Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Electrolux_EHM_4400 píše:
Ja vim
ale jsem nadopovaná práškama a mám horečku, neboj, po Novém roce budu zase ve formě.
@terinka4444 píše:
ale jsem nadopovaná práškama a mám horečku, neboj, po Novém roce budu zase ve formě.
To mas za toho ubozaka
Bozi mlyny, takto napadnout cistokrevneho kladase ![]()
Ahoj,
oživuji diskuzi.. mám asi podobný problém. Chlap si myslí, že starat se o děti a o domácnost je pouze záležitost ženy. Vlastně i starat se o něj. Ano, samozřejmě, že hlavně na ženě je domácnost a děti, ale myslím si, že chlap by se občas mohl taky zapojit.
Ze začátku byl samozřejmě úplně jiný, ale to je asi každy, ale co máme dítě, všechno je na mě, úplně a když nestíhám, tak mě za to ještě seřve.. zrovna včera jsem přijela dýl z práce, svlékla jsem malého, sebe, malého převlékla, anohned jsem se vrhla do vaření a prostě bundy nechala ležet na křesle - později bych všechno uklildila(přítel si nechává bundu takto zcela běžně, zcela běžně po sobě ani nedá talíř do dřezu, natož ho opláchnout a zcela běžně všude nechává ponožky, své tepláky atd), prostě nádobího, vařím a v tom příjde a sprdne mě, že jsou věci na křesle a kapičky (od vody, měla jsem mokré ruce a spadlo mi z nich pár kapek na ze,)na zemi. Tak jsme se chytli, že já tady vařím, aby neměl hlad, že později bych to uklidla a on jen prudí.. a on mi nakonec řekl, a´t se těma hamburgrama udávím, nechápu. I teď mi je do breku… To jen příklad. Takle je to často, sekýruje co mám dělat, pořád něco chce podat, pomoct, ale já si nemůžu říct ani o kafe, resp. ldyž řeknu, stejně mi ho neudělá, nikdy nemá čas mi pomoct, já do práce dojíždím, on má práci 5 minut od baráku, ale prostě s prckem mi nepomůže, třeba mu jen vyčistit zoubky, protože chvátá do práce. Máme tam být úplně ve stejný čas, ale já to mám 7 km.. Ano, uznávám, že nestíhám mít vždy všechno hotové, ale snažím se a prostě tohle mi šíleně bere energii, to jeho sekýrování. Včerejšek skončil, že jsem mu řekla, že mluví jako hulvát a on se urazil a zamkl se.. a vlastně ON se se mnou nebaví. Je mi to moc líto. Navíc má řeči, když někam jedu a on jezdí kamkoliv kdykoliv a samozřejmě se mi nemusí zpovídat, ale když já přijeu pozdě, nebo někam jedu má plnou pusu řečí… do toho říká takové nesmysly, když mu říkám aby se srovnal, nebo to už prostě nevydržím, no jo.. už na tebe někdo asi čeká viď Což je absolutní blbost. Občas dokáže být pěkně sprostý. Nevím jak na něj. Neporadíte mi? Promluvit se s ním nedá. Prostě si nepromluví. Když začnu, začne si dávat např. televizi víc nahlas. Ano, nevaží si mě, je si mnou asi jistý.. i když nechápu proč pořád vytahuje jestli někoho nemám.. Já už nemůžu, ale chtěla bych zachránit rodinu, hrozně bych si přála aby mu to došlo.. jakto že mu nedochází, když prostě se chová nefér, nebo je ještě uražený a pomalu se nakonec omlouvám já? Jak na takový chlapi prosím? Je to takový ten klasicky ješitný chlap, co potřebuje být hlavou rodiny za každou cenu… i když kolikrát vím, že plácá nesmysly, stejně ještě nakonec se mi vysměje nebo shodí co říkám
Děkuji, že jste dočetli a za každou radu…
No chová se k tobě tak, jak mu to dovolíš. Pro mne naprosto nepřijatelně. Jestli jsem to pochopila, tak chodíš do práce, nejsi doma na RD. Osobně bych se zamyslela nad tím, co potřebuji k tomu, abych od něj odešla a pak udělala příslušné kroky.
Můžeš u ještě pohrozit rozvodem, pokud máš pocit, že to pomůže. Ale chová se jak hovado a ty mu to trpíš. On může vše a ty nic, on nemusí nic a ty musíš vše, co on řekne.
Pěkný příklad pro tvého syna.
@jenny.fields @jenny.fields .. no právě. To jsem mu už taky říékala, jestli si uvědomuje, že je toho všeho svěkem ten malý. Ale ono mu tohle asi nedojde. A jak mu to nemám dovolit kromě rozchodu? Jestli mi rozumíš, já mu samozřejmě nedovoluji - nmesouhlasím, aby se takto choval., ale co dělat? Nějaká poslední naděje krom rovnou vyhrožovat rozvodem. Ano chodím do práce. Samozřejmě odchod zvažuji také.. tohle se nedá, samozřejmě si připadám jak poslední hadr a navíc toto vidí syn a porstě tohle si pro něj nepřeju. Nebo opravdu je to takový prohřešek a všechny ženský stíhají všechno? Já totiž mám blbý pocit i když si sednu si dát kávu.. samozřejmě to už tady taky bylo, že mi řekl, hele dej si radši kafíčko.. jako kdybych jen vysedávala a dávala si kafe. Takto není. Ale snad mám taky nárok si prostě jen sednout a oddechnout. Protože mám někdy dojem, že když si nedám dvacet minut během dne, tak už to prostě nestihnu ![]()
Zkusila bych mu pohrozit rozchodem a uvidíš jeho reakci.. když na to reagovat nebude, tak to opravdu nemá cenu a nevím, proč bych takovýmu chlapovi měla dělat služku a starat se o něj
@Anonymní píše:
Ahoj,
oživuji diskuzi.. mám asi podobný problém. Chlap si myslí, že starat se o děti a o domácnost je pouze záležitost ženy. Vlastně i starat se o něj. Ano, samozřejmě, že hlavně na ženě je domácnost a děti, ale myslím si, že chlap by se občas mohl taky zapojit.
Ze začátku byl samozřejmě úplně jiný, ale to je asi každy, ale co máme dítě, všechno je na mě, úplně a když nestíhám, tak mě za to ještě seřve.. zrovna včera jsem přijela dýl z práce, svlékla jsem malého, sebe, malého převlékla, anohned jsem se vrhla do vaření a prostě bundy nechala ležet na křesle - později bych všechno uklildila(přítel si nechává bundu takto zcela běžně, zcela běžně po sobě ani nedá talíř do dřezu, natož ho opláchnout a zcela běžně všude nechává ponožky, své tepláky atd), prostě nádobího, vařím a v tom příjde a sprdne mě, že jsou věci na křesle a kapičky (od vody, měla jsem mokré ruce a spadlo mi z nich pár kapek na ze,)na zemi - sprdla bych ho, jak si on bordelář dovoluje mi něco říkat. Tak jsme se chytli, že já tady vařím, aby neměl hlad, že později bych to uklidla a on jen prudí.. a on mi nakonec řekl, a´t se těma hamburgrama udávím, nechápu. I teď mi je do breku… To jen příklad. Takle je to často, sekýruje co mám dělat, pořád něco chce podat - nepodávat, nepomáhat, připomenout, že on nikdy nic nepomůže , pomoct, ale já si nemůžu říct ani o kafe, resp. ldyž řeknu, stejně mi ho neudělá, nikdy nemá čas mi pomoct, já do práce dojíždím, on má práci 5 minut od baráku, ale prostě s prckem mi nepomůže, třeba mu jen vyčistit zoubky, protože chvátá do práce. Dát mu prcka třeba na 3 hodiny a jet pryč, pravidelně. Máme tam být úplně ve stejný čas, ale já to mám 7 km.. Ano, uznávám, že nestíhám mít vždy všechno hotové, ale snažím se a prostě tohle mi šíleně bere energii, to jeho sekýrování. Včerejšek skončil, že jsem mu řekla, že mluví jako hulvát a on se urazil a zamkl se.. a vlastně ON se se mnou nebaví. Tak bych se s ním nebavila já, dokud by nepřišel on. Je mi to moc líto. Navíc má řeči, když někam jedu a on jezdí kamkoliv kdykoliv a samozřejmě se mi nemusí zpovídat, ale když já přijeu pozdě, nebo někam jedu má plnou pusu řečí… do toho říká takové nesmysly, když mu říkám aby se srovnal, nebo to už prostě nevydržím, no jo.. už na tebe někdo asi čeká viď Což je absolutní blbost. Občas dokáže být pěkně sprostý. Odejít z místnosti-nekomunikovst, dokud se to neunaučí slušně. Nevím jak na něj. Neporadíte mi? Promluvit se s ním nedá. Prostě si nepromluví. Když začnu, začne si dávat např. televizi víc nahlas. Ano, nevaží si mě, je si mnou asi jistý.. i když nechápu proč pořád vytahuje jestli někoho nemám.. Já už nemůžu, ale chtěla bych zachránit rodinu, hrozně bych si přála aby mu to došlo.. jakto že mu nedochází, když prostě se chová nefér, nebo je ještě uražený a pomalu se nakonec omlouvám já? Jak na takový chlapi prosím? Je to takový ten klasicky ješitný chlap, co potřebuje být hlavou rodiny za každou cenu… i když kolikrát vím, že plácá nesmysly, stejně ještě nakonec se mi vysměje nebo shodí co říkámDěkuji, že jste dočetli a za každou radu…
Tak jsem ti to trochu okomentovala. Ale jak jsem to četla znovu, nechápu, proč chceš s takovým zůstávat. Kvůli synovi, aby ti vyčetl, že jsi ze sebe udělala onucy a zůstala s ním?
Co dělá doma on, čím on přispívá? Jak se stará o syna, je to přeci taky jeho dítě…
Naprosto souhlasim s @Paola21. Pohroz odchodem a uvidis, na čem jsi. Tohle nema cenu, vzdyt ten kluk bude uplne stejny… a ty se budes trapit dvojnasob.
@Paola21 .. já už jednou „odešla“ mprávě.. choval se hodně vulgárně, neposlouchal, byla jsem nešťastná.. on strašně sliboval, jak už mě bude dělat jenom šťastnou, ať mu dám šanci a prostě hory doly černý les.. no a vlastně jsme skoro tam kde jsme byli.. On není úplně ve všem špatný, občas mi něco přinese, nebo pohladí.. i když to je opravdu hoooodně málo, ale neni to vždy jen černý. Já nevím. Je to těžké a i právě kvůli tomu prckovi ![]()
@jenny.fields děkuji.. a to je další.. on se prostě neumí omluvit, nebo takle když se omluví tak to je snad jednou za půl roku.. prostě říká, že SE NEOMLOUVÁ.. nechá to tak nějak vyšumět, už se o tom nebaví a najednou začne být normální.. já už se v tom raději nechci rejpat, aby zase nebylo zle, ale tuším, že taky není správný aby mu to vždy jen prošlo, zase já mlčet nevydržím, když už je konečně normální, nevím jestli se pak znovu k tomu vracet? Možná? Ale co když mi vyčte, že jsem tátu opustila a nedala mu prostor aby se změnil? Nepřispívá nijak, je to všechno hlavně na mě. občas s ním jde ven vlastně.. On doma zatopí.. i když to někdy dělam taky já. Stará se o kuřata co chová. To já nedělám, je to jeho přivýdělek, i když to mi už taky vyčetl, že s ním neškubu, nebo mu nepomáhám. V tomto opravdu ne. Se zahradou v létě to bylo taky zajímavé.. chtěla jsem jí třeba posekat, ale on mi to nedovolil, že to prostě udělá on.. přitom já sekám ráda trávu.. úprostě není to dobrý. Nechápu proč je takový a jak na to aby se změnil ![]()
@Chumchalice
Ježiš, tak to fakt nechci. Je to skvělej klučík, veselej a hodnej.. samozřejmě vnímavej, ale to je každé dítě, strašně mě mrzelo když mi párkrát řekl maminko neplakej.. vím, že by to vůbec neměl poznat, ale někdy to udržet prostě nejde
Jsou mu tři..
@Anonymní píše:
@ChumchaliceJežiš, tak to fakt nechci. Je to skvělej klučík, veselej a hodnej.. samozřejmě vnímavej, ale to je každé dítě, strašně mě mrzelo když mi párkrát řekl maminko neplakej.. vím, že by to vůbec neměl poznat, ale někdy to udržet prostě nejde
Jsou mu tři..
občas ti něco přinese a pohladí tě, no tak si pořiď štěně, to se s tebou i pomazlí a nebude po tobě řvát. Takovýho fotříka, jak máš ty muže, má moje kolegyně, celej život mu i s mámou lezou do zadku a fotřík jen řve, uráží se, no a co myslíš, kolegyně už to tak má i se svým mužem, tak je to přece v pořádku, že ona je doma služkou a jen se po ní řve, chlap si jezdí po fotbálcích, bazénech, dovolených a ona čapí doma a maká a ani nemukne, neuč svoje dítě tomuhle vzoru chování, buď bude po tobě, sedět v koutě a nechat po sobě řvát, nebo bude on ten agresor ve vztahu.
@Anonymní píše:
@Paola21 .. já už jednou „odešla“ mprávě.. choval se hodně vulgárně, neposlouchal, byla jsem nešťastná.. on strašně sliboval, jak už mě bude dělat jenom šťastnou, ať mu dám šanci a prostě hory doly černý les.. no a vlastně jsme skoro tam kde jsme byli.. On není úplně ve všem špatný, občas mi něco přinese, nebo pohladí.. i když to je opravdu hoooodně málo, ale neni to vždy jen černý. Já nevím. Je to těžké a i právě kvůli tomu prckovi
věř, že na světě jsou chlapi, kteří sem tam něco nepřinesou a sem tam nepohladí, ale dělají to třeba každý den a rádi.. poohlédla bych se po nějakém takovém..
@lucindaluckatá
no tak to je síla.. a samozřejmě tohle nechci.
Je možná změna nebo takový prostě člověk je.. třeba je to mnou a měla bych se změnit já…
@Paola21
.. je to hezké, úplně pohlazení po duši. Opravdu jsou takový? Já už tomu prostě nějak bohužel přestala věřit, že prostě když je ženská na chlapa hodná, je to k ničemu.. nebo prostě že takoví chapi neexistují.
Tak opravdu jsou? Třeba i po t letech vztahu?? On mě prostě v ničem nepodpoří
já chtěla začít studovat, prsotě jsem chtěla, ale on místo jak to uděláme aby to šlo říká jen jak to budeš asi stíhat, to nejde.. přitom si myslím, že bych na to měla, kdybych měla čas ovšem..