Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Mě moje tchýně strašně zklamala. Zároveň jsem ráda za tuto diskuzi, aspoň to ze sebe dostanu. Moje tchýně bydlí ve stejném městě jako my. Autem to má od nás 5 min. Máme sedmiměsíčního syna. Když se narodil tak ho třeba měsíc neviděla… když přišla tak třeba jen na 20 min a strašně spěchala domu uklízet, vařit atd. Přitom v tu dobu byla nezaměstnaná, ale čas prostě na vnuka neměla. Od přítelovi sestry tam má vnuky furt. Jezdí s nima na výlety a furt je upřednostňuje. Bere si je víkend co víkend. Je jim 2 a 4 roky. Toho staršího měla v létě u moře na 14dni a na našeho si neudělá ani hodinu čas.
Jediné co umí mu posílat pusinky přes SMS. Ale vůbec jí nezajima a co umí nového, jestli není nemocný atd… když občas přijde tak se z něho může posrat toho rozblazní a za 15 min už zase spěchá. Je mi to líto hlavně kvůli synovi. Ale řekla jsem si že na ni kašlu, když nemá zájem ať si trhne nohou. Nikdy nás nepozve na oběd nebo večeři ale švagrová s přítelem tam jsou víkend co víkend…
@Anonymní píše:
Mě moje tchýně strašně zklamala. Zároveň jsem ráda za tuto diskuzi, aspoň to ze sebe dostanu. Moje tchýně bydlí ve stejném městě jako my. Autem to má od nás 5 min. Máme sedmiměsíčního syna. Když se narodil tak ho třeba měsíc neviděla… když přišla tak třeba jen na 20 min a strašně spěchala domu uklízet, vařit atd. Přitom v tu dobu byla nezaměstnaná, ale čas prostě na vnuka neměla. Od přítelovi sestry tam má vnuky furt. Jezdí s nima na výlety a furt je upřednostňuje. Bere si je víkend co víkend. Je jim 2 a 4 roky. Toho staršího měla v létě u moře na 14dni a na našeho si neudělá ani hodinu čas.Jediné co umí mu posílat pusinky přes SMS. Ale vůbec jí nezajima a co umí nového, jestli není nemocný atd… když občas přijde tak se z něho může posrat toho rozblazní a za 15 min už zase spěchá. Je mi to líto hlavně kvůli synovi. Ale řekla jsem si že na ni kašlu, když nemá zájem ať si trhne nohou. Nikdy nás nepozve na oběd nebo večeři ale švagrová s přítelem tam jsou víkend co víkend…
To mi je líto
Ale jak říkáš, nemá smysl nad tím přemýšlet a stresovat se tím. Já už to taky neřeším, spíš mě to mrzí kvůli dětem. Jinak moje tchyně taky vždy přijde po měsíci za dětmi, předvádí se a hraje si na super babičku, děti samozřejmě spokojený. Po hodině se s nimi rozloučí a zase měsíc ji nevidíme.
Pak všem svým známým vykládá, jak „hlídala“ děti a skoro to vypadá (podle jejího výkladu), že s nimi tráví čas každý druhý den
Přitom naše děti skoro vůbec nezná.
@Anonymní píše:
Mě moje tchýně strašně zklamala. Zároveň jsem ráda za tuto diskuzi, aspoň to ze sebe dostanu. Moje tchýně bydlí ve stejném městě jako my. Autem to má od nás 5 min. Máme sedmiměsíčního syna. Když se narodil tak ho třeba měsíc neviděla… když přišla tak třeba jen na 20 min a strašně spěchala domu uklízet, vařit atd. Přitom v tu dobu byla nezaměstnaná, ale čas prostě na vnuka neměla. Od přítelovi sestry tam má vnuky furt. Jezdí s nima na výlety a furt je upřednostňuje. Bere si je víkend co víkend. Je jim 2 a 4 roky. Toho staršího měla v létě u moře na 14dni a na našeho si neudělá ani hodinu čas.Jediné co umí mu posílat pusinky přes SMS. Ale vůbec jí nezajima a co umí nového, jestli není nemocný atd… když občas přijde tak se z něho může posrat toho rozblazní a za 15 min už zase spěchá. Je mi to líto hlavně kvůli synovi. Ale řekla jsem si že na ni kašlu, když nemá zájem ať si trhne nohou. Nikdy nás nepozve na oběd nebo večeři ale švagrová s přítelem tam jsou víkend co víkend…
Hele to nemá cenu řešit. Já mám tchýni o dva baráky dál. Před porodem říkala, jak bude vozit, jak se budeme se švagrovou střídat. Protože u ní bydlí a synovec je o pár měsíců starší. A nic. Sama se nenabídne.
No, a vypadá to tak, že k nám pomalu ani nepřijde a když nejdeme my za nima, tak je oheň na střeše. Prcka teda pohlídá, když někam jedu/ potřebuju. Ale už jsem se naučila jezdit i s prdolou a nebo se rychle vrátit. Protože u babičky prostě brečí. Jak si na sebe nezvykli, tak to prostě je. Jako na jednu stranu jsem ráda, že u nás není pořád, ale na druhou to mrzí vůči prckovi. Protože i když hlídá, tak je to většinou o tom soupnot do kočárku a uspávat, když se budí.
A všem vykládá, jak hlídá. No synovce určitě. Jako po těch řečech jsem čekala víc. ![]()
Se synem (3,5 roku) mi občas pomáhala teta. Moji rodiče jen když musí a ještě u toho musí být oba (na noc neexistuje)…syn není nijak zlobivý. Nejvíc mě mrzí, že synovce (2 roky) hlídají pořád a to i přes noc…mrzí mě to, strašně moc, ale jednou se jim to vrátí. 3,5 roku jsme s manželem nikde nebyli a další roky ještě asi nebudeme, ale co se dá dělat? ![]()
Jsem babičou 3 měsíční vnučky a hlídám kdykoliv to dcerka potřebuje..mám ji s odstříkaným mlékem celý den..jsem taky pracující a ještě tak dvacet let budu
jsme s manželem mladí prarodiče tak ani děda nemá problém přebalit a postarat se..zrovna dneska jsem si ji přivezla, když jsem jela z práce..dcerka si potřebovala uklidit a vklidu nakoupti a já si to naše štěstí užívám..je fakt, že tady mají holky všechno..svůj pokojík vybavený pro mimčo od přebalovacího pultu po postýlku, plenek, oblečení i vajíčko do auta a nesmí chybět kočárek na zahradu..má super koráb starou 045 let Libertu..je mi moc líto maminek, že nemůžou mít hlídání a ještě více babiček které si své vnoučátka neužívají..
![]()
@srpen89 juju nápodobně, syn má 5 let a nikdy taky nebyl přes noc bez nás… jojo, každý to máme nějak