Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Na jak dlouho mate ten uver a jak si polepsite, az ty pujdes do prace?
Ten uver az do roku 2021
No a me uz je 31…Kdyz bych sla do práce, budeme mit + 7 000 Kč cca…
Pokud bych věděla, že máme problém uživit jedno dítě a vesměs mu nic moc nemoci dopřát druhé bych si nepořídila. Nevím, kolik je vám roků… co třeba další dítě odložit až splatíte úvěr, našetříte nějaké peníze atd? Já jsem ráda, že dceři můžeme dopřát spoustu věcí (taky jedináček) ale je fakt, že po druhém ani netoužím…
@Anonymní píše:
Ten uver az do roku 2021No a me uz je 31…Kdyz bych sla do práce, budeme mit + 7 000 Kč cca…
No tak s ohledem na věk bych do toho šla teď nebo vůbec. Co se týče peněz, tak dobrých 7 tisíc, ne?
Nebo to bys musela jít na plný?
@H8N2O4S píše:
No tak s ohledem na věk bych do toho šla teď nebo vůbec. Co se týče peněz, tak dobrých 7 tisíc, ne?Nebo to bys musela jít na plný?
Musela bych jit na plny uvazek…a hloupe je, ze nemame ani babicky, ktere by pohlidaly, partner ma nepravidelne smeny, takze najit nejakou brigadu je dost tezke…
Jinak do druhého bych ve vašem případě asi nešla, kvůli sobě i kvůli dětem. Jedna by mi šlo o pocit, že jim nemůžu dát, co by chtěly, ale vlastně ani to, co by - s ohledem například na jejich sociální vývoj - potřebovaly, například ta škola/školka v přírodě, lyžák, nebo třeba i vlastní pokojík, soukromí, natož dovolená nebo spoření ![]()
Já se mohu vyjádřit pouze k těm věcem „po někom“. Moje děti tak chodily odjakživa a újmu to na nich nemělo. Po mých klucích to často ještě zdědili synovci a taky jsem si nevšimla, že by je to nějak poznamenalo. Všechno jsou to kluci a parádu neřeší. T
eď má mladší syn kamaráda z hodně dobře zajištěné rodiny a protože je kamarád o víc než hlavu větší, tak dědíme. A dědíme rádi ![]()
No ale to je přeci normální, někdo má luxusní dům, BMW a někdo má podnájem a favorita a někdo nemá nic a tak se musí člověk snažit aby se měl lépe nebo se s tím smířit ![]()
@Anonymní píše:
Musela bych jit na plny uvazek…a hloupe je, ze nemame ani babicky, ktere by pohlidaly, partner ma nepravidelne smeny, takze najit nejakou brigadu je dost tezke…
Vždyť to není ani minimální mzda, je?
A partner by si nemohl najít lépe placenou práci? Psala jsi, že šel do nové, kde je na tom hůř, tj. existuje šance na zlepšení, ne? ![]()
Náš společný příjem je cca. 25tis. Jsem na rodičáku, platíme hypotéku,2 auta a vše kolem. Prcek 21m. A chceme ještě druhé.
Nějaké plavání je to poslední co by mě trápilo, dovolená u moře mě už vůbec netrápí, každý má ty hodnoty někde jinde, věci z bazarů taktéž, důležité je zdraví.
[cita
@Anonymní píše:
Ten uver az do roku 2021No a me uz je 31…Kdyz bych sla do práce, budeme mit + 7 000 Kč cca…
nešla bych do toho, starší pak půjde do školky která taky něco stojí.
No, pokud bych věděla že nedokážu pořádně utáhnout nynější náklady a jedno dítě tak do druhého bych rozhodně nešla. Náklady na dítě se budou zvyšovat až půjdou do školy, budou chtít kroužky, rozvíjet své talenty, jezdit na dovolené a poznávat svět…
@H8N2O4S píše:
Jinak do druhého bych ve vašem případě asi nešla, kvůli sobě i kvůli dětem. Jedna by mi šlo o pocit, že jim nemůžu dát, co by chtěly, ale vlastně ani to, co by - s ohledem například na jejich sociální vývoj - potřebovaly, například ta škola/školka v přírodě, lyžák, nebo třeba i vlastní pokojík, soukromí, natož dovolená nebo spoření
Sociální vývoj? Měla jsem s bráchou jeden pokoj, docela dlouho a nepřipadám si jako ASOCIÁL
![]()
@Blankaspl píše:
Já se mohu vyjádřit pouze k těm věcem „po někom“. Moje děti tak chodily odjakživa a újmu to na nich nemělo. Po mých klucích to často ještě zdědili synovci a taky jsem si nevšimla, že by je to nějak poznamenalo. Všechno jsou to kluci a parádu neřeší. T
eď má mladší syn kamaráda z hodně dobře zajištěné rodiny a protože je kamarád o víc než hlavu větší, tak dědíme. A dědíme rádi
Tak to by mě jako matku neuvěřitelně ponižovalo. A pojmem „mě“ myslím konkrétně sebe, protože miluji nákupy a nakupování, jak pro sebe, tak pro rodinu.
Hezky den maminkam, mozna i tatinkum
Chtela bych pozadat o rady ci zkusenosti s problemem, ktery ted aktualne resim. Bydlíme s pritelem v pronajmu, máme 8 mesicniho chlapecka, partner pracuje, ja jsem na RD. Velkym probleme jsou finance, je mi jasne, ze toto trapi hodne lidi, kteri maji miminko nebo i odrostlejsi deti. Nejsme na hranici chudoby nebo neco podobneho, nase prijmy cini mesicne cca 30 000 Kc, jen mame velke vydaje (zcela bezne - domacnost, najem, drogerie, jidlo), velkou castku davame pryc jako splatku uveru partnera, kterou si sebou „prinesl“ z predchoziho vztahu. Kupujeme jen potraviny v akcich, nechodime do restauraci, mame Favorita…Ale k jadru veci - kdyz jsme si „porizovali“ miminko, mel partner jinou praci, o kterou prisel, kdyz se pobocka firmy rusila. Stehovali jsme se do vetsiho mesta kvuli jeho nove praci, mame tedy vetsi naklady na bydleni a jeho plat je citelne nizsi. Pro maleho kupuju vetsinu veci na bazaru, nesetrim u nej jen na jidle, to se snazim kupovat kvalitni, domaci. Nekdy mi prijde lito, ze nema skoro nic noveho, ze nechodime na plavani jako vetsina kamaradek a znamych…no a prali bychom si druhe dite, jen se bojim, ze na tom budeme jeste mnohem hur a nebudeme moct detem doprat to, co by si zaslouzily (skolka v prirode, aspon jeden krouzek apod.). Uvedomuji si a vim, ze jsou na tom rodiny i mnohem hur nez my, opravdu nejsem rozmazlena damicka, co nema na manikuru, tak se rozciluje. Pro sebe si s partnerem nic nekupujeme, dulezity je pro me syn. Casto je mi to moc lito, ze synovi nebudeme moct zaplatit dost veci a vubec nevim, zda si porizovat dalsi dite, je to na jednu stranu nezodpovedne, ale nikdy jsem nechtela mit jedinacka. Je nekdo v podobne situaci? Jak prozivate to, ze deti maji skoro vsechno „po někom“? Chápu, ze na muj prispevek muzou byt ruzne nazory, to respektuji, ale nebudu reagovat na ty, ktere budou zle a s umyslem rypnout. Moc dekuju!