Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Víš, já mám taky rýmu - můj manžel o mě tvrdí, že jsem fňuknička (ano, má pravdu.. prozvracela jsem v pohodě většinu těhotenství, ale rýmu prostě NE!!)..Ale o naši dceru se stará jak o bohyni - už cca 10 dnů kašle, má antibiotika, měla horečky, nechce jíst, pít.. Většinu času se o ní stará on..Vím, že mě manžel miluje, to může pominout, ale když vidím, co pro něj znamená dcera-je to nepopsatelné..
A pokud tvého manžela nezajímá, že jsou děti nemocné, někde je chyba..
Mí přátelé jsou podobní jako tví, tak jsem k nim trochu přehodnotila vztah a je mi lépe
Doporučuji to samé..
Neporadím, ale je mi tě líto
Je to fakt smutný, takhle žít. No, hlavně se brzo uzdravte ![]()
Holky moc dobře rozumím. Donedávna jsem měla doma to samé. At jsem byla fit, nebo 4;horečky.. I na trhání zubu jsem šla s detma a pak pro další do školy.. Nezájem.. Akorát hlášky, je ti zle vid, nezavidim a u TV čekal na kafe. Z prace místo domů hospoda a po třech hodinách a déle domů.. Kde nezájem a s pozdravem a úsměvem očekával teple jídlo pod nos k TV. Trvalo to pět let. Zažila jsem si toho moc zlého. Ale už dva a půl měsíce. Začal mít zdráv. problémy, do teď nevím, co mu doktor řekl, ale od te doby zájem o rodinu, i když mrzne nebo pršíkde s malou ven s kkočárkem i na tři hodiny..pomáhá, uklizi.. Změnil celkově přístup. I na dětech je to znát.. A m jsme konečně šťastní.. Držím palce at se to u vas taky uklidní..
Je až zarážející jak moc to máme NE jen podobně ale stejne. On mě také ma rad svým způsobem, a ani já nechci asi nic měnit, proč? je težké vysvětlit někomu, kdo tohle neproziva, já už se do fáze bestie dostala a držím ho v určitých mezích, které když překročí okamžitě ho do nich vracím, jinak bych s nim žít nemohla, ale v případech kdy potřebuji pomoc ji nemám, neumí to, neviděl to v rodině, je na to " hloupý"??? Jsem z toho nespokojena, na druhou stranu s nim dokážu udělat spoustu věci, které by se mnou nikdo jiný jen tak neudělal, kdybych se chtěla pustit např na výlet do vesmíru určitě by jel se mnou, ale musela bych to vše zorganizovat, zajistit, udělat vše potřebné, on by jen dodal finance a svezl by se se mnou a takhle funguje nás život, já řídím úplně vše on se jen kouká a využívá toho, na druhou stranu já se zase nemusím absolutně starat o finance a mám k dispozici neomezeně množství. O děti se tedy postará, ale také svým způsobem, když teď už se lepší. Co mi nejvíc leze na nervy je ze nemá vlastní názor, ze ho ovlivní každy blbec a dokáže mluvit o stejcich z Argentiny a masu z vysočiny, ale o výchově děti se souvisle víc jak 2 minuty bavit nedokáže, vypsala jsem se dík ![]()
E
@luccik píše:
Holky moc dobře rozumím. Donedávna jsem měla doma to samé. At jsem byla fit, nebo 4;horečky.. I na trhání zubu jsem šla s detma a pak pro další do školy.. Nezájem.. Akorát hlášky, je ti zle vid, nezavidim a u TV čekal na kafe. Z prace místo domů hospoda a po třech hodinách a déle domů.. Kde nezájem a s pozdravem a úsměvem očekával teple jídlo pod nos k TV. Trvalo to pět let. Zažila jsem si toho moc zlého. Ale už dva a půl měsíce. Začal mít zdráv. problémy, do teď nevím, co mu doktor řekl, ale od te doby zájem o rodinu, i když mrzne nebo pršíkde s malou ven s kkočárkem i na tři hodiny..pomáhá, uklizi.. Změnil celkově přístup. I na dětech je to znát.. A m jsme konečně šťastní.. Držím palce at se to u vas taky uklidní..
A to teplé jídlo jsi mu pod nos fakt servírovala? ![]()
… tak škoda, že jsi tohle o něm nevěděla dřív, než jsi mu roztáhla nohy. Máš doma chlapa na parádu a kdykoliv budeš od něj potřebovat pomoct, tak ti nas***. Teda, dámy, snad prominete ![]()
@Anonymní píše:
Je až zarážející jak moc to máme NE jen podobně ale stejne. On mě také ma rad svým způsobem, a ani já nechci asi nic měnit, proč? je težké vysvětlit někomu, kdo tohle neproziva, já už se do fáze bestie dostala a držím ho v určitých mezích, které když překročí okamžitě ho do nich vracím, jinak bych s nim žít nemohla, ale v případech kdy potřebuji pomoc ji nemám, neumí to, neviděl to v rodině, je na to " hloupý"??? Jsem z toho nespokojena, na druhou stranu s nim dokážu udělat spoustu věci, které by se mnou nikdo jiný jen tak neudělal, kdybych se chtěla pustit např na výlet do vesmíru určitě by jel se mnou, ale musela bych to vše zorganizovat, zajistit, udělat vše potřebné, on by jen dodal finance a svezl by se se mnou a takhle funguje nás život, já řídím úplně vše on se jen kouká a využívá toho, na druhou stranu já se zase nemusím absolutně starat o finance a mám k dispozici neomezeně množství. O děti se tedy postará, ale také svým způsobem, když teď už se lepší. Co mi nejvíc leze na nervy je ze nemá vlastní názor, ze ho ovlivní každy blbec a dokáže mluvit o stejcich z Argentiny a masu z vysočiny, ale o výchově děti se souvisle víc jak 2 minuty bavit nedokáže, vypsala jsem se díkE
Ježiš, to je smutný…
' @hanka.br. ano nosila..jsem prostě pitomec. Babicka mi vždy říkala, ze jsem hodná až hloupá a že to budu mít v životě těžké..
A jestli to nebude tím, ze si opravdu člověk dokáže sám pomoci ve všech situacích a všichni kolem to vědí a když potom k něčemu dojde tak řeknou - však ona je silna ona si poradí. Mám to tak také a to osobně pomáhám všem v rodině i kolem, vždy jim problém vyřešim nebo se o to alespoň pokusím jsem jim oporou, a když potřebuji já tak většinou Nikde nikdo
E
Anonymní the second: Mně spíš připadá, že si s námi nevystačí. Např. já si dovedu představit, že bychom si udělali pěkný večer my dva, on když bude doma se mnou, tak si vezme pivo a lehne si k televizi, ale když jsme vedle u sousedů, u našich, u známých, tak je to někdo jinej. Na výlet jedem, když nás vytáhnou známí, v restauraci jsme byli, když nás vytáhli zase jiní známí. Akorát že ti naši známí půjdou i sami.
@Anonymní píše:
Tři dny před Vánoci onemocněla dcera, já dostala na Boží hod chřipku (ne obyčejnou rýmu, ale chřipku). Dodnes mi je mizerně. Syn má rýmu, kašel, zvýšenou teplotu.
Dělám si a dětem čaj, nosím dětem jídlo, okřikuji je a naháním, aby se vyležely.
Manžel se na Boží hod ožral, na Štěpána se musel postarat o sousedovy problémy, 27. se ožral, dnes chrápe. Donutila jsem ho, aby alespoň nakrájel dětem knedlík a dal jim omáčku (ohřála jsem to). Pak se šly umýt, chtěla jsem, aby je vyndal hned z vany, aby tam nebyly dlouho, tak tam otráveně šel, vrátil se s tím, že prý ještě nechtějí.
Vůbec se nezapojuje do péče o děti, můžete říct, že jsem si to udělala sama, ale kdo nezažil, nepochopí.
Pokud jsem v pořádku, žiji si víceméně svůj život, věnuji se dětem, manžel se stará spíš o hmotné zabezpečení. Vlastně je všechno tak, jako obvykle, akorát jsem potřebovala pomoc, protože je mi mizerně. Nějak to na mě dolehlo. Vždycky si v krizové situaci uvědomím, jak vlastně náš vztah nefunguje, že manžel se o nás ve skutečnosti nezajímá, ani o mě, ani o děti. Vždyť se za celou dobu ani nezeptal, jak mi je, kolik mají děti teplotu, neudělal nám čaj.
Hlavně že vezl souseda na nákup.
Dnešní dopoledne strávil zase u jiného souseda, asi si s námi nechce kazit Vánoce.
Snad ani nechci žádnou radu, protože na tohle není žádná rada. Manželský život se mi nevydařil, tak alespoň mám krásné děti. Ale cítím se fakt mizerně a sama.
no měla jsem ten samý problém. jde to změnit. prostě ho víc zapojuj.
pokud si žiješ svůj život, když jste OK, tk se nediv, že t máte takhle.
BTW u ás to taky není ještě nic extra, ale snažíme se oba ![]()
To je smutný, ale jak ostatním dovolíme, aby s Vámi jednali, tak to dělají. ![]()
Mám dost klientek, které začaly ve stádiu pomozte mi, abych se smířila s tím, že na mne kašle, podvádí mě, ubližuje mi. A nakonec jsme skončily ve stádiu:Odešla jsem od něj.
Myslela bych na děti, co mají za vzor v takovém otci. Přestala bych se litovat, hledat výmluvy proč to nejde a proč to pak bude stejné a začala bych jednat.
Jedním možným krokem a vhodným by byla návštěva psychologa.
Držím Vám palce.
Ano i takhle to bylo u nás, my jsme mu nebyli dost dobří, všichni cizi mu byli milejsi, s námi nebyla zábava, poslední rok se to otočilo, zacala jsem se chovat stejně a říkala mu ze JÁ s nim nikam nejdu a ať jde sám, přestalo ho to bavit chodit za cizimi když jsem ho posílala, kdybych brecela a prosila aby nechodil, jistě by šel. Moje Lhostejnost k němu ho nejvíce změnila začal se o nás víc zajímat, ale neumí to proste ![]()
@Anonymní píše:
To je smutný, ale jak ostatním dovolíme, aby s Vámi jednali, tak to dělají.
Mám dost klientek, které začaly ve stádiu pomozte mi, abych se smířila s tím, že na mne kašle, podvádí mě, ubližuje mi. A nakonec jsme skončily ve stádiu:Odešla jsem od něj.Myslela bych na děti, co mají za vzor v takovém otci. Přestala bych se litovat, hledat výmluvy proč to nejde a proč to pak bude stejné a začala bych jednat.
Jedním možným krokem a vhodným by byla návštěva psychologa.
Držím Vám palce.
Žila jsem před tím ve vztahu s člověkem, který se navíc ještě nedokázal postarat ani finančně, ani nijak. Chodila jsem k psycholožce do manželské poradny, rozešla se, začala studovat, zvýšilo se mi sebevědomí, abych pak skončila ve vztahu s mužem, který o mě jako o člověka asi zvlášť nestojí.
Podívejte se, já vím, že mám problém, hluboce zakořeněný problém ve vztahu k sobě samé, a proto se už do ničeho nového pouštět nebudu, protože ten hluboce zakořeněný pocit se mi nikdy nepodařilo vyrvat.