Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak já třeba ani nemám potřebu, aby mi malou někdo hlídal, ale obě babičky si jí samy z vlastní iniciativy brát chtějí. Moje mamka je daleko, takže si jí bere třeba na týden v kuse v létě (malá má ted 2,5 roku) a tchýně nám volá každý víkend, jestli si může malou na celý víkend vzít, tak ji trošku i brzdíme ![]()
@weyky píše:
Tak já třeba ani nemám potřebu, aby mi malou někdo hlídal, ale obě babičky si jí samy z vlastní iniciativy brát chtějí. Moje mamka je daleko, takže si jí bere třeba na týden v kuse v létě (malá má ted 2,5 roku) a tchýně nám volá každý víkend, jestli si může malou na celý víkend vzít, tak ji trošku i brzdíme
Takovýhle lidi by sem snad ani neměly psát. Propadnu těžké trudomyslnosti.
![]()
Beru si z toho alespoň předsevzetí, že já budu jako babička jiná. Líbí se mi model, kdy se prarodiče dohodnou s rodiči na jednom dni v týdnu, kdy přijdou a vezmou dítě ven. Plus víkendy po dohodě. Na tomhle mi přijde šikovné, že s tím všichni dopředu počítají, je to pravielné, takže si neodvyknou. Já mám totiž dojem, že ve vyšším věku jakmile lidi nemají měsíc na to se na něco duševně připravit, tak je to problém. Na něco nového si také nechtějí zvykat, všechno se musí naplánovat, každé změny se bojí, všechno jim přijde, že bude problém… Takže doporučení pro budoucí maminky: Vražte jim je hned v den příchodu z porodnice a pokračujet s železnou pravidelností, aby si nemohli odvyknout. ![]()
Nam dceru nehlidal nikdo asi 2,5 roku. Jedna babicka tvrdí ze je to hrozna zodpovědnost (zrovna u ni si jsem jista, ze by dceru uhlidala, zodpovědná je dost). Druhá je porad hodne zamestnana, ale zacala si dceru brat cca jednou za mesic na noc.
Jsem fakt rada, alespon jednou mesicne mame s muzem par hodin na sebe. I kdyz je doma jeste mimco, ale to je zatim nenarocne ![]()
@Svistice píše:
Po té, co jsem si během týdne vyslechla od dvou různých osob (opětovně) velký údiv nad tím, že si ani jedna z babiček nebere našeho téměř tříletého syna na hlídání (o desetiměsíční dceři se snad ani nemusím zmińovat), jsme doma doma měli s mužem „fylozofickou“ debatu na toto téma.
Dospěli jsme k závěru, že jsem asi příliš „měkcí“ a na babičky asi nevyvýjíme potřebný tlak.
Takže by mě docela zajímalo, jak to máte vy, maminky (a tatínci), jejichž ratolesti jsou babičkami (pravidelně) hlídané řekněme od toho batolecího věku 1+. To jsste postavili babičky před hotovou věc typu „za týden jdeme do kina, pohlídáš nám prcka“, či jste tak dlouho skuhrali, jak už jste z dítěte vyšťavení, ať už si ho proboha alespoń na jeden den vezmou, nebo prostě za vámi přišli prarodiče sami od sebe, že dítě chtějí mít u sebe/ na hlídání na půl den/denúvíkend?
A co zkusit tu třetí variantu - prosím vás, pohlídali byste nám děti, chtěli bychom si zajít do kina? Copak pro tebe neexistuje nic než aby se nabídli sami anebo abyste jim to dali rozkazem? Hlídáme dost, a stejně dcera pokaždé poprosí, když si chtějí vyrazit. Přijde mi to úplně normální.
@Pomka Tak na nákupy musí malá všude se mnou a je to teda síla. Nic na sebe jsem si nekoupila už ani nepamatuju, akorát teď se mi povedlo přemluvit mamku, že ji svezu do sekáče a na chvilku jsem jí pak nechala malou, abych si koupila nějaká trika na doma
Zdrhání mezi regály je dceřina oblíbená zábava, než ji to přestane bavit, pak přijde řev, že se nudí a chce pryč.
Horko těžko se mi povedlo přemluvit manžela, aby malou pohlídal, když teď v těhotenství musím každou chvíli k doktorovi. Bohužel teda u nás ani tatínek moc netatínkuje, takže na potomstvo jsem převážně sama.
@Svistice my máme hlídací oboje rodiče, ale vždy jsme poprosili. Mohli bychom jet sami na víkend? Pohlídáte malou? Máme akci s kamarády, pohlídali byste? Teď když je dcera větší, tak se už naši i sami ptají. Tchyně je sama a hlídá jen když je u nás na víkend nebo my u ní. Vždy se snažím zjistit, zda mají v konkrétní dobu čas a domluvit se. Ale oboje rodiče jsou moc ochotní a rádi pomohou.
@Svistice Spíš než vyvíjet tlak nebo skuhrat, bych si asi s babičkou promluvila na rovinu - co a jak potřebujeme, pohlídáte nebo ne? ![]()
Je ale potřeba se připravit na možnost, že ne každá babička se třese na to, že bude hlídat malá vnoučata. Znám i takové, které sice pohlídají, když mladí nutně potřebují, ale sami se nehlásí, hlídání batolat je pro ně velká zodpovědnost a docela zátěž. Svoje děti vychovali, teď si chtějí užít volnosti, přátel, koníčků a dětí si užijí, až budou starší a bude se s nimi dát normálně domluvit a něco podnikat.
Zjišťovat a porovnávat, jak je to kde v rodinách, nemá moc smysl, protože z pozorování v okolí vím, že ty podmínky jsou velmi rozdílné - věk a zdravotní stav prarodičů, vzdálenost a v neposlední řadě taky životní styl obou stran - prarodičů i mladé rodiny.
U nás např. nemůžu nechat dlouho hlídat třináctiměsíční dcerku sedmdesátileté babičce, která má typické zdravotní problémy. Malá běhá od deseti měsíců, ale nemá žádné zábrany a na NE zatím neslyší, to přijde až okolo dvou let. A aby u ní malá strávila celý den někde v ohrádce, o to pochopitelně nestojím já. Ale jako maličkou ji v kočárku vozila. Normálně se stýkáme, ale samotná s ní bývá jen na velice krátkou dobu a v době nejvyšší nutnosti(my se o tom ale bavíme otevřeně, sama odmítla, že se na to necítí).
Mě osobně je vyčkávací přístup babiček daleko sympatičnější než babičky, kterým se třesou ruce na dítě už v porodnici a s tím, kdy si ho budou moci „půjčit“ na noc, otravují ještě v době, kdy dítě neodpadlo matce od prsu. Diskuzí na toto téma je dost i na emiminu.
Pokud má ale Tvoje maminka různé „zástupné důvody“,proč ještě nemůže děti hlídat, tak možná bude spadat do té kategorie, která si k nim najde vztah později. Nemá cenu nic lámat přes koleno, je potřeba si nalít čistého vína. Pochopit to a respektovat. V případě nutnosti hledat hlídání jinde.My si např. vzájemně hlídáme i s kamarádkami.
@Jana206 Zeptat se babičky, jestli by nepohlídali ji určitě ještě nenapadlo.
Ještě, že jsi ji o téhle možnosti informovala. ![]()
To co píšeš, je z části pravda. Ano, jsou to jejich děti a nikdo nemůže nutit prarodiče, aby děti hlídali. Ale problém je, pokud prarodiče chtějí vnoučata vídat, tak to znamená, že jim je rodiče musí vozit pod nos a tam se o ně starat. Což pokud to mají z obou stran, tak je to dost časově náročná záležitost. A to je z mého pohledu prachobyčejné vydírání. Ano, existuje možnost prarodičům říct: „Vnoučata uvidíte, až si pro ně přijdete.“ Ale já osobně tuhle kožnost odkládám už 2 roky, protože jsem slaboch a nechci dělat dusno v rodině. Takže na to doje až budeme totálně padat na…
A ještě jedna věc, nezlob se, ale psát tu, jak jsi nad věcí, když máš 13 měsíční dítě, to je trochu mimo. Vzpomeň si na tuhle diskuzi třeba za 4 roky. Dovedeš si představit, že nejsi nikdy sama s manželem třeba 5 let v kuse? To také málo které manželství ustojí. A nejde jenom o to, odnáší to i starší dítě, když máš doma mladší a nemáš hlídání, tak je dost komplikované se starším dělat spoustu aktivit.
@Suzuveverka tak u nas tatinek taky v tomhle nefunguje. Ja mam oporu v ty babicce. Kdyby babicky nebylo, nedojdu si ani k doktorovi.
@Kakachna Mám 4 děti ve věku od deset do jednoho roku
A jsem spokojená, neměnila bych. Každý to má nastavené jinak, víš, a o tom to je.
Jasně, psala, že se prarodičů ptala. S tchýní je to jasné, ta pohlídá, když je nutnost, ale celá se střese, až bude moci jít po svém. A maminka podle mě hledá výmluvy, protože se na hlídání dvou batolat zatím necítí. Ale z nějakého důvodu to nedokáže říct na rovinu. Něco jiného jsou formální otázky a něco jiného otevřený rozhovor o tom, za jaké situace a podmínek kdo bude hlídat.
Co se týká starších dětí, ty mají svoje zájmy, o víkendu sportovní trénink nebo závody. Operativně se střídáme, děti si dělíme podle aktuální situace, věnujeme se každému zvlášť, i těm starším. Je to jen o tom určit si priority. Tříletá např. chodí velmi brzy spát, už před osmou hodinou, ten čas potom trávím se staršími dětmi, většinou u nějaké společenské hry, nejmenší chodí spát později, ale v té době si hraje už v postýlce, i ze solidarity k sousedům pod námi, i když noční klid začíná až od 22.hodiny.
A co se týče babičky, starší děti si tam chodí samy a babička je chce taky většinou jednotlivě, aby se jim mohla individuálně věnovat a já taky. A když náhodou máme víkend(tak jedenkát za 4 nebo 6 týdnů),kdy jsme všichni spolu, nikdo nic nemá a ani tatínek dětí není v práci, jsme rádi, že si to můžeme užít a nemáme potřebu děti někam „dávat“. ![]()
Co se týče vodění pod nos, ano věřím, že je to složité. Proto to řeším tak, že děti taky beru všude s sebou.Ale mám výhodu ve starších dětech, které můžou na nezbytně nutnou dobu pohlídat ty mladší. Tak se třeba střídáme u zubaře, objednáme se všichni najednou, desetileté dítě dokáže pohlídat to roční dobře přikurtované v čekárně v kočárku.
Zakladatelce jsem tím chtěla hlavně říct, že hlídání dětí není žádná povinnost prarodičů, pokud chtějí být spolu sami, bohužel někdy nezbývá, než si zaplatit profesionální pomoc nebo nějakou spolehlivou babičku v okolí, která pohlídá z úplatu. Taky jednu takovou hodnou paní máme v záloze ![]()
@Pomka píše:
@Suzuveverka tak u nas tatinek taky v tomhle nefunguje. Ja mam oporu v ty babicce. Kdyby babicky nebylo, nedojdu si ani k doktorovi.
To já jsem jednou měla druhou dceru, když jí byl asi rok a čtvrt, přivázanou dětským vodítkem u doktora za kapačku
Měla jsem akutní zánět průdušek a musela jsem jít k dr.,babička byla taky nemocná, v posteli, nezvládla by ji, tak jsem ji vzala prostě s sebou. Můj doktor je fajn v tom, že objedná na přesný čas, nenechali mě čekat dlouho.Tato holčička byla divoká a všude hned vlezla, všechno přehrabala. Když jsem někam šla s první dcerkou, ta seděla na židli a koukala, než se stačila rozkoukat, byli jsme na odchodu.To bylo jednodušší.
Tatínek funguje, ale má náročnou práci, jako spousta jiných si nemůže vzít volno vždy, neplánovaně a z minuty na minutu, zvlášť, když situace není zase tak krizová, aby se nedala vyřešit jinak.
Víte, já se nechci nikoho dotknout a už vůbec ne zakladatelky, ale občas mi přijde, že spoustu dnešních maminek je po velmi krátké době totálně unavených a vyšťavených i z jednoho nebo dvou dětí. Že kdyby nebyly po ruce neustále babičky, že by snad situaci ani nezvládly. Ale mít dítě/děti je odpovědnost především rodičů a musí počítat s tím, že to omezí osobní život minimálně na pár dalších let. Babičky nemají povinnost fungovat a spousta rodin je v situaci, kdy tu babičku na zavolanou prostě nemá.
V reálném okolí jsme řešili, čím to tak může být. Pravého důvodu se nedobereme, ale myslím si, že svoji roli hraje i to, že si v dnešní době spousta párů pořizuje první dítě až kolem třicítky - až jsou zabezpečení, zapracovaní, vyblblí, ale taky hodně zvyklí na svůj osobní život, který jim bude scházet a do kterého ty děti prostě nedovedou tak dobře zakomponovat jako páry, které děti měly dřív a veškeré zábavy v prvních letech probíhaly i s dítětem/dětmi. Netvrdím, že je to případ zakladatelky nebo někoho jiného tady.Ale často slýchám z úst podobně starých kamarádek, které dítě ještě nemají nebo mají první, jak to můžu vydržet, že si vůbec nedovedou představit vstávat v noci k miminu atd.
Pokud nefungují vlastní babičky, radím najít nějakou čupr babičku z okolí. Do inzerátu bych se ani nepouštěla, tam bych měla strach, že narazím na nějakou osobu se schizofrenií nebo jiným postižením, kdybych nešla vyloženě přes agenturu.Ale my jsme si tak našli ještě „třetí babičku“,babičku známých, která je flexibilní(narozdíl od našich babiček přijede vlakem z vesnice, kde bydlí) a za rozumnou odměnu děti pohlídá. Je výhodou, že už je v důchodu(naši ještě nejsou a navíc bydlí úplně mimo) a je v dobrém zdravotním stavu(na rozdíl od druhé babičky, ta i kdyby stokrát chtěla, určité věci pro nás prostě neudělá
)
Jinak si naše děti berou na víkendy i kamarádky ke svým dětem(ty starší) nebo my naopak přibíráme děti k nám(a rodiče mohou vyrazit).
@Jana206 Tak to se omlouvám, o 3 starších dětech jsi nic nepsala. Ale z toho, co píšeš mi nevyplývá žádné vysvětlení. Hlídají ti, babičky, hlídají ti starší děti, proč kážeš zakladatelce, že má situaci prostě pochopit a respektovat? Jí nehlídá nikdo. Opravdu nechápu, jak souvisí vodění pod nos s tím, že bereš děti všude s sebou.
Že jste občas všichni jako rodina spolu vám závidím. Nám se to být sami jako rodina o víkendu téměř nestane, protože nemáme funkční prarodiče. Musíme totiž o víkendech trčet u prarodičů na zadku, aby děti alespoň viděli a děti k nim měly nějaký vztah.
@Jana206 A co se týče práv a povinností prarodičů, ano, nemají povinnost vnoučata hlídat, ale jejich děti také namají povinnost jim je vozit. A to by si měli uvědomit.
@Pomka U nás je s babičkama potíž, že jedna je v ústavu s Alzheimrem, a ke druhé to mám přes dvě hodiny autem
Moje mamka je ochotná přijet v nějakých vypjatých situacích pomoct s domácností, ale opravdu si v takovém případě spíš přebere domácnost a péče o dítě stejně zůstává na mě.