhnout.
Dana26 píše:
S tim se da Gabčo,jedině souhlasit.A asi to zkusim chlapovi navrhnout.
já do něj hustila od těhotenství:D Teprv nedávno „kývnul“, aby mi ucpal pusu. Jenže by měl vědět, že a) se toho chytnu jak písek mokrý košile a b) si za tím stojím. Tak až to vyjde, tak pak dám vědět:D Ale to víš, chlap na to kouká jinak než ženská…nechápe, že funkce mu zůstanou, jen tam nebudou plavat pulci. A navíc si na něj nechat sáhnout…
![]()
Oni,maji bohužel trochu jinou logiku.
U nas se to projevilo při debatě u umělym oplodněni.Pokud by byl problem u mně OK,vajičko od darkyně jo,ale pokud by byl problem u něj cizi spermie ani nahodou.
No,zkusim to doma nadhodit apak ti dam vědět,ale pochybuju
to chce nenapádně a dlouhodobě. Kamarádky manžel by to doho asi i šel, ale zas řešej tu logiku - co když se rozejdem a budem chtít dítě s dalším partnerem. Nejdřív si zjisti, co on na to - jako třeba - holky řešily…co si myslíš?:D Já n ato šla teda natvrdo - enchceš další dítě, já nechci potrat, chci sex, jeden z nás půjde. Šla bych, ale neudělaj mi, leda po dalším dítěti a to nechceš. Pro tebe je to jednodušší ve všech směrech (nebudu řešit, že mě pak vzadu hlodá, co když si pak bude myslet, že mi může zahybat:D )
S tim zahybanim mně to nenapadlo.Ale prostě je to logicke řešení.
GÁBI, já mám za sebou pět těhotenství, dva malé potraty, jeden velký, jedno samovolné velké krvácení (mimo těhu) a obě děti, co jsem donosila jsem rodila císařem. No, tak uvidíme, jak to dopadne…
O sterilizaci manžela taky uvažujeme… Jenže já při své depce a černém vidění světa hned vidím různé katastrofy typu, že mě přejede auto a on si najde manželku a budou chtít mít dítě....... On tvrdí, že ne. Tak já nevím…
Taky mě štve, že si o tom nemůžu sama rozhodnout. A taky, že tu nedělají tu metodu, co jde vrátit. To se na vejcovod navleče kroužek a kdyžtak jde sundat. Jo, je tam riziko srůstů a že to stejně už nepůjde, ale je tu možnost, že to pak bude fungovat.
ELIŠKO, věk je 35 let.
GÁBI, máš někde nějaké informace o té mužské sterilizaci? Nemáš někde uložené nějaké kloudné odkazy?
xyz píše:
GÁBI, já mám za sebou pět těhotenství, dva malé potraty, jeden velký, jedno samovolné velké krvácení (mimo těhu) a obě děti, co jsem donosila jsem rodila císařem. No, tak uvidíme, jak to dopadne…
O sterilizaci manžela taky uvažujeme… Jenže já při své depce a černém vidění světa hned vidím různé katastrofy typu, že mě přejede auto a on si najde manželku a budou chtít mít dítě....... On tvrdí, že ne. Tak já nevím…
Taky mě štve, že si o tom nemůžu sama rozhodnout. A taky, že tu nedělají tu metodu, co jde vrátit. To se na vejcovod navleče kroužek a kdyžtak jde sundat. Jo, je tam riziko srůstů a že to stejně už nepůjde, ale je tu možnost, že to pak bude fungovat.ELIŠKO, věk je 35 let.
GÁBI, máš někde nějaké informace o té mužské sterilizaci? Nemáš někde uložené nějaké kloudné odkazy?
odkazy najdu, ale v týdnu, mam trochu nabito (kdyžtak jsem dala hledat podmínky sterilizace nebo mužská sterilizace)
ad černé vidění - to je přesně to, co mi hrozně vadí - že při myšlení o sterilizaci se většinou bere argument co když se něco stane a budu(e) chtít mít další děti…ale to je riziko. Ale žít život, že to nedopadne…to je prostě divný
s tím souvisí ta návratnost u ženy - píšeš, že u kroužků je riziko srůstů a že to stejně nepůjde. A stejně tak je pak možnost podstoupit umělé oplodnění a i tam je riziko, že to nemusí vyjít. Nevím…
Jinak myslím, že po 2 cs by to u vás neměl být problém, uvidíš.
GÁBI, to mi nehledej, to já si to najdu, to já si to najdu..... máš starostí dost.
![]()
ahoj holky, tak jsem zase tady
Ve čtvrtek jsem se po středeční večerní hádce s adamem rozhodla, že rozhodně bude lepší do dalšího dítěte nejít. jsem si 100% jistá, že to udělal schválně, nikdy mu to neodpustím, že mě postavil před takové rozhodování. řekla jsem mu o peníze nečež následovala další hádka když chtěl vysvětlit proč další dítě nechci, prý to pochopí pouze v případě, že by mi hrozily nějaké zdravotní komplikace. deprese podle něj jsou jen můj výmysl, nic mi není a můžu za to svým negativním přístupem ke světu. prý mám málo zájmů, jsem znuděná a tak jsem si vymyslela deprese.
v pátek jsem zašla na gyndu a podepsat ten papír bylo fakt hrozné. pak jsem se šla rovnou objednat na fakultku, abych to měla za sebou dřív než nad tím zase začnu přemýšlet. tam mi dr řekla, že kdybych přinesla potvrzení z psychiatrie, tak bych ten zákrok ani nemusela platit, ale já to raději zaplatím než se v tom plácat další měsíc než se to vyřídí. taky mi řekla, že strerilizaci mi udělají na doporučení z psychiatrie, jenže adam v pátek otočil, že teda při mě stojí, že to bude dobrý a kdyžtak si další dítě pořídíme až za pár let. nedokážu mu říct, že už prostě další dítě nechci a chci se nechat sterilizovat.
držte mi zítra palce, v 6 ráno nastupuju, snažím se na to nemyslet, bojím se, bojím se probuzení a toho jak mi bude ![]()
Káčátko , moc na tebe myslím a držím palce, obdivuju tě, že stojíš za svým, je určitě moc těžké neuhnout. Věřím, že už bude partner stát při tobě a podrží tě!
Kačatko,hledam vhodna slova a asi at napišu cokoli vyzni to hloupě.
Myslim na tebe a budu ti držet pěsti.
Kačatko, po delší době jsem sem zabloudila a taky na tebe moc myslím…
Ahoj,
už dlouho si dodávám odvahu sem napsat, zatím vás čtu a zjišťuji, že nejsem sama s takovou „nenáladou“. Mám tři děti, všechno bylo fajn, hrozně jsem je chtěla, ale teď je toho na mě najednou moc. Už v zimě to mělo grády, během měsíce jsme stihi vystrídat pět nemocí včetně zápalu plic a astma. záchvatu, na všechno sama, manžel celý den v práci a v noci a o víkendech na stavbě. Prostě jsem klekla, byla v Riapsu na „konzultaci“ dostala Lexaurin, ale já „hrdina“
to chtěla zvládnout sama. Šla jsem k psychologovi, pak k psychiatrovi, ten mi napsal AD, ale já zase cukla. Teď si nadávám, že už mohlo být třeba líp. Začala jsem chápat mámy, které se zabijí a nechají tu děti (vdycky jsem si říkala, jak jsou sobecké) a teď naprosto chápu, že má máma pocit, že bez ní bude těm dětem líp. Je to tu všechno znovu a já nevím, jestli mám jít do AD, když nějaký účinek bude nejdřív za měsíc.
Kačíčko: obdivuji a přeji hodně sil