Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Držte mě - tchyně a naše plánované stěhování
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
2.10.12 13:53
- Citovat
- Upravit
2.10.12 13:58
Pořád se snažím vžít do role tchyně a pořád nechápu, proč bych si do VLASTNÍHO domu za VLASTNÍ peníze nemohla koupit VLASTNÍ koberec 
Nanejvýš bych s tebou zkonzultovala jeho barvu.
Píšeš, že „stěhování není na den“. To by ses divila. Já jsem od ex byla přestěhovaná za jednu jedinou noc. Se dvěma dětmi na krku (z toho jedním nechodícím) 
A dopoledne jsem odstěhovala co se dalo. Do toho jsem stihla nakojit, postarat se o děti i o sebe… a přestěhovat nás. Všechno jde když se chce.
Pokud vás tchánovci nutí do oprav, tak drobé opravy bych považovala za samozřejmost, když u nich bydlíte. Neinvestovala bych do nové střechy nebo fasády, ale drobnosti jako jsou okapy, malování, zahrada…o tom bych ani nemluvila.
Ještě jsem se chtěla zeptat, jestli máte s tchyní každá svoji kuchyň nebo vaříte společně - to bývá taky často kámen úrazu. Ale i na společné kuchyni bych hledala pozitiva - určitě nesedí s nohama nahoře a někdy uvaří nebo nakoupí. Nebo to máte tak, že vaříte i nakupujete zvlášť? Nevyzvídám, jen chci, aby ses zamyslela nad některými věcmi, které ti možná přijdou jako samozřejmost, i když samozřejmostí nejsou a v mnohém vám uleví… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.10.12 14:02
Je to tak, ale rozebírat jsem to nechtěla. Mě jde o to, že mi dělá naschvál, motá se mi do domácnosti, viz blbý koberec.Ale když je to furt, tak to člověka přestane bavit.
OT.Je totiž zajímavé od nich, že sourozencům pomohli s bydlením, a my teď platíme.
Nebudu tady rozebírat podrobnosti, na nohy se chceme postavit, jen to nebude hned..
- Citovat
- Upravit
2.10.12 14:03
Zakladatelko, ještě mě napadlo - a co tvoji rodiče? Tak ať na tebe přepíší barák oni a jděte bydlet k nim, když tchánovci vám ho dát nechtějí a ještě se tam roztahují s novým kobercem
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.10.12 14:03
Anonymní Tera 
,
holky, já zakladatelku chápu. A docela zírám, jak jste se tady do ní pustily. Ano, asi píše dost vynervovaná a v afektu, ale když se nad tím zamyslíte, má to logiku. Do domu rodičů se asi nepřistěhovali jen tak, jako, že se tam vecpali. Nejspíše jim rodiče nabídli, aby u nich bydleli, takže také mají právo na nějaké své rozhodování a na své názory. Nemyslím si, že je správné, aby po nich tchýně chtěla, aby byli vděční za to, že tam mohou žít 
. Kdyby je tam ti rodiče nechtěli, zcela jistě by to mladým řekli. A musím říct, že moji rodiče by se štěstím pos…i, kdybych se jim s rodinou vrátila domů. A to jako fakt. Cítí se strašně sami, a byli by šťastní, kdyby si nimi někdo žil.
Zakladatelka píše, že jednou se dům bude muset dělit na 3 části. V tom případě chápu, že ona ani její muž necítí žádnou jistotu a v tom případě ani nevidím důvod, proč by měli cpát velké peníze do rekonstrukcí, když se jednou dům pro ně „nespravedlivě“ rozdělí. Znám to z vlastní zkušenosti. Žijeme v třígeneračním domě, který kdysi před osmdesáti lety postavil manželův dědeček. Ovšem mi z domu užíváme jen jednu místnost v přízemí a 3 místnostni sklepní, kde v jedné místnosti je ložnice, ve druhé koupelna a ve tředí „sklad“, pač se tam nedá dát větší okno a je tam hrozná tma… Přistavěli jsme si garáž, pokoj a obývák, zvelebili jsme zahradu. „Jen“ do tohodle ničeho jsme nacpali přes 2,5 milionu (rekonstrukce starého baráku fakt stojí za to). Časem nám připadne ještě babiččin byt, kde bude rekonstrukce opět minimálně taková investice jako doposud…
Zbytek domu „dostal“ manželův sourozenec. Vlastně dostal jen část, zbytek musel dokoupit, protože kousek domu nebyl přímého příbuzného, ale pro klid v rodině, jsme museli sourozenci na koupi domu přispět dost velkou, další šestimístnou sumu . Ta část domu, kterou má sourozenec je zrekonstuovaná, předělaná, opravená, tudíž do stěhování nenacpe rozhodně tolik peněz, jako cpeme my. A jednou, pokud se dům bude muset prodat (protože spolu prostě nevycházíme, a podle všech jsme ti prevíti, kteří se mají taaaak dobře ), tak mi na něm nevyděláme ani zdaleka tolik, kolik jsme investovali do rekonstrukcí, zatímco sourozenec se bude mít jako prase v žitě 
. No, ale polovina domu už je psána na nás, takže alespoň nějaká jistota u nás je.
Co se mi ale nelíbí je to, že tchýně má ještě obrovskou chatu, byt 3 + 1, a obojí rekonstruoval a opravoval můj muž. Pak jí ještě před šesti lety pomohl postavit dům (tchýně ho samozřejmě z velké části rekonstruovala, ale třeba el. kabely, zásuvky, vypínače, voda… prostě věci, které jsme měli nachystané na rekonstrukci babiččina bytu, padly na tchýnin dům, a nebylo to zrovna zadarmo). A co z toho manžel má? Vůbec nic . Dva roky den co den, dělal manžel na jejím baráku, neviděl vyrůstat tehdy novorozené dítě, ani to starší. Pokud jsem mu nepřišla pomáhat, prostě jsme se neviděli. To mu nikdy nikdo nevrátí. Jeho sourozenec na žádné rekonstrukci nehnul prstem, a teďka chodí, tchýni „nenápadně“ vydírá, hází na ní psí oči, a mně je úplně jasné, že z ní „vytříská“ asi úplně všechno, protože tchýně tu jeho faleš nevidí 
. Mně je to jedno, nezajímá mě její majetek. Ale vidím, jak to mrzí mého muže, který se nadřel jako vůl, pro svého „vyčůraného“ sourozence a jeho chamtivou ženu… 
Takže holky, neodsuzujte zakladatelku. Většina z vás nemá páru o tom, co znamená žít s tchýní, investovat, a potom o skoro všechno přijít kvůli chtivým sourozencům.
Zakladatelko, přeji pevné nervy 
- Citovat
- Upravit
2.10.12 14:04
@Anonymní píše:
Anonymní bojíš se tohodle?Jak to bude s domem?Nejprve nastíním situaci, pak přijdě otázka, nezlobte se, že anonymně. Žijeme s manželem a dvěma dětmi v domě s tchánama. Už před svatbou jsme si rekonstruovali horní patro 3+1 – omítky, elektřina, voda, plyn, topení, podlahy kuchyň – prostě vše – z původního zůstaly obvodové zdi. (dole, kde bydlí rodiče je 4+1), šly tam mé peníze, peníze manžela, stavebka, veškeré výplaty. Manželova sestra dostala od rodičů část pozemku, na kterém si nechala postavit dům.
Zatím jsou vztahy výborné se všemi…ale obávám se budoucnosti. Přestavbou se samozřejmě zvedla cena domu, navíc s manželem financujeme častečně i další úpravy okolo domu – např. nové chodníky, nebo rekonstrukce ve sklepě atd…
No a kde je problém – samozřejmě naše to není, nemáme nic napsáno. A proto se ptám, jak bude situace vypadat za pár let – pokud se začne řešit až když jeden z manželových rodičů zemře, jak to bude s rozdělováním domu.
Pokud to napíšu hodně hnusně – dům je velký k tomu i velký pozemek – hodnota několikamilionová…to budeme muset sestře vyplatit polovinu hodnoty, pokud si to ještě za života rodiče neošetří jinak? Jako platit polovinu domu třeba 2,5 milionu…to sestře práve zaplatíme její nový barák a kdo vlastně určí tu částku, která se bude muset vyplatit? Prosím o rady ty, které byly v podobné situaci, jak to u vás dopadlo, nebo je tu někdo kdo se v tomto vyzná? Představa, že si za pár let budeme brát hypotéku (teď jsme bez ní) na to abychom někoho vypláceli, no to je maso
Nezlob se na mě, ale to je vaše hloupost, že jste si to nějak neošetřili dřív. Než jste začali ten barák rekonstruovat, tak jste se měli s rodičema dohodnout, jak to bude a ne hned cpát peníze do cizího. Měli jste jim říct - fajn, barák zrekonstruujeme, dáme do toho všechny naše peníze, ale vy nám napíšete půlku baráku. Pokud by s tím souhlasili, tak dobrý, pokud ne, tak jste mohli jít bydlet jinam.
A s tím vyplacením ségry - jestli má barák cenu pěti miliónu, tak by jste jí těch 2,5 měli vyplatit. Ale co vím, tak by se při dědictví nějak zohlednilo to, že jste do toho dali nějaký svý peníze. A vem to z pozice ségry - rodiče vlastněj velkej drahej barák a po jejich smrti ona dostane prd, protože tam bydlí brácha.
Mám jedny známý, jsou to sourozenci, jeden zůstal bydlet s rodinou u rodičů v baráku a druhej si vzal velkou hypotéku a postavil si svůj barák. Ten první je vysmátej, neplatí hypotéku, jenom běžný opravy a rodiče na něj barák přepsali. Druhýmu bráchovi dal pár stovek tisíc i když barák má hodnotu minimálně tři milióny. Takže jeden si jezdí každej rok k moři, peněz jako šlupek a druhej bude do důchodu splácet hypotéku. Zdá se ti to spravedlivý? Já bych tohle svejm dětem nikdy neudělala.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.10.12 14:05
@Anonymní píše:
Anonymní bojíš se tohodle?Jak to bude s domem?Nejprve nastíním situaci, pak přijdě otázka, nezlobte se, že anonymně. Žijeme s manželem a dvěma dětmi v domě s tchánama. Už před svatbou jsme si rekonstruovali horní patro 3+1 – omítky, elektřina, voda, plyn, topení, podlahy kuchyň – prostě vše – z původního zůstaly obvodové zdi. (dole, kde bydlí rodiče je 4+1), šly tam mé peníze, peníze manžela, stavebka, veškeré výplaty. Manželova sestra dostala od rodičů část pozemku, na kterém si nechala postavit dům.
Zatím jsou vztahy výborné se všemi…ale obávám se budoucnosti. Přestavbou se samozřejmě zvedla cena domu, navíc s manželem financujeme častečně i další úpravy okolo domu – např. nové chodníky, nebo rekonstrukce ve sklepě atd…
No a kde je problém – samozřejmě naše to není, nemáme nic napsáno. A proto se ptám, jak bude situace vypadat za pár let – pokud se začne řešit až když jeden z manželových rodičů zemře, jak to bude s rozdělováním domu.
Pokud to napíšu hodně hnusně – dům je velký k tomu i velký pozemek – hodnota několikamilionová…to budeme muset sestře vyplatit polovinu hodnoty, pokud si to ještě za života rodiče neošetří jinak? Jako platit polovinu domu třeba 2,5 milionu…to sestře práve zaplatíme její nový barák a kdo vlastně určí tu částku, která se bude muset vyplatit? Prosím o rady ty, které byly v podobné situaci, jak to u vás dopadlo, nebo je tu někdo kdo se v tomto vyzná? Představa, že si za pár let budeme brát hypotéku (teď jsme bez ní) na to abychom někoho vypláceli, no to je maso
Tohle musí bohužel manžel nadhodit rodičům. Nás si naši všechny pozvali (jsme 3 sourozenci) a „rozdělili majetek“ s tím, že řekli, komu už co dali, komu co ještě dají (pole, vinice, louky) a s čím komu finančně pomohli a tím pádem že náš rodný dům připadne sestře a ona už nás nemusí vyplácet. Přepisovat to zatím na ni nechtějí, ale všichni už víme na čem jsme a jak to bude.
L.
- Citovat
- Upravit
Metamorphosis
2.10.12 14:09
@Anonymní píše:
Holkýýy já ji zabiju
Tchýňu.Plánujeme stěhování (v dalších 5 let :mrgreen)
Máme tady problémy, nechcou na manžela napsat půl baráku, nenabídli to, ani nic, my jim nic neříkáme o tom, měli by si uvědomit, že máme rodinu, tak chceme trochu jistoty, ale co už, snad se nám podaří jít brzy pryč.Včera na mě vybafla, že mám hovno co na práci, že je furt co děla, sebrala mi dítě, a já jsem zůstala jak opařená, tak jsem šla zvelebovat její zahradu.
Mám zastřelit nebo co s ní?
Držala jsem hubu.
Dneska doletí jak vichr, a že si mám vybrat koberec do chodby, říkam že nic nechci, a koberec už vůbec ne. Že pro malého, ať mu není zima.NE.Tak že mi ho koupí, aj když budu nasraná. Ona mě jen nasírá!!Neustále mi leze do prdele, a,,krade'' dítě, ani nevím kde s ním chodí, zmizne jak duch, a já je pak hledám po dědině jak blb.
Už jsme jí to tolikrát opakovali, hádali, a ona je tak blbá, že to nechápe. A to je furt něco, létám jak cvok kolem její prdele, jen aby nebylo v rodině zle.fakt už nevím.
Navrhuji uspořádat demonstraci za zlegalizovaný odstřel tchýní 
No a díky za příspěvek, resp. jeho styl - smíchy jsem málem porodila 
Je mi jasné, že ty asi soptíš, upřímně - já bych v tuto chvíli již nesoptila, jelikož bych to měla dávno nějak vyřešené, dítě by mi totiž kdokoli sebral jen jednou a ten řev, co by slyšel, by mu neutrhl bubínky, ten by ho rovnou paralyzoval.
Pokud se u vás děje to, co píšeš, tak se tchýně chová nehorázně, tak bych si ji i za cenu nastolení mezigenerační války srovnala do latě.. Žádná zahrada, žádné, že nemám co na práci - mojí prací je starat se o dítě, za to mě stát momentálně platí, do našeho bytu vleze jedině po zazovnění či zaklepání jako každá jiná návštěva a rozhodně mi nebude mluvit do jeho zařízení 
A může být stokrát majitelka (i když o tom pochybuji, tipla bych si, že je to pouze tchána, ale jen odhaduji), jsou hranice, za které prostě nepřejde.
Dále jim v klidu říct (toto ale musí udělat v přítomnosti vás všech čtyřech dospělých udělat tvůj partner), že dokud nebude ideální polovina domu s pozemkem v katastru nemovitostí přepsána na něj či na vás, tak nezasadíte ani bramboru a neopravíte ani vrzající dveře. Nezávisle na tom, že tam bydlíte (pokud energie platíte tedy vy z vaší domácnosti). A na to pozor - protože podobná situace byla v naší rodině, nechci to tu rozebírat do detailů, ale výsledek byl, že jsme strýce vypláceli z našeho domu a ještě jsme ve finále byli díky darování všeho mosžného za života vlastně „vyděděni“.. Takže fakt bacha, tohle si okamžitě pořešte, nebo se okamžitě vystěhujte
- Citovat
- Upravit
2.10.12 14:10
@Gabrielaaa Přesně tak, mluvíš mi z duše. Svou tchýni taky nemusím, i když teď se to snad zlepšilo - klep klep na dřevo - protože se srovnala s tím, že jsem ji teda syna „odvedla“ 
Ale uvidíme Ale taky se snažím být milá, přeci jen vždycky vidím, jak nejvíc ty rozepře stejně mrzí toho mýho.
Ale tak třeba to ta autorka fakt napsala v afektu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
2.10.12 14:12
@PetraJ Vysmátý být může - ale ty bys chtěla bydlet s rodinou celý život? S tím, že se pak počítá, že se za to o své rodiče postaráš, až budou nemohoucí (tzn. chodit jim nakupovat, vozit je k lékaři, nebo pak i je krmit, přebalovat…)? Nechci říct, že já bych s tím sestře nepomohla, ale tím, že ona bude bydlet s nimi (a za to dostane dům, který je starý cca 30let a ve velmi dobrém stavu) to bude hlavně na ní se o rodiče postarat. Člověk musí vidět i tohle, ne jen, že má někdo barák „za nic“.
L.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
2.10.12 14:13
Ta diskuze - jak to bude s domem je už stará…manžel se momentálně k tomu staví tak, že my budeme nahoře a přízemí domu připadne sestře a a ta ať si dělá co chce…na vyplacení milionu, nebo i více peníze nemáme a kdyby se tohle řešilo třeba za dvacet let, tak nám ty peníze žádná banka nepůjčí, neb nám bude přes padesát…
Jen jsem chtěla ukázat, že i takhle to někde je 
- Citovat
- Upravit
2.10.12 14:21
@Anonymní píše:
@PetraJ Vysmátý být může - ale ty bys chtěla bydlet s rodinou celý život? S tím, že se pak počítá, že se za to o své rodiče postaráš, až budou nemohoucí (tzn. chodit jim nakupovat, vozit je k lékaři, nebo pak i je krmit, přebalovat…)? Nechci říct, že já bych s tím sestře nepomohla, ale tím, že ona bude bydlet s nimi (a za to dostane dům, který je starý cca 30let a ve velmi dobrém stavu) to bude hlavně na ní se o rodiče postarat. Člověk musí vidět i tohle, ne jen, že má někdo barák „za nic“.
L.
Ne, nechtěla. Proto máme svůj barák. Ale když slyším kecy toho mýho známýho - jak nechápe, že může mít někdo hypotéku apod., pro korunu by si nechal vrtat koleno… Bych ho vždycky nejradši zadupala do země. On s těma rodičema bydlet nemusel, ale pak by musel platit, no.
A i když s rodičema bydlet nechci, neznamená to, že se o ně jednou nebudu starat. Třeba si je za pár let do svýho baráku nastěhuju a budu se o ně starat taky. To je snad normální, ne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Metamorphosis
2.10.12 14:29
@Anonymní píše:
Anonymní bojíš se tohodle?Jak to bude s domem?Nejprve nastíním situaci, pak přijdě otázka, nezlobte se, že anonymně. Žijeme s manželem a dvěma dětmi v domě s tchánama. Už před svatbou jsme si rekonstruovali horní patro 3+1 – omítky, elektřina, voda, plyn, topení, podlahy kuchyň – prostě vše – z původního zůstaly obvodové zdi. (dole, kde bydlí rodiče je 4+1), šly tam mé peníze, peníze manžela, stavebka, veškeré výplaty. Manželova sestra dostala od rodičů část pozemku, na kterém si nechala postavit dům.
Zatím jsou vztahy výborné se všemi…ale obávám se budoucnosti. Přestavbou se samozřejmě zvedla cena domu, navíc s manželem financujeme častečně i další úpravy okolo domu – např. nové chodníky, nebo rekonstrukce ve sklepě atd…
No a kde je problém – samozřejmě naše to není, nemáme nic napsáno. A proto se ptám, jak bude situace vypadat za pár let – pokud se začne řešit až když jeden z manželových rodičů zemře, jak to bude s rozdělováním domu.
Pokud to napíšu hodně hnusně – dům je velký k tomu i velký pozemek – hodnota několikamilionová…to budeme muset sestře vyplatit polovinu hodnoty, pokud si to ještě za života rodiče neošetří jinak? Jako platit polovinu domu třeba 2,5 milionu…to sestře práve zaplatíme její nový barák a kdo vlastně určí tu částku, která se bude muset vyplatit? Prosím o rady ty, které byly v podobné situaci, jak to u vás dopadlo, nebo je tu někdo kdo se v tomto vyzná? Představa, že si za pár let budeme brát hypotéku (teď jsme bez ní) na to abychom někoho vypláceli, no to je maso
Ptáš se velmi správně.. Předpokládám, že u vás jsou tedy spolumajiteli oba manželé (tchýně i tchán), půl na půl.. Takže když jeden z nich zemře, tak veškerý jeho majetek (tzn. jeho ideální polovina nemovistosti s pozemkem) se rovným dílem rozdělí mezi jeho zákonného partnera (manžel/manželka) a děti.. Jestliže tedy zemře tchán a má pouze tvého manžela a jeho sestru + tchýni, tak tvůj manžel zdědí 1/6 nemovitosti s pozemkem, sestra taktéž a tchýně si „polepší“ na finální 2/3 objektu. Ještě dodávám, že ty z dědictví nedostaneš ani prach, vše půjde čistě na manžela.
V momentě, kdy pak zemře druhý manžel (tedy předpokládejme, že tchýně s 2/3 baráku), tak její pozůstalost jde fiftyfifty mezi všechny děti, takže manžel spolu s jeho sestrou budou mít každý polovinu objektu.
Pokud byste situaci řešili po smrti prvního tchánovce, kdy švagrová bude vlastnit 1/6, a tu chtěli od ní odkoupit, tak zajdete za odhadcem nemovitostí (ten stejný, který dělá odhady na hypotéky pro banky) - stejně bude muset přijít kvůli dědictví… Ten stanoví aktuální hodnotu nemovitosti a vy z ní budete muset 1/6 švagrové vyplatit, čímž se manžel dostane na celkem 1/3 vlastnictví nemovitosti, jeho pozůstalé matce/otci zbydou ty 2/3.
Jakmile zemře i tento, situace se bude opakovat.. Ve finále tedy, pokud se to nějak nevyřeší dříve, budete švagrovou vyplácet z 1/3 domu..
- Citovat
- Upravit
2.10.12 14:30
Nejprve jsem chtěla radši anonymně, ale kašlu na to. Svým způsobem zakladatelku chápu. A holky, co se do ní obouváte, tak jste určitě v její situaci nebyly. Já v její také ne, ale s tchánama v jiné, hrozné situaci, kdy nejen mě, ale i svému synovi dělali ze života peklo. Bohužel bydlíme blízko sebe, do našeho domu jsme dali dost peněz, takže i když by bylo nejlepší se odstěhovat, tak to nejde. Zato jsme se přestali stýkat. Zakladatelka psala asi v momentálním naštvání, ale rady, co jí dáváte, že byste byly rády, kdyby vám někdo pohlídal a klidně vzal dítě na dlouho ven, jsou mimo!!! Věřte, že byste v dané situaci určitě a při takových vztazích rády nebyly. Stejně tak, co byste prý daly za to, kdyby vám někdo koupil koberec, určitě byste nejásaly
A že si měli vše ujasnit dříve, než tam začali bydlet? Možná snaha byla, ale realita je jinde. Já se chtěla tolikrát ozvat, ale nešlo to. Ozvali jsme se s manželem, ale bylo už pozdě. Prostě nás nikdy nerespektovali.
@lulje nejsi sama, taky neviděli naše mladší dítě.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Metamorphosis
2.10.12 14:37
@lulje píše:
Pořád se snažím vžít do role tchyně a pořád nechápu, proč bych si do VLASTNÍHO domu za VLASTNÍ peníze nemohla koupit VLASTNÍ koberec
Pochopila jsem, že ten koberec má přijít do předsíně či chodby spadající již do bytu dětí.. Nikoli na nějaké centrální společné schodiště v domě
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Anonymní bojíš se tohodle?
Jak to bude s domem?Nejprve nastíním situaci, pak přijdě otázka, nezlobte se, že anonymně. Žijeme s manželem a dvěma dětmi v domě s tchánama. Už před svatbou jsme si rekonstruovali horní patro 3+1 – omítky, elektřina, voda, plyn, topení, podlahy kuchyň – prostě vše – z původního zůstaly obvodové zdi. (dole, kde bydlí rodiče je 4+1), šly tam mé peníze, peníze manžela, stavebka, veškeré výplaty. Manželova sestra dostala od rodičů část pozemku, na kterém si nechala postavit dům.
Zatím jsou vztahy výborné se všemi…ale obávám se budoucnosti. Přestavbou se samozřejmě zvedla cena domu, navíc s manželem financujeme častečně i další úpravy okolo domu – např. nové chodníky, nebo rekonstrukce ve sklepě atd…
No a kde je problém – samozřejmě naše to není, nemáme nic napsáno. A proto se ptám, jak bude situace vypadat za pár let – pokud se začne řešit až když jeden z manželových rodičů zemře, jak to bude s rozdělováním domu.
Pokud to napíšu hodně hnusně – dům je velký k tomu i velký pozemek – hodnota několikamilionová…to budeme muset sestře vyplatit polovinu hodnoty, pokud si to ještě za života rodiče neošetří jinak? Jako platit polovinu domu třeba 2,5 milionu…to sestře práve zaplatíme její nový barák a kdo vlastně určí tu částku, která se bude muset vyplatit? Prosím o rady ty, které byly v podobné situaci, jak to u vás dopadlo, nebo je tu někdo kdo se v tomto vyzná? Představa, že si za pár let budeme brát hypotéku (teď jsme bez ní) na to abychom někoho vypláceli, no to je maso